-
Charlese jsem potkala
před 19 lety v Edinburgu.
-
Byl to bezvýznamný kriminálník, kapsář,
-
nevelký šéf ve své čtvrti,
a už byl v hledáčku zákona.
-
A já byla mladá.
-
A ach, jak byli tehdá lehkomyslní
nezbedníci přitažliví.
-
O pár měsíců později jsme se vzali
-
při cestě do mého rodného města, Paříže.
-
Nebyla to ani tak romantická cesta,
-
jako spíš způsob, jak opustit vody,
kterými už nedokázal proplouvat.
-
Cestovali jsme a žili tu a tam,
-
než jsme se nakonec usadili
v tomhle obyčejném městě.
-
Nějakou dobu jsme žili poklidně,
-
ale jak Charles vydělával peníze,
jsem se nikdy nedozvěděla
-
a vyptávání nepřipadalo v úvahu.
-
Čím tajemnější, tím lepší,
myslel jsem si.
-
"Pravda není vtipná," říkával můj otec,
-
"jinak bychom ji říkali."
-
Pár let po svatbě zmizel.
-
Prostě jen tak.
-
Žádný slovo, žádnej dopis,
žádnej telefonát.
-
Jediná stopa, která po něm zůstala,
byla hromada falešnejch papírů
-
a pár nábojů.
-
Skončil v nějakym jezeře
v betonovejch botách?
-
Odešel kvůli páru dlouhých nohou
a hezký tvářičce?
-
To jsem nikdy nezjistila.
-
"Ze skvělých milenců jsou mizerní manželé"
říkávala moje matka...
-
Čas šel dál, až před pěti lety
-
jsem to konečně obdržela.
-
Telefonát.
-
Charles Higgins právě zemřel
v kriminální přestřelce.
-
Poslední slovo nezodpovězené hádanky.
-
Nakonec jsem se smířila s tím,
stát se vdovou po stínu, a pohnula se.
-
A stala se vším, co vždycky nenáviděl
-
a čemu se celý život vyhýbal:
-
špiclem, čmuchalem.
-
Někým, kdo klade otázky.
-
Pět nevyřešených vražd jako by stačilo,
-
aby se jeho duch vrátil.
-
A jaký to duch.
-
Z kapsáře se stala daleko
zlověstnější bestie.
-
Jak hluboko do podsvětí se propadl?
-
Bylo oznámení o jeho smrti pouhým omylem?
-
Lež? Kouřová clona?
-
Myslela jsem, že jsem obrátila list,
-
ale zdálo se, že konec příběhu
se teprve bude rozkrývat.
-
A tady jsem, visíc na vlásku
-
čekám na znamení, nápovědu, cokoli,
-
co by mi zabránilo ohlížet se
na každém rohu přes rameno.
-
(nesrozumitelné šeptání)
-
Madam Higginsová, přinesla jsem nějaké
náležitosti, jak jste chtěla,
-
položím je na stůl.
-
Whisky však zbyla už jen jedna láhev.
-
Díky, Nellie.
-
Blanche Higgins
-
Ahoj Blanche, tady Jacob.
-
Něco novýho?
-
Řek' bych.
-
Poslali jsme popis Charlese Higginse
na všechny policejní stanice ve státě.
-
A máme dobrý důvody věřit,
že byl několikrát spatřen
-
ve společnosti pochybných osob.
-
Pořád je naživu, ale... není sám.
-
Doufám, že to není moc těžký slyšet.
-
V týhle chvíli mě to popravdě
nepřekvapuje.
-
Něco dalšího?
-
Možná. Celou touhle situací
se teď zabývaj vyšší kruhy.
-
Někteří špinaví politici se začínají bát
-
o své malé kšefty.
-
Nebo své životy.
-
Skutečně?
-
Celá tahle věc se zdá bejt ještě
nejasnější, než jsem si myslel.
-
Některý lidi si tu vyřizujou účty.
-
A předpokládám,
že já jsem teď potenciální podezřelá,
-
když je do toho zapletenej
můj bývalej manžel.
-
S tím si nedělej hlavu.
-
Ale až si příště budeš vybírat manžela,
-
dej si minutku na rozmyšlenou.
-
Proč sis toho chlapa vlastně brala?
-
Ale no tak, Jacobe,
copak jsi nikdy nebyl mladý?
-
Nebo ti mám připomenout
ty kraviny, cos dělal ve dvaceti?
