< Return to Video

Milujte za každou cenu

  • 0:00 - 0:05
    "Dokonce i v rámci čistě
    nenáboženských termínů,
  • 0:05 - 0:11
    představuje homosexualita
    zneužití sexuální schopnosti.
  • 0:11 - 0:15
    Je to ubohá malá druhořadá
    náhražka reality --
  • 0:15 - 0:18
    politováníhodný únik ze života.
  • 0:18 - 0:22
    Jako taková není hodna soucitu,
  • 0:22 - 0:27
    není hodna léčby
    jako mučednictví menšiny,
  • 0:27 - 0:34
    a nezaslouží si být pokládána za nic
    jiného, než za zhoubnou nemoc."
  • 0:34 - 0:39
    To je z časopisu Time z roku 1966,
    kdy mi byly tři roky.
  • 0:39 - 0:43
    A v loňském roce se prezident
    Spojených států
  • 0:43 - 0:45
    vyjádřil v prospěch registrovaného
    partnerství.
  • 0:45 - 0:53
    (Potlesk)
  • 0:53 - 0:58
    A moje otázka zní, jak jsme se
    odtamtud dostali až sem?
  • 0:58 - 1:03
    Jak se nemoc stala identitou?
  • 1:03 - 1:06
    Když mi bylo asi šest let,
  • 1:06 - 1:09
    šel jsem se svou matkou
    a bratrem do obuvnictví.
  • 1:09 - 1:15
    A ke konci nákupu bot nám prodavač řekl,
    že si každý můžeme vzít domů balónek.
  • 1:15 - 1:21
    Můj bratr chtěl červený balónek
    a já jsem chtěl růžový.
  • 1:21 - 1:26
    Moje matka řekla, že si myslí,
    že bych chtěl spíše modrý balónek.
  • 1:26 - 1:29
    Ale já jsem řekl, že chci
    rozhodně ten růžový.
  • 1:29 - 1:34
    Připomněla mi, že moje
    oblíbená barva je modrá.
  • 1:34 - 1:39
    Skutečnost, že nyní je mojí oblíbenou
    barvou modrá, ale jsem stále gay --
  • 1:39 - 1:42
    (Smích) --
  • 1:42 - 1:47
    je důkazem vlivu mé matky, i jeho hranic.
  • 1:47 - 1:49
    (Smích)
  • 1:49 - 1:56
    (Potlesk)
  • 1:56 - 1:58
    Když jsem byl malý, moje matka říkávala:
  • 1:58 - 2:03
    „Láska, kterou chováš ke svým dětem,
    není jako žádný jiný cit na světě.
  • 2:03 - 2:06
    A dokud nemáš děti,
    nevíš, jaké to je."
  • 2:06 - 2:09
    A když jsem byl malý, bral jsem
    jako největší kompliment na světě,
  • 2:09 - 2:12
    že to řekla o výchově mě a mého bratra.
  • 2:12 - 2:15
    A když jsem dospíval, myslel jsem si,
  • 2:15 - 2:18
    že jsem gay, a tak nejspíš
    nemůžu mít rodinu.
  • 2:18 - 2:20
    A když to řekla, zneklidnilo mě to.
  • 2:20 - 2:25
    A když jsem vyšel s pravdou ven
    a ona to stále říkala, rozzuřilo mě to.
  • 2:25 - 2:29
    Řekl jsem: „Já jsem gay.
    To není cesta, kterou směřuji.
  • 2:29 - 2:32
    A chci, abys to přestala říkat."
  • 2:35 - 2:40
    Asi před 20 lety jsem byl svými editory
    magazínu The New York Times požádán,
  • 2:40 - 2:43
    abych napsal článek
    o kultuře neslyšících.
  • 2:43 - 2:44
    A byl jsem poněkud zaskočen.
  • 2:44 - 2:47
    Na hluchotu jsem pohlížel
    jako na nemoc.
  • 2:47 - 2:48
    Ti chudáci, oni neslyší.
  • 2:48 - 2:51
    Nemají sluch, co pro ně můžeme udělat?
  • 2:51 - 2:53
    A pak jsem vyšel do světa neslyšících.
  • 2:53 - 2:56
    Šel jsem do klubu pro neslyšící.
  • 2:56 - 2:59
    Viděl jsem divadelní představení
    neslyšících i jejich poezii.
  • 2:59 - 3:06
    Dokonce jsem šel i na soutěž Americká
    Miss Neslyšících v Nashvillu v Tennessee,
  • 3:06 - 3:10
    kde si lidé stěžovali
    na nemastné jižanské znakování.
  • 3:10 - 3:14
    (Smích)
  • 3:14 - 3:18
    A jak jsem se nořil hlouběji
    a hlouběji do světa neslyšících,
  • 3:18 - 3:21
    došel jsem k přesvědčení,
    že hluchota je kultura
  • 3:21 - 3:23
    a že lidé ve světě hluchých, kteří říkali:
  • 3:23 - 3:26
    „Nám sluch nechybí,
    patříme k jisté kultuře,"
  • 3:26 - 3:29
    říkali něco, co bylo pravdivé.
