Charlese jsem potkala 
před 19 lety v Edinburgu.

Byl to bezvýznamný kriminálník, kapsář,

nevelký šéf ve své čtvrti,
a už byl v hledáčku zákona.

A já byla mladá.

A ach, jak byli tehdá lehkomyslní 
nezbedníci přitažliví.

O pár měsíců později jsme se vzali

při cestě do mého rodného města, Paříže.

Nebyla to ani tak romantická cesta,

jako spíš způsob, jak opustit vody,
kterými už nedokázal proplouvat.

Cestovali jsme a žili tu a tam,

než jsme se nakonec usadili 
v tomhle obyčejném městě.

Nějakou dobu jsme žili poklidně,

ale jak Charles vydělával peníze, 
jsem se nikdy nedozvěděla

a vyptávání nepřipadalo v úvahu.

Čím tajemnější, tím lepší,
myslel jsem si.

"Pravda není vtipná," říkával můj otec,

"jinak bychom ji říkali."

Pár let po svatbě zmizel.

Prostě jen tak.

Žádný slovo, žádnej dopis, 
žádnej telefonát.

Jediná stopa, která po něm zůstala, 
byla hromada falešnejch papírů

a pár nábojů.

Skončil v nějakym jezeře
v betonovejch botách?

Odešel kvůli páru dlouhých nohou
a hezký tvářičce?

To jsem nikdy nezjistila.

"Ze skvělých milenců jsou mizerní manželé"
říkávala moje matka...

Čas šel dál, až před pěti lety

jsem to konečně obdržela.

Telefonát.

Charles Higgins právě zemřel
v kriminální přestřelce.

Poslední slovo nezodpovězené hádanky.

Nakonec jsem se smířila s tím, 
stát se vdovou po stínu, a pohnula se.

A stala se vším, co vždycky nenáviděl

a čemu se celý život vyhýbal:

špiclem, čmuchalem.

Někým, kdo klade otázky.

Pět nevyřešených vražd jako by stačilo,

aby se jeho duch vrátil.

A jaký to duch.

Z kapsáře se stala daleko
zlověstnější bestie.

Jak hluboko do podsvětí se propadl?

Bylo oznámení o jeho smrti pouhým omylem?

Lež? Kouřová clona?

Myslela jsem, že jsem obrátila list,

ale zdálo se, že konec příběhu
se teprve bude rozkrývat.

A tady jsem, visíc na vlásku

čekám na znamení, nápovědu, cokoli,

co by mi zabránilo ohlížet se
na každém rohu přes rameno.

(nesrozumitelné šeptání)

Madam Higginsová, přinesla jsem nějaké
náležitosti, jak jste chtěla,

položím je na stůl.

Whisky však zbyla už jen jedna láhev.

Díky, Nellie.

Blanche Higgins

Ahoj Blanche, tady Jacob.

Něco novýho?

Řek' bych.

Poslali jsme popis Charlese Higginse
na všechny policejní stanice ve státě.

A máme dobrý důvody věřit,
že byl několikrát spatřen

ve společnosti pochybných osob.

Pořád je naživu, ale... není sám.

Doufám, že to není moc těžký slyšet.

V týhle chvíli mě to popravdě
nepřekvapuje.

Něco dalšího?

Možná. Celou touhle situací 
se teď zabývaj vyšší kruhy.

Někteří špinaví politici se začínají bát

o své malé kšefty.

Nebo své životy.

Skutečně?

Celá tahle věc se zdá bejt ještě 
nejasnější, než jsem si myslel.

Některý lidi si tu vyřizujou účty.

A předpokládám, 
že já jsem teď potenciální podezřelá,

když je do toho zapletenej
můj bývalej manžel.

S tím si nedělej hlavu.

Ale až si příště budeš vybírat manžela,

dej si minutku na rozmyšlenou.

Proč sis toho chlapa vlastně brala?

Ale no tak, Jacobe,
copak jsi nikdy nebyl mladý?

Nebo ti mám připomenout
ty kraviny, cos dělal ve dvaceti?

