Zachraňte oceány, nakrmte svět!

Proč mluví mořská bioložka o světovém hladu? Jackie Savitz říká, že náprava světových oceánů může pomoci s nakrmením miliardy nejhladovějších lidí na planetě. V přednášce, která vám otevře oči, nám Savitz říká, co se ve skutečnosti právě teď děje s naším světovým rybolovem - není to dobré - a navrhuje chytré řešení jak to napravit a zároveň vyprodukovat víc jídla pro všechny.

Možná si říkáte,

proč k vám mořská bioložka z Oceany

dnes přišla promluvit

o světovém hladu.

Jsem tu dnes proto,

že záchrana oceánů je víc, než jen touha ekologů.

Není to jen něco, co děláme,

abychom vytvořili místa pro rybáře

nebo jim zachovali práci.

Jde o víc, než jen o ekonomiku.

Záchranou oceánů můžeme nakrmit svět.

Ukážu vám jak.

Jak víte, je tu na planetě

už více než miliarda hladovějících lidí.

Očekáváme, že se to zhorší,

až světová populace dosáhne devíti miliard

nebo 10 miliard do poloviny století

a můžeme čekat větší tlak

na zásoby jídla, které máme.

Je to hodně důležité,

zejména když zvážíme, jak jsme na tom teď.

Víme, že plocha orné půdy na hlavu

se už zmenšuje

ve vyspělých i rozvojových zemích.

Víme, že nás čekají klimatické změny,

které promění deštné pralesy,

některé oblasti budou sušší, vidíte je v oranžové,

a jiné vlhčí, v modré,

což způsobí sucha v našich obilnicích

jako jsou středozápad a střední Evropa

a jinde povodně.

Pak bude pro zemi těžší,

aby nám pomohla vyřešit problém hladu.

A proto musí být oceány co nejbohatší,

aby nám mohly poskytnout

tolik jídla, kolik mohou.

To pro nás oceány dělají

už dlouho.

V minulosti jsme tu měli stálý nárůst

množství jídla získávaného

z oceánů.

Vypadalo to, že růst bude pokračovat

asi do roku 1980,

kdy nastal pokles.

Slyšeli jste o ropném vrcholu.

Možná, že tohle je rybí vrchol.

Doufám že ne. Vrátím se k tomu.

Můžete ale vidět asi 18-procentní pokles

v počtu ryb ulovených ve světě

od roku 1980.

A to je velký problém. Pokračuje.

Ta červená čára dál klesá.

Ale víme, jak to změnit

a o tom budu dnes mluvit.

Víme, jak tu křivku obrátit zpět nahoru.

Nemusí to být rybí vrchol.

Pokud uděláme pár jednoduchých věcí v určitých místech,

můžeme obnovit rybolov,

a tak nakrmit lidi.

Za prvé, chceme vědět, kde jsou ryby,

tak se na to podívejme.

Ukázalo se, že se ryby příhodně

většinou nacházejí

v pobřežních částech zemí,

v pobřežních zónách,

a to jsou oblasti, které ovládají

národní jurisdikce

a ty mohou řídit svůj rybolov

v těchto pobřežních oblastech.

Přímořské země mají jurisdikci,

která sahá do vzdálenosti asi 200 námořních mil

a tyto oblasti se nazývají výlučně ekonomické zóny

a je dobře, že tu mohou ovládat

svůj rybolov,

protože na volném moři,

které je na této mapě vyznačeno tmavě,

na volném moři je o mnoho těžší něco řídit,

protože to musíte dělat mezinárodně.

Uzavíráte mezinárodní smlouvy

a pokud sledujete smlouvy o klimatických změnách

víte, že to může být velmi pomalý,

frustrující, únavný proces.

Proto je řízení na národní úrovni

skvělá věc.

Kolik ryb je vlastně v pobřežních oblastech

v porovnání s volným mořem?

Najdete tu asi

sedmkrát tolik ryb,

než na volném moři,

je to tedy perfektní místo, na které se zaměřit,

protože toho můžeme udělat hodně.

Můžeme obnovit velkou část rybolovu,

pokud se zaměříme na pobřežní oblasti.

Ale v kolika z těchto zemí musíme pracovat?

Je tu asi 80 pobřežních států.

Musíme napravit řízení rybolovu

ve všech těchto zemích?