  • 3:29 - 3:31
    Nebyla to moje kultura
  • 3:31 - 3:33
    a neměl jsem nijak zvlášť
    chuť se k ní připojit,
  • 3:33 - 3:38
    ale ocenil jsem, že je to kultura
    a že pro lidi, kteří jsou jejími členy,
  • 3:38 - 3:44
    je stejně hodnotná, jako je Latino
    nebo gay nebo židovská kultura.
  • 3:44 - 3:49
    Zdála se být dokonce stejně
    hodnotná jako americká kultura.
  • 3:49 - 3:53
    Potom kamarádka mého kamaráda
    měla dceru, která byla trpaslík.
  • 3:53 - 3:55
    A když se jí ta dcera narodila,
  • 3:55 - 4:00
    náhle zjistila, že čelí otázkám,
    které pro mě najednou začaly být důležité.
  • 4:00 - 4:03
    Čelila otázce, co si s tímto
    dítětem počít.
  • 4:03 - 4:07
    Měla by říct: „Jsi stejná jako všichni
    ostatní, jen o něco menší?"
  • 4:07 - 4:10
    Nebo by se měla pokusit vytvořit
    nějakou trpasličí identitu,
  • 4:10 - 4:15
    připojit se k Malým Lidem Ameriky,
    zjistit, co je pro trpaslíky podnikáno?
  • 4:15 - 4:17
    A já jsem si najednou pomyslel,
  • 4:17 - 4:19
    většina neslyšících dětí
    se rodí slyšícím rodičům.
  • 4:19 - 4:22
    Tito slyšící rodiče mají
    tendenci se je snažit vyléčit.
  • 4:22 - 4:26
    Takoví neslyšící lidé objevují
    komunitu v období dospívání.
  • 4:26 - 4:29
    Většina homosexuálů se rodí
    heterosexuálním rodičům.
  • 4:29 - 4:31
    Tito heterosexuální rodiče
    po nich často chtějí,
  • 4:31 - 4:33
    aby fungovali v tom,
    co pokládají za tradiční svět,
  • 4:33 - 4:37
    a tito homosexuálové musí
    svou identitu objevit později.
  • 4:37 - 4:38
    A byla tu ta kamarádka,
  • 4:38 - 4:42
    která čelila otázkám ohledně
    identity své trpasličí dcery.
  • 4:42 - 4:44
    A pomyslel jsem si, opět je to tu:
  • 4:44 - 4:46
    Rodina, která sama sebe
    vnímá jako normální,
  • 4:46 - 4:49
    s dítětem, které se zdá být mimořádné.
  • 4:49 - 4:53
    A napadla mě myšlenka,
    že existují dva druhy identity.
  • 4:53 - 4:55
    Existují vertikální identity,
  • 4:55 - 4:58
    které jsou předávány
    generačně z rodiče na dítě.
  • 4:58 - 5:04
    Jsou to věci jako etnický původ, často
    národnost, jazyk, často náboženství.
  • 5:04 - 5:08
    Jsou to věci, které máte společné
    se svými rodiči a dětmi.
  • 5:08 - 5:12
    A ač mohou být některé z nich obtížné,
    nikdo se je nepokouší vyléčit.
  • 5:12 - 5:16
    Můžete namítnout, že
    ve Spojených státech je to těžší
  • 5:16 - 5:20
    i přes našeho současného prezidenta
    být barevným člověkem.
  • 5:20 - 5:22
    A přesto nemáme nikoho,
    kdo by se snažil zajistit,
  • 5:22 - 5:26
    aby další generace dětí narozených
    Afroameričanům a Asiatům
  • 5:26 - 5:30
    měly krémovou pleť a blonďaté vlasy.
  • 5:30 - 5:34
    Pak existují další identity, které se
    musíte naučit od skupiny vrstevníků.
  • 5:34 - 5:36
    A já jim říkám horizontální identity,
  • 5:36 - 5:39
    protože skupiny vrstevníků
    jsou horizontálním fenoménem.
  • 5:39 - 5:42
    Toto jsou identity, které
    jsou cizí vašim rodičům,
  • 5:42 - 5:46
    a které musíte objevit,
    když je uvidíte u vrstevníků.
  • 5:46 - 5:49
    A tyto identity, tyto
    horizontální identity,
  • 5:49 - 5:53
    se lidé snažili téměř vždy vyléčit.
  • 5:53 - 5:55
    A já jsem chtěl nahlédnout na to,
    jaký je ten proces,
  • 5:55 - 6:00
    kterým lidé těchto identit
    dojdou k dobrému vztahu se svou identitou.
  • 6:00 - 6:05
    A zdálo se mi, že existují
    tři úrovně přijetí,
  • 6:05 - 6:06
    ke kterým musí dojít.
