Co můžeme udělat s kulturou nenávisti
-
0:01 - 0:04Lidé říkají, že jsem hodný člověk...
-
0:06 - 0:10a je to tak výrazné, že je to součástí
mé osobní a profesionální identity. -
0:10 - 0:14Jsem tak hodná a schopná vyjít s každým,
-
0:14 - 0:18dokonce i se svými nejzarytějšími odpůrci.
-
0:19 - 0:21To je „to moje“, tím jsem známá.
-
0:21 - 0:24(Smích)
-
0:24 - 0:27Ale už nikdo o mně neví...
-
0:29 - 0:31že jsem šikanovala.
-
0:33 - 0:35Přiznám se, že jsem
na to moc nemyslela. -
0:35 - 0:39Vzpomínky na to jsem dávno pohřbila,
-
0:39 - 0:42a stejně jsou pořád dost mlhavé.
-
0:42 - 0:45Mimochodem, popírání,
to je taky „moje“. -
0:45 - 0:46(Smích)
-
0:46 - 0:49Ale čím víc mě lidé chválili,
-
0:49 - 0:51jaká jsem liberální
a jak vycházím s konzervativci, -
0:51 - 0:54a čím více jsem napsala
článků o tom, jak být laskavý, -
0:54 - 0:57a čím víc jsem o tom přednášela,
-
0:57 - 1:01tím víc jsem cítila,
jak se ve mně vzmáhá pokrytectví. -
1:03 - 1:05Co kdybych ve skutečnosti
byla opravdu zlá? -
1:08 - 1:11Když mi bylo deset let,
-
1:12 - 1:15chodila jsem do třídy
s dívkou jménem Vicky. -
1:15 - 1:17(Povzdech)
-
1:17 - 1:18Týrala jsem ji...
-
1:20 - 1:21nemilosrdně.
-
1:23 - 1:25Teda, stejně jako všichni.
-
1:25 - 1:27Dokonce i učitelé si na ni zasedli.
-
1:28 - 1:30Což to nijak neomlouvá, že?
-
1:31 - 1:34Vicky měla dost problémů.
-
1:34 - 1:37Sama sobě ubližovala
a dávala si pěstí do nosu -
1:37 - 1:38a měla problémy s hygienou –
-
1:38 - 1:40velké problémy s hygienou.
-
1:41 - 1:43Ale místo toho,
abychom pomohli holce, -
1:43 - 1:46která prostě jenom v životě
trpěla spoustou nesnází, -
1:48 - 1:50říkali jsme jí „Lepkavá Vicky“.
-
1:52 - 1:54I já jsem jí říkala „Lepkavá Vicky“.
-
1:57 - 2:01Nejlépe si pamatuju,
jak stojím na prázdné chodbě -
2:01 - 2:03před učebnou páté třídy
-
2:03 - 2:06a čekám, až Vicky vyjde ze záchodu.
-
2:06 - 2:09Mám desky s klipem a pero
a smyšlený dotazník -
2:09 - 2:11ohledně výběru šamponů,
-
2:11 - 2:14jako kdybych dělala průzkum
pro nějakou školní práci. -
2:14 - 2:16A když Vicky vyjde ze záchodu,
-
2:16 - 2:19skočila jsem k ní a zeptala se jí,
jaký šampon používá. -
2:19 - 2:21Abych to uvedla v souvislostech:
-
2:21 - 2:23nepamatuju se jména svých učitelů,
-
2:23 - 2:27nepamatuju se na názvy knížek,
které jsem v tom roce přečetla, -
2:27 - 2:29nepamatuju se skoro nic
z učiva páté třídy, -
2:29 - 2:32ale pamatuju se, že mi Vicky řekla,
že používá šampon Bílý déšť. -
2:33 - 2:34Jak kdyby to bylo včera,
-
2:34 - 2:36nebo před chvílí.
-
2:37 - 2:38A jak se třídy hrnuly ven,
-
2:38 - 2:41běžela jsem po chodbě
a křičela na ostatní -
2:41 - 2:43„Lepkavá Vicky používá Bílý déšť.
-
2:43 - 2:45Nepoužívejte Bílý déšť
-
2:45 - 2:48nebo budete smrdět jako Lepkavá Vicky!“
-
2:51 - 2:53Na dlouho mi tahle vzpomínka zmizela.
