Jonathan Drori: Proč uchováváme miliardy semen

V tomto stručném projevu z TED U 2009 nás Jonathan Drori povzbuzuje k záchraně biologické rozmanitosti -- jedno semeno po druhém. Připomínáním, že rostliny podporují lidský život, představuje vizi semenné banky Millennium Seed Bank, která doposud uchovala více než 3 miliardy semen ubývajících ale přesto velmi důležitých druhů rostlin.

Veškerý lidský život,

veškerý život závisí na rostlinách.

Dovolte mi vás o tom přesvědčit během pár vteřin.

Jen se na chvilku zamyslete.

Nezáleží na tom, jestli žijete v malé africké vesnici,

nebo ve velkém městě,

vše se nakonec navrací k rostlinám;

ať už je to kvůli jídlu, medicíně,

palivu, výstavbě, oblečení, všem zřejmým věcem;

nebo je to kvůli duchovním a rekreačním záležitostem,

na kterých nám tolik záleží;

nebo kvůli tvorbě půdy,

nebo vlivu na atmosféru,

nebo primární produkci.

Dokonce i knihy jsou vyrobeny z rostlin.

Všechny tyto věci se navