WEBVTT

00:00:00.688 --> 00:00:03.577
Před patnácti lety převládal názor,

00:00:03.577 --> 00:00:05.627
že převážná většina vývoje mozku

00:00:05.627 --> 00:00:08.606
probíhá v několika prvních letech života.

00:00:08.606 --> 00:00:11.318
Tehdy před 15 lety jsme se neuměli podívat

00:00:11.318 --> 00:00:13.939
dovnitř živoucího lidského mozku

00:00:13.939 --> 00:00:16.977
a sledovat jeho vývoj v průběhu celého života.

00:00:16.977 --> 00:00:20.138
V posledních zhruba 10 letech došlo k velkému rozvoji

00:00:20.138 --> 00:00:21.943
technologií zobrazujících mozek,

00:00:21.943 --> 00:00:24.886
jako je magnetická rezonance.

00:00:24.886 --> 00:00:28.013
Vědci zabývající se neurologií se začali dívat dovnitř

00:00:28.013 --> 00:00:30.432
mozku živých lidských bytostí různého věku a sledovali

00:00:30.432 --> 00:00:33.303
změny ve struktuře mozku a jeho funkcích.

00:00:33.303 --> 00:00:36.980
Použiváme strukturální magnetickou rezonanci pro

00:00:36.980 --> 00:00:40.042
pořizování fotografií vnitřku mozku

00:00:40.042 --> 00:00:43.262
živých lidských bytostí a můžeme si klást otázky, jako

00:00:43.262 --> 00:00:45.702
kolik šedé hmoty obsahuje mozek

00:00:45.702 --> 00:00:47.505
a jak se její objem mění v průběhu lidského života?

00:00:47.505 --> 00:00:51.217
Používáme také tzv. fMRI, funkční magnetickou rezonanci,

00:00:51.217 --> 00:00:54.612
pro pořizování videa mozkové aktivity,

00:00:54.612 --> 00:00:57.480
kdy účastníci plní určité úkoly

00:00:57.480 --> 00:01:00.372
vyžadující přemýšlení, cítění nebo vnímání něčeho.

NOTE Paragraph

00:01:00.372 --> 00:01:03.138
Do tohoto výzkumu je zapojeno mnoho laboratoří

00:01:03.138 --> 00:01:05.368
po celém světě a máme teď opravdu mnoho

00:01:05.368 --> 00:01:08.892
detailních obrázků zachycujících vývoj živého lidského mozku

00:01:08.892 --> 00:01:11.960
a tato zobrazení radikálně mění

00:01:11.960 --> 00:01:14.593
náš pohled na vývoj lidského mozku.

00:01:14.593 --> 00:01:17.361
S jejich pomocí zjišťujeme, že vývoj lidského mozku není ukončen v dětství,

00:01:17.361 --> 00:01:20.072
ale že jeho vývoj dál pokračuje v průběhu

00:01:20.072 --> 00:01:24.118
adolescence i po dvacátém i třicátém roce života.

NOTE Paragraph

00:01:24.118 --> 00:01:28.097
Adolescence je definována jako období života, které

00:01:28.097 --> 00:01:32.493
začíná biologickými, hormonálními a fyzickými změnami

00:01:32.493 --> 00:01:35.778
a končí ve věku, kdy člověk získá stabilní

00:01:35.778 --> 00:01:39.229
nezávislou roli ve společnosti.

00:01:39.229 --> 00:01:41.019
(Smích)

00:01:41.019 --> 00:01:43.784
Může to trvat dlouho. (Smích)

00:01:43.784 --> 00:01:46.803
Jedna z oblastí mozku, která se mění v adolescenci nejvíce,

00:01:46.803 --> 00:01:50.067
je prefrontální mozková kůra,

00:01:50.067 --> 00:01:53.044
Toto je model lidského mozku

00:01:53.044 --> 00:01:55.924
a toto je prefrontální kůra, přímo vpředu.

00:01:55.924 --> 00:01:58.433
Prefrontální kůra je zajímavou oblastí mozku.

00:01:58.433 --> 00:02:01.547
U lidí je proporčně mnohem větší než u jiných druhů

00:02:01.547 --> 00:02:05.174
a je zapojena do celé řady vysoce kognitivních

00:02:05.190 --> 00:02:08.462
funkcí, jako je rozhodování, plánování,

00:02:08.462 --> 00:02:10.552
plánování toho, co budete dělat zítra nebo

00:02:10.552 --> 00:02:13.292
příští týden nebo příští rok.