-
2:53 - 2:55Když jsem si ji konečně vybavila,
-
2:55 - 2:56okamžitě jsem musela zjistit víc.
-
2:56 - 2:59Ozvala jsem se kamarádům,
hledala na sociálních sítích, -
2:59 - 3:01a dělala jsem, co jsem mohla,
abych našla Vicky. -
3:01 - 3:04Potřebovala jsem vědět, že je OK
-
3:04 - 3:06a že jsem jí nezničila život.
-
3:07 - 3:09(Vzdech)
-
3:09 - 3:10Jenže jsem rychle pochopila,
-
3:10 - 3:13že jsem se nejen snažila zjistit,
co se stalo s Vicky – -
3:13 - 3:16chtěla jsem vědět,
co se stalo se mnou. -
3:18 - 3:19Když mi bylo 10 let,
-
3:19 - 3:24zacházela jsem s jiným člověkem,
jako s bezcennou věcí... -
3:25 - 3:26jako bych byla lepší než ona
-
3:27 - 3:29a ona byla jen smetí.
-
3:30 - 3:32Jaký „hodný člověk“ tohle dělá?
-
3:33 - 3:34Jasně, byla jsem jen dítě,
-
3:34 - 3:36ale všechny děti to nedělají.
-
3:36 - 3:38Většina dětí to nedělá, ne?
-
3:39 - 3:42Takže, co když vůbec nejsem hodná?
-
3:42 - 3:44Byla jsem fakt nenávistná zrůda.
-
3:46 - 3:51Pak jsem si všimla, že sama mívám
tyhle zlé pohnutky, -
3:51 - 3:53napadají mě ošklivé myšlenky
-
3:53 - 3:54a chce se mi je říct.
-
3:56 - 3:59Přiznávám, že většina z nich
je o konzervativcích. -
3:59 - 4:04(Smích)
-
4:04 - 4:05Ale nejen o konzervativcích.
-
4:05 - 4:09Přistihla jsem se s ošklivými myšlenkami
o měkkých středových liberálech -
4:10 - 4:11a o lakomých bankéřích z Wall Street
-
4:11 - 4:13a o islamofobech
-
4:13 - 4:14a pomalých řidičích,
-
4:14 - 4:17protože já vážně nesnáším
pomalé řidiče. -
4:17 - 4:19(Smích)
-
4:19 - 4:22A zatímco jsem se přistihovala
v těchhle chvílích pokrytectví, -
4:22 - 4:26buď jsem si jich jenom všímala,
nebo se zhoršovaly, -
4:26 - 4:28zejména v posledních pár letech.
-
4:28 - 4:30A jak jsem se cítila nenávistnější –
-
4:30 - 4:33rozzuřená, vážně –
-
4:33 - 4:36Všimla jsem si, že se i svět okolo mne
začíná taky zdát nenávistnější. -
4:36 - 4:38Jako by okolo nás bublal
spodní proud nenávisti -
4:38 - 4:41a rostl
-
4:41 - 4:42a postupně se rozvodňoval.
-
4:44 - 4:46Myslím si, že pozitivem bylo,
-
4:46 - 4:52že jsem si uvědomila, že nenávist
není jen můj vlastní problém, -
4:52 - 4:55což je tedy asi vůbec
nejsobečtější ze všech pozitiv – -
4:55 - 4:56(Smích)
-
4:57 - 5:02protože jsem najednou měla
krom své vlastní nenávisti a krutosti -
5:02 - 5:06celý svět plný nenávisti,
kterou jsem chtěla odkrýt, -
5:06 - 5:08pochopit a napravit.
-
5:11 - 5:15A tak jsem udělala, co dělají všichni
těžcí intelektuálové, když mají problém, -
5:16 - 5:17který chtějí pochopit:
-
5:17 - 5:18napsala jsem knihu.
-
5:18 - 5:20(Smích)
-
5:21 - 5:23Napsala jsem knihu o nenávisti.
-
5:23 - 5:25Pozor, prozradím pointu:
-
5:25 - 5:27jsem proti.
-
5:27 - 5:29(Smích)
-
5:29 - 5:32V tuhle chvíli si možná myslíte:
-
5:32 - 5:34„Proč se všichni tak bojíte nenávisti?
-
5:34 - 5:35To s Vicky nebyla nenávist.
-
5:35 - 5:37Šikana není nenávist.“
-
5:38 - 5:40Vážně není?
-
5:41 - 5:43Gordon Allport,
-
5:43 - 5:47psycholog, který první provedl
na počátku 20. století studii o nenávisti, -
5:47 - 5:49vytvořil něco, čemu říkal
„stupnice předsudků“. -
5:49 - 5:55Na jednom konci jsou věci jako genocida
a jiné násilím motivované předsudky. -
5:55 - 5:57Ale na druhém konci
-
5:57 - 6:00jsou věci jako víra, že „vaše parta“
-
6:00 - 6:03je ze své podstaty lepší
než „oni ostatní“, -
6:03 - 6:08nebo vyhýbání se kontaktu
s těmi ostatními. -
6:10 - 6:11Není to všechno nenávist?
-
6:12 - 6:14Řekla bych, že to nebylo náhodou,
-
6:14 - 6:17že jsem byla bohaté dítě,
které si zasedlo na chudé, -
6:19 - 6:23nebo, že Vicky, jak se ukázalo,
nakonec odkryla svoji homosexualitu. -
6:25 - 6:29U chudých a homosexuálních dětí
je větší pravděpodobnost šikany, -
6:29 - 6:32dokonce i od dětí, které se taky
ukáží být homosexuály. -
6:34 - 6:37Vím, že se toho v mé malé 10leté mysli
odehrávalo docela hodně. -
6:37 - 6:40Neříkám, že za moje zasednutí na Vicky
mohla jenom nenávist, -
6:40 - 6:43nebo že jsem se vědomě
chovala nenávistně. -
6:43 - 6:44Je ale fakt,
-
6:44 - 6:49že lidé, které diskriminujeme
našimi zákony i naší kulturou, -
6:49 - 6:54jsou zároveň skupiny lidí, u kterých je
větší pravděpodobnost šikany ve škole. -
6:56 - 6:58No není náhoda.
-
7:00 - 7:01To je nenávist.
-
7:04 - 7:06Definuju nenávist velmi široce,
-
7:07 - 7:10protože si myslím,
že tu máme velký problém. -
7:11 - 7:15A musíme ho vyřešit celý,
ne jenom ty největší extrémy. -
7:15 - 7:16Například:
-
7:16 - 7:19asi se všichni shodneme na tom,
že pochodovat ulicemi -
7:19 - 7:22a křičet, že by ta a ta skupina lidí
měla být zbavena svých práv -
7:22 - 7:24kvůli své barvě
nebo sexuální orientaci, -
7:24 - 7:26to je nenávist, že? OK.
-
7:28 - 7:31A co když si myslíte,
že nějaká skupina je méněcenná, -
7:33 - 7:34ale neříkáte to?
-
7:36 - 7:37Je toto nenávist?
-
7:38 - 7:41A nebo, co když věříte, že nějaká
skupina lidí je méněcenná, -
7:41 - 7:44ale nevíte o tom, že tomu věříte –
-
7:44 - 7:45říká se tomu implicitní podjatost.
-
7:46 - 7:47To je nenávist?
-
7:48 - 7:50Mají přece všechny stejné kořeny, ne?
-
7:50 - 7:53V historických vzorcích rasismu a sexismu,
-
7:53 - 7:56které formovaly naši historii
a stále infikují naši společnost, -
7:56 - 7:58– není tam všude nenávist?
-
7:59 - 8:01Neříkám, že jde o totéž.
-
8:01 - 8:03Ani neříkám,
-
8:03 - 8:06že šikanovat je stejně špatné
jako být nacista, -
8:06 - 8:10ani, že je totéž být nacista
a zbít nacistu... -
8:11 - 8:16(Smích)
-
8:16 - 8:20Ale nenávidět nacistu –
to je nenávist, že? -
8:21 - 8:24Co když nenávidíte někoho,
kdo není tak osvícený jako vy? -
8:25 - 8:27Podívejte, já jsem zjistila,
-
8:29 - 8:31že jsme všichni proti nenávisti
-
8:31 - 8:33a všichni si myslíme,
že nenávist je problém. -
8:34 - 8:36Myslíme si, že to je jejich problém,
-
8:37 - 8:38ne náš problém.