Tak jsme si položili otázku, na kolik zemí

se musíme zaměřit,

s tím, že Evropská unie

už příhodně řídí svůj rybolov

prostřednictvím společné politiky rybolovu?

Pokud bychom měli dobré řízení rybolovu

v Evropské unii a řekněme v devíti dalších zemích,

jakou část rybolovu to pokryje?

Ukázalo se, že Evropská unie plus devět zemí

pokryje asi dvě třetiny světového lovu ryb.

Pokud vezmeme až 24 zemí plus Evropskou unii,

bude to až 90 procent,

skoro celý světový rybolov.

Tak si myslíme, že můžeme pracovat v omezeném počtu míst,

abychom obnovili rybolov.

Ale co musíme v těchto místech udělat?

Na základě naší práce v USA

a jinde víme, že musíme

udělat tři klíčové věci

k navrácení rybolovu, a to:

Musíme stanovit kvóty nebo limity

na objem rybolovu;

musíme omezit vedlejší úlovky, tedy náhodné

chytání a zabíjení ryb, které nejsou cílem

a je to velmi nehospodárné;

a za třetí, musíme chránit naleziště ryb,

místa jejich tření a péče o mladé,

které ryby potřebují k tomu,

aby mohly růst a množit se,

a tak obnovit svou populaci.

Pokud uděláme tyto tři věci víme,
že se obnoví rybolov.

Jak to víme?

Víme to, protože už jsme to viděli

na mnoha různých místech.

Tento slide ukazuje

populaci sleďů v Norsku,

která klesala od 50. let.

Klesala, a když Norsko stanovilo limity

nebo kvóty na svůj rybolov, co se stalo?

Rybolov se obnovil.

Toto je další příklad, náhodou také z Norska,

norská arktická treska.

To samé. Rybolov upadá.

Stanoví limity na výměty.

Výměty jsou ty ryby, které nebyly cílem lovu

a jsou zbytečně házeny zpět do moře.

Když stanovili omezení na výměty,

rybolov se obnovil.

A není to jen Norsko.

Už jsme to viděli v zemích

po celém světě, znova a znova.

Když tyto země zakročí

a zaujmou politiku udržitelného rybolovu,

rybolov, který vypadá to, že všude upadá,

se začne obnovovat.

Je to hodně slibné.

Co to znamená pro světový lov ryb?

Znamená to, že pokud vezmeme rybolov,

který upadá,

můžeme to změnit, úlovek by se mohl zvýšit

až na 100 milionů metrických tun za rok.

Takže tu ještě nebyl rybí vrchol.

Pořád máme možnost

nejen přivést zpět ryby,

ale získat jich ještě víc

a nakrmit tak víc lidí

než v současnosti.

O kolik víc? Právě teď

jsme schopni nakrmit asi 450 milionů lidí

denně jídlem z ryb

podle současného úlovku ryb,

který samozřejmě, jak víte, klesá,

a tak ten počet půjde postupně dolů,

pokud to nenapravíme,

ale pokud zavedeme do praxe řízení rybolovu,

jak jsem tu teď popsala,

v 10 až 25 zemích,

můžeme to číslo zvýšit

a nakrmit až 700 milionů lidí ročně

zdravým jídlem z ryb.

To bychom měli dělat jen proto,

že si tak můžeme dobře poradit s problémem hladu,

ale je to také cenově efektivní.

Ukázalo se, že ryba je cenově nejefektivnější protein

na planetě.

Vzhledem k tomu, kolik rybího proteinu získáte

na investovaný dolar

v porovnání se všemi ostatními zvířecími proteiny,

je ryba evidentně dobrým obchodním rozhodnutím.

Také nepotřebuje moc půdy,

to je nedostatkové zboží,

v porovnání s jinými zdroji proteinů.

A nepotřebuje moc čerstvé vody.

Spotřebuje míň čerstvé vody než

například dobytek,

kdy musíte zavlažit pole,

abyste vypěstovali krmení pro dobytek.

Také má velmi nízkou uhlíkovou stopu.

Nějakou uhlíkovou stopu má,

protože musíme jít ven a lovit ryby.

Na to potřebujeme trochu paliva,

ale zemědělství může mít nějakou uhlíkovou stopu

a ryby mnohem menší,

takže jde o menší znečištění.