00:02:13.292 --> 00:02:15.958
Tlumí nevhodné chování, takže vás zastaví, když

00:02:15.958 --> 00:02:18.883
chcete říct něco opravdu hrubého nebo opravdu hloupého.

00:02:18.883 --> 00:02:20.661
Podílí se také na společenské interakci,

00:02:20.661 --> 00:02:23.785
porozumění druhým lidem a sebeuvědomování.

NOTE Paragraph

00:02:23.785 --> 00:02:26.835
Studie této oblasti provedené magnetickou rezonancí

00:02:26.835 --> 00:02:29.305
ukazují, že prefrontální mozková kůra prochází

00:02:29.305 --> 00:02:32.238
v adolescenci dramatickým vývojem.

00:02:32.238 --> 00:02:35.196
Podíváte-li se například na objem šedé hmoty

00:02:35.196 --> 00:02:40.045
průběžně od 4 do 22 let věku člověka

00:02:40.045 --> 00:02:42.367
vidíte, že objem šedé hmoty se v dětství zvyšuje. To vidíte

00:02:42.367 --> 00:02:46.120
na tomto grafu. Nejvíce jí je v rané adolescenci.

00:02:46.120 --> 00:02:48.685
Šipky ukazují největší objem šedé hmoty

00:02:48.685 --> 00:02:52.151
v prefronální kůře. Vidíte, že u chlapců

00:02:52.151 --> 00:02:55.661
je to o několik let později než u dívek.

00:02:55.661 --> 00:02:57.500
Je to pravděpodobně proto, že chlapci procházejí pubertou

00:02:57.500 --> 00:02:59.752
průměrně o několik let později než dívky.

00:02:59.752 --> 00:03:03.187
V průběhu dospívání pak dochází ke značnému úbytku

00:03:03.187 --> 00:03:05.872
šedé hmoty v prefrontální mozkové kůře.

00:03:05.872 --> 00:03:07.897
Možná to nezní dobře, ale ve skutečnosti to je

00:03:07.897 --> 00:03:11.047
pro vývoj člověka opravdu důležité, protože

00:03:11.047 --> 00:03:15.153
šedá hmota obsahuje buňky a spojení mezi buňkami,

00:03:15.153 --> 00:03:18.607
nervové spoje. Úbytek šedé hmoty

00:03:18.607 --> 00:03:21.352
při vývoji prefrontální kůry

00:03:21.352 --> 00:03:24.244
znamená, že dochází k eliminaci,

00:03:24.244 --> 00:03:26.567
nepotřebných nervových spojení.

00:03:26.567 --> 00:03:29.700
Je to skutečně důležitý proces. Závisí částečně

00:03:29.700 --> 00:03:32.834
na prostředí, ve kterém živočich nebo člověk žije.

00:03:32.834 --> 00:03:36.278
Nervová spojení, která jsou používána, se posilují

00:03:36.278 --> 00:03:38.211
a nervová spojení, která jednotlivec

00:03:38.211 --> 00:03:40.543
ve svém prostředí nepoužívá, jsou odstřihnuta.

00:03:40.543 --> 00:03:43.049
Můžete si to představit jako prořezávání růžového keře.

00:03:43.049 --> 00:03:45.889
Odstříhnete slabé větve, aby zbývající

00:03:45.889 --> 00:03:48.927
důležité výhonky mohly sílit.

00:03:48.927 --> 00:03:52.853
Tento proces, který jemně vylaďuje mozkovou tkáň

00:03:52.853 --> 00:03:55.520
podle prostředí specifického pro daný druh,

00:03:55.520 --> 00:03:58.435
se odehrává v prefrontální kůře i v jiných částech mozku

00:03:58.435 --> 00:04:01.989
v průběhu dospívání.

NOTE Paragraph

00:04:01.989 --> 00:04:05.690
Při zachycování změn v dospívajícím mozku

00:04:05.690 --> 00:04:08.942
pomocí funkční magnetické rezonance sledujeme také

00:04:08.942 --> 00:04:12.215
změny mozkové aktivity s přibývajícím věkem.