-
8:39 - 8:40To oni nenávidí.
-
8:41 - 8:43Jakože když si myslím,
že lidé, co nehlasovali jako já, -
8:43 - 8:47jsou pitomé rasistické zrůdy,
co si nezaslouží nazývat se Američany, -
8:47 - 8:48jasně, v pohodě, nejsem hodná.
-
8:48 - 8:50Rozumím.
-
8:50 - 8:51(Smích)
-
8:51 - 8:54Není to nenávist, jenom mám pravdu, ne?
-
8:54 - 8:56(Smích)
-
8:56 - 8:57Chyba.
-
8:59 - 9:02Všichni nenávidíme.
-
9:03 - 9:07A nemyslím to v nějaké abstraktní,
obecné rovině. -
9:07 - 9:09Myslím tím všichni z nás...
-
9:11 - 9:12Já i vy.
-
9:14 - 9:19Ten posvěcený piedestal nadřazenosti,
na který se sami stavíme, -
9:19 - 9:22protože oni nenávidí a my ne,
-
9:22 - 9:26je jen názornou ukázkou
základního kořene nenávisti: -
9:26 - 9:30pocitu, že my jsme
z podstaty dobří, a oni ne. -
9:31 - 9:33A to se musí změnit.
-
9:34 - 9:38Ve snaze porozumět nenávisti
a něco s ní udělat -
9:38 - 9:41jsem přečetla každou knihu
a každou studii, kterou jsem našla, -
9:41 - 9:45ale také jsem začala mluvit
s bývalými nacisty -
9:45 - 9:46a bývalými teroristy
-
9:46 - 9:49a bývalými vrahy.
-
9:49 - 9:53Protože mám pocit,
že pokud oni unikli nenávisti, -
9:53 - 9:55určitě to zvládneme i my.
-
9:56 - 10:00Dovolte mi uvést jeden příklad
bývalého palestinského teroristy, -
10:00 - 10:01se kterým jsem mluvila.
-
10:02 - 10:05Když bylo Bassamu Araminovi 16 let,
-
10:06 - 10:10pokusil se pomocí granátu
vyhodit do povětří izraelský konvoj. -
10:12 - 10:14Naštěstí se mu to nepovedlo.
-
10:14 - 10:17I tak byl ale odsouzen
k sedmi letům ve vězení. -
10:17 - 10:20V tom vězení jim jednou
pouštěli film o Holokaustu. -
10:20 - 10:21Až do té doby si Bassam myslel,
-
10:21 - 10:24že Holokaust byl něco jako mýtus.
-
10:24 - 10:26Na ten film se chtěl podívat,
-
10:26 - 10:29protože myslel, že bude pěkné vidět,
jak někdo zabíjí Židy. -
10:30 - 10:34Když ale viděl, co se skutečně dělo,
rozbrečel se. -
10:36 - 10:37Po propuštění z vězení pak dokonce
-
10:37 - 10:41vystudoval na univerzitě dějiny Holokaustu
-
10:41 - 10:45a založil organizaci, ve které se
bývalí palestinští bojovníci -
10:45 - 10:47setkávají s těmi izraelskými,
-
10:48 - 10:51a společně hledají styčné body.
-
10:52 - 10:56Jak Bassam říká,
dříve Izraelce nenáviděl. -
10:57 - 11:00Ale díky tomu, že je poznal,
že se seznámil s jejich příběhy, -
11:00 - 11:02že spolu pracovali pro mír,
-
11:02 - 11:04překonal svou nenávist.
-
11:06 - 11:09Bassam sám říká,
že necítí nenávist k Izraelcům, -
11:10 - 11:12přestože mu izraelští vojáci...
-
11:13 - 11:16zastřelili jeho desetiletou dceru Abir,
-
11:16 - 11:17když šla do školy.
-
11:20 - 11:22(Povzdech)
-
11:22 - 11:25Bassam dokonce odpustil vojákovi,
který jeho dceru zavraždil. -
11:26 - 11:28Bassam říká, že ten voják
-
11:30 - 11:34byl jenom produktem stejného
nenávistného systému jako on. -
11:40 - 11:42Pokud i bývalý terorista...
