-
V tomto videu se zamyslíme
nad původem algebry.
-
Původ algebry.
-
A slovo algebra
zvláště ve spojení s tím,
-
co algebra dnes reprezentuje,
pochází z této knihy,
-
Respektive toto je strana z této knihy.
-
Český překlad zní:
-
"Souhrnné pojednání o počítání
pomocí doplňování a vyrovnávání"
-
Byla napsána perským matematikem,
který žil v Bagdádu
-
myslím, že v osmém nebo devátém století.
-
Vlastně to bylo roku 820 našeho letopočtu,
když tuto knihu napsal.
-
A algebra je arabské slovo.
-
Zde máme název knihy, který zvolil,
-
je to arabský název.
-
Algebra znamená obnovení nebo doplnění
-
obnovení nebo doplnění.
-
A v této knize to spojil
s velmi specifickou operací:
-
s přesunem něčeho z jedné strany rovnice
na stranu druhou.
-
Můžeme to vidět tady,
já sice neumím arabsky,
-
ale umím nějaké jazyky,
které si půjčili něco z arabštiny
-
nebo možná arabština od nich.
-
Tady se píše: Toto je Al Kitab.
-
Umím urdsky a hindsky akorát na to,
abych porozuměl dobrému indickému filmu.
-
"Kitab" znamená "kniha",
-
takže tato část je "kniha".
-
Al-muhktasar, myslím,
že to znamená souhrnná,
-
i když neznám slovo pro "souhrnná",
ale to by mohlo být ono.
-
Fi hisab, hisab znamená počítání
v urdštině, takže toto je počítání.
-
Al-Gabry - toto je kořen slova.
-
Toto je ta slavná algebra.
Zde se objevuje.
-
Toto je "doplňování"
-
Můžete si to představit jako "doplňování".
-
A nyní wa'l-muqabala, což v podstatě
znamená "vyrovnávání" či "vyvažování".
-
Doplňování a vyrovnávání.
-
Takže když to přeložíme, i když
toto video není o překládání z arabštiny..
-
Překlad zní: "Souhrnné pojednání
o počítání pomocí doplňování a vyrovnávání"
-
Je to jen hrubý, přibližný překlad,
ale je zdrojem, původem slova "algebra".
-
Je to velmi, velmi důležitá kniha.
-
Nejen proto, že v ní bylo poprvé
použito slovo algebra,
-
ale také proto, že mnoho lidí vidí
tuto knihu jako první úkaz toho,
-
že algebra zavedla mnoho
moderních myšlenek.
-
Těmi je například vyvažování rovnic,
abstrakci příkladů
-
a ne pokoušení se
o jednorázové řešení tu a tam.
-
Ale Al-Khwarizmi nebyl první.
Tento člověk žil v Bagdádu
-
a v této části světa se našlo
hodně z historie algebry.
-
Ale on tam žil kolem osmého-devátého století
-
- Nakreslím tu takovou malou časovou osu -
-
abychom měli lepší představu.
-
Takže tady ji máme,
-
a bez ohledu na to, zda jste nebo nejste věřící,
-
většina našich dat se odvíjí od Kristova narození.
-
To je tady,
-
označím to křížem.
-
Jako nevěřící můžeme říci
-
našeho letopočtu / před naším letopočtem,
-
pokud chceme být věřící,
-
říkáme A.D. Anno Domini, to znamená
-
„léta Páně“
-
Latinsky Anno Domini,
-
znamená „léta Páně“
-
a v náboženském kontextu
-
na místo "před naším letopočtem"
-
říkáme "před Kristem" (BC)
-
ale tak či onak, toto je rok 1000
-
našeho letopočtu,
-
toto je rok 2000 našeho letopočtu,
-
a teď jsme samozřejmě,
-
v době, kdy dělám toto video, někde tady ...
-
a toto, toto je 1000 před naším letopočtem,
-
toto je 2000 před naším letopočtem.
-
Takže první zmínky,
-
a toto je jen to, co jsme dosud našli,
-
určitě kdybychom mohli kopat víc,
-
našli bychom další důkazy
-
o jiných civilizacích a lidech,
-
kteří přišli na hodně myšlenek z algebry,
-
ale naše první záznamy o lidech,
-
kteří opravdu zkoumali myšlenky, které jsou podstatou algebry,
-
pocházejí ze starobylého Babylonu.
-
Kolem roku 2000 před naším letopočtem,
-
před Kristem, někdy tehdy,
-
když měli kamenné desky,
-
z nich se dá usuzovat, že lidé zkoumali
-
některé ze základních myšlenek algebry.
-
Nepoužívali stejné symboly,
-
nereprezentovali čísla stejně,
-
ale pracovali na algebře
-
a to bylo, zopakuji, v této části světa.
-
Babylon byl někde ... někde tady
-
a Babylon držel sumerské tradice,
-
tato oblast se jmenovala Mezopotámie,
-
což v řečtině znamená "mezi dvěma řekami",
-
ale to jsou první zmínky o lidech,
-
kteří začali s tím,
-
co nazýváme "pravou" algebrou.
-
A pak přeskočíme
-
a myslím, že ani historici nevědí
-
o všech případech, kdy lidé používali algebru.
-
Ale hlavní příspěvky do algebry
-
vidíme zde v Babylóně před 2000 lety,
-
a pak, když skočíme do roku 200-300 AD,
-
zde,
-
máte tu řeckého džentlmena, který žil v Alexandrii
-
- Zde máme Řecko, ale on žil v Alexandrii,
-
která byla tehdy součástí Římské říše.
-
Takže Alexandria je přesně tady,
-
a tento pán se jmenoval
-
Diophantus.
-
- Nevím jak se to vyslovuje -
-
Dio ... Diophantus ... v českém přepisu Diofantos
-
a tomu se říká "otec algebry"
-
A je diskutabilní, jestli je to Diofantos nebo Al-Khwarizmi,
-
který začal používat tyto myšlenky o vyrovnávání rovnic
-
a vyprávět o čisté matematice,
-
zatímco Diofantos se více soustředil na konkrétní příklady
-
a oba přišli až po Babyloňanech,
-
ačkoli oba přispěli svým způsobem,
-
nekopírovali jen to, co Babyloňané udělali.
-
Měli své vlastní, unikátní příspěvky
-
k tomu, co dnes nazýváme algebra,
-
ale mnoho, obzvláště západních historiků,
-
považuje Diofanta za otce algebry
-
a Al-Khwārizmī je ten,
-
jehož jiní považují za otce algebry, protože
-
významně přispěl.
-
Pokud půjdete do roku 600 našeho letopočtu,
-
kolem 600 našeho letopočtu,
-
tehdy žil další slavný matematik z historie algebry,
-
Brahma Gupta z Indie,
-
Brahma Gupta ... z Indie,
-
Nevím, kde přesně
-
v Indii žil, měl bych si to zjistit.
-
Doufám, že to bylo zhruba ... zhruba tam,
-
a on také významně přispěl.
-
A pak máme samozřejmě Al-Khwārizmī'a,
-
který žil tady,
-
a Al-Khwārizmī 'je ten,
-
kterému připisujeme pojmenování "algebra",
-
které pochází z arabského slova "obnovení"
-
A někteří ho považují, pokud ne za otce algebry,
-
i když někteří říkají, že jím je,
-
je jedním z otců algebry,
-
protože opravdu začal přemýšlet o algebře v abstraktní rovině,
-
bez nějakých konkrétníc příkladů tak,
-
jako by o této oblasti
-
přemýšlel dnešní matematik.