Všímavost a neuronová integrace | Daniel Siegel, MD | TEDxStudioCityED

Tato přednáška se konala na lokální TEDx události, vytvořené nezávisle na TED konferencích.

Objevování vztahů a reflexe při kultivací dobrého života.

Daniel Siegel, doktor, je profesorem klinické psychologie na UCLA, spoluředitelem Mindful Awareness Research Center, výkonným ředitelem Mindsight Institute, autorem, držitelem mnohých oceněný a čestných doktorátů.

Díky.

Dobré ráno, to bylo překrásné.

Těsně před tím než Fred Rogers zemřel,

kontaktoval mě jeho tým,

abych se pokusil obhájit,

proč by televize měla pokračovat
s vysíláním Mister Rogers' Neighborhood.

Právě jsme to celé plánovali a on zemřel.

Bylo zajímavé přemýšlet
o generacích diváků,

kteří se naučili porozumět svým pocitům,

sdělovat je a zvládat je.

Dnes bych s vámi rád hovořil o tom,

jak školy spojit s technologiemi způsobem,

který podporuje sebeovládání.

Udělám to bez slajdů,
za pomocí jednoho modelu mozku.

Takže, když sáhnete rukou pod vaše židle,
najdete ho tam přilepený zespodu,

když tam sáhnete a vytáhněte vaši ruku,
tak vezmete tu vaši modelovou ruku,

a dáte váš palec doprostřed,
a překryjete jej vašimi prsty.

Tak tohle je velmi

- má dcera nikdy nechce abych to řekl -

"příruční" model mozku.

V nás je umístěn takto.

Budeme mluvit o propojení tří věcí.

Budeme mluvit o tom, jak tento mozek,
který je ve vaší hlavě,

která má obličej zde,

horní část a spodní část.

Část propojující mozek
s celým tělem,

to spojení je vedeno přes míchu
a navíc ještě dalšími způsoby.

Tak tato část mozku sedí ve vašem těle -

budeme hovořit o mozku a těle.

Budeme také mluvit o mysli,

což je něco jiného než mozek.

Budeme mluvit o mysli

a jejím propojení s mozkem a s tělem.

Pak budeme mluvit o třetí věci,

budeme mluvit o vztazích.

Takže těmto třem věcem
se dnes budeme věnovat:

budeme mluvit o vztazích,
o mysli a o mozku.

Když se nad tím opravdu
na chvilku zamyslíte,

můžete přijít s několika
fascinujícími způsoby,

které vám pomůžou porozumět,
jak například pořad pana Rogerse,

prožívaný malými dětmi
v rodinném prostředí,

může opravdu podporovat to,
čemu říkáme sebe-regulace.

Budeme také muset mluvit o tom
co je regulace,

a budeme také muset probrat otázku,
co je to "Já".

Pro mě kdykoli použijeme nějaké slovo,

musíme si být jistí, že rozumíme,
jaký je jeho význam,

abychom si rozuměli, pokud
se máme někam dostat.

Takže jak vlastně pan Rogers
vytvářel pro děti zážitky,

u kterých se mohly naučit, že pocity
jsou sdělitelné a zvládnutelné?

Jak to vlastně dělal?

Když se zamyslíte nad tím, jak to udělal,

tak přijdete na to,
že jde o skutečně základní věc

a že školy mohou přijmout
tuto moudrost za svou,

která byla v pořadu pana Rogerse
obsažena.

A neučit jen čtení, psaní a počítání

- což jsou velmi důležité dovenosti -

ale další 3 dovednosti, které navrhuji,

a které jsou jádrem mé přednášky.

Jsou to schopnosti reflexe,

vztahů,

a třetí je psychická odolnost.

Když si vytvoříte určitý
druh přístupu k sebereflexi,

děti si vytvoří dovednost
sdělovat své pocity

a pak jsou schopné je zvládat,

to, co bychom dle pana Rogerse
měli být schopní s pocity dělat.

