< Return to Video

Sarah-Jayne Blakemore: Tajemná zákoutí pubertálního mozku

  • 0:01 - 0:04
    Před patnácti lety převládal názor,
  • 0:04 - 0:06
    že převážná většina vývoje mozku
  • 0:06 - 0:09
    probíhá v několika prvních letech života.
  • 0:09 - 0:11
    Tehdy před 15 lety jsme se neuměli podívat
  • 0:11 - 0:14
    dovnitř živoucího lidského mozku
  • 0:14 - 0:17
    a sledovat jeho vývoj v průběhu celého života.
  • 0:17 - 0:20
    V posledních zhruba 10 letech došlo k velkému rozvoji
  • 0:20 - 0:22
    technologií zobrazujících mozek,
  • 0:22 - 0:25
    jako je magnetická rezonance.
  • 0:25 - 0:28
    Vědci zabývající se neurologií se začali dívat dovnitř
  • 0:28 - 0:30
    mozku živých lidských bytostí různého věku a sledovali
  • 0:30 - 0:33
    změny ve struktuře mozku a jeho funkcích.
  • 0:33 - 0:37
    Použiváme strukturální magnetickou rezonanci pro
  • 0:37 - 0:40
    pořizování fotografií vnitřku mozku
  • 0:40 - 0:43
    živých lidských bytostí a můžeme si klást otázky, jako
  • 0:43 - 0:46
    kolik šedé hmoty obsahuje mozek
  • 0:46 - 0:48
    a jak se její objem mění v průběhu lidského života?
  • 0:48 - 0:51
    Používáme také tzv. fMRI, funkční magnetickou rezonanci,
  • 0:51 - 0:55
    pro pořizování videa mozkové aktivity,
  • 0:55 - 0:57
    kdy účastníci plní určité úkoly
  • 0:57 - 1:00
    vyžadující přemýšlení, cítění nebo vnímání něčeho.
  • 1:00 - 1:03
    Do tohoto výzkumu je zapojeno mnoho laboratoří
  • 1:03 - 1:05
    po celém světě a máme teď opravdu mnoho
  • 1:05 - 1:09
    detailních obrázků zachycujících vývoj živého lidského mozku
  • 1:09 - 1:12
    a tato zobrazení radikálně mění
  • 1:12 - 1:15
    náš pohled na vývoj lidského mozku.
  • 1:15 - 1:17
    S jejich pomocí zjišťujeme, že vývoj lidského mozku není ukončen v dětství,
  • 1:17 - 1:20
    ale že jeho vývoj dál pokračuje v průběhu
  • 1:20 - 1:24
    adolescence i po dvacátém i třicátém roce života.
  • 1:24 - 1:28
    Adolescence je definována jako období života, které
  • 1:28 - 1:32
    začíná biologickými, hormonálními a fyzickými změnami
  • 1:32 - 1:36
    a končí ve věku, kdy člověk získá stabilní
  • 1:36 - 1:39
    nezávislou roli ve společnosti.
  • 1:39 - 1:41
    (Smích)
  • 1:41 - 1:44
    Může to trvat dlouho. (Smích)
  • 1:44 - 1:47
    Jedna z oblastí mozku, která se mění v adolescenci nejvíce,
  • 1:47 - 1:50
    je prefrontální mozková kůra,
  • 1:50 - 1:53
    Toto je model lidského mozku
  • 1:53 - 1:56
    a toto je prefrontální kůra, přímo vpředu.
  • 1:56 - 1:58
    Prefrontální kůra je zajímavou oblastí mozku.
  • 1:58 - 2:02
    U lidí je proporčně mnohem větší než u jiných druhů
  • 2:02 - 2:05
    a je zapojena do celé řady vysoce kognitivních
  • 2:05 - 2:08
    funkcí, jako je rozhodování, plánování,
  • 2:08 - 2:11
    plánování toho, co budete dělat zítra nebo
  • 2:11 - 2:13
    příští týden nebo příští rok.
  • 2:13 - 2:16
    Tlumí nevhodné chování, takže vás zastaví, když
  • 2:16 - 2:19
    chcete říct něco opravdu hrubého nebo opravdu hloupého.
  • 2:19 - 2:21
    Podílí se také na společenské interakci,
  • 2:21 - 2:24
    porozumění druhým lidem a sebeuvědomování.