-
To nebude nutný, děkuju pěkně.
-
Ale vraťme se k tomu, co je tady a teď.
-
Ve skutečnosti máme svědka
posledního zločinu.
-
Vraždy soudce Hodsona.
-
Myslel jsem, že budeš chtít
jako první vést kompletní výslech.
-
Teda, jak pozorné.
-
I když určitě využiješ podrobnou zprávu
-
o tomto výslechu,
viď, že jo?
-
To bych ocenil, Blanche, díky.
-
Asi ti teď dlužím drink,
-
nebo ne?
-
Jediný, co mi teď dlužíš, Jacobe,
je tvoje důvěra.
-
Fér.
-
A kdyžtak vždycky víš, kde mě najdeš.
-
Nechám k tobě okamžitě poslat
svědka s doprovodem.
-
Zlom vaz. Buď opatrná.
-
Nashle.
-
Madam Higginsová, někoho tu máte.
-
Díky, Nellie, prosím nech nás.
-
Posaďte se, uvolněte se.
-
Budete chtít pití?
-
Takže...
-
Věřím, že se vám nezamlouvá,
-
čeho jste byl svědkem.
-
Ve špatný čas na špatném místě, heh?
-
Jsem v pokušení zeptat se, proč
trvalo tak dlouho, než jste se objevil,
-
ale předpokládám, že máte své důvody.
-
Můžete mi odpovědět na pár otázek?
-
Nic formálního, jen nezávazné
povídání a pár poznámek,
-
takže buďte v klidu.
-
Začněme od začátku, ano?
-
Vaše jméno?
-
Příjmení?
-
Zajímavé.
-
Kde to má původ?
-
Vaše adresa?
-
Datum narození?
-
No tak...
-
V manželství? Děti?
-
Kde pracujete?
-
To je kde?
-
Jak dlouho už tam pracujete?
-
Chodíte obvykle do práce a z práce
s dalšími lidmi?
-
Přímo domů?
Bez zacházek?
-
Shrňme si to, alespoň jasná
fakta, která mám k dispozici.
-
4. února jste opustil svou práci
v kolik, v sedm večer?
-
A vešel jste do Fairfieldské ulice
abyste se šel rovnou domů?
-
Tehdy jste uslyšel výstřel,
spatřil Hodsona na dlažbě
-
a dalšího muže, jak běží směrem
ke Crestwood Lane, tak?
-
Vzpomene si, jak ten muž vypadal?
-
Pomohl by papír a tužka?
-
Můžete nakreslit jakýkoli tvar
-
nebo rys obličeje, na který si vzpomenete.
-
Co vlasy?
-
Můžete zkusit nějaké detaily?
-
Můžete přidat obočí?
-
Ukažte.
-
Ano, já vím, nikdy to není snadné.
-
Zkusím pomoct.
-
Byl to tento muž?
-
Jen přidejte pár let.
-
Vy obyčejně nosíte brýle?
-
Poslyšte, policie se snaží shromáždit,
co jen může, aby pochopila zločincův plán
-
a zabránila další vraždě.
-
Nikdo neví, který z hlavounů
se stane dalším cílem,
-
a všichni prominenti města
ztrácejí hlavu.
-
Pět obětí.
-
Notář,
-
dva průmyslníci,
-
člen městské rady a...
-
soudce.
-
Někteří z nich byli úplnej dobytek
a nebudou chybět.
-
Ale pár jich bylo ve
skutečnosti dobrých lidí.
-
A soudce Hodson byl jedním z nich.
-
Cokoli jste viděl nebo slyšel
může mít zásadní význam,
-
dívejte se na mě.
-
Nepřišel jste sem s rukama v kapsách,
-
že ne?
-
Ukažte.
-
Dopis?
-
Vydírání, co?
-
Takže přece vědí, že jste tam byl.
-
Viděl to už Jacob?
-
Dobře, dejte mi to.
-
Předpokládám, že už jste
ho celý osahal.
-
Jak a kdy jste k němu přišel?
-
"Svůj jazyk za zuby drž
nebo skončíš jak starej plž."
-
No, rovnou k věci.
-
Nenazvala bych Hodsona
-
přímo starým plžem, ale...
-
můžeme ocenit,
že je to dostatečně nápadité.
-
Nebojte, Jacob a jeho tým
vás ochrání.
-
Ještě něco, co byste mi chtěl říct?
-
Pak tedy můžete jít.
