< Return to Video

Boj nenásilím

  • 0:00 - 0:04
    Za půl století snahy pomáhat zabraňovat válkám
  • 0:04 - 0:08
    mám otázku, kterou nikdy nepouštím ze zřetele:
  • 0:08 - 0:12
    Jak se máme vypořádat s extrémním násilím,
  • 0:12 - 0:15
    aniž bychom násilí opláceli?
  • 0:15 - 0:18
    Když jste vystaveni brutalitě,
  • 0:18 - 0:21
    ať je to dítě čelící rváči na hřišti
  • 0:21 - 0:22
    nebo domácí násilí --
  • 0:22 - 0:25
    nebo když na ulicích dnešní Sýrie
  • 0:25 - 0:28
    čelíte tankům a šrapnelům,
  • 0:28 - 0:31
    co je to nejefektivnější,
    co můžete udělat?
  • 0:31 - 0:34
    Bránit se? Vzdát se?
  • 0:34 - 0:37
    Použít větší sílu?
  • 0:37 - 0:41
    Tahle otázka: „Jak se postavit násilníkovi,
  • 0:41 - 0:45
    aniž by se ze mě také stal rváč?"
  • 0:45 - 0:48
    mě provází od dětství.
  • 0:48 - 0:50
    Pamatuji si, že když mi bylo asi 13,
  • 0:50 - 0:55
    sledovala jsem přilepená k zrnící
    černobílé televizi v obýváku rodičů,
  • 0:55 - 1:00
    jak sovětské tanky vjely do Budapešti
  • 1:00 - 1:03
    a děti ne o mnoho starší než já
  • 1:03 - 1:05
    se na ně vrhaly
  • 1:05 - 1:07
    a byly přejety.
  • 1:07 - 1:11
    A já jsem utíkala nahoru
    a začala si balit kufr.
  • 1:11 - 1:14
    Moje matka za mnou přišla
    a řekla: „Co to, prosím tě, děláš?"
  • 1:14 - 1:16
    A já řekla: „Jedu do Budapešti."
  • 1:16 - 1:19
    Ona řekla: „A to jako proč?"
  • 1:19 - 1:21
    A já řekla: „Zabíjejí tam děti.
  • 1:21 - 1:23
    Děje se tam něco strašného."
  • 1:23 - 1:25
    Ona řekla: „Neblázni."
  • 1:25 - 1:27
    A já se rozplakala.
  • 1:27 - 1:29
    Jí to došlo a řekla:
  • 1:29 - 1:31
    „Dobře, vidím, že to myslíš vážně.
  • 1:31 - 1:34
    Jsi příliš mladá na to, abys pomohla.
  • 1:34 - 1:37
    Potřebuješ výcvik. Pomůžu ti.
  • 1:37 - 1:39
    Ale musíš si vybalit."
  • 1:39 - 1:42
    A tak jsem prošla výcvikem,
  • 1:42 - 1:46
    odjela do Afriky a pracovala tam většinu
    roků mezi dvacítkou a třicítkou.
  • 1:46 - 1:50
    Ale uvědomila jsem si, že to,
    co doopravdy potřebuji zjistit,
  • 1:50 - 1:52
    se nenaučím na výcvikových kurzech.
  • 1:52 - 1:55
    Chtěla jsem pochopit,
  • 1:55 - 1:59
    jak násilí a utlačování funguje.
  • 1:59 - 2:04
    Od té doby jsem přišla na to,
  • 2:04 - 2:08
    že tyrani používají násilí třemi způsoby:
  • 2:08 - 2:13
    politické násilí k zastrašování,
  • 2:13 - 2:19
    fyzické násilí k terorizování
  • 2:19 - 2:26
    a duševní nebo emoční násilí k oslabování.
  • 2:26 - 2:29
    A jen velmi vzácně, ve velmi málo případech
  • 2:29 - 2:33
    funguje použití ještě většího násilí.