  • 2:24 - 2:27
    Studie této oblasti provedené magnetickou rezonancí
  • 2:27 - 2:29
    ukazují, že prefrontální mozková kůra prochází
  • 2:29 - 2:32
    v adolescenci dramatickým vývojem.
  • 2:32 - 2:35
    Podíváte-li se například na objem šedé hmoty
  • 2:35 - 2:40
    průběžně od 4 do 22 let věku člověka
  • 2:40 - 2:42
    vidíte, že objem šedé hmoty se v dětství zvyšuje. To vidíte
  • 2:42 - 2:46
    na tomto grafu. Nejvíce jí je v rané adolescenci.
  • 2:46 - 2:49
    Šipky ukazují největší objem šedé hmoty
  • 2:49 - 2:52
    v prefronální kůře. Vidíte, že u chlapců
  • 2:52 - 2:56
    je to o několik let později než u dívek.
  • 2:56 - 2:58
    Je to pravděpodobně proto, že chlapci procházejí pubertou
  • 2:58 - 3:00
    průměrně o několik let později než dívky.
  • 3:00 - 3:03
    V průběhu dospívání pak dochází ke značnému úbytku
  • 3:03 - 3:06
    šedé hmoty v prefrontální mozkové kůře.
  • 3:06 - 3:08
    Možná to nezní dobře, ale ve skutečnosti to je
  • 3:08 - 3:11
    pro vývoj člověka opravdu důležité, protože
  • 3:11 - 3:15
    šedá hmota obsahuje buňky a spojení mezi buňkami,
  • 3:15 - 3:19
    nervové spoje. Úbytek šedé hmoty
  • 3:19 - 3:21
    při vývoji prefrontální kůry
  • 3:21 - 3:24
    znamená, že dochází k eliminaci,
  • 3:24 - 3:27
    nepotřebných nervových spojení.
  • 3:27 - 3:30
    Je to skutečně důležitý proces. Závisí částečně
  • 3:30 - 3:33
    na prostředí, ve kterém živočich nebo člověk žije.
  • 3:33 - 3:36
    Nervová spojení, která jsou používána, se posilují
  • 3:36 - 3:38
    a nervová spojení, která jednotlivec
  • 3:38 - 3:41
    ve svém prostředí nepoužívá, jsou odstřihnuta.
  • 3:41 - 3:43
    Můžete si to představit jako prořezávání růžového keře.
  • 3:43 - 3:46
    Odstříhnete slabé větve, aby zbývající
  • 3:46 - 3:49
    důležité výhonky mohly sílit.
  • 3:49 - 3:53
    Tento proces, který jemně vylaďuje mozkovou tkáň
  • 3:53 - 3:56
    podle prostředí specifického pro daný druh,
  • 3:56 - 3:58
    se odehrává v prefrontální kůře i v jiných částech mozku
  • 3:58 - 4:02
    v průběhu dospívání.
  • 4:02 - 4:06
    Při zachycování změn v dospívajícím mozku
  • 4:06 - 4:09
    pomocí funkční magnetické rezonance sledujeme také
  • 4:09 - 4:12
    změny mozkové aktivity s přibývajícím věkem.
  • 4:12 - 4:14
    Dám vám příklad z naší laboratoře.
  • 4:14 - 4:17
    Zajímáme se tu o sociální mozek, to znamená
  • 4:17 - 4:21
    ty oblasti mozku, které používáme, abychom
  • 4:21 - 4:23
    porozuměli druhým lidem a mohi s nimi jednat.
  • 4:23 - 4:27
    Ukážu vám fotografii fotbalového utkání,
  • 4:27 - 4:32
    která ilustruje dva aspekty toho, jak pracuje váš sociální mozek
  • 4:32 - 4:33
    Toto je fotbal. (Smích)
  • 4:33 - 4:36
    Michael Owen se právě netrefil do brány a leží na zemi.
  • 4:36 - 4:38
    První aspekt sociálního mozku, který tento obrázek
  • 4:38 - 4:41
    pěkně ukazuje, je automatická
  • 4:41 - 4:44
    a instinktivní sociální emocionální reakce.