To nebude nutný, děkuju pěkně.

Ale vraťme se k tomu, co je tady a teď.

Ve skutečnosti máme svědka 
posledního zločinu.

Vraždy soudce Hodsona.

Myslel jsem, že budeš chtít 
jako první vést kompletní výslech.

Teda, jak pozorné.

I když určitě využiješ podrobnou zprávu

o tomto výslechu, 
viď, že jo?

To bych ocenil, Blanche, díky.

Asi ti teď dlužím drink,

nebo ne?

Jediný, co mi teď dlužíš, Jacobe,
je tvoje důvěra.

Fér.

A kdyžtak vždycky víš, kde mě najdeš.

Nechám k tobě okamžitě poslat 
svědka s doprovodem.

Zlom vaz. Buď opatrná.

Nashle.

Madam Higginsová, někoho tu máte.

Díky, Nellie, prosím nech nás.

Posaďte se, uvolněte se.

Budete chtít pití?

Takže...

Věřím, že se vám nezamlouvá,

čeho jste byl svědkem.

Ve špatný čas na špatném místě, heh?

Jsem v pokušení zeptat se, proč 
trvalo tak dlouho, než jste se objevil,

ale předpokládám, že máte své důvody.

Můžete mi odpovědět na pár otázek?

Nic formálního, jen nezávazné
povídání a pár poznámek,

takže buďte v klidu.

Začněme od začátku, ano?

Vaše jméno?

Příjmení?

Zajímavé.

Kde to má původ?

Vaše adresa?

Datum narození?

No tak...

V manželství? Děti?

Kde pracujete?

To je kde?

Jak dlouho už tam pracujete?

Chodíte obvykle do práce a z práce
s dalšími lidmi?

Přímo domů?
Bez zacházek?

Shrňme si to, alespoň jasná
fakta, která mám k dispozici.

4. února jste opustil svou práci
v kolik, v sedm večer?

A vešel jste do Fairfieldské ulice
abyste se šel rovnou domů?

Tehdy jste uslyšel výstřel,
spatřil Hodsona na dlažbě

a dalšího muže, jak běží směrem 
ke Crestwood Lane, tak?

Vzpomene si, jak ten muž vypadal?

Pomohl by papír a tužka?

Můžete nakreslit jakýkoli tvar

nebo rys obličeje, na který si vzpomenete.

Co vlasy?

Můžete zkusit nějaké detaily?

Můžete přidat obočí?

Ukažte.

Ano, já vím, nikdy to není snadné.

Zkusím pomoct.

Byl to tento muž?

Jen přidejte pár let.

Vy obyčejně nosíte brýle?

Poslyšte, policie se snaží shromáždit,
co jen může, aby pochopila zločincův plán

a zabránila další vraždě.

Nikdo neví, který z hlavounů 
se stane dalším cílem,

a všichni prominenti města 
ztrácejí hlavu.

Pět obětí.

Notář,

dva průmyslníci,

člen městské rady a...

soudce.

Někteří z nich byli úplnej dobytek
a nebudou chybět.

Ale pár jich bylo ve 
skutečnosti dobrých lidí.

A soudce Hodson byl jedním z nich.

Cokoli jste viděl nebo slyšel
může mít zásadní význam,

dívejte se na mě.

Nepřišel jste sem s rukama v kapsách,

že ne?

Ukažte.

Dopis?

Vydírání, co?

Takže přece vědí, že jste tam byl.

Viděl to už Jacob?

Dobře, dejte mi to.

Předpokládám, že už jste 
ho celý osahal.

Jak a kdy jste k němu přišel?

"Svůj jazyk za zuby drž
nebo skončíš jak starej plž."

No, rovnou k věci.

Nenazvala bych Hodsona

přímo starým plžem, ale...

můžeme ocenit, 
že je to dostatečně nápadité.

Nebojte, Jacob a jeho tým
vás ochrání.

Ještě něco, co byste mi chtěl říct?

Pak tedy můžete jít.

Tohle si nechám, jestli nevadí.

