1
00:00:00,000 --> 00:00:04,800
V tomto videu se zamyslíme
nad původem algebry.

2
00:00:04,800 --> 00:00:07,019
Původ algebry.

3
00:00:07,019 --> 00:00:10,663
A slovo algebra
zvláště ve spojení s tím,

4
00:00:10,693 --> 00:00:15,643
co algebra dnes reprezentuje,
pochází z této knihy,

5
00:00:15,689 --> 00:00:18,307
Respektive toto je strana z této knihy.

6
00:00:20,800 --> 00:00:22,667
Český překlad zní:

7
00:00:22,667 --> 00:00:25,667
"Souhrnné pojednání o počítání
pomocí doplňování a vyrovnávání"

8
00:00:25,667 --> 00:00:30,970
Byla napsána perským matematikem,
který žil v Bagdádu

9
00:00:30,970 --> 00:00:33,615
myslím, že v osmém nebo devátém století.

10
00:00:33,615 --> 00:00:38,690
Vlastně to bylo roku 820 našeho letopočtu,
když tuto knihu napsal.

11
00:00:38,695 --> 00:00:41,350
A algebra je arabské slovo.

12
00:00:41,350 --> 00:00:43,509
Zde máme název knihy, který zvolil,

13
00:00:43,509 --> 00:00:45,270
je to arabský název.

14
00:00:45,270 --> 00:00:48,467
Algebra znamená obnovení nebo doplnění

15
00:00:48,467 --> 00:00:55,084
obnovení nebo doplnění.

16
00:00:55,084 --> 00:00:58,369
A v této knize to spojil
s velmi specifickou operací:

17
00:00:58,369 --> 00:01:03,497
s přesunem něčeho z jedné strany rovnice
na stranu druhou.

18
00:01:03,517 --> 00:01:06,586
Můžeme to vidět tady, 
já sice neumím arabsky,

19
00:01:06,586 --> 00:01:10,400
ale umím nějaké jazyky,
které si půjčili něco z arabštiny

20
00:01:10,400 --> 00:01:12,230
nebo možná arabština od nich.

21
00:01:12,230 --> 00:01:14,781
Tady se píše: Toto je Al Kitab.

22
00:01:14,781 --> 00:01:18,353
Umím urdsky a hindsky akorát na to,
abych porozuměl dobrému indickému filmu.

23
00:01:18,353 --> 00:01:20,130
"Kitab" znamená "kniha",

24
00:01:20,130 --> 00:01:23,302
takže tato část je "kniha".

25
00:01:23,302 --> 00:01:27,053
Al-muhktasar, myslím,
že to znamená souhrnná,

26
00:01:27,053 --> 00:01:29,904
i když neznám slovo pro "souhrnná",
ale to by mohlo být ono.

27
00:01:29,904 --> 00:01:36,585
Fi hisab, hisab znamená počítání
v urdštině, takže toto je počítání.

28
00:01:36,585 --> 00:01:38,738
Al-Gabry - toto je kořen slova.

29
00:01:38,738 --> 00:01:41,021
Toto je ta slavná algebra.
Zde se objevuje.

30
00:01:41,021 --> 00:01:43,363
Toto je "doplňování"

31
00:01:43,363 --> 00:01:46,478
Můžete si to představit jako "doplňování".

32
00:01:46,478 --> 00:01:52,435
A nyní wa'l-muqabala, což v podstatě
znamená "vyrovnávání" či "vyvažování".

33
00:01:52,467 --> 00:01:55,631
Doplňování a vyrovnávání.

34
00:01:55,631 --> 00:02:01,913
Takže když to přeložíme, i když
toto video není o překládání z arabštiny..

35
00:02:01,947 --> 00:02:10,624
Překlad zní: "Souhrnné pojednání
o počítání pomocí doplňování a vyrovnávání"

36
00:02:10,624 --> 00:02:15,394
Je to jen hrubý, přibližný překlad,
ale je zdrojem, původem slova "algebra".

37
00:02:15,412 --> 00:02:18,146
Je to velmi, velmi důležitá kniha.

38
00:02:18,146 --> 00:02:21,467
Nejen proto, že v ní bylo poprvé
použito slovo algebra,

39
00:02:21,467 --> 00:02:25,000
ale také proto, že mnoho lidí vidí
tuto knihu jako první úkaz toho,

40
00:02:25,000 --> 00:02:32,000
že algebra zavedla mnoho
moderních myšlenek.

41
00:02:32,050 --> 00:02:36,523
Těmi je například vyvažování rovnic,
abstrakci příkladů

42
00:02:36,543 --> 00:02:38,995
a ne pokoušení se
o jednorázové řešení tu a tam.

43
00:02:39,000 --> 00:02:46,760
Ale Al-Khwarizmi nebyl první.
Tento člověk žil v Bagdádu

44
00:02:46,800 --> 00:02:50,650
a v této části světa se našlo
hodně z historie algebry.