  • 4:44 - 4:47
    Během zlomku sekundy poté, co Michal Owen netrefil branku,
  • 4:47 - 4:49
    dělají všichni to samé se svými pažemi,
  • 4:49 - 4:51
    mají stejný výraz ve tváři, dokonce i Michael Owen,
  • 4:51 - 4:53
    který uklouzl po trávě, dělá to samé se svými pažemi,
  • 4:53 - 4:55
    a pravděpodobně má i podobný výraz
  • 4:55 - 4:57
    ve tváři. Jedině muži ve žlutém vzadu
  • 4:57 - 5:01
    se chovají jinak. (Smích)
  • 5:01 - 5:03
    Myslím, že jsou na špatné straně stadionu
  • 5:03 - 5:05
    a předvádějí jinou sociální emoční reakci,
  • 5:05 - 5:08
    kterou všichni okamžitě rozpoznáme, a to je ten druhý aspekt
  • 5:08 - 5:12
    sociálního mozku, který tento obrázek vážně hezky ilustruje,
  • 5:12 - 5:15
    tzn. jak dobře umíme rozluštit chování druhých lidí,
  • 5:15 - 5:18
    jak nám jejich činy, gesta, výraz tváře
  • 5:18 - 5:22
    prozrazují jejich pocity a duševní stav.
  • 5:22 - 5:23
    Nemusíte se tedy nikoho z těcho mužů ptát.
  • 5:23 - 5:26
    Z tohoto obrázku máte docela jasnou představu, jak se cítí
  • 5:26 - 5:28
    a co si myslí právě v tomto okamžiku.
  • 5:28 - 5:30
    O to se zajímáme v naší laboratoři.
  • 5:30 - 5:34
    Na skenování mozku k nám přicházejí adolescenti i dospělí lidé.
  • 5:34 - 5:36
    Dáváme jim různé úkoly, při kterých
  • 5:36 - 5:40
    musejí brát v úvahu jiné lidi, jejich způsob myšlení,
  • 5:40 - 5:42
    jejich duševní stav a emoce. Několikrát jsme při našem
  • 5:42 - 5:45
    zkoumání zjistili, a stejné poznatky mají i v jiných laboratořích
  • 5:45 - 5:48
    po celém světě, že do procesu je zapojena část prefrontální kůry, nazvaná
  • 5:48 - 5:52
    mediální prefrontální kůra, která je na obrázku vyznačena modře,
  • 5:52 - 5:54
    a je uprostřed prefrontální kůry
  • 5:54 - 5:57
    uprostřed vaší hlavy.
  • 5:57 - 6:00
    Pokud je potřeba při rozhodování brát v úvahu ostatní lidi a jejich uvažování,
  • 6:00 - 6:02
    je tato část mozku aktivnější u adolescentů
  • 6:02 - 6:05
    než u dospělých. Toto je vlastně metaanalýza
  • 6:05 - 6:08
    devíti různých studií této oblasti provedená v laboratořích
  • 6:08 - 6:11
    po celém světě. Všechny studie ukazují stejnou věc, a to
  • 6:11 - 6:14
    že aktivita v této oblasti prefrontální kůry
  • 6:14 - 6:17
    v průběhu dospívání klesá.
  • 6:17 - 6:19
    Domníváme se, že je to proto, že adolescenti používají
  • 6:19 - 6:22
    jiné mentální postupy, jinou
  • 6:22 - 6:25
    kognitivní strategii při rozhodování o společenských vztazích.
  • 6:25 - 6:29
    Pro sledování tohoto aspektu provádíme behaviorální studie,
  • 6:29 - 6:31
    kdy dáváme lidem v naší laboratoři
  • 6:31 - 6:33
    určitý behaviorální úkol. Uvedu další příklad
  • 6:33 - 6:36
    úkolu, který zadáváme v naší laboratoři.
  • 6:36 - 6:39
    Představte si, že jste účastník jednoho z našich
  • 6:39 - 6:41
    experimentů. Přijdete do laboratoře,
  • 6:41 - 6:44
    vidíte na počítači úkol.
  • 6:44 - 6:46
    Na počítači máte sestavu polic.
  • 6:46 - 6:49
    Na policích jsou tyto předměty. Za policemi
  • 6:49 - 6:52
    vidíte na počítači muže, který několik
  • 6:52 - 6:56
    těchto předmětů nevidí.
  • 6:56 - 6:58
    Z jeho strany je pohled na několik předmětů
  • 6:58 - 7:01
    zakrytý šedou přepážkou.
  • 7:01 - 7:04
    Takhle vypadají ty samé police z jeho pohledu.
  • 7:04 - 7:08
    Všimněte si, že on vidí jen některé předměty,
  • 7:08 - 7:10
    zatímco vy vidíte předmětů mnohem víc.
  • 7:10 - 7:12
    Vaším úkolem je posouvat předměty.