Váš doprovod čeká venku,

vyprovodím vás ke dveřím.

Nellie, náš host odchází.

Ovšem, tudy prosím.

O, Madam Higginsová, 
přišly večerní noviny.

Díky.

"Někteří špinaví politici se začínají bát

o své malé kšefty.

Nebo své životy."

Tohle neodkazovalo na poslední oběť.

Ale na příští.

(nesrozumitelné šeptání)

Norman "Plž" Slugg, tady.

Podezřelý z obchodu se zbraněmi.

A místní mafie mu mnohokrát

vyhrožovala smrtí.

Madam Higginsová, máte tu dopis.

Dopis? V tuhle hodinu?

Kdo to předal? Kdy?

Nevím, odmítl uvést jméno.

Ale působil docela šarmantně, 
mohu-li to tak říci.

Odešel před pár minutami.

Blanche,

Tento dopis nebudu podepisovat, 
neboť to není potřeba.

Vím, že jsi věděla ještě předtím,
než jsi otevřela obálku.

Jediný list papíru se po letech
mlčení může zdát nicotný.

A navíc nemusí stačit,
abych ti řekl vše.

Ale...

Zašel jsem příliš daleko, Blanche.

Zaháčkován těmi nejhoršími lidmi, 
jaké si dokážeš představit.

Slibovali mi bohatství, slibovali mi moc,

slibovali mi všechno.

Opravdu jsem si myslel, 
že to nebude trvat dlouho,

myslel jsem si, 
že budu mít rychle dostatek.

Ale nikdy to nebylo dost.

Byl to začarovaný kruh chamtivosti
a destrukce,

ze kterého jsem nemohl utéct.

Přesto jsem se o to pokoušel. 
Přísahám...

Před pěti lety.

Ale... nezvládl jsem to.

A všechno pak bylo mnohem těžší.

Znovu jsem se musel ujmout role loutky.

Ale dnes jsem ten kruh konečně prolomil.

Jak tohle píšu, připravuji se na útěk,

protože vím, že můj čas se krátí.

Nejsem si jist, jestli to mohu
nazvat vykoupením, ale...

V obálce najdeš seznam všech lidí

zapletených do nedávných vražd

a kde je najít.

Intrikáři, pravé ruce, poskoci...

Spolu s polohou skříňky na nádraží.

Tam jsem uložil všechny důkazy,

které jsem v posledních letech
shromažďoval.

Vím, že se s tím ty a
tvůj přítel Caine vypořádáte,

ale volba je na tobě.

Není však třeba spěchat.

Když tohle čteš, 
ten křivý senátor už je pod drnem.

A ujišťuji tě, že váš 
svědek bude v bezpečí.

Pokud jde o mě, život tady skončil.

Vyplouvám vstříc jinému.

Do jiné země, daleko odsud.

Zkus mi odpustit, pokud můžeš.

A najdi štěstí v tomto světě.

Pokud můžeš.

O 7 dní později...

...V nejpodivuhodnějších čtvrtích města.

Přestože je jeden z podezřelých stále
nezvěstný a považovaný za mrtvého,

policie nyní uvěznila

všechny zločince podílející se 
na nedávných hrůzných událostech.

a to díky práci 
inspektora Jacoba Cainea.

Jeho vyšetřovací metody jsou sice 
stále nejasné a kontroverzní,

ale rozhodně se mu daří tam, 
kde jiní selhávají.

Já osobně se domnívám, že bychom 
Caineovy metody neměli příliš zkoumat.

Jestli něco, tak mu dlužíme 
jen a jen největší dík.

Účel téměř vždy světí prostředky.

A mohu vám říci, dámy a pánové,

nyní si můžeme beze strachu užívat nočního
života našeho starého dobrého města

a spát klidně, bezpečně a spokojeně
ve svých postelích,

a to vše díky tomuto pánovi,

Bůh ti žehnej, Jacobe Caine.

U telefonu inspektor Caine.

Nazdar Jacobe.

Co ten drink?

(jemný smích)