< Return to Video

Nebojte se a tvořte nová slova!

  • 0:00 - 0:02
    Jsem lexikografka.
  • 0:02 - 0:04
    Vytvářím slovníky.
  • 0:04 - 0:05
    A jako lexikografka se snažím
  • 0:05 - 0:09
    posbírat do slovníku
    všechna možná slova.
  • 0:09 - 0:15
    Mým úkolem není určit, co je slovo,
    to je vaše práce.
  • 0:15 - 0:18
    Všichni ti, kdo mluví anglicky,
    společně rozhodují,
  • 0:18 - 0:20
    co je slovo a co není.
  • 0:20 - 0:25
    Každý jazyk je vlastně skupina lidí,
    kteří se dohodli, že si chtějí rozumět.
  • 0:25 - 0:30
    Když se lidé někdy snaží rozhodnout,
    jestli je nějaké slovo dobře nebo špatně,
  • 0:30 - 0:32
    ohánějí se ne úplně dobrými důvody.
  • 0:32 - 0:34
    Říkají něco jako:
    "A co gramatika!"
  • 0:34 - 0:36
    (Smích)
  • 0:37 - 0:40
    Nikomu to neříkejte,
    ale mně tak docela na gramatice nesejde.
  • 0:40 - 0:44
    Ale to slovo "gramatika",
    ve skutečnosti jsou dva druhy gramatiky.
  • 0:44 - 0:46
    Jeden druh je ten,
    který vám sídlí v hlavě,
  • 0:46 - 0:49
    a pokud jste rodilí mluvčí
  • 0:49 - 0:50
    nebo jste v daném jazyce dobří,
  • 0:50 - 0:54
    jsou to ta podvědomá pravidla,
    která používáte, když tou řečí mluvíte.
  • 0:54 - 0:57
    Tahle pravidla se naučíte,
    když si osvojujete jazyk jako děti.
  • 0:57 - 0:58
    Dám vám příklad:
  • 0:58 - 1:00
    Tohle je wug, dobře?
  • 1:00 - 1:02
    Je to wug.
  • 1:02 - 1:03
    A tady je další.
  • 1:03 - 1:05
    Teď jsou dva.
  • 1:05 - 1:06
    Jsou to dva ....
  • 1:06 - 1:07
    Publikum: wugové.
  • 1:07 - 1:11
    Erin: Přesně! Víte
    jak udělat množné číslo od wug.
  • 1:11 - 1:12
    To pravidlo máte v hlavě.
  • 1:12 - 1:15
    Nemusel vás ho nikdo učit,
    prostě to chápete.
  • 1:15 - 1:19
    Tohle je experiment, který vymyslela
    profesorka z Bostonské univerzity
  • 1:19 - 1:22
    Jean Berko Gleason
    v roce 1958.
  • 1:22 - 1:25
    Takže to řešíme už opravdu dlouho.
  • 1:25 - 1:29
    Tato v podstatě přírozená pravidla,
    která máte v hlavě,
  • 1:29 - 1:33
    nejsou jako pravidla silničního provozu,
    ale spíš jako přírodní zákony.
  • 1:33 - 1:36
    A nikdo vás nemusí nutit poslouchat
    přírodní zákony, že ne?
  • 1:36 - 1:39
    Když ráno odcházíte z domova,
    máma vám neřekne:
  • 1:39 - 1:42
    "Zlato, asi bude chladno,
    tak si vem mikinu
  • 1:42 - 1:44
    a nezapomeň dodržovat zákon gravitace."
  • 1:44 - 1:46
    Tohle nikdo neříká.
  • 1:46 - 1:53
    Pak existují jiná pravidla,
    která jsou spíš o chování než o přírodě.
  • 1:53 - 1:56
    Představte si třeba slovo klobouk.
  • 1:56 - 1:58
    Jakmile víte, jak klobouk funguje,
  • 1:58 - 2:01
    nikdo vám už nemusí připomínat:
    "Nenos klobouk na noze."
  • 2:01 - 2:05
    Co vám ale musí říct, je,
    jestli se klobouk nosí v místnosti,
  • 2:05 - 2:06
    kdo obvykle klobouky nosívá,
  • 2:06 - 2:09
    jaké druhy klobouků se nosí.
  • 2:09 - 2:12
    Tohle je spíš ten druhý typ gramatiky,
  • 2:12 - 2:16
    kterému lingvisté říkají užití jazyka,
    v protikladu s gramatikou a pravopisem.
  • 2:16 - 2:20
    Někdy se tenhle typ gramatiky
    založené na pravidlech používá k tomu,
  • 2:20 - 2:23
    aby odradil lidi od toho,
    aby si vymýšleli vlastní slova.
  • 2:23 - 2:26
    A to mi přijde tak nějak hloupé.
  • 2:26 - 2:29
    Například - všichni vám pořád říkají,