00:04:12.215 --> 00:04:13.857
Dám vám příklad z naší laboratoře.

00:04:13.857 --> 00:04:17.418
Zajímáme se tu o sociální mozek, to znamená

00:04:17.418 --> 00:04:21.002
ty oblasti mozku, které používáme, abychom

00:04:21.002 --> 00:04:23.435
porozuměli druhým lidem a mohi s nimi jednat.

00:04:23.435 --> 00:04:27.201
Ukážu vám fotografii fotbalového utkání,

00:04:27.201 --> 00:04:31.608
která ilustruje dva aspekty toho, jak pracuje váš sociální mozek

00:04:31.608 --> 00:04:33.041
Toto je fotbal. (Smích)

00:04:33.041 --> 00:04:35.683
Michael Owen se právě netrefil do brány a leží na zemi.

00:04:35.683 --> 00:04:38.485
První aspekt sociálního mozku, který tento obrázek

00:04:38.485 --> 00:04:41.444
pěkně ukazuje, je automatická

00:04:41.444 --> 00:04:44.494
a instinktivní sociální emocionální reakce.

00:04:44.494 --> 00:04:47.458
Během zlomku sekundy poté, co Michal Owen netrefil branku,

00:04:47.458 --> 00:04:49.268
dělají všichni to samé se svými pažemi,

00:04:49.268 --> 00:04:51.071
mají stejný výraz ve tváři, dokonce i Michael Owen,

00:04:51.071 --> 00:04:52.895
který uklouzl po trávě, dělá to samé se svými pažemi,

00:04:52.895 --> 00:04:55.164
a pravděpodobně má i podobný výraz

00:04:55.164 --> 00:04:57.138
ve tváři. Jedině muži ve žlutém vzadu

00:04:57.138 --> 00:05:00.599
se chovají jinak. (Smích)

00:05:00.599 --> 00:05:03.142
Myslím, že jsou na špatné straně stadionu

00:05:03.142 --> 00:05:05.437
a předvádějí jinou sociální emoční reakci,

00:05:05.437 --> 00:05:08.072
kterou všichni okamžitě rozpoznáme, a to je ten druhý aspekt

00:05:08.072 --> 00:05:11.708
sociálního mozku, který tento obrázek vážně hezky ilustruje,

00:05:11.708 --> 00:05:15.090
tzn. jak dobře umíme rozluštit chování druhých lidí,

00:05:15.090 --> 00:05:17.767
jak nám jejich činy, gesta, výraz tváře

00:05:17.767 --> 00:05:21.583
prozrazují jejich pocity a duševní stav.

00:05:21.583 --> 00:05:23.360
Nemusíte se tedy nikoho z těcho mužů ptát.

00:05:23.360 --> 00:05:25.901
Z tohoto obrázku máte docela jasnou představu, jak se cítí

00:05:25.901 --> 00:05:28.489
a co si myslí právě v tomto okamžiku.

NOTE Paragraph

00:05:28.489 --> 00:05:30.245
O to se zajímáme v naší laboratoři.

00:05:30.245 --> 00:05:33.817
Na skenování mozku k nám přicházejí adolescenti i dospělí lidé.

00:05:33.833 --> 00:05:36.218
Dáváme jim různé úkoly, při kterých

00:05:36.218 --> 00:05:39.512
musejí brát v úvahu jiné lidi, jejich způsob myšlení,

00:05:39.512 --> 00:05:42.406
jejich duševní stav a emoce. Několikrát jsme při našem

00:05:42.406 --> 00:05:45.252
zkoumání zjistili, a stejné poznatky mají i v jiných laboratořích

00:05:45.252 --> 00:05:48.470
po celém světě, že do procesu je zapojena část prefrontální kůry, nazvaná

00:05:48.470 --> 00:05:51.688
mediální prefrontální kůra, která je na obrázku vyznačena modře,

00:05:51.688 --> 00:05:54.444
a je uprostřed prefrontální kůry

00:05:54.444 --> 00:05:56.842
uprostřed vaší hlavy.