Což jsou základy emoční inteligence,

a také základ, jak uvidíte za chvíli,
sociální inteligence,

protože pokud rozumíte vlastním pocitům

a naučíte se je zvládat,

tak také umíte rozumět ostatním lidem.

Je to vskutku neuvěřitelné.

Tuto schopnost reflexe školy mohou učit.

Je to další základní gramotnost.

A co dovednost vztahování?

Ukážeme si, že tento mozek,
jak si ukážeme za chvíli,

má schopnost vytvářet vztahy,
která funguje velmi dobře,

lidé opravdu vzkvétají,
cítí se sami se sebou dobře,

a dobře ve vztazích s druhými.

Takže si vyvinete laskavost
a soucit se sebou samými

- důležitý výchozí bod pro soucit -

a laskavost a soucit s ostatními.

Schopnost vztahovat se je součástí každého
výzkumu osobní pohody [wellbeing]

a říká, víte, "Nejdůležitějším faktorem

bez ohledu na to, zda se díváte
na duševní zdraví, fyziologické zdraví,

celkové zdraví, dlouhověkost, štěstí,

jsou vztahy faktorem číslo jedna

ve všech těchto studiích.

Jak jsme schopní se propojit,
s ostatními, pozitivně propojit,

je nejlepší prediktor
pro všechny tyto stavy.

Pokud studujete moudrost zjistíte,

že je založena na pozitivních vztazích.

Asi jste slyšeli o studiích ukazujících,

že když dostanete třeba 20 dolarů

a volíte, zda je utratit sami

nebo dát někomu jinému,

centra odměny a slasti, poháněné
neurotransmiterem dopaminem,

obvody v mozku ukazující,
že jsme udělali správnou věc,

ty se aktivují tehdy,
když darujete jiným.

To odpovídá zjištění,

že když darujete ve prospěch druhých,

vy sami se budete cítit šťastnější.

Pokud chcete být šťastnější,
raději myslete na druhé.

Takové je hlavní ponaučení.

Věnování se vztahům ve škole
nás toto může naučit.

To by bylo k části o vztazích.

A teď k psychické odolnosti,
když už se bavíme o mozku.

Vezměme náš příruční model mozku
a podívejme se na něj.

Dívám se teď na hodinky,

protože část z řízení sama sebe
je skrze čas.

Myslím, že jsem mluvil tak 5 minut,

ale potřebuji stopky abych věděl,
jak jsem na tom... tak.

Překrásné. Trefil jsem to.

Uděláme to s příručním modelem mozku

a naučím vás, jak se to dělá.

A je to věc, kterou školy,
se kterými spolupracuji,

učí děti už od mateřské školy.
Učíme je tenhle model mozku.

Uvidíte, jak užitečné to může být.

Když děti vstoupí do puberty,
jejich mozek se hodně změní,

a potřebují o mozku opravdu vědět.

Připravme si modelu mozku.

A dejte palec takto doprostřed
a obtočte vaše prsty shora.

Takto je mozek orientován.

Pojďme si projít části
a přemýšlejme o otázce seberegulace

přitom jak model procházíme.

Když mluvíme o seberegulaci,

proč bychom se měli zabývat částmi mozku?

A co má schopnost dobrých vztahů
co do činění s mozkem?

A pokud je seberegulace opravdu
funkce mysli,

protože já je částí vaší mysli,

tak je mysl jen mozek,
a nebo je to i něco jiného?

Tohle jsou důležité otázky
nad kterými se musíme hluboce zamyslet.

V mé profesi se tomu říká
interpersonální neurobiologie.

Jdeme v těchto otázkách
hluboko do hloubky

a kombinujeme všechny existující věděcké
pohledy do jedné perspektivy.

A říkáme tomu
interpersonální neurobiologie.

A mozek je dobrým místem,
věřte tomu nebo ne, kde začít,

protože je nejjednodušší z toho všeho.

Tak pojďme na to.