  • 2:33 - 2:39
    Nelson Mandela věřil v násilí,
    když šel do vězení
  • 2:39 - 2:41
    a o 27 let později
  • 2:41 - 2:43
    on a jeho kolegové
  • 2:43 - 2:45
    pomalu a opatrně
  • 2:45 - 2:50
    zdokonalovali ty neuvěřitelné
    schopnosti, které potřebovali
  • 2:50 - 2:54
    k přeměně jedné z nejhorších vlád,
    kterou svět znal,
  • 2:54 - 2:56
    v demokracii.
  • 2:56 - 3:01
    A udělali to v absolutní oddanosti nenásilí.
  • 3:01 - 3:08
    Uvědomili si, že použití síly proti síle
  • 3:08 - 3:13
    nefunguje.
  • 3:13 - 3:15
    Co tedy funguje?
  • 3:15 - 3:19
    Během času jsem nasbírala
    okolo půl tuctu metod,
  • 3:19 - 3:21
    které fungují -- samozřejmě
    jich je mnohem víc --
  • 3:21 - 3:23
    které fungují a které jsou účinné.
  • 3:23 - 3:25
    První z nich je,
  • 3:25 - 3:27
    že ta změna, která se musí odehrát,
  • 3:27 - 3:31
    se musí odehrát tady, ve mně.
  • 3:31 - 3:36
    Je to má odpověď, můj přístup, má tíseň,
  • 3:36 - 3:38
    nad kterými mám kontrolu
  • 3:38 - 3:41
    a se kterými mohu něco udělat.
  • 3:41 - 3:45
    Abych to mohla udělat, potřebuji
    rozvinout poznání sebe sama.
  • 3:45 - 3:47
    To znamená, že potřebuji vědět, jak funguji,
  • 3:47 - 3:50
    když se hroutím,
  • 3:50 - 3:54
    co jsou mé silné stránky,
  • 3:54 - 3:57
    co jsou mé slabší stránky.
  • 3:57 - 3:58
    Kdy se vzdávám?
  • 3:58 - 4:03
    Za co se postavím?
  • 4:03 - 4:08
    Meditace nebo prozkoumání sebe sama
  • 4:08 - 4:11
    je jedna z cest -- znovu
    říkám, že ne jediná --
  • 4:11 - 4:12
    je to jedna z cest,
  • 4:12 - 4:16
    jak získat tento druh vnitřní síly.
  • 4:16 - 4:19
    Mou hrdinkou zde --
    stejně jako Satishinou --
  • 4:19 - 4:22
    je Aung San Su Ťij v Barmě.
  • 4:22 - 4:25
    Vedla skupinu studentů
  • 4:25 - 4:28
    protestujících v ulicích Rangúnu.
  • 4:28 - 4:32
    Zahnuli za roh a tam byla
    řada vojáků se samopaly.
  • 4:32 - 4:33
    Ona si okamžitě uvědomila,
  • 4:33 - 4:37
    že ti vojáci s prsty chvějícími se na spouštích
  • 4:37 - 4:43
    jsou ještě vyděšenější než
    demonstrující studenti za ní.
  • 4:43 - 4:45
    Ale řekla studentům, aby si sedli.
  • 4:45 - 4:53
    A kráčela dopředu s takovým
    klidem a takovou nezáludností
  • 4:53 - 4:56
    a s takovou absencí strachu,
  • 4:56 - 5:00
    že mohla jít přímo k první zbrani,
  • 5:00 - 5:04
    dotknout se jí a sklonit ji.
  • 5:09 - 5:12
    A nikdo nebyl zabit.
  • 5:12 - 5:16
    Takže toto může dokázat překonání strachu --
  • 5:16 - 5:18
    nejen tváří v tvář samopalům,
  • 5:18 - 5:23
    ale když se na ulici setkáte se rvačkou na nože.
  • 5:23 - 5:25
    Ale musíme se cvičit.