00:05:56.842 --> 00:06:00.125
Pokud je potřeba při rozhodování brát v úvahu ostatní lidi a jejich uvažování,

00:06:00.125 --> 00:06:02.252
je tato část mozku aktivnější u adolescentů

00:06:02.252 --> 00:06:05.053
než u dospělých. Toto je vlastně metaanalýza

00:06:05.053 --> 00:06:08.293
devíti různých studií této oblasti provedená v laboratořích

00:06:08.293 --> 00:06:10.993
po celém světě. Všechny studie ukazují stejnou věc, a to

00:06:10.993 --> 00:06:14.363
že aktivita v této oblasti prefrontální kůry

00:06:14.363 --> 00:06:16.810
v průběhu dospívání klesá.

00:06:16.810 --> 00:06:19.454
Domníváme se, že je to proto, že adolescenti používají

00:06:19.454 --> 00:06:21.820
jiné mentální postupy, jinou

00:06:21.820 --> 00:06:25.238
kognitivní strategii při rozhodování o společenských vztazích.

00:06:25.238 --> 00:06:28.754
Pro sledování tohoto aspektu provádíme behaviorální studie,

00:06:28.754 --> 00:06:30.731
kdy dáváme lidem v naší laboratoři

00:06:30.731 --> 00:06:33.275
určitý behaviorální úkol. Uvedu další příklad

00:06:33.275 --> 00:06:36.485
úkolu, který zadáváme v naší laboratoři.

NOTE Paragraph

00:06:36.485 --> 00:06:39.133
Představte si, že jste účastník jednoho z našich

00:06:39.133 --> 00:06:40.858
experimentů. Přijdete do laboratoře,

00:06:40.858 --> 00:06:43.532
vidíte na počítači úkol.

00:06:43.532 --> 00:06:46.322
Na počítači máte sestavu polic.

00:06:46.322 --> 00:06:49.139
Na policích jsou tyto předměty. Za policemi

00:06:49.139 --> 00:06:52.110
vidíte na počítači muže, který několik

00:06:52.110 --> 00:06:55.695
těchto předmětů nevidí.

00:06:55.695 --> 00:06:57.974
Z jeho strany je pohled na několik předmětů

00:06:57.974 --> 00:07:00.618
zakrytý šedou přepážkou.

00:07:00.618 --> 00:07:04.102
Takhle vypadají ty samé police z jeho pohledu.

00:07:04.102 --> 00:07:07.595
Všimněte si, že on vidí jen některé předměty,

00:07:07.595 --> 00:07:10.047
zatímco vy vidíte předmětů mnohem víc.

00:07:10.047 --> 00:07:12.243
Vaším úkolem je posouvat předměty.

00:07:12.243 --> 00:07:14.605
Ředitel, to je ten muž za policemi,

00:07:14.605 --> 00:07:17.350
vám bude dávat pokyny, jak předměty posouvat,

00:07:17.350 --> 00:07:19.244
ale musíte myslet na to, že vám nedá pokyn posouvat

00:07:19.244 --> 00:07:22.964
předměty, které nevidí. Toto je opravdu zajímavé

00:07:22.964 --> 00:07:25.157
zadání, kde jde o určitý druh konfliktu

00:07:25.157 --> 00:07:28.325
mezi vaší perspektivou a ředitelovou perspektivou.

00:07:28.325 --> 00:07:31.565
Představte si, že vám řekne, abyste posunuli vrchní náklaďák vlevo.

00:07:31.565 --> 00:07:33.596
Na policích jsou tři náklaďáky. Instinktivně posunete

00:07:33.611 --> 00:07:35.761
bílý náklaďák, protože to je z vašeho pohledu

00:07:35.761 --> 00:07:38.579
vrchní náklaďák, ale pak si musíte uvědomit:

00:07:38.579 --> 00:07:40.638
"On vlastně ten náklaďák nevidí, takže chce,

00:07:40.638 --> 00:07:43.395
abych posunul, ten modrý náklaďák", to je vrchní náklaďák

00:07:43.395 --> 00:07:46.040
z jeho pohledu. Věřte mi, nebo nevěřte,

00:07:46.040 --> 00:07:48.991
ale normální, zdraví, inteligentní dospělí lidé jako vy,

00:07:48.991 --> 00:07:52.131
udělají chybu v 50% těchto pokusů.

00:07:52.131 --> 00:07:54.974
Posunou bílý náklaďák místo modrého.