  • 7:12 - 7:15
    Ředitel, to je ten muž za policemi,
  • 7:15 - 7:17
    vám bude dávat pokyny, jak předměty posouvat,
  • 7:17 - 7:19
    ale musíte myslet na to, že vám nedá pokyn posouvat
  • 7:19 - 7:23
    předměty, které nevidí. Toto je opravdu zajímavé
  • 7:23 - 7:25
    zadání, kde jde o určitý druh konfliktu
  • 7:25 - 7:28
    mezi vaší perspektivou a ředitelovou perspektivou.
  • 7:28 - 7:32
    Představte si, že vám řekne, abyste posunuli vrchní náklaďák vlevo.
  • 7:32 - 7:34
    Na policích jsou tři náklaďáky. Instinktivně posunete
  • 7:34 - 7:36
    bílý náklaďák, protože to je z vašeho pohledu
  • 7:36 - 7:39
    vrchní náklaďák, ale pak si musíte uvědomit:
  • 7:39 - 7:41
    "On vlastně ten náklaďák nevidí, takže chce,
  • 7:41 - 7:43
    abych posunul, ten modrý náklaďák", to je vrchní náklaďák
  • 7:43 - 7:46
    z jeho pohledu. Věřte mi, nebo nevěřte,
  • 7:46 - 7:49
    ale normální, zdraví, inteligentní dospělí lidé jako vy,
  • 7:49 - 7:52
    udělají chybu v 50% těchto pokusů.
  • 7:52 - 7:55
    Posunou bílý náklaďák místo modrého.
  • 7:55 - 7:58
    Tyto a podobné úkoly dáváme adolescentům a dospělým
  • 7:58 - 8:00
    a máme také kontrolní zadání, kde
  • 8:00 - 8:04
    není žádný ředitel a místo toho dáme lidem určité pravidlo.
  • 8:04 - 8:06
    Řekneme jim, teď budete dělat přesně stejnou věc
  • 8:06 - 8:09
    ale tentokrát bez ředitele. Místo toho musíte
  • 8:09 - 8:12
    ignorovat předměty, za kterými je tmavě šedé pozadí.
  • 8:12 - 8:15
    Vidíte, že jde o přesně stejné zadání, pouze
  • 8:15 - 8:17
    v případě úkolu bez ředitele, musejí účastníci pokusu myslet
  • 8:17 - 8:20
    na tuto víceméně nahodilou podmínku.
  • 8:20 - 8:22
    V zadání s ředitelem si musejí pamatovat,
  • 8:22 - 8:26
    že musejí při plnění úkolu průběžně brát
  • 8:26 - 8:30
    v úvahu ředitelův pohled na police.
  • 8:30 - 8:33
    Ukážu vám procento chybných výsledků
  • 8:33 - 8:35
    ve velké vývojové studii, kterou jsme provedli.
  • 8:35 - 8:39
    Věk jejích účastníků byl od sedmi let do dospělosti.
  • 8:39 - 8:40
    Tady je procento chybných výsledků
  • 8:40 - 8:42
    ve skupině dospělých v obou zadáních.
  • 8:42 - 8:45
    Šedá je zadání s ředitelem a tady můžete vidět,
  • 8:45 - 8:48
    že naši inteligentní dospělí mají padesátiprocentní úspěšnost,
  • 8:48 - 8:50
    zatímco udělali mnohem méně chyb,
  • 8:50 - 8:53
    pokud tam neměli ředitele, pokud si jen
  • 8:53 - 8:56
    museli pamatovat, že je potřeba vzít v úvahu šedé pozadí.
  • 8:56 - 8:58
    Vývojově se tyto dvě podmínky vytvářejí
  • 8:58 - 9:01
    zcela stejným způsobem. Mezi pozdním dětstvím
  • 9:01 - 9:03
    a střední pubertou, dochází ke zlepšení,
  • 9:03 - 9:07
    jinými slovy ke snížení počtu chyb u obou těchto pokusů
  • 9:07 - 9:08
    s odlišným zadáním.
  • 9:08 - 9:10
    Pokud porovnáte tyto dvě poslední skupiny,
  • 9:10 - 9:12
    to je skupina adolescentů a skupina dospělých,
  • 9:12 - 9:15
    dojdeme k zajímavému poznatku, protože v případě
  • 9:15 - 9:18
    zadání bez ředitele se výsledky u dospělých nezlepšují.