  • 5:25 - 5:27
    Takže co náš strach?
  • 5:27 - 5:32
    Mám malou mantru.
  • 5:32 - 5:35
    Moje obava z něčeho bobtná
  • 5:35 - 5:37
    energií, kterou do ní vkládám.
  • 5:37 - 5:40
    A pokud naroste do velkých rozměrů,
  • 5:40 - 5:42
    pak se to pravděpodobně stane.
  • 5:42 - 5:46
    Všichni známe syndrom třetí hodiny v noci,
  • 5:46 - 5:49
    kdy vás probudí něco,
    čím se znepokojujete,
  • 5:49 - 5:52
    vidím, že mnoho lidí --
  • 5:52 - 5:55
    a hodinu se jen převalujete,
  • 5:55 - 5:57
    a je to horší a horší
  • 5:57 - 6:00
    a ve čtyři jste už přišpendleni k polštáři
  • 6:00 - 6:02
    takhle velkým monstrem.
  • 6:02 - 6:04
    Jediné, co můžete udělat,
  • 6:04 - 6:06
    je vstát, udělat si čaj
  • 6:06 - 6:11
    a sednout si s tím strachem jako s dítětem.
  • 6:11 - 6:14
    Vy jste ti dospělí.
  • 6:14 - 6:16
    Strach je to dítě.
  • 6:16 - 6:17
    A mluvíte ke strachu
  • 6:17 - 6:20
    a ptáte se ho, co chce, co potřebuje.
  • 6:20 - 6:25
    Jak by se tohle mohlo napravit?
  • 6:25 - 6:27
    Čím se to dítě může povzbudit?
  • 6:27 - 6:28
    A uděláte plán.
  • 6:28 - 6:30
    A řeknete: „Dobře, teď jdeme zase spát.
  • 6:30 - 6:34
    V půl osmé vstáváme a tohleto pak uděláme."
  • 6:34 - 6:40
    Já jsem měla jeden z těchto
    nočních záchvatů v neděli --
  • 6:40 - 6:44
    ochromena strachem z toho,
    že mám před vámi hovořit.
  • 6:44 - 6:46
    (Smích)
  • 6:46 - 6:47
    Tak jsem to udělala.
  • 6:47 - 6:51
    Vstala jsem, udělala si čaj, sedla
    jsem si s tím, všechno jsem to udělala
  • 6:51 - 6:55
    a jsem tu -- stále trochu
    ochromená, ale jsem tu.
  • 6:55 - 7:00
    (Potlesk)
  • 7:00 - 7:02
    Takže to byl strach. Co hněv?
  • 7:02 - 7:07
    Tam, kde je nespravedlnost, je i hněv.
  • 7:07 - 7:10
    Ale hněv je jako benzín
  • 7:10 - 7:13
    a když jej nastříkáte okolo
    a někdo škrtne sirkou,
  • 7:13 - 7:15
    máte z toho peklo.
  • 7:15 - 7:20
    Ale hněv jako pohon -- v motoru -- je mocný.
  • 7:20 - 7:24
    Když jsme sto dát svůj hněv do motoru,
  • 7:24 - 7:26
    může nás posouvat dopředu,
  • 7:26 - 7:29
    může nás dostat skrz hrozné chvíle
  • 7:29 - 7:33
    a může nám dát opravdovou vnitřní sílu.
  • 7:33 - 7:36
    A tohle jsem se naučila ve své práci
  • 7:36 - 7:38
    s tvůrci postupů pro nukleární zbraně.
  • 7:38 - 7:41
    Protože zpočátku jsem byla tak rozhořčená
  • 7:41 - 7:44
    nebezpečími, kterým nás vystavují,
  • 7:44 - 7:50
    že jsem se chtěla jen hádat
    a vinit je a dokázat, že jednají špatně.
  • 7:50 - 7:52
    Zcela neefektivní.