00:07:54.974 --> 00:07:58.290
Tyto a podobné úkoly dáváme adolescentům a dospělým

00:07:58.290 --> 00:07:59.844
a máme také kontrolní zadání, kde

00:07:59.844 --> 00:08:03.905
není žádný ředitel a místo toho dáme lidem určité pravidlo.

00:08:03.905 --> 00:08:05.819
Řekneme jim, teď budete dělat přesně stejnou věc

00:08:05.819 --> 00:08:08.656
ale tentokrát bez ředitele. Místo toho musíte

00:08:08.656 --> 00:08:11.863
ignorovat předměty, za kterými je tmavě šedé pozadí.

00:08:11.863 --> 00:08:14.563
Vidíte, že jde o přesně stejné zadání, pouze

00:08:14.563 --> 00:08:17.409
v případě úkolu bez ředitele, musejí účastníci pokusu myslet

00:08:17.409 --> 00:08:20.480
na tuto víceméně nahodilou podmínku.

00:08:20.480 --> 00:08:22.160
V zadání s ředitelem si musejí pamatovat,

00:08:22.160 --> 00:08:25.701
že musejí při plnění úkolu průběžně brát

00:08:25.701 --> 00:08:29.998
v úvahu ředitelův pohled na police.

NOTE Paragraph

00:08:29.998 --> 00:08:32.608
Ukážu vám procento chybných výsledků

00:08:32.608 --> 00:08:35.174
ve velké vývojové studii, kterou jsme provedli.

00:08:35.174 --> 00:08:38.728
Věk jejích účastníků byl od sedmi let do dospělosti.

00:08:38.728 --> 00:08:39.938
Tady je procento chybných výsledků

00:08:39.938 --> 00:08:41.912
ve skupině dospělých v obou zadáních.

00:08:41.927 --> 00:08:45.198
Šedá je zadání s ředitelem a tady můžete vidět,

00:08:45.198 --> 00:08:47.771
že naši inteligentní dospělí mají padesátiprocentní úspěšnost,

00:08:47.771 --> 00:08:50.486
zatímco udělali mnohem méně chyb,

00:08:50.486 --> 00:08:52.514
pokud tam neměli ředitele, pokud si jen

00:08:52.514 --> 00:08:55.595
museli pamatovat, že je potřeba vzít v úvahu šedé pozadí.

00:08:55.595 --> 00:08:58.263
Vývojově se tyto dvě podmínky vytvářejí

00:08:58.263 --> 00:09:01.186
zcela stejným způsobem. Mezi pozdním dětstvím

00:09:01.186 --> 00:09:03.427
a střední pubertou, dochází ke zlepšení,

00:09:03.427 --> 00:09:06.778
jinými slovy ke snížení počtu chyb u obou těchto pokusů

00:09:06.778 --> 00:09:07.898
s odlišným zadáním.

00:09:07.898 --> 00:09:10.183
Pokud porovnáte tyto dvě poslední skupiny,

00:09:10.183 --> 00:09:12.135
to je skupina adolescentů a skupina dospělých,

00:09:12.135 --> 00:09:15.295
dojdeme k zajímavému poznatku, protože v případě

00:09:15.295 --> 00:09:18.333
zadání bez ředitele se výsledky u dospělých nezlepšují.

00:09:18.333 --> 00:09:21.263
Jinými slovy, všechny funkce potřebné k tomu, abyste

00:09:21.263 --> 00:09:23.969
si pamatovali pravidlo a použili ho při plnění úkolu,

00:09:23.969 --> 00:09:26.500
jsou plně rozvinuté do období střední adolescence.

00:09:26.500 --> 00:09:28.897
Avšak při pohledu na poslední dvě šedé řádky vidíte

00:09:28.897 --> 00:09:32.047
významné zlepšení u zadání s ředitelem v období

00:09:32.047 --> 00:09:34.488
mezi střední adolescencí a dospělostí. Znamená to,

00:09:34.488 --> 00:09:37.864
že schopnost brát v úvahu pohled někoho jiného

00:09:37.864 --> 00:09:41.149
při našem průběžném jednání, což je mimochodem

00:09:41.149 --> 00:09:43.408
věc, kterou děláme v našem každodenním životě stále,

00:09:43.408 --> 00:09:48.014
se v průběhu dospívání rozvíjí až do pozdní adolescence.