Za prvé, máte vaši míchu,

což je vlastně soubor buněk, neuronů,

který umožňuje tok energie
a informací z těla,

signály putující nahoru.

Mícha a také nervové vlákno zvané
bloudivý nerv,

přenášejí informace z těla

nahoru do částí nervového systému
umístěného v lebce.

Někteří lidé jí říkají hlavový mozek,
jiní zase jen mozek,

ale ve skutečnosti máte mozek
okolo vašeho srdce,

a máte mozek
okolo vašich vnitřností.

Když používám slovo "mozek",
myslím tím vlastně celé tělo

a to, jak zpracovává informace
skrze tok energie.

Jde o biologické porozumění

co vlastně znamená "nervový systém".

Zaměřme se ale teď na hlavový mozek,

protože je to nejvíce zkoumaná část
všech těch částí mozku.

Přesuňme se tedy k hlavové části mozku,

když se zdvihnete vaše prsty
a váš palec,

dostanete se k první části
nervového systému,

první, ve smyslu nejhlubší,

první ve smyslu první části mozku,

která se vyvine v děloze,

a také první, která se vyvinula evolučně.

Je přes 300 miliónů let stará.

Je to starý plazí mozek,

a má několik seskupení neuronů
zvaných jádra [nuclei]

které jsou odpovědná za věci jako -

(smích)

To je dobrý příklad.
Udělejme si další pauzu.

Vypněme si své mobilní telefony

a ujistěte se,
že pokud je máte na vibrace,

tak jsou u vašeho těla
a nedotýkají se vašeho souseda.

Vypínáte si zvuk,
protože tu máme technologii,

pokud jste si nevšimli,

která naruší jakákoliv prostor,
který se snažíte vytvořit.

A raději než aby technologie ovládaly nás,
měli bychom je ovládat my.

Je to opravdu důležité,
protože tyhle věci nás prostě pohltí.

Jednou jsem šel právě domů
z naší místní školy,

a viděl jsem mámu

nesoucí v náručí své rok a půl staré dítě,

a psala SMSky dobře dva a půl bloku.

Propásla příležitost se spojit
se svým dítětem,

umožnila, aby technologie
narušila její vztah k dítěti.

Pravděpodobně znáte studie
z University of Washington

Andy Meltzoffa a Patricii Kuhl,
kteří vytvořili aplikaci nazvanou "Baby" -

no ono je jedno jak se jmenovala.

Šlo o technologii, o které tvrdili,

"Vaše dítě může svůj mozek a jazyk
rozvíjet rychleji,

pokud mu ukážete ty a ty videa",

ale ukázalo se,
že to funguje přesně opačně.

Vztahy jsou to, co stimuluje růst a učení.

Používat technologie je v pořádku,

ale když zkusíte vztahy
nahradit technologií,

dosáhnete přesně opačného výsledku,
než jste chtěli.

Musíme být skutečně plně přítomní,

a ověřovat si, co se děje v okolí,

a neznečišťovat je technologiemi,

a když už jsme u toho, neznečišťovat
prostředí ani chemikáliemi.

Takže, teď jsme v mozkovém kmeni.

Mozkový kmen
nás udržuje bdělé a ostražité,

a má shluky neuronů, které to dělají.

Mozkový kmen ale také umí spustit
reakci bojuj-uteč-nehýbej se.

Pokud zažíváte hodně
soutěžících podnětů

můžete zažít velmi nabuzenou
a úzkostnou reakci,

jakože jste v ohrožení,

nebo můžete mít útočnou reakci,

nebo můžete ztuhnout.

Je tu dokonce čtvrtá možnost,
celkový kolaps.

Což má také své výhody

v závislosti na konkrétní situaci,

ale k tomu mozkový kmen je -

vytváří vývojově velmi staré impulsy.