  • 7:52 - 7:56
    Abychom mohli začít dialog o změně,
  • 7:56 - 7:58
    musíme se vypořádat se svým hněvem.
  • 7:58 - 8:03
    Je v pořádku zlobit se na tu věc --
  • 8:03 - 8:05
    v tomto případě nukleární zbraně --
  • 8:05 - 8:09
    ale je beznadějné hněvat se na ty lidi.
  • 8:09 - 8:11
    Jsou to lidské bytosti stejně jako my.
  • 8:11 - 8:14
    A dělají, co myslí, že je nejlepší.
  • 8:14 - 8:18
    A to je základ, na kterém
    s nimi musíme mluvit.
  • 8:18 - 8:21
    Takže to je to třetí, hněv.
  • 8:21 - 8:22
    A to mě přivádí k podstatě toho,
  • 8:22 - 8:25
    co se děje nebo co vnímám, že se děje,
  • 8:25 - 8:26
    v dnešním světě,
  • 8:26 - 8:30
    což je, že v minulém století
    šla moc shora dolů.
  • 8:30 - 8:35
    Stále to byly vlády, které
    říkaly lidem, co dělat.
  • 8:35 - 8:37
    V tomto století je posun.
  • 8:37 - 8:41
    Moc míří zezdola nahoru,
    neboli je to moc řadových lidí.
  • 8:41 - 8:44
    Je to jako houby vyrážející skrz beton.
  • 8:44 - 8:51
    Jsou to lidé spojující se s lidmi,
    jak to právě vyjádřil Bundy, na míle daleko,
  • 8:51 - 8:53
    aby přinesli změnu.
  • 8:53 - 8:57
    Organizace Peace Direct
    si docela brzy všimla,
  • 8:57 - 9:01
    že místní lidé v oblasti
    velmi žhavého konfliktu
  • 9:01 - 9:03
    vědí, co dělat.
  • 9:03 - 9:05
    Oni vědí nejlépe, co dělat.
  • 9:05 - 9:09
    Takže Peace Direct se staví
    za ně, aby dělala to samé.
  • 9:09 - 9:11
    Dělají to,
  • 9:11 - 9:14
    že demobilizují domobrany,
  • 9:14 - 9:17
    obnovují hospodářství,
  • 9:17 - 9:19
    navracejí uprchlíky,
  • 9:19 - 9:24
    dokonce osvobozují dětské vojáky.
  • 9:24 - 9:27
    A musí riskovat své životy skoro každý den,
  • 9:27 - 9:30
    aby to mohli dělat.
  • 9:30 - 9:34
    Uvědomili si,
  • 9:34 - 9:41
    že použití násilí v situacích,
    ve kterých působí,
  • 9:41 - 9:44
    je nejen méně lidské,
  • 9:44 - 9:46
    ale i méně efektivní,
  • 9:46 - 9:52
    než používání metod, které budují,
    které spojují lidi s jinými lidmi.
  • 9:52 - 9:56
    Myslím, že americká armáda
  • 9:56 - 10:03
    si to konečně začíná uvědomovat.
  • 10:03 - 10:06
    Doposud bylo jejich
    protiteroristickou zásadou
  • 10:06 - 10:11
    zabít vzbouřence za téměř jakoukoli cenu
  • 10:11 - 10:14
    a pokud se do cesty dostali civilisté,
  • 10:14 - 10:18
    byli odepsáni jako „nevyhnutelné oběti".
  • 10:18 - 10:25
    A to je tak rozhořčující a ponižující
  • 10:25 - 10:27
    pro obyvatele Afghánistánu,
  • 10:27 - 10:32
    že to velmi usnadňuje Al-Káidě nábor,
  • 10:32 - 10:35
    když jsou lidé tak znechuceni,
  • 10:35 - 10:37
    například pálením Koránu.
  • 10:37 - 10:40
    Takže výcvik vojáků se musí změnit.