  • 6:06 - 6:12
    Je zde sebepřijetí, přijetí rodinné
    a přijetí společností.
  • 6:12 - 6:13
    A ne vždy probíhají ve stejnou dobu.
  • 6:13 - 6:18
    A lidé s těmito problémy jsou
    často velmi rozzlobení,
  • 6:18 - 6:21
    protože mají pocit, že je
    jejich rodiče nemilují,
  • 6:21 - 6:25
    přičemž ve skutečnosti je to tak,
    že je jejich rodiče nepřijímají.
  • 6:25 - 6:31
    Láska je ve vztahu rodiče a dítěte
    za ideálních podmínek bezpodmínečná.
  • 6:31 - 6:34
    Ale přijetí vyžaduje určitý čas.
  • 6:34 - 6:37
    Vždy to chvíli trvá.
  • 6:37 - 6:42
    Jedním z trpaslíků, které jsem poznal,
    byl chlápek jménem Clinton Brown.
  • 6:42 - 6:45
    Když se narodil, byl mu
    diagnostikován nanismus,
  • 6:45 - 6:47
    velmi omezující stav,
  • 6:47 - 6:50
    a jeho rodičům bylo řečeno, že nebude
    nikdy chodit, nikdy nepromluví,
  • 6:50 - 6:55
    nebude mít žádné intelektové schopnosti,
    a že je pravděpodobně ani nepozná.
  • 6:55 - 6:58
    A bylo jim navrhnuto,
    aby ho nechali v nemocnici,
  • 6:58 - 7:00
    aby tam mohl poklidně zemřít.
  • 7:00 - 7:02
    A jeho matka řekla, že to neudělá.
  • 7:02 - 7:04
    A vzala si svého syna domů.
  • 7:04 - 7:08
    A ačkoli neměla mnoho vzdělanostních
    či finančních výhod,
  • 7:08 - 7:12
    našla nejlepšího lékaře se specializací
    na nanismus v zemi
  • 7:12 - 7:14
    a Clintona k němu objednala.
  • 7:14 - 7:16
    V průběhu svého dětství
  • 7:16 - 7:19
    podstoupil 30 velkých
    chirurgických zákroků.
  • 7:19 - 7:23
    A během těchto procedur,
    díky kterým nyní může chodit,
  • 7:23 - 7:26
    strávil celou tu dobu v nemocnici.
  • 7:26 - 7:30
    A zatímco tam byl, posílali mu učitele,
    aby mu pomohli se školními povinnostmi.
  • 7:30 - 7:33
    A pracoval velmi tvrdě,
    protože neměl nic jiného na práci.
  • 7:33 - 7:35
    A dosáhl úrovně,
  • 7:35 - 7:38
    které žádný člen z jeho
    rodiny předtím nedosáhl.
  • 7:38 - 7:41
    Byl totiž prvním z rodiny,
    kdo šel na vysokou školu,
  • 7:41 - 7:45
    kde bydlel na koleji a řídil
    speciálně upravené auto,
  • 7:45 - 7:47
    které vyhovovalo jeho neobvyklému tělu.
  • 7:47 - 7:51
    A jeho matka mi pověděla příběh o tom,
    jak jednoho dne přišla domů --
  • 7:51 - 7:52
    on chodil do nedaleké školy --
  • 7:52 - 7:55
    a řekla: „Viděla jsem to auto,
    které vždycky poznáte,
  • 7:55 - 8:00
    na parkovišti u baru." (Smích)
  • 8:00 - 8:04
    „A pomyslela jsem si, oni mají metr
    osmdesát, on necelý metr.
  • 8:04 - 8:07
    Dvě piva pro ně jsou čtyři piva pro něj."
  • 8:07 - 8:10
    Řekla: „Věděla jsem, že nemůžu
    jít dovnitř a zarazit ho,
  • 8:10 - 8:14
    ale šla jsem domů a nechala
    jsem mu na mobilu osm zpráv."
  • 8:14 - 8:17
    Řekla: „A pak jsem si pomyslela,
    kdyby mi někdo, když se narodil, řekl,
  • 8:17 - 8:23
    že se v budoucnu budu bát, protože šel
    do hospody se svými spolužáky --"
  • 8:23 - 8:32
    (Potlesk)
  • 8:32 - 8:34
    A já jsem se jí zeptal:
    „Co si myslíš, že jsi udělala,
  • 8:34 - 8:38
    že jsi mu pomohla stát se tímto
    okouzlujícím, skvělým, báječným člověkem?"
  • 8:38 - 8:43
    A ona odpověděla: „Co jsem udělala?
    Milovala jsem ho, to je vše.
  • 8:43 - 8:46
    Clinton měl v sobě prostě
    vždycky takové světlo.
  • 8:46 - 8:52
    A jeho otec a já jsme měli to štěstí,
    že jsme byli první, kdo jej uviděl."