-
11:44 - 11:48Když se i bývalý terorista
dokáže naučit žít bez nenávisti, -
11:48 - 11:51a vytrvá bez nenávisti,
i když mu zabijí dítě, -
11:51 - 11:55určitě i my ostatní dokážeme přestat
-
11:55 - 11:57s ponižováním a dehumanizováním druhých.
-
11:57 - 12:01Věřte mi, po celém světě jsou
příběhy jako ten Bassamův. -
12:01 - 12:03A jeden výzkum za druhým ukazují,
-
12:03 - 12:08že jako lidské bytosti opravdu nejsme
stvořeni ani odsouzeni k nenávisti, -
12:08 - 12:11jen nás nenávisti učí svět okolo nás.
-
12:11 - 12:13Čestné slovo, že nikdo z nás
-
12:13 - 12:16nevylezl mámě z břicha s nenávistí
vůči černochům nebo republikánům. -
12:16 - 12:21V naší DNA není žádný kód nenávisti
proti muslimům nebo Mexičanům. -
12:22 - 12:23V dobrém i zlém
-
12:23 - 12:26jsme prostě produkty kultury,
která je kolem nás. -
12:28 - 12:30Dobré na tom je,
-
12:30 - 12:33že jsme zároveň těmi,
kdo tu kulturu tvoří. -
12:34 - 12:36To znamená, že ji můžeme změnit.
-
12:37 - 12:42Prvním krokem je rozpoznat
nenávist uvnitř sebe sama. -
12:42 - 12:44Musíme přistihnout sami sebe
-
12:44 - 12:46a své nenávistné myšlenky,
ve všech jejich podobách, -
12:46 - 12:48v nás všech,
-
12:50 - 12:52a zpochybňovat své nápady i předpoklady.
-
12:52 - 12:53To se nestane přes noc,
-
12:53 - 12:55věřte mi, že to je cesta
-
12:55 - 12:58na celý život – ale všichni
ji musíme podniknout. -
12:58 - 13:00A zadruhé:
-
13:00 - 13:03pokud chceme zvládnout
nenávist ve společnosti, -
13:03 - 13:07musíme prosazovat politiku
v institucích a v praxi, -
13:07 - 13:10které nás bude spojovat.
-
13:10 - 13:13Doslova – jako jsou integrované
čtvrti a školy. -
13:13 - 13:16Tohle je opravdový důvod,
proč propagovat integraci: -
13:16 - 13:18nejen proto, že to je správné,
-
13:18 - 13:22ale protože integrace
systematicky potírá nenávist. -
13:22 - 13:24Podle výzkumů se u studentů
zapojených do rasově -
13:24 - 13:28integrovaných tříd a aktivit
snížily rasové předsudky. -
13:28 - 13:32A když malé děti chodí
do integrovaných školek -
13:32 - 13:34a základních škol,
-
13:34 - 13:36rozvine se u nich menší předpojatost.
-
13:37 - 13:41Jenže ve skutečnosti jsme všude po světě
na mnoha a mnoha místech -
13:41 - 13:43od sebe oddělováni.
-
13:45 - 13:47Například ve Spojených státech
-
13:47 - 13:513/4 bílých lidí nemají žádné
kamarády jiné barvy pleti. -
13:53 - 13:57Takže vedle vyzdvihování
proaktivních řešení -
13:57 - 14:01musíme také obrátit naruby
nenávist v našich institucích -
14:01 - 14:02a našich politikách,
-
14:02 - 14:07které tvoří nekonečný kruh
dehumanizace, oddělování, -
14:07 - 14:09rozlišování a nenávisti,
-
14:09 - 14:15jako schémata sexuálního obtěžování
na pracovišti i jinde, -
14:15 - 14:19nebo náš silně rasově nevyvážený
-
14:19 - 14:22a silně rasově předpojatý
systém trestního „práva“. -
14:23 - 14:24To musíme změnit.
-
14:24 - 14:26Ani to se nestane přes noc.
-
14:26 - 14:28Ale musí se to stát.
-
14:30 - 14:31A pak...
-
14:32 - 14:34Až se propojíme,
-
14:35 - 14:38na místech k tomu vybudovaných,
-
14:39 - 14:41podporováni systémem,
-
14:43 - 14:45musíme změnit způsob,
jakým spolu mluvíme, -
14:47 - 14:48jakým se propojujeme,
-
14:48 - 14:54a musíme najít cestu
ke štědrosti, otevřenosti, -
14:54 - 14:55laskavosti a soucitu
-
14:55 - 14:56a ne nenávisti.