00:09:48.014 --> 00:09:50.554
Takže pokud máte syna nebo dceru v pubertě

00:09:50.554 --> 00:09:52.963
a někdy si myslíte, že mají problém vzít v úvahu pohled nebo názor

00:09:52.963 --> 00:09:56.719
druhých, máte pravdu. Je to pro ně těžké. A teď víte proč.

NOTE Paragraph

00:09:56.719 --> 00:10:00.232
Někdy se teenagerům smějeme.

00:10:00.232 --> 00:10:04.095
Bývají parodováni, někdy až démonizováni v médiích

00:10:04.095 --> 00:10:07.622
pro své typicky pubertální chování. Riskují,

00:10:07.622 --> 00:10:10.393
bývají někdy náladoví, velmi sebestřední.

00:10:10.393 --> 00:10:12.886
Mám docela dobrý vtip od svého kamaráda,

00:10:12.886 --> 00:10:15.373
který mi řekl, čeho si nejvíc všiml na svých pubertálních

00:10:15.373 --> 00:10:18.354
dcerách před pubertou a po ní.

00:10:18.354 --> 00:10:20.598
A to je, do jaké míry se před ním stydí.

00:10:20.614 --> 00:10:23.103
Řekl. "Před pubertou, pokud moje dvě dcery

00:10:23.103 --> 00:10:25.357
zlobily v obchodě, řek´ jsem jim: 'Přestaňte

00:10:25.357 --> 00:10:27.106
zlobit a já vám zazpívám vaši oblíbenou písničku.'

00:10:27.106 --> 00:10:29.007
Okamžitě přestaly zlobit a já jsem jim zazpíval oblíbenou písničku.

00:10:29.007 --> 00:10:32.478
Po pubertě to začalo fungovat jako hrozba.

00:10:32.478 --> 00:10:34.295
(Smích)

00:10:34.295 --> 00:10:37.772
Pouhá představa, že jejich táta bude zpívat na veřejnosti

00:10:37.772 --> 00:10:40.135
zajistila, že se začaly chovat slušně.

NOTE Paragraph

00:10:40.135 --> 00:10:41.563
Lidé se často ptají.

00:10:41.563 --> 00:10:44.196
"Je puberta určitým druhem současného fenoménu?

00:10:44.196 --> 00:10:46.318
Je to něco, co jsme nedávno objevili na Západě?"

00:10:46.318 --> 00:10:48.986
Odpověď je, pravděpodobně, ne. Existuje

00:10:48.986 --> 00:10:52.409
mnoho popisů adolescence v historii, které znějí

00:10:52.409 --> 00:10:54.566
velmi podobně jako dnešní popisy.

NOTE Paragraph

00:10:54.566 --> 00:10:58.799
Existuje slavný Shakespearův citát ze Zimní pohádky,

00:10:58.799 --> 00:11:01.574
kde se popisuje puberta takto:

00:11:01.574 --> 00:11:04.420
"Kéž by nebyl žádný věk mezi desátým

00:11:04.420 --> 00:11:07.660
a třiadvacátým rokem, nebo kdyby to mládež raději prospala,

00:11:07.660 --> 00:11:09.751
neboť nedělají nic než prohánějí děvečky, škodí starším,

00:11:09.751 --> 00:11:15.974
kradou a perou se." (Smích)

00:11:15.974 --> 00:11:20.508
Dále Shakespeare píše: "Šel by někdo jiný než nějaká ta

00:11:20.508 --> 00:11:23.653
devatenácti či dvaadvacetiletá horká hlava

00:11:23.653 --> 00:11:26.151
lovit v tomto počasí?" (Smích)

00:11:26.151 --> 00:11:29.077
Před téměř 400 lety, zachytil Shakespeare

00:11:29.077 --> 00:11:31.801
adolescenty velmi podobným způsobem,

00:11:31.801 --> 00:11:35.260
jakým je vidíme dnes, ale dnes se pokoušíme pochopit

00:11:35.260 --> 00:11:38.347
jejich chování sledováním změn,

00:11:38.347 --> 00:11:40.285
které probíhají v jejich mozku.

NOTE Paragraph

00:11:40.285 --> 00:11:43.893
Vezměme si například riskování. Víme, že adolescenti

00:11:43.893 --> 00:11:46.218
mají sklony riskovat. Je to tak.