  • 8:52 - 8:55
    Budu citovat z jiného časopisu z 60. let.
  • 8:55 - 9:01
    Tento je z roku 1968 - The Atlantic
    Monthly, hlas liberální Ameriky -
  • 9:01 - 9:04
    napsaný významným bioetikem.
  • 9:04 - 9:08
    Napsal: „Neexistuje žádný důvod,
    proč se cítit provinile,
  • 9:08 - 9:11
    když odložíte dítě s Downovým syndromem,
  • 9:11 - 9:20
    ať už to znamená dát ho do ústavu,
    nebo zodpovědnější cestou ho usmrtit.
  • 9:20 - 9:25
    Ano, je to smutné -- strašlivé.
    Ale nenese to žádnou vinu.
  • 9:25 - 9:29
    Skutečná vina pramení pouze
    z přestupku vůči osobě,
  • 9:29 - 9:34
    a postižený Downovým
    syndromem není osobou."
  • 9:34 - 9:37
    Již bylo věnováno hodně inkoustu
    obrovskému pokroku, který jsme udělali
  • 9:37 - 9:40
    v přístupu k homosexuálům.
  • 9:40 - 9:44
    Skutečnost, že se náš postoj změnil,
    je denně v titulcích.
  • 9:44 - 9:48
    Ale zapomínáme, jak jsme dříve viděli
    lidi, kteří byli jinak odlišní,
  • 9:48 - 9:51
    jak jsme dříve viděli lidi,
    kteří byli postižení,
  • 9:51 - 9:53
    jak nelidsky jsme vnímali lidi.
  • 9:53 - 9:55
    A té změně, které jsme zde dosáhly
  • 9:55 - 10:00
    a která je téměř stejně radikální,
    moc pozornosti nevěnujeme.
  • 10:00 - 10:04
    Jedna z rodin, se kterými jsem hovořil,
    Tom a Karen Robardsovi,
  • 10:04 - 10:08
    byla zaskočena, když bylo prvnímu dítěti
    těchto mladých a úspěšných Newyorčanů
  • 10:08 - 10:11
    diagnostikován Downův syndrom.
  • 10:11 - 10:15
    Mysleli si, že příležitosti pro jeho
    vzdělávání nebyly takové, jaké by měl mít,
  • 10:15 - 10:19
    a tak se rozhodli,
    že vybudují malé centrum --
  • 10:19 - 10:23
    dvě učebny, které vytvořili
    s několika dalšími rodiči --
  • 10:23 - 10:25
    aby vzdělávali děti s D.S.
  • 10:25 - 10:29
    A v průběhu let centrum
    přerostlo v tzv. Cooke centrum,
  • 10:29 - 10:35
    kde jsou teď vzdělávány tisíce a tisíce
    dětí s mentálním postižením.
  • 10:35 - 10:38
    Za tu dobu od příběhu v Atlantic Monthly
  • 10:38 - 10:42
    se délka života osob s Downovým
    syndromem ztrojnásobila.
  • 10:42 - 10:47
    Zkušenosti s lidmi s Downovým
    syndromem zahrnuje ty, kteří jsou herci,
  • 10:47 - 10:53
    kteří jsou spisovatelé, ty, kteří jsou
    v dospělosti schopni žít zcela samostatně.
  • 10:53 - 10:55
    Robardsovi na tom mají velkou zásluhu.
  • 10:55 - 10:57
    A já jsem se zeptal: „Litujete toho?
  • 10:57 - 10:59
    Přáli byste si, aby vaše dítě
    nemělo Downův syndrom?
  • 10:59 - 11:02
    Přáli byste si, abyste
    o tom nikdy neslyšeli?"
  • 11:02 - 11:03
    A jeho otec odpověděl zajímavě:
  • 11:03 - 11:06
    „No, kvůli Davidovi, našemu
    synovi, toho lituji,
  • 11:06 - 11:09
    protože pro Davida je to
    obtížný způsob, jak být na světě,
  • 11:09 - 11:12
    a já bych mu chtěl dát jednodušší život.
  • 11:12 - 11:15
    Ale myslím, že kdybychom přišli
    o všechny s Downovým syndromem,
  • 11:15 - 11:17
    byla by to katastrofální ztráta."
  • 11:17 - 11:21
    A Karen Robards mi řekla:
    „Souhlasím s Tomem.
  • 11:21 - 11:25
    Kvůli Davidovi bych ho okamžitě vyléčila,
    abych mu umožnil snadnější život.
  • 11:25 - 11:30
    Ale za sebe -- no, já bych před 23 lety,
    kdy se narodil, nikdy nevěřila,
  • 11:30 - 11:32
    že bych mohla dojít k takovému závěru --
  • 11:32 - 11:36
    mám-li mluvit za sebe,
    udělalo mě to mnohem lepší,
  • 11:36 - 11:39
    mnohem laskavější a mnohem cílevědomější,
  • 11:39 - 11:45
    mám-li mluvit za sebe, nevzdala
    bych se toho za nic na světě."