  • 9:18 - 9:21
    Jinými slovy, všechny funkce potřebné k tomu, abyste
  • 9:21 - 9:24
    si pamatovali pravidlo a použili ho při plnění úkolu,
  • 9:24 - 9:26
    jsou plně rozvinuté do období střední adolescence.
  • 9:26 - 9:29
    Avšak při pohledu na poslední dvě šedé řádky vidíte
  • 9:29 - 9:32
    významné zlepšení u zadání s ředitelem v období
  • 9:32 - 9:34
    mezi střední adolescencí a dospělostí. Znamená to,
  • 9:34 - 9:38
    že schopnost brát v úvahu pohled někoho jiného
  • 9:38 - 9:41
    při našem průběžném jednání, což je mimochodem
  • 9:41 - 9:43
    věc, kterou děláme v našem každodenním životě stále,
  • 9:43 - 9:48
    se v průběhu dospívání rozvíjí až do pozdní adolescence.
  • 9:48 - 9:51
    Takže pokud máte syna nebo dceru v pubertě
  • 9:51 - 9:53
    a někdy si myslíte, že mají problém vzít v úvahu pohled nebo názor
  • 9:53 - 9:57
    druhých, máte pravdu. Je to pro ně těžké. A teď víte proč.
  • 9:57 - 10:00
    Někdy se teenagerům smějeme.
  • 10:00 - 10:04
    Bývají parodováni, někdy až démonizováni v médiích
  • 10:04 - 10:08
    pro své typicky pubertální chování. Riskují,
  • 10:08 - 10:10
    bývají někdy náladoví, velmi sebestřední.
  • 10:10 - 10:13
    Mám docela dobrý vtip od svého kamaráda,
  • 10:13 - 10:15
    který mi řekl, čeho si nejvíc všiml na svých pubertálních
  • 10:15 - 10:18
    dcerách před pubertou a po ní.
  • 10:18 - 10:21
    A to je, do jaké míry se před ním stydí.
  • 10:21 - 10:23
    Řekl. "Před pubertou, pokud moje dvě dcery
  • 10:23 - 10:25
    zlobily v obchodě, řek´ jsem jim: 'Přestaňte
  • 10:25 - 10:27
    zlobit a já vám zazpívám vaši oblíbenou písničku.'
  • 10:27 - 10:29
    Okamžitě přestaly zlobit a já jsem jim zazpíval oblíbenou písničku.
  • 10:29 - 10:32
    Po pubertě to začalo fungovat jako hrozba.
  • 10:32 - 10:34
    (Smích)
  • 10:34 - 10:38
    Pouhá představa, že jejich táta bude zpívat na veřejnosti
  • 10:38 - 10:40
    zajistila, že se začaly chovat slušně.
  • 10:40 - 10:42
    Lidé se často ptají.
  • 10:42 - 10:44
    "Je puberta určitým druhem současného fenoménu?
  • 10:44 - 10:46
    Je to něco, co jsme nedávno objevili na Západě?"
  • 10:46 - 10:49
    Odpověď je, pravděpodobně, ne. Existuje
  • 10:49 - 10:52
    mnoho popisů adolescence v historii, které znějí
  • 10:52 - 10:55
    velmi podobně jako dnešní popisy.
  • 10:55 - 10:59
    Existuje slavný Shakespearův citát ze Zimní pohádky,
  • 10:59 - 11:02
    kde se popisuje puberta takto:
  • 11:02 - 11:04
    "Kéž by nebyl žádný věk mezi desátým
  • 11:04 - 11:08
    a třiadvacátým rokem, nebo kdyby to mládež raději prospala,
  • 11:08 - 11:10
    neboť nedělají nic než prohánějí děvečky, škodí starším,
  • 11:10 - 11:16
    kradou a perou se." (Smích)
  • 11:16 - 11:21
    Dále Shakespeare píše: "Šel by někdo jiný než nějaká ta
  • 11:21 - 11:24
    devatenácti či dvaadvacetiletá horká hlava
  • 11:24 - 11:26
    lovit v tomto počasí?" (Smích)
  • 11:26 - 11:29
    Před téměř 400 lety, zachytil Shakespeare
  • 11:29 - 11:32
    adolescenty velmi podobným způsobem,
  • 11:32 - 11:35
    jakým je vidíme dnes, ale dnes se pokoušíme pochopit
  • 11:35 - 11:38
    jejich chování sledováním změn,
  • 11:38 - 11:40
    které probíhají v jejich mozku.