-
Tohle si nechám, jestli nevadí.
-
Váš doprovod čeká venku,
-
vyprovodím vás ke dveřím.
-
Nellie, náš host odchází.
-
Ovšem, tudy prosím.
-
O, Madam Higginsová,
přišly večerní noviny.
-
Díky.
-
"Někteří špinaví politici se začínají bát
-
o své malé kšefty.
-
Nebo své životy."
-
Tohle neodkazovalo na poslední oběť.
-
Ale na příští.
-
(nesrozumitelné šeptání)
-
Norman "Plž" Slugg, tady.
-
Podezřelý z obchodu se zbraněmi.
-
A místní mafie mu mnohokrát
-
vyhrožovala smrtí.
-
Madam Higginsová, máte tu dopis.
-
Dopis? V tuhle hodinu?
-
Kdo to předal? Kdy?
-
Nevím, odmítl uvést jméno.
-
Ale působil docela šarmantně,
mohu-li to tak říci.
-
Odešel před pár minutami.
-
Blanche,
-
Tento dopis nebudu podepisovat,
neboť to není potřeba.
-
Vím, že jsi věděla ještě předtím,
než jsi otevřela obálku.
-
Jediný list papíru se po letech
mlčení může zdát nicotný.
-
A navíc nemusí stačit,
abych ti řekl vše.
-
Ale...
-
Zašel jsem příliš daleko, Blanche.
-
Zaháčkován těmi nejhoršími lidmi,
jaké si dokážeš představit.
-
Slibovali mi bohatství, slibovali mi moc,
-
slibovali mi všechno.
-
Opravdu jsem si myslel,
že to nebude trvat dlouho,
-
myslel jsem si,
že budu mít rychle dostatek.
-
Ale nikdy to nebylo dost.
-
Byl to začarovaný kruh chamtivosti
a destrukce,
-
ze kterého jsem nemohl utéct.
-
Přesto jsem se o to pokoušel.
Přísahám...
-
Před pěti lety.
-
Ale... nezvládl jsem to.
-
A všechno pak bylo mnohem těžší.
-
Znovu jsem se musel ujmout role loutky.
-
Ale dnes jsem ten kruh konečně prolomil.
-
Jak tohle píšu, připravuji se na útěk,
-
protože vím, že můj čas se krátí.
-
Nejsem si jist, jestli to mohu
nazvat vykoupením, ale...
-
V obálce najdeš seznam všech lidí
-
zapletených do nedávných vražd
-
a kde je najít.
-
Intrikáři, pravé ruce, poskoci...
-
Spolu s polohou skříňky na nádraží.
-
Tam jsem uložil všechny důkazy,
-
které jsem v posledních letech
shromažďoval.
-
Vím, že se s tím ty a
tvůj přítel Caine vypořádáte,
-
ale volba je na tobě.
-
Není však třeba spěchat.
-
Když tohle čteš,
ten křivý senátor už je pod drnem.
-
A ujišťuji tě, že váš
svědek bude v bezpečí.
-
Pokud jde o mě, život tady skončil.
-
Vyplouvám vstříc jinému.
-
Do jiné země, daleko odsud.
-
Zkus mi odpustit, pokud můžeš.
-
A najdi štěstí v tomto světě.
-
Pokud můžeš.
-
O 7 dní později...
-
...V nejpodivuhodnějších čtvrtích města.
-
Přestože je jeden z podezřelých stále
nezvěstný a považovaný za mrtvého,
-
policie nyní uvěznila
-
všechny zločince podílející se
na nedávných hrůzných událostech.
-
a to díky práci
inspektora Jacoba Cainea.
-
Jeho vyšetřovací metody jsou sice
stále nejasné a kontroverzní,
-
ale rozhodně se mu daří tam,
kde jiní selhávají.
-
Já osobně se domnívám, že bychom
Caineovy metody neměli příliš zkoumat.
-
Jestli něco, tak mu dlužíme
jen a jen největší dík.
-
Účel téměř vždy světí prostředky.
-
A mohu vám říci, dámy a pánové,
-
nyní si můžeme beze strachu užívat nočního
života našeho starého dobrého města
-
a spát klidně, bezpečně a spokojeně
ve svých postelích,
-
a to vše díky tomuto pánovi,
-
Bůh ti žehnej, Jacobe Caine.
-
U telefonu inspektor Caine.
-
Nazdar Jacobe.
-
Co ten drink?
-
(jemný smích)