  • 11:46 - 11:52
    Žijeme v době, kdy stoupá sociální
    přijetí těchto a mnoha dalších postižení.
  • 11:52 - 11:54
    A žijeme také v době,
  • 11:54 - 11:57
    kdy naše schopnost eliminovat
    tato postižení dosáhla výše,
  • 11:57 - 11:59
    kterou jsme si nikdy
    nedokázali představit.
  • 11:59 - 12:02
    Většina neslyšících dětí narozených
    nyní ve Spojených státech
  • 12:02 - 12:04
    dostane kochleární implantáty,
  • 12:04 - 12:09
    které jsou dány do mozku
    a připojeny k přijímači,
  • 12:09 - 12:14
    a které umožňují získat přesnou
    kopii sluchu a ústní projev.
  • 12:14 - 12:18
    Sloučenina BMN-111,
    která byla testována na myších,
  • 12:18 - 12:23
    je užitečná při předcházení
    působení genu Achondroplazie.
  • 12:23 - 12:26
    Achondroplazie je nejčastější
    formou nanismu
  • 12:26 - 12:30
    a myši, kterým byla tato látka podána
    a které mají gen Achondroplazie,
  • 12:30 - 12:32
    dorůstají do plné velikosti.
  • 12:32 - 12:35
    Testování na lidech je už za dveřmi.
  • 12:35 - 12:37
    Existují krevní testy,
    které dělají pokrok,
  • 12:37 - 12:42
    dokáží zachytit Downův syndrom jasněji
    a dříve v těhotenství než kdy předtím,
  • 12:42 - 12:49
    a je tak snazší a snazší taková
    těhotenství vyloučit nebo je ukončit.
  • 12:49 - 12:54
    A tak máme pokrok jak sociální,
    tak i v medicíně.
  • 12:54 - 12:55
    A já věřím v oba.
  • 12:55 - 12:59
    Jsem přesvědčen, že sociální pokrok
    je fantastický a smysluplný a úžasný,
  • 12:59 - 13:03
    a totéž si myslím o lékařském pokroku.
  • 13:03 - 13:07
    Ale myslím si, že je tragédie,
    když jeden z nich nevidí ten druhý.
  • 13:07 - 13:09
    A když vidím, jak se protínají
  • 13:09 - 13:11
    u postižení jako ty tři,
    které jsem právě popsal,
  • 13:11 - 13:15
    tak si někdy myslím, že je to
    jako ty okamžiky ve velké opeře,
  • 13:15 - 13:17
    kdy si hrdina uvědomuje,
    že miluje hrdinku
  • 13:17 - 13:22
    přesně v tom momentě,
    kdy ona umírá na divanu.
  • 13:22 - 13:25
    (Smích)
  • 13:25 - 13:29
    Obecně musíme přemýšlet o tom,
    jaké máme pocity ohledně léčby.
  • 13:29 - 13:31
    A otázkou rodičovství mnohokrát je,
  • 13:31 - 13:35
    co u našich dětí schvalujeme,
    a co u nich léčíme?
  • 13:35 - 13:39
    Jim Sinclair, přední
    aktivista autismu, řekl:
  • 13:39 - 13:44
    „Když rodiče říkají:
    'Kéž by moje dítě nemělo autismus,'
  • 13:44 - 13:49
    co tím doopravdy říkají je:
    'Kéž by dítě, které mám, neexistovalo
  • 13:49 - 13:53
    a já jsem měl místo něj
    jiné dítě, bez autismu."
  • 13:53 - 13:58
    Přečtěte si to znovu. Tohle slyšíme,
    když truchlíte nad naší existencí.
  • 13:58 - 14:01
    Tohle slyšíme, když se modlíte za lék --
  • 14:01 - 14:05
    že vaše nejvroucnější přání k nám je,
    že jednoho dne přestaneme existovat
  • 14:05 - 14:10
    a nahradí nás cizinci,
    které můžete milovat."
  • 14:11 - 14:14
    Je to velmi extrémní názor,
  • 14:14 - 14:18
    ale ukazuje na skutečnost,
    že lidé žijí život, který mají
  • 14:18 - 14:22
    a nechtějí být vyléčeni nebo
    změněni nebo odstraněni.
  • 14:22 - 14:26
    Chtějí být těmi, kterými jsou.
  • 14:26 - 14:29
    Jednou z rodin, se kterou jsem
    pro tento projekt dělal rozhovor,
  • 14:29 - 14:35
    byla rodina Dylana Klebolda, což byl jeden
    z pachatelů masakru v Columbine.
  • 14:35 - 14:37
    Trvalo dlouho je přesvědčit,
    aby se mnou mluvili,
  • 14:37 - 14:40
    a jakmile souhlasili,
    byli tak plni svého příběhu
  • 14:40 - 14:42
    že nemohli přestat vyprávět.