  • 10:40 - 10:45
    Myslím, že už tu jsou známky
    toho, že se měnit začíná.
  • 10:45 - 10:48
    Britská armáda v tomhle
    byla vždy mnohem lepší.
  • 10:48 - 10:54
    Ale je tu pro ně jeden skvělý
    příklad, ze kterého se mohou poučit,
  • 10:54 - 10:57
    a to je vynikající americký podplukovník
  • 10:57 - 10:59
    Chris Hughes.
  • 10:59 - 11:03
    Vedl své muže po ulicích Najafu --
  • 11:03 - 11:05
    to je v Iráku --
  • 11:05 - 11:10
    a najednou se z okolních domů
    na obou stranách silnice začali hrnout ven lidi,
  • 11:10 - 11:15
    křičící, řvoucí, zuřivě rozlobení
  • 11:15 - 11:19
    a obklopili tyto velmi mladé vojáky,
    kteří byli úplně vyděšení,
  • 11:19 - 11:22
    nevěděli, co se děje, neuměli arabsky.
  • 11:22 - 11:26
    Chris Hughes nakráčel
    doprostřed té tlačenice
  • 11:26 - 11:30
    se zbraní nad hlavou, ukazuje k zemi,
  • 11:30 - 11:31
    a řekl: „Klekněte si."
  • 11:31 - 11:34
    A ti mohutní vojáci,
  • 11:34 - 11:37
    se svou polní a vším svým vybavením,
  • 11:37 - 11:41
    se nemotorně posadili na zem.
  • 11:41 - 11:47
    Nastalo úplné ticho.
  • 11:47 - 11:50
    A asi po dvou minutách
  • 11:50 - 11:54
    se všichni obrátili a šli domů.
  • 11:54 - 12:00
    Tak tady byla podle mě při práci moudrost.
  • 12:00 - 12:04
    V tom okamžiku, kdy toto udělal.
  • 12:04 - 12:10
    A teď se to děje všude.
  • 12:10 - 12:12
    Vy mi nevěříte?
  • 12:12 - 12:15
    Zeptali jste se sami sebe,
  • 12:15 - 12:20
    proč a jak to, že se
    tolik diktatur zhroutilo
  • 12:20 - 12:23
    v posledních 30 letech?
  • 12:23 - 12:28
    Totalita v Československu,
    východním Německu,
  • 12:28 - 12:32
    Estonsku, Lotyšsku, Litvě,
  • 12:32 - 12:35
    na Mali, Madagaskaru,
  • 12:35 - 12:39
    v Polsku, na Filipínách,
  • 12:39 - 12:44
    v Srbsku, Slovinsku,
    mohla bych pokračovat
  • 12:44 - 12:49
    a nyní v Tunisku a Egyptě.
  • 12:49 - 12:53
    To se nestalo jen tak.
  • 12:53 - 12:56
    Hodně z toho způsobila kniha
  • 12:56 - 13:00
    napsaná osmdesátiletým mužem
    z Bostonu, Genem Sharpem.
  • 13:00 - 13:04
    Napsal knihu nazvanou
    „Od diktatury k demokracii"
  • 13:04 - 13:10
    s 81 metodikami nenásilného odporu.
  • 13:10 - 13:12
    Byla přeložena do 26 jazyků.
  • 13:12 - 13:14
    Obletěla svět.
  • 13:14 - 13:21
    Je všude používána mladými i staršími lidmi,
  • 13:21 - 13:26
    protože to funguje a je to efektivní.
  • 13:26 - 13:31
    Tak tohle mi dává naději --
  • 13:31 - 13:35
    a nejen naději, proto
    se teď cítím velmi pozitivně.
  • 13:35 - 13:39
    Protože lidským bytostem to konečně dochází.
  • 13:39 - 13:46
    Dostává se nám praktických,
    proveditelných metodik,
  • 13:46 - 13:48
    které jsou odpovědí na mou otázku --
  • 13:48 - 13:54
    jak se vypořádáme s násilníkem,
    aniž bychom se stali rváčem?