-
14:58 - 14:59A je to.
-
14:59 - 15:00A je to.
-
15:00 - 15:05(Potlesk)
-
15:05 - 15:07Tak jsem to vyřešila, že?
-
15:07 - 15:08A je to.
-
15:08 - 15:09A to je zhruba --
-
15:09 - 15:10až na pár detailů --
-
15:10 - 15:12to je zhruba vše, co je třeba udělat.
-
15:12 - 15:14Není to tak složité, že?
-
15:16 - 15:17Ale je to těžké.
-
15:18 - 15:23Nenávist, kterou cítíme
vůči některým skupinám lidí, -
15:24 - 15:27protože jsou nějací,
nebo v něco věří, -
15:27 - 15:30je tak zakořeněná v našich myslích
a v naší společnosti, -
15:30 - 15:32že se zdá být nevyhnutelná
-
15:33 - 15:34a nezměnitelná.
-
15:37 - 15:39Změna je možná.
-
15:41 - 15:46Však se podívejte na teroristu,
ze kterého je mírový aktivista. -
15:47 - 15:53Nebo se podívejte na tu tyranku,
která se dokázala omluvit své oběti. -
15:55 - 16:00Po celý ten čas, kdy jsem
cestovala po Blízkém Východě -
16:01 - 16:02a Rwandě a Spojených státech,
-
16:02 - 16:06poslouchala neuvěřitelné příběhy
lidí a jejich komunit, -
16:06 - 16:09kteří za sebou nechali
celé dějiny nenávisti, -
16:09 - 16:10jsem pořád hledala Vicky.
-
16:11 - 16:14Bylo tak těžké ji najít, že jsem si
najala soukromého detektiva, -
16:14 - 16:15a ten ji našel.
-
16:15 - 16:17Tedy, tak trochu ji našel.
-
16:17 - 16:22Po pravdě bylo dost jasné,
že ta žena, které říkám Vicky, -
16:22 - 16:26udělala nesmírně mnoho pro to,
aby skryla svou identitu. -
16:29 - 16:32Nicméně rok poté,
co jsem se do toho pustila, -
16:35 - 16:36jsem napsala Vicky svou omluvu.
-
16:38 - 16:39O několik měsíců později
-
16:41 - 16:42mi odepsala.
-
16:43 - 16:45(Povzdech)
-
16:45 - 16:47Nebudu vám lhát,
-
16:47 - 16:49toužila jsem po odpuštění.
-
16:53 - 16:54Neodpustila mi.
-
16:54 - 16:55(Povzdech)
-
16:56 - 16:59Nabídla mi něco jako
podmínečné odpuštění. -
16:59 - 17:00Napsala mi...
-
17:01 - 17:06„Dopisy jako ten tvůj
nemohou odčinit, co jsi kdy provedla. -
17:07 - 17:10Jediný způsob, jak toho dosáhnout,
je zlepšovat svět, -
17:10 - 17:13bránit ostatním v tom,
aby se chovali podobně, -
17:14 - 17:16a šířit soucit.“
-
17:18 - 17:19A Vicky má pravdu.
-
17:22 - 17:23A proto jsem tady.
-
17:24 - 17:25Děkuji vám.
-
17:25 - 17:32(Potlesk)
- Title:
- Co můžeme udělat s kulturou nenávisti
- Speaker:
- Sally Kohn
- Description:
-
Všichni jsme proti nenávisti, že ano? Shodneme se na tom, že je to problém – jejich problém, ne náš. Jenže Sally Kohn odhalila, že nenávidíme všichni – někteří mírnějším způsobem, jiní zjevně. Sally se postavila čelem těžkému příběhu z vlastního života. Sdílí s námi nápady, jak rozpoznat nenávist, postavit se jí a uzdravovat se z ní – v našich institucích i v nás samých.
- Video Language:
- English
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 17:46
Kateřina Jabůrková approved Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Kateřina Jabůrková edited Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Alena Novotná accepted Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Alena Novotná edited Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Alena Novotná edited Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Samuel Titera edited Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Samuel Titera edited Czech subtitles for What we can do about the culture of hate | ||
Samuel Titera edited Czech subtitles for What we can do about the culture of hate |