  • 14:42 - 14:45
    A první víkend, který jsem s nimi
    strávil - první z mnoha -
  • 14:45 - 14:48
    jsem nahrál více než 20 hodin konverzace.
  • 14:48 - 14:50
    A v neděli večer jsme byli
    všichni úplně vyčerpaní.
  • 14:50 - 14:53
    Seděli jsme v kuchyni.
    Sue Klebold připravovala večeři.
  • 14:53 - 14:58
    A já jsem řekl: „Kdyby tu teď byl Dylan,
    tušíte, na co byste se ho chtěli zeptat?"
  • 14:58 - 15:00
    A jeho otec řekl: „Určitě ano.
  • 15:00 - 15:04
    Chtěl bych se ho zeptat,
    co si k čertu myslel, že dělá."
  • 15:04 - 15:08
    A Sue se podívala na podlahu
    a chvíli přemýšlela.
  • 15:08 - 15:10
    A pak opět vzhlédla a řekla:
  • 15:10 - 15:14
    „Chtěla bych ho požádat o odpuštění
    za to, že jsem jeho matka,
  • 15:14 - 15:18
    a nikdy jsem nevěděla,
    co se děje v jeho hlavě."
  • 15:18 - 15:21
    Když jsem s ní večeřel
    o pár let později --
  • 15:21 - 15:24
    jedna z mnoha večeří,
    které jsme spolu měli --
  • 15:24 - 15:27
    řekla: „Víte, když se to stalo,
  • 15:27 - 15:30
    přála jsem si, kéž bych se nikdy nevdala,
    kéž bych jsem nikdy neměla děti.
  • 15:30 - 15:34
    Kdybych nešla na Ohio State
    a nepotkala Toma,
  • 15:34 - 15:38
    to dítě by neexistovalo
    a nestala by se tato strašná věc.
  • 15:38 - 15:42
    Ale přišla jsem na to,
    že miluji své děti natolik,
  • 15:42 - 15:45
    že si nechci představovat
    život bez nich.
  • 15:45 - 15:50
    Cítím bolest, kterou druhým způsobili,
    za což neexistuje žádné odpuštění,
  • 15:50 - 15:54
    ale za bolest, kterou
    způsobili mně, existuje," řekla.
  • 15:54 - 16:00
    „Takže vím, že pro svět by bylo lepší,
    kdyby se Dylan nikdy nenarodil,
  • 16:00 - 16:05
    Já jsem se rozhodla,
    že pro mě by to lepší nebylo."
  • 16:06 - 16:12
    Překvapilo mě, že tolik rodin má
    tolik dětí s tolika problémy,
  • 16:12 - 16:15
    problémy, kterým by se
    za každou cenu vyhnuly,
  • 16:15 - 16:19
    a že všichni našli plno
    významu v rodičovství.
  • 16:19 - 16:22
    A pak mě napadlo,
    všichni z nás, kteří mají děti,
  • 16:22 - 16:25
    milují své děti, s jejich chybami.
  • 16:25 - 16:29
    Kdyby nějaký anděl najednou sestoupil
    skrze strop v mém obýváku
  • 16:29 - 16:31
    a nabídl, že si vezme děti, které mám
  • 16:31 - 16:38
    a dá mi jiné, lepší děti -- zdvořilejší,
    vtipnější, hodnější, chytřejší --
  • 16:38 - 16:43
    lnul bych k dětem, které mám a modlil
    bych se, ať ten strašný přízrak odejde.
  • 16:43 - 16:45
    A nakonec mám pocit,
  • 16:45 - 16:49
    že stejným způsobem, kterým testujeme
    nehořlavost pyžama v pekle,
  • 16:49 - 16:53
    abychom zajistili, že nevzplanou, když
    se dítě natáhne nad kamny,
  • 16:53 - 16:57
    příběhy těchto rodin, které zažívají
    tyto extrémní odlišnosti,
  • 16:57 - 17:00
    zrcadlí univerzální zkušenost rodičovství,
  • 17:00 - 17:06
    tedy, že někdy se podíváte na své dítě
    a pomyslíte si: odkud jsi přišlo?
  • 17:06 - 17:09
    (Smích)
  • 17:09 - 17:13
    Ukazuje se, že zatímco každý
    individuální rozdíl je zakonzervovaný --
  • 17:13 - 17:16
    existuje omezené množství rodin
    potýkajících se se schizofrenií,
  • 17:16 - 17:19
    existuje omezené množství
    rodin s transgender dětmi,
  • 17:19 - 17:21
    existuje omezené množství rodin géniů --
  • 17:21 - 17:23
    které se v mnoha ohledech
    potýkají s podobnými výzvami --
  • 17:23 - 17:26
    existuje omezené množství
    rodin v každé této kategorii --
  • 17:26 - 17:28
    ale když si pomyslíte,
  • 17:28 - 17:31
    že zkušenost se zvládáním
    rozdílů ve vaší rodině
  • 17:31 - 17:33
    je to, o čem se lidé baví,
  • 17:33 - 17:37
    pak objevíte, že se
    jedná o univerzální jev.