Už teď jsou ryby velkou částí naší stravy,

ale mohly by být ještě větší částí,

což je dobře, protože víme

že jsou zdravé.

Snižují riziko rakoviny,

srdečních chorob a obezity.

Náš ředitel Andy Sharpless,

který tento koncept vlastně vytvořil,

rád říká, že ryba je perfektní protein.

Andy také mluví o tom,

že naše hnutí za zachování oceánů přerostlo

hnutí za zachování půdy

a u zachování půdy

máme ten problém, že biodiverzita

je v rozporu s produkcí jídla.

Musíte pokácet biodiverzní les,

jestli chcete pole,

na kterém by mohla růst kukuřice pro lidi,

a tak je tu neustále přetahovaná.

Neustále tu máme těžká rozhodnutí,

která musíme udělat mezi

dvěma velmi důležitými věcmi:

zachováním biodiverzity a nakrmením lidí.

Ale v oceánech tento spor nemáme.

V oceánech není biodiverzita v rozporu

s hojností.

Naopak, fungují vedle sebe.

Když děláme věci, které vytvářejí biodiverzitu,

získáme ještě větší množství,

a to je důležité pro nakrmení lidí.

Je tu ale háček.

Došlo to někomu? (Smích)

Nezákonné rybaření.

Nezákonné rybaření podrývá ten typ

udržitelného řízení rybolovu, o kterém mluvím.

Může jít o používání nástrojů,

které jsou zakázány,

když rybaříte tam, kde nemáte,

chytáte ryby špatné velikosti nebo špatného druhu.

Nezákonné rybaření podvádí spotřebitele

a podvádí také poctivé rybáře

a musí se zastavit.

Dostává na trh prostřednictvím

podvodu s mořskými plody.

Už jste o tom možná slyšeli.

Ryba je označená jako něco, co není.

Vzpomeňte si, kdy jste měli rybu.

Co jste jedli?

Jste si jistí, že to bylo ono?

Protože jsme otestovali 1 300 různých vzorků ryb

a asi třetina z nich

neodpovídala označení.

Chňapalové, 9 z 10 chňapalů nebylo chňapaly.

Padesát devět procent z otestovaných tuňáků

bylo špatně označeno.

A u červeného chňapala jsme otestovali 120 vzorků

a jen sedm z nich byl červený chňapal,

takže hodně štěstí, pokud ho hledáte.

U mořských plodů je

opravdu složitý dodavatelský řetězec

a u každého článku v tomto řetězci

je příležitost k podvodu s mořskými plody,

pokud nebudeme mít vysledovatelnost.

Pomocí vysledovatelnosti může odvětví mořských plodů

sledovat mořské plody z lodi na talíř

a ujistit se tak, že zákazník může zjistit

odkud mořské plody pocházejí.

Toto je opravdu důležité.

Část odvětví to dělá, ale ne dost,

takže prosazujeme v Kongresu

zákon SAFE Seafood Act
/zákon o bezpečných mořských plodech/

a jsem opravdu ráda, že dnes můžu oznámit vydání

petice kuchařů, kterou podepsalo 450 kuchařů

a která požaduje po Kongresu

podporu zákona SAFE Seafood Act.

Podepsalo ji hodně známých kuchařů -

Anthony Bourdain, Mario Batali,

Barton Seaver a další -

a podepsali ji, protože věří,

že lidé mají právo vědět

co jí.

(Potlesk)

Rybářům se to také líbí, takže je tu velká šance,

že získáme potřebnou podporu

k prosazení zákona

a přichází v kritickou dobu,

protože takto můžeme zastavit ten podvod,

takto můžeme potlačit nezákonné rybaření

a ujistit se tak,

že kvóty, ochrany habitatů

a redukce vedlejších úlovků

mají takový účinek,

jaký mohou mít.

Víme, že můžeme udržitelně řídit náš rybolov.

Víme, že můžeme produkovat

zdravá jídla pro stovky milionů lidí

a nezabírat přitom půdu, nepoužívat moc vody,

mít nízkou uhlíkovou stopu

a dělat to nákladově efektivně.

Víme, že záchrana oceánů

může nakrmit svět

a musíme začít hned.

(Potlesk)

Děkuji. (Potlesk)