  • 2:29 - 2:34
    "Buďte kreativní, tvořte hudbu, umění,
    vynalézejte, vymýšlejte technologie."
  • 2:34 - 2:36
    Ale když přijde na slova,
    najednou říkají:
  • 2:36 - 2:41
    "Ne! Ne! Zapomeňte na tvořivost,
    vy darebáci. Nechte to na pokoji."
  • 2:41 - 2:42
    (Smích)
  • 2:42 - 2:44
    Ale to já prostě nechápu.
  • 2:44 - 2:46
    Slova jsou skvělá.
    Měli bychom jich mít víc.
  • 2:46 - 2:51
    Chci po vás, abyste vytvářeli
    tolik slov, kolik jen můžete.
  • 2:51 - 2:56
    A poradím vám šest způsobů,
    jak můžete v angličtině tvořit nová slova.
  • 2:56 - 2:58
    První je nejjednodušší.
  • 2:58 - 3:00
    Zkrátka je ukradněte z jiných jazyků.
  • 3:00 - 3:03
    [Běžte krást jinam]
    (Smích)
  • 3:04 - 3:06
    Lingvisté tomu říkají "výpůjčky",
  • 3:06 - 3:09
    ale nikdo ta slova nikdy nevrací zpátky,
    takže já budu upřímná
  • 3:09 - 3:11
    a nazvu to krádeží.
  • 3:11 - 3:14
    Často přejímáme slova pro věci,
    které máme rádi, jako dobré jídlo.
  • 3:14 - 3:18
    Přejali jsme třeba "kumquat" z čínštiny
    nebo "karamel" z francouzštiny.
  • 3:18 - 3:21
    Taky přejímáme slova pro cool věci,
    jako třeba "ninja".
  • 3:21 - 3:22
    To jsme si vzali od Japonců,
  • 3:22 - 3:26
    což je dost dobré,
    protože není snadné okrást nindži.
  • 3:26 - 3:28
    (Smích)
  • 3:28 - 3:31
    Další způsob, jak můžete
    v angličtině vytvářet slova,
  • 3:31 - 3:34
    je slepit dvě jiná
    slova dohromady.
  • 3:34 - 3:36
    Takovým slovům říkáme složeniny.
  • 3:36 - 3:37
    Anglická slova jsou jako Lego.
  • 3:37 - 3:40
    Stačí použít dostatek síly a
    můžete spojit jakákoli dvě dohromady.
  • 3:40 - 3:42
    (Smích)
  • 3:43 - 3:45
    Tohle děláme v angličtině pořád.
  • 3:45 - 3:50
    Slova jako "heartbroken","bookworm",
    "sandcastle" jsou složeniny.
  • 3:50 - 3:54
    Klidně tvořte slova jako "duckface",
    jen nedělejte tu grimasu.
  • 3:54 - 3:55
    (Smích)
  • 3:56 - 4:00
    Další způsob, jak lze vytvářet nová slova
    v angličtině, je podobný skládání.
  • 4:00 - 4:05
    Ale protože používáte moc síly,
    když slova mačkáte dohromady,
  • 4:05 - 4:07
    sem tam vám z toho něco odpadne.
  • 4:07 - 4:08
    Tomu říkáme mísení.
  • 4:08 - 4:12
    Jako třeba "brunch" vznikl ze slov
    "breakfast" (snídaně) a "lunch" (oběd).
  • 4:12 - 4:15
    "Motel" je ze slov "motor" a "hotel".
  • 4:15 - 4:18
    Kdo z vás věděl, že motel
    je sloučenina?
  • 4:18 - 4:20
    To slovo je v angličtině tak dlouho,
  • 4:20 - 4:23
    že spousta lidí ani neví,
    že mu nějaké původní kousky chybí.
  • 4:23 - 4:27
    "Edutainment" je mísení slov "education"
    (vzdělání) a "entertainment" (zábava).
  • 4:27 - 4:32
    A "electrocute" je mísení slov "electric"
    (elektrický) a "execute" (popravit).
  • 4:32 - 4:34
    (Smích)
  • 4:34 - 4:37
    Slova můžete také vytvářet tak,
    že změníte způsob, jakým pracují.
  • 4:37 - 4:39
    To je funkční změna významu.
  • 4:39 - 4:41
    Vezmete slovo používané jako
    jeden slovní druh
  • 4:41 - 4:44
    a změníte ho na jiný.
  • 4:44 - 4:48
    Tak například, kdo z vás ví, že "friend"
    nebylo vždycky sloveso?
  • 4:49 - 4:53
    "Friend" bylo substantivum, ale pak jsme
    z něj udělali sloveso (přidat do přátel).
  • 4:53 - 4:56
    Téměř z každého slova v angličtině
    můžeme udělat sloveso.