  • 17:37 - 17:43
    Je ironické, že nás právě naše rozdíly
    a naše zvládání rozdílů spojuje.
  • 17:44 - 17:49
    Když jsem pracoval na tomto projektu,
    rozhodl jsem se mít děti.
  • 17:49 - 17:52
    A mnoho lidí bylo ohromeno a říkalo:
  • 17:52 - 17:58
    „Jak se můžete rozhodnout mít děti,
    když se zabýváte tím, co se může pokazit?"
  • 17:58 - 18:01
    A já jsem řekl: „Já se nezabývám tím,
    co se může pokazit.
  • 18:01 - 18:09
    Zabývám se tím, kolik lásky existuje,
    i když to vypadá, že je všechno špatně."
  • 18:09 - 18:15
    Hodně jsem přemýšlel o matce jednoho
    postiženého dítěte, které jsem viděl,
  • 18:15 - 18:19
    vážně postižené dítě, které zemřelo
    vinou zanedbání ošetřovatele.
  • 18:19 - 18:21
    A když byl pohřbíván, řekla jeho matka:
  • 18:23 - 18:29
    „Modlím se za odpuštění,
    že jsem byla dvakrát okradena,
  • 18:29 - 18:35
    jednou o dítě, jaké jsem chtěla
    a jednou o syna, kterého jsem milovala."
  • 18:35 - 18:40
    Tehdy jsem přišel na to, že kdokoli může
    milovat jakékoli dítě,
  • 18:40 - 18:43
    pokud k tomu mají vůli.
  • 18:43 - 18:48
    Takže můj manžel je
    biologický otec dvou dětí
  • 18:48 - 18:50
    s lesbickými přítelkyněmi v Minneapolis.
  • 18:51 - 18:56
    Měl jsem blízkou přítelkyni z vysoké,
    která prošla rozvodem a chtěla mít děti.
  • 18:56 - 19:00
    A tak ona a já máme dceru
    a matka s dcerou žijí v Texasu.
  • 19:00 - 19:04
    A můj manžel a já máme syna,
    který s námi bydlí,
  • 19:04 - 19:10
    a jehož jsem biologickým otcem,
    a naše náhradní matka byla Laura,
  • 19:10 - 19:13
    lesbická matka Olivera
    a Lucy v Minneapolis.
  • 19:13 - 19:22
    (Potlesk)
  • 19:22 - 19:27
    Ve zkratce tedy pět rodičů
    čtyř dětí ve třech státech.
  • 19:27 - 19:30
    A existují lidé, kteří si myslí,
    že existence mé rodiny
  • 19:30 - 19:35
    nějakým způsobem podkopává nebo
    oslabuje nebo poškozuje jejich rodinu.
  • 19:35 - 19:39
    A existují lidé, kteří si myslí,
    že rodinám jako té mé
  • 19:39 - 19:40
    by nemělo být dovoleno existovat.
  • 19:40 - 19:46
    Já nepřijímám subtraktivní modely
    lásky, pouze aditivní.
  • 19:46 - 19:50
    A věřím, že stejným zpusobem, jakým
    potřebujeme druhovou rozmanitost,
  • 19:50 - 19:52
    aby mohla naše planeta pokračovat,
  • 19:52 - 19:56
    potřebujeme tuto rozmanitost
    lásky a rozmanitost rodiny,
  • 19:56 - 20:01
    aby se posílila ekosféra laskavosti.
  • 20:01 - 20:03
    Den po narození našeho syna
  • 20:03 - 20:08
    přišla do nemocničního pokoje
    lékařka a řekla, že má obavy.
  • 20:08 - 20:11
    Správně nenatahoval nohy.
  • 20:11 - 20:14
    Řekla, že by to mohlo
    znamenat poškození mozku.
  • 20:14 - 20:17
    Když je trochu natahoval,
    bylo to nesouměrné,
  • 20:17 - 20:21
    což si myslela, že může
    ukazovat na nějaký nádor.
  • 20:21 - 20:26
    A měl velkou hlavu, což si myslela,
    že může indikovat hydrocefalus.
  • 20:26 - 20:27
    A jak mi všechno tohle říkala,
  • 20:27 - 20:31
    cítil jsem, jak samý střed
    mého já vytéká na podlahu.
  • 20:31 - 20:36
    A myslel jsem si, celá léta
    jsem pracoval na knize o tom,
  • 20:36 - 20:40
    jak velký smysl lidé našli v rodičovství
    dětí, které jsou postižené,
  • 20:40 - 20:44
    a já jsem se k nim nechtěl připojit.
  • 20:44 - 20:46
    Protože jsem se potýkal
    s myšlenkou nemoci.