45
00:02:50,667 --> 00:02:53,133
Ale on tam žil kolem osmého-devátého století

46
00:02:53,133 --> 00:02:56,160
- Nakreslím tu takovou malou časovou osu -

47
00:02:56,160 --> 00:02:58,000
abychom měli lepší představu.

48
00:02:58,000 --> 00:03:01,431
Takže tady ji máme,

49
00:03:01,431 --> 00:03:05,133
a bez ohledu na to, zda jste nebo nejste věřící,

50
00:03:05,133 --> 00:03:09,159
většina našich dat se odvíjí od Kristova narození.

51
00:03:09,159 --> 00:03:11,796
To je tady,

52
00:03:11,796 --> 00:03:13,704
označím to křížem.

53
00:03:13,704 --> 00:03:15,462
Jako nevěřící můžeme říci

54
00:03:15,462 --> 00:03:18,473
našeho letopočtu / před naším letopočtem,

55
00:03:18,473 --> 00:03:19,766
pokud chceme být věřící,

56
00:03:19,766 --> 00:03:20,566
říkáme A.D. Anno Domini, to znamená

57
00:03:20,566 --> 00:03:22,164
„léta Páně“

58
00:03:22,164 --> 00:03:25,333
Latinsky Anno Domini,

59
00:03:25,333 --> 00:03:26,434
znamená „léta Páně“

60
00:03:26,434 --> 00:03:28,950
a v náboženském kontextu

61
00:03:28,950 --> 00:03:30,482
na místo "před naším letopočtem"

62
00:03:30,482 --> 00:03:32,433
říkáme "před Kristem" (BC)

63
00:03:32,433 --> 00:03:36,133
ale tak či onak, toto je rok 1000

64
00:03:36,133 --> 00:03:37,533
našeho letopočtu,

65
00:03:37,533 --> 00:03:39,667
toto je rok 2000 našeho letopočtu,

66
00:03:39,667 --> 00:03:41,652
a teď jsme samozřejmě,

67
00:03:41,652 --> 00:03:44,831
v době, kdy dělám toto video, někde tady ...

68
00:03:44,831 --> 00:03:48,733
a toto, toto je 1000 před naším letopočtem,

69
00:03:48,733 --> 00:03:52,296
toto je 2000 před naším letopočtem.

70
00:03:52,296 --> 00:03:55,000
Takže první zmínky,

71
00:03:55,000 --> 00:03:56,234
a toto je jen to, co jsme dosud našli,

72
00:03:56,234 --> 00:03:57,369
určitě kdybychom mohli kopat víc,

73
00:03:57,369 --> 00:03:58,835
našli bychom další důkazy

74
00:03:58,835 --> 00:04:01,121
o jiných civilizacích a lidech,

75
00:04:01,121 --> 00:04:04,569
kteří přišli na hodně myšlenek z algebry,

76
00:04:04,569 --> 00:04:06,311
ale naše první záznamy o lidech,

77
00:04:06,311 --> 00:04:09,533
kteří opravdu zkoumali myšlenky, které jsou podstatou algebry,

78
00:04:09,533 --> 00:04:12,200
pocházejí ze starobylého Babylonu.

79
00:04:12,200 --> 00:04:14,906
Kolem roku 2000 před naším letopočtem,

80
00:04:14,906 --> 00:04:21,565
před Kristem, někdy tehdy,

81
00:04:21,565 --> 00:04:23,023
když měli kamenné desky,

82
00:04:23,023 --> 00:04:24,867
z nich se dá usuzovat, že lidé zkoumali

83
00:04:24,867 --> 00:04:26,253
některé ze základních myšlenek algebry.

84
00:04:26,253 --> 00:04:27,669
Nepoužívali stejné symboly,

85
00:04:27,669 --> 00:04:31,133
nereprezentovali čísla stejně,

86
00:04:31,133 --> 00:04:33,200
ale pracovali na algebře

87
00:04:33,200 --> 00:04:35,800
a to bylo, zopakuji, v této části světa.

88
00:04:35,800 --> 00:04:38,733
Babylon byl někde ... někde tady

89
00:04:38,733 --> 00:04:42,400
a Babylon držel sumerské tradice,

90
00:04:42,400 --> 00:04:45,400
tato oblast se jmenovala Mezopotámie,

91
00:04:45,400 --> 00:04:47,186
což v řečtině znamená "mezi dvěma řekami",

92
00:04:47,186 --> 00:04:49,733
ale to jsou první zmínky o lidech,

93
00:04:49,733 --> 00:04:51,744
kteří začali s tím,

94
00:04:51,744 --> 00:04:54,720
co nazýváme "pravou" algebrou.