  • 13:54 - 13:59
    Používáme ty dovednosti,
    které jsem nastínila:
  • 13:59 - 14:02
    vnitřní sílu -- rozvíjení vnitřní
    síly -- skrze sebepoznání,
  • 14:02 - 14:06
    rozpoznání strachu a práci s ním,
  • 14:06 - 14:10
    používání hněvu jako paliva,
  • 14:10 - 14:12
    spolupráci s ostatními,
  • 14:12 - 14:14
    spojování se s ostatními,
  • 14:14 - 14:16
    odvahu
  • 14:16 - 14:23
    a hlavně odhodlání k aktivnímu nenásilí.
  • 14:23 - 14:27
    Ne že bych v nenásilí pouze věřila,
  • 14:27 - 14:30
    já v ně nepotřebuji věřit.
  • 14:30 - 14:34
    Všude vidím důkazy toho, že funguje.
  • 14:34 - 14:40
    Vidím, že my, obyčejní lidé,
  • 14:40 - 14:46
    můžeme dělat to, co dělali Aung San Su Ťij
    a Gándhí a Mandela.
  • 14:46 - 14:49
    Můžeme ukončit
  • 14:49 - 14:54
    nejkrvavější století, které
    lidstvo kdy poznalo.
  • 14:54 - 15:02
    Můžeme se zasadit o překonání útisku
  • 15:02 - 15:04
    otevřením svých srdcí,
  • 15:04 - 15:10
    a také upevněním tohoto
    neuvěřitelného rozhodnutí.
  • 15:10 - 15:15
    Tato dobrosrdečnost je přesně to, co zakouším
  • 15:15 - 15:19
    v celé organizaci tohoto shromáždění
    od chvíle, kdy jsem sem včera přijela.
  • 15:19 - 15:21
    Děkuji vám.
  • 15:21 - 15:26
    (potlesk)
Title:
Boj nenásilím
Speaker:
Scilla Elworthy
Description:

Jak se vypořádat s násilníkem, aniž bych se sám stal rváčem? V této moudré a duchaplné promluvě mírová aktivistka Scilla Elworthy mapuje schopnosti, které potřebujeme jako národy i jako jednotlivci, abychom mohli bojovat s extrémním násilím, aniž bychom sílu opětovali. V odpovědi na otázku, jak a proč nenásilí funguje, vyzdvihuje hrdiny jako Aung San Su Ťij, Mahátmu Gándhího a Nelsona Mandelu -- a osobní filozofie, které poháněly jejich pokojné protesty. (Natočeno na TEDxExeter.)

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
15:47
Jan Kadlec approved Czech subtitles for Fighting with non-violence
Jan Kadlec commented on Czech subtitles for Fighting with non-violence
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Fighting with non-violence
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Fighting with non-violence
Marta Gysel accepted Czech subtitles for Fighting with non-violence
Marta Gysel edited Czech subtitles for Fighting with non-violence
Marta Gysel edited Czech subtitles for Fighting with non-violence
Marta Gysel edited Czech subtitles for Fighting with non-violence
Show all
  • Perfektní práce.

    Jen maličký detail: číslovky se skloňují až při výslovnosti, takže „v třiceti letech“ se píše „v 30 letech“, bez toho „30ti“. Je to sice rozšířený nešvar, ale stále nešvar. :)

    A k pobaltským zemím: je to hodně neintuitivní, ale Latvia = Lotyšsko, Lithuania = Litva. Oni jsou na to docela citliví (na světových sportovních utkáních jim pravidelně zaměňují vlajky a hymny a i ekonomicky jsou na tom dost rozdílně, navzdory poloze a historii).

    Jinak ale moc hezký překlad, skvělá práce. Díky.

Czech subtitles

Revisions