  • 20:46 - 20:49
    A stejně jako všichni
    rodiče od dávných časů,
  • 20:49 - 20:52
    jsem chtěl své dítě chránit před nemocí.
  • 20:52 - 20:55
    A také jsem chtěl sám
    sebe chránit před nemocí.
  • 20:55 - 20:58
    A přesto jsem z práce,
    kterou jsem dělal, věděl,
  • 20:58 - 21:02
    že kdyby měl jakoukoli z těch věcí,
    kterou jsme testovali,
  • 21:02 - 21:05
    že by se nakonec stala jeho identitou
  • 21:05 - 21:09
    a když by se stala jeho identitou,
    stala by se i mou identitou.
  • 21:09 - 21:13
    Ta nemoc nabrala jiný směr.
  • 21:13 - 21:16
    Vzali jsme ho na magnetickou
    rezonanci, do CAT skeneru,
  • 21:16 - 21:20
    den staré dítě jsme odevzdali
    na odběr krve z tepny.
  • 21:20 - 21:21
    Cítili jsme se bezmocní.
  • 21:21 - 21:25
    A po pěti hodinách řekli,
    že je jeho mozek naprosto v pořádku
  • 21:25 - 21:28
    a že už správně natahuje nohy.
  • 21:28 - 21:31
    A když jsem se zeptal doktorky,
    co se tedy dělo,
  • 21:31 - 21:35
    řekla, že si myslí,
    že měl ráno nejspíš křeč.
  • 21:35 - 21:39
    (Smích)
  • 21:44 - 21:47
    Ale pomyslel jsem si,
    že má matka měla pravdu.
  • 21:47 - 21:50
    Pomyslel jsem si, že láska k vašim dětem
  • 21:50 - 21:54
    je naprosto odlišný
    cit od všech ostatních
  • 21:54 - 22:00
    a dokud nemáte děti, nevíte, jaké to je.
  • 22:00 - 22:02
    Myslím, že si mě děti podmanily ve chvíli,
  • 22:02 - 22:06
    kdy jsem si spojil
    otcovství se ztrátou.
  • 22:06 - 22:08
    Ale nejsem si jistý,
    že bych si toho všiml,
  • 22:08 - 22:13
    kdybych nebyl tak ponořen
    do tohoto výzkumného projektu.
  • 22:13 - 22:20
    Narazil jsem na tolik podivné lásky
    a přirozeně jsem zapadl do její šablony.
  • 22:20 - 22:27
    A viděl jsem, jak nádhera dokáže
    osvítit i ty nejžalostnější zranitelnosti.
  • 22:27 - 22:31
    Během těchto deseti let jsem
    byl svědkem a poznal jsem
  • 22:31 - 22:34
    děsivou radost nesnesitelné odpovědnosti
  • 22:34 - 22:38
    a zjistil jsem, že všechno
    ostatní přemůže.
  • 22:38 - 22:42
    A i když jsem si někdy myslel,
    že dotazovaní rodiče byli blázni,
  • 22:42 - 22:47
    když se zotročili k celoživotní cestě
    se svými nevděčnými dětmi
  • 22:47 - 22:50
    a snaží se vykřesat identitu z utrpení,
  • 22:50 - 22:55
    uvědomil jsem si, že mi můj
    výzkum mi postavil můstek
  • 22:55 - 22:58
    a že jsem byl připraven
    se k nim připojit na jejich lodi.
  • 22:59 - 23:00
    Děkuji.
  • 23:00 - 23:05
    (Potlesk)
Title:
Milujte za každou cenu
Speaker:
Andrew Solomon
Description:

Jaké je to vychovávat dítě, které se od vás nějakým zásadním způsobem odlišuje (např. génius, nebo jinak nadané dítě, nebo zločinec)? V této nenápadné, dojemné přednášce sdílí spisovatel Andrew Solomon, co se naučil z povídání s tucty rodiči -- když se jich ptal: Jaká je hranice mezi bezpodmínečnou láskou a bezpodmínečným přijetím?

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
23:27
Jan Kadlec approved Czech subtitles for Love, no matter what May 9, 2017, 2:00 PM
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Love, no matter what May 9, 2017, 2:00 PM
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Love, no matter what May 9, 2017, 1:57 PM
Jan Kadlec edited Czech subtitles for Love, no matter what May 9, 2017, 1:51 PM
Magdalena Schneiderová accepted Czech subtitles for Love, no matter what Apr 4, 2017, 1:34 PM
Magdalena Schneiderová edited Czech subtitles for Love, no matter what Apr 4, 2017, 1:34 PM
Magdalena Schneiderová edited Czech subtitles for Love, no matter what Mar 22, 2017, 11:24 AM
Magdalena Schneiderová edited Czech subtitles for Love, no matter what Mar 21, 2017, 1:24 PM
Show all

Czech subtitles

Revisions