  • 4:56 - 4:59
    Taky lze vzít přídavné jméno a
    udělat z něj podstatné.
  • 4:59 - 5:03
    "Commercial" bylo přídavné jméno,
    a teď je z něj podstatné jméno (reklama).
  • 5:03 - 5:05
    A samozřejmě můžeme
    dnes cokoli "zezelenit".
  • 5:05 - 5:08
    Další způsob jak tvořit slova v angličtině
    je zpětným odvozováním.
  • 5:08 - 5:12
    Můžete vzít nějaké slovo a
    pak ho tak trochu srazit.
  • 5:12 - 5:17
    Například v angličtině existovalo slovo
    "editor" dříve než "edit" (editovat).
  • 5:17 - 5:18
    Editovat vzniklo ze slova editor.
  • 5:18 - 5:21
    Někdy můžou tyhle odvozeniny
    znít hloupě.
  • 5:21 - 5:25
    Buldozéry buldozí, komorníci komorují a
    zloději zlodějí.
  • 5:25 - 5:27
    (Smích)
  • 5:27 - 5:29
    Další způsob, jak tvořit nová slova,
  • 5:29 - 5:32
    je vzít první písmena nějakých slov
    a udělat z nich slovo nové.
  • 5:32 - 5:35
    Národní úřad pro letectví a kosmonautiku
    má proto zkratku NASA.
  • 5:35 - 5:39
    A tohle můžete udělat s čímkoli,
    OMG (oh my god)!
  • 5:39 - 5:45
    Takže nezáleží, jak zvláštní se
    ta slova můžou zdát.
  • 5:45 - 5:47
    Mohou to být docela dobrá nová slovíčka.
  • 5:47 - 5:51
    "Absquatulate" (zdejchnout se)
    je moc hezké anglické slovo.
  • 5:51 - 5:53
    "Mugwump" (hlavoun) je pěkné
    anglické slovo.
  • 5:53 - 5:58
    Takže ta slova nemusejí znít normálně,
    naopak můžou být i směšná.
  • 5:58 - 6:00
    A proč byste měli tvořit nová slova?
  • 6:00 - 6:02
    Měli byste tvořit slova,
    protože každé slovo
  • 6:02 - 6:07
    je příležitost vyjádřit vlastní myšlenku
    a sdělit nějaký význam.
  • 6:07 - 6:10
    Nová slova poutají pozornost.
  • 6:10 - 6:12
    Nutí lidí vnímat to, co říkáte,
  • 6:12 - 6:15
    což vám umožňuje mnohem lépe předat dál,
    co chcete sdělit.
  • 6:15 - 6:18
    Hodně lidí dnes tady na pódiu řeklo:
  • 6:18 - 6:20
    "Jednou bude možné udělat tohle,
  • 6:20 - 6:23
    pomůžete s tímhle, pomůžete nám
    objevovat, pomůžete vyvíjet."
  • 6:23 - 6:25
    Ale slovo můžete vymyslet hned.
  • 6:25 - 6:27
    Angličtina není omezená věkem.
  • 6:27 - 6:30
    Jděte do toho,
    začněte tvořit slova už dnes,
  • 6:30 - 6:34
    pošlete mi je a já je zařadím
    do mého online slovníku Wordnik.
  • 6:34 - 6:35
    Moc vám děkuji.
  • 6:35 - 6:40
    (Potlesk)
Title:
Nebojte se a tvořte nová slova!
Speaker:
Erin McKean
Description:

Lexikografka Erin McKean v této krátké a zábavné přednášce z TEDYouth podporuje - a vyloženě vyzývá - publikum k tvorbě nových slov, pokud ta existující už nestačí. Vyjmenovává 6 způsobů jak vytvářet nová anglická slova od slučování až po "zeslovesňování", a ukazuje tak nové způsoby, jak se vyjadřovat a otevírat nové a lepší cesty pro vzájemné porozumění.

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
06:52
Jan Kadlec approved Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Retired user accepted Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Retired user edited Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Retired user edited Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Marketa Machalkova edited Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Filip Chlubna edited Czech subtitles for Go ahead, make up new words!
Filip Chlubna edited Czech subtitles for Go ahead, make up new words!

Czech subtitles

Revisions