95
00:04:54,720 --> 00:04:56,200
A pak přeskočíme

96
00:04:56,200 --> 00:04:58,992
a myslím, že ani historici nevědí

97
00:04:58,992 --> 00:05:03,800
o všech případech, kdy lidé používali algebru.

98
00:05:03,800 --> 00:05:08,267
Ale hlavní příspěvky do algebry

99
00:05:08,267 --> 00:05:11,533
vidíme zde v Babylóně před 2000 lety,

100
00:05:11,533 --> 00:05:14,171
a pak, když skočíme do roku 200-300 AD,

101
00:05:14,171 --> 00:05:15,582
zde,

102
00:05:15,582 --> 00:05:18,169
máte tu řeckého džentlmena, který žil v Alexandrii

103
00:05:18,169 --> 00:05:22,000
- Zde máme Řecko, ale on žil v Alexandrii,

104
00:05:22,000 --> 00:05:25,041
která byla tehdy součástí Římské říše.

105
00:05:25,041 --> 00:05:28,000
Takže Alexandria je přesně tady,

106
00:05:28,000 --> 00:05:29,432
a tento pán se jmenoval

107
00:05:29,432 --> 00:05:32,041
Diophantus.

108
00:05:32,041 --> 00:05:33,467
- Nevím jak se to vyslovuje -

109
00:05:33,467 --> 00:05:36,867
Dio ... Diophantus ... v českém přepisu Diofantos

110
00:05:36,867 --> 00:05:40,244
a tomu se říká "otec algebry"

111
00:05:40,244 --> 00:05:44,508
A je diskutabilní, jestli je to Diofantos nebo Al-Khwarizmi,

112
00:05:44,508 --> 00:05:48,531
který začal používat tyto myšlenky o vyrovnávání rovnic

113
00:05:48,533 --> 00:05:50,667
a vyprávět o čisté matematice,

114
00:05:50,667 --> 00:05:53,548
zatímco Diofantos se více soustředil na konkrétní příklady

115
00:05:53,548 --> 00:05:57,032
a oba přišli až po Babyloňanech,

116
00:05:57,032 --> 00:05:59,061
ačkoli oba přispěli svým způsobem,

117
00:05:59,061 --> 00:06:01,361
nekopírovali jen to, co Babyloňané udělali.

118
00:06:01,361 --> 00:06:03,733
Měli své vlastní, unikátní příspěvky

119
00:06:03,733 --> 00:06:06,328
k tomu, co dnes nazýváme algebra,

120
00:06:06,328 --> 00:06:08,733
ale mnoho, obzvláště západních historiků,

121
00:06:08,733 --> 00:06:11,282
považuje Diofanta za otce algebry

122
00:06:11,282 --> 00:06:13,816
a Al-Khwārizmī je ten,

123
00:06:13,816 --> 00:06:16,212
jehož jiní považují za otce algebry, protože

124
00:06:16,212 --> 00:06:18,352
významně přispěl.

125
00:06:18,352 --> 00:06:20,347
Pokud půjdete do roku 600 našeho letopočtu,

126
00:06:20,347 --> 00:06:22,221
kolem 600 našeho letopočtu,

127
00:06:22,221 --> 00:06:26,067
tehdy žil další slavný matematik z historie algebry,

128
00:06:26,067 --> 00:06:29,800
Brahma Gupta z Indie,

129
00:06:29,800 --> 00:06:32,667
Brahma Gupta ... z Indie,

130
00:06:32,667 --> 00:06:34,692
Nevím, kde přesně

131
00:06:34,692 --> 00:06:36,431
v Indii žil, měl bych si to zjistit.

132
00:06:36,431 --> 00:06:39,161
Doufám, že to bylo zhruba ... zhruba tam,

133
00:06:39,161 --> 00:06:42,733
a on také významně přispěl.

134
00:06:42,733 --> 00:06:45,768
A pak máme samozřejmě Al-Khwārizmī'a,

135
00:06:45,768 --> 00:06:48,667
který žil tady,

136
00:06:48,667 --> 00:06:52,513
a Al-Khwārizmī 'je ten,

137
00:06:52,513 --> 00:06:56,329
kterému připisujeme pojmenování "algebra",

138
00:06:56,329 --> 00:06:57,862
které pochází z arabského slova "obnovení"

139
00:06:57,862 --> 00:07:01,841
A někteří ho považují, pokud ne za otce algebry,

140
00:07:01,841 --> 00:07:04,118
i když někteří říkají, že jím je,

141
00:07:04,118 --> 00:07:05,892
je jedním z otců algebry,

142
00:07:05,892 --> 00:07:09,278
protože opravdu začal přemýšlet o algebře v abstraktní rovině,

143
00:07:09,278 --> 00:07:11,025
bez nějakých konkrétníc příkladů tak,

144
00:07:11,025 --> 00:07:12,492
jako by o této oblasti

145
00:07:12,492 --> 00:07:16,800
přemýšlel dnešní matematik.