00:11:46.218 --> 00:11:48.850
Riskují častěji než děti nebo dospělí

00:11:48.850 --> 00:11:51.310
a mají mimořádné sklony riskovat, pokud jsou

00:11:51.310 --> 00:11:54.278
se svými kamarády. Je důležité

00:11:54.278 --> 00:11:56.764
přestat být závislý na rodičích

00:11:56.764 --> 00:11:59.588
a udělat dojem na svoje pubertální kamarády.

00:11:59.588 --> 00:12:02.187
Teď se tomu snažíme porozumět z hlediska

00:12:02.187 --> 00:12:05.180
vývoje části jejich mozku nazývané limbický systém.

00:12:05.180 --> 00:12:07.723
Ukážu vám limbický systém, to je to červené

00:12:07.723 --> 00:12:09.588
na obrázku za mnou a také na tomto mozku.

00:12:09.588 --> 00:12:12.697
Limbický systém je vpravo hluboko uvnitř mozku

00:12:12.697 --> 00:12:16.430
a je zapojen do věcí jako je zpracování emocí

00:12:16.430 --> 00:12:19.580
a odměn. Tam vzniká pocit uspokojení,

00:12:19.580 --> 00:12:22.876
když děláte zábavné věci, včetně riskování.

00:12:22.876 --> 00:12:25.241
Vzniká tam pocit vzrušení z rizika.

00:12:25.241 --> 00:12:28.289
Zjistilo se, že oblasti tvořící limbický systém

00:12:28.289 --> 00:12:31.708
jsou v adolescenci hypersenzitivní na příjemné pocity,

00:12:31.708 --> 00:12:35.477
které souvisí s riskováním, více než v dospělosti.

00:12:35.477 --> 00:12:39.179
Zároveň prefrontální kůra,

00:12:39.179 --> 00:12:41.453
kterou tady vidíte v modré barvě

00:12:41.453 --> 00:12:44.320
a která nás odrazuje od přílišného riskování

00:12:44.320 --> 00:12:47.718
se v adolescenci stále ještě vyvíjí.

NOTE Paragraph

00:12:47.718 --> 00:12:51.385
Výzkum prokázal, že mozek adolescentů

00:12:51.385 --> 00:12:54.727
prochází rozsáhlými změnami,

00:12:54.727 --> 00:12:58.683
které mají vliv na vzdělávání, rehabilitaci

00:12:58.683 --> 00:13:02.703
a intervenci. Prostředí, včetně vyučování,

00:13:02.703 --> 00:13:06.112
může ovlivnit a opravdu ovlivňuje rozvoj mozku adolescentů.

00:13:06.112 --> 00:13:08.914
Přitom ještě v relativně nedávné minulosti

00:13:08.914 --> 00:13:11.419
se vzdělávání teenagerů na Západě nevěnovala mimořádná pozornost.

00:13:11.419 --> 00:13:15.172
Všichni čtyři moji prarodiče například skončili školu

00:13:15.172 --> 00:13:19.006
na začátku adolescence. Neměli na výběr.

00:13:19.006 --> 00:13:21.780
Týká se to stále mnoha teenagerů po celém světě.

00:13:21.780 --> 00:13:24.947
40 procent teenagerů

00:13:24.947 --> 00:13:29.169
nemá dnes přístup k sekundárnímu školnímu vzdělávání.

00:13:29.169 --> 00:13:31.808
Toto je ovšem životní období, kdy je mozek

00:13:31.808 --> 00:13:34.655
mimořádně adaptabilní a tvárný.

00:13:34.655 --> 00:13:38.425
Je to fantastická příležitost pro učení a kreativitu.

NOTE Paragraph

00:13:38.425 --> 00:13:40.658
To, co je někdy u adolescentů vnímáno jako problém,

00:13:40.658 --> 00:13:43.134
větší riskování, malá sebekontrola, výbušnost,

00:13:43.134 --> 00:13:47.076
sebestřednost - to by nemělo být stigmatizováno.

00:13:47.076 --> 00:13:49.913
Ve skutečnosti to odráží změny v mozku, které

00:13:49.913 --> 00:13:52.827
poskytují skvělou příležitost pro vzdělávání

00:13:52.827 --> 00:13:57.257
a sociální rozvoj. Děkuji vám. (Potlesk)

00:13:57.257 --> 00:14:05.027
(Potlesk)