  • 11:40 - 11:44
    Vezměme si například riskování. Víme, že adolescenti
  • 11:44 - 11:46
    mají sklony riskovat. Je to tak.
  • 11:46 - 11:49
    Riskují častěji než děti nebo dospělí
  • 11:49 - 11:51
    a mají mimořádné sklony riskovat, pokud jsou
  • 11:51 - 11:54
    se svými kamarády. Je důležité
  • 11:54 - 11:57
    přestat být závislý na rodičích
  • 11:57 - 12:00
    a udělat dojem na svoje pubertální kamarády.
  • 12:00 - 12:02
    Teď se tomu snažíme porozumět z hlediska
  • 12:02 - 12:05
    vývoje části jejich mozku nazývané limbický systém.
  • 12:05 - 12:08
    Ukážu vám limbický systém, to je to červené
  • 12:08 - 12:10
    na obrázku za mnou a také na tomto mozku.
  • 12:10 - 12:13
    Limbický systém je vpravo hluboko uvnitř mozku
  • 12:13 - 12:16
    a je zapojen do věcí jako je zpracování emocí
  • 12:16 - 12:20
    a odměn. Tam vzniká pocit uspokojení,
  • 12:20 - 12:23
    když děláte zábavné věci, včetně riskování.
  • 12:23 - 12:25
    Vzniká tam pocit vzrušení z rizika.
  • 12:25 - 12:28
    Zjistilo se, že oblasti tvořící limbický systém
  • 12:28 - 12:32
    jsou v adolescenci hypersenzitivní na příjemné pocity,
  • 12:32 - 12:35
    které souvisí s riskováním, více než v dospělosti.
  • 12:35 - 12:39
    Zároveň prefrontální kůra,
  • 12:39 - 12:41
    kterou tady vidíte v modré barvě
  • 12:41 - 12:44
    a která nás odrazuje od přílišného riskování
  • 12:44 - 12:48
    se v adolescenci stále ještě vyvíjí.
  • 12:48 - 12:51
    Výzkum prokázal, že mozek adolescentů
  • 12:51 - 12:55
    prochází rozsáhlými změnami,
  • 12:55 - 12:59
    které mají vliv na vzdělávání, rehabilitaci
  • 12:59 - 13:03
    a intervenci. Prostředí, včetně vyučování,
  • 13:03 - 13:06
    může ovlivnit a opravdu ovlivňuje rozvoj mozku adolescentů.
  • 13:06 - 13:09
    Přitom ještě v relativně nedávné minulosti
  • 13:09 - 13:11
    se vzdělávání teenagerů na Západě nevěnovala mimořádná pozornost.
  • 13:11 - 13:15
    Všichni čtyři moji prarodiče například skončili školu
  • 13:15 - 13:19
    na začátku adolescence. Neměli na výběr.
  • 13:19 - 13:22
    Týká se to stále mnoha teenagerů po celém světě.
  • 13:22 - 13:25
    40 procent teenagerů
  • 13:25 - 13:29
    nemá dnes přístup k sekundárnímu školnímu vzdělávání.
  • 13:29 - 13:32
    Toto je ovšem životní období, kdy je mozek
  • 13:32 - 13:35
    mimořádně adaptabilní a tvárný.
  • 13:35 - 13:38
    Je to fantastická příležitost pro učení a kreativitu.
  • 13:38 - 13:41
    To, co je někdy u adolescentů vnímáno jako problém,
  • 13:41 - 13:43
    větší riskování, malá sebekontrola, výbušnost,
  • 13:43 - 13:47
    sebestřednost - to by nemělo být stigmatizováno.
  • 13:47 - 13:50
    Ve skutečnosti to odráží změny v mozku, které
  • 13:50 - 13:53
    poskytují skvělou příležitost pro vzdělávání
  • 13:53 - 13:57
    a sociální rozvoj. Děkuji vám. (Potlesk)
  • 13:57 - 14:05
    (Potlesk)
Title:
Sarah-Jayne Blakemore: Tajemná zákoutí pubertálního mozku
Speaker:
Sarah-Jayne Blakemore
Description:

Proč nám teenageři připadají mnohem impulzivnější, mnohem sebestřednější než dospělí? Kognitivní neuroložka Sarah-Jayne Blakemore srovnává prefrontální mozkovou kůru adolescentů a dospělých, aby nám ukázala, jak souvisí typicky pubertální chování s dospíváním a vývojem mozku.

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
14:26

Czech subtitles

Revisions