Pokud přes něj dáte svůj palec,
tak je to část mozku -

- a ideálně bychom měli mít dva palce,
ale většina z nás má jen jeden -

...říkám to proto, že když jsem jednou
tohle přednášel

a tuhle výjimku jsem nezmínil,
tak se ozvalo z publika,

"Jednou jsem bral benzín a byl tam
někdo se dvěma palci."

Chci tu možnost uznat.
Takže "většina" z nás má jeden.

(Smích)

Máme levou a pravou stranu,
když se dostane k této části

Říká se jí limbická oblast.

Vyvinula se před 200 milióny lety

a při vývoji mozku plodu v děloze
vznikne jako druhá v pořadí.

Takže tak.

Abychom si ukázali jak funguje,
Lewisi, mohl by si sem nahoru?

Rád bych pozval 13-tiletého chlapce,
který vám pak také bude presentovat.

Lewisi, pojď sem a řekni "Ahoj".
Lewis: Ahoj.

Daniel Siegel: Poď sem, na ten
červený koberec. Díky.

L: Rádo se stalo.

DS: Mluvil jsem s tebou
někdy předtím o mozku?

L: Ne. DS: Ne.

Takže teď tě naučím
něco málo o mozku,

protože chci ukázat -
Lewis je velmi bystrý,

že tohle můžete učit 13tileté,
jejichž mozky se v té době mění.

Udělejme si model z ruky.
Velmi dobře.

Tohle se stane, Lewisi:

limibická oblast pracuje s mozkovým kmenem

na vytváření emocí.

Spolupracuje těsně s dalšími oblastmi
při vytváření různých forem paměti.

Cítíš, že máte s mámou k sobě blízko?

L: Jo. DS: Jo, skvělé.

To je část mozku, která ti umožní cítit
se s ní spojený. Ok?

A teď dej své prsty přes vršek takto.
Správně.

Tahle část mozku začne růst

až když vyjdeš mámě z břicha,
opustíš dělohu.

A tahle část je velmi hodně tvarována tím,
jaké zkušenosti zažiješ.

Jo, jo.

Říká se jí kortex
a je to vnější část mozku.

Tady vzadu.

Otoč hlavu na stranu.
Použijeme ji na ukázku. Takhle.

Tohle je zadní část mozku.

A zadní část mozku reprezenzuje
okolní svět.

Obsahuje různé vrstvy
a mapuje okolní svět.

Výborně. A pak -

(Smích)

Jsi šikovný kluk.

A tahle ta část mozku
se nazývá frontální kortex.

Umožňuje ti přemýšlet a uvažovat.

Když už mluvíme o reflexi,

tohle je část mozku,

která ti umožňuje zvládat
a sdělovat své emoce.

Není to fascinující?
L: To teda je.

DS: Množství věcí,
které děláš ve svém já,

jako je mysl -

jako třeba když si hraješ hru
a cítíš se nadšený?

Tak tomu pocitu říkáme
subjektivní prožitek,

a to je součástí mysli.

Všiml sis, že někdy si něco uvědomuješ

a někdy ne?

L: Jo. DS: Tak tomu říkáme vědomí
a je taky součástí mysli.

Třetí věc, kterou mysl dělá je,

že pomáhá regulovat tok informací
který probíhá ve tvém vědomí,

ve tvé subjektivní zkušenosti,

a dokonce i jak o ní mluvíš s ostatními.

Důvodem, proč hovoříme o reflexi je,

že když se podíváte dovnitř sebe,
říkám tomu "čas pro sebe",

rozvíjí tuhle část mozku.

Teď se podívej na ty dva prostředníky
a jejich nehty.

Tahle část se jmenuje
prefrontální kortex. Podívej se na mě.

Je tu, přesně za tvým čelem.

Zdvihni prst.
A dej jej zase dolů.

Všiml sis anatomicky unikátní pozice

nehtů těch dvou prostředníků?

L: Dotýkají se přesne pod palcem.
DS: Přesně tak!

Jsou přímo pod palcem

a je to část mozku,
která umožňuje kortexu

jít do té palcové části,
které říkáme limbická oblast.

A všímáš si, že je také blízko dlaně?
L: Jo.

DS: Ano, takže propojuje mozkový kmen
a přebírá tak informace i přímo z těla.

Jdou nahoru míchou, do mozkového kmene
a do limbické části.

Obzvláště do jeho pravé části,

a jde přímo do této oblasti.

Něco ti ukážu.
Dívej se na mě.

(Smích)

Co jsi cítil, když jsem dělal tohle?
L: Smutek.

DS: Velmi dobře, výborně.
L: A pak radost.

DS: Pak radost, protože se
na sebe šklebíme, že? L: Jo.

DS: Tak ten smutek,
dělá tahle část mozku,

která ti umožní vycítit,
co se děje uvnitř mne.

Není to úžasné?
L: Je.

DS: Takže máme vztah,
protože jsem ti poslal energii,

a tahle část mozku, tady ta,
která hned za tvým čelem,

ji dokáže zachytit a víš,
co se děje uvnitř mne.

vnímá co se děje ve tvém těle,
jako u srdce a v břiše,

a vede to do tvého mozkového kmene,
do tvé limbické oblasti,

a pak to prochází do tvého celého kortexu.

A sbírá všechny ty informace a
skládá je dohromady.

A teď víš jaké slovo pro to používáme

pro to jak dává ty jednotlivé
informace dohromady?

L: Ne. DS: Integrace.
L: Aha.

DS: Takže integrace, to je to co ta
oblast dělá. Vše integruje.

Integruje tvé tělo, mozkový kmen,
limbickou oblast a kortex,

a dokonce i vztahy s ostatními lidmi.

Takže když o věcech přemýšlíš,

a máš vztah s někým,
s kým se vzájemně respektujete,

a jeden o druhého se zajímáte,
komunikujete a jste propojení,

tak tomu říkáme integrované vztahy.

A teď co si z toho celého odnést,
pro tebe a pro všechy:

Když umíte reflektovat,

a máte vztahy, které jsou pečující
a jste dobře propojení,

tak to stimuluje růst těchle
integrujících vláken v mozku,

a tahle vlákna jsou ta,
která umožňují psychickou odolnost.

Takže klíčem k celé věci je -

Vím, že hraješ hry na počítači, že?

L: Jo, jasně. DS: A tak ses naučil -
dívej se.

Tahle část mozku ti umožňuje
kontrolovat tvé impulsy.

Zní to povědomě,
regulovat své impulsy?

L: Jo.

DS: Umožňuje ti je regulovat.

Umožňuje ti také být si vědom svých emocí.

A umožňuje ti také být si vědom
emocí druhých lidí

a rozumět jim.

Umožňuje ti být morální,

přemýšlet o tom, co je dobré
pro všechny včetně planety.

Umožňuje ti mít intuici.

Umožňuje ti vědět,
kde jsi byl v minulosti,

kde jsi právě teď,
a kde budeš v budoucnosti,

a umožňuje ti se naladit
na ostatní lidi.

To získáváš reflexí svého vnitřního světa,

a schopností
sdělovat a ovládat své pocity.

Umožňuje ti tohle si vyvinout,
když máš podporující vztahy

jako třeba ty s učiteli a s rodiči.

Umožňuje ti to tohle všechno vyvinout,
abys byl psychicky odolný.

A tohle říkám o školách.

V amerických školách máme
[vládní] program "Ani jedno dítě pozadu."

Říkám, že bychom měli mít program

sebereflexe, vztahů a psychické odolnosti,

tak, aby "žádný prefrontální kortex"
nezůstal pozadu.

(Smích)

Jak to zní?

L: Zní to líp jak "Ani jedno dítě pozadu."

DS: No vida, dobře. Děkuji za pozornost.

(Potlesk)

Díky moc. Jsi moc fajn.

Vy taky. Díky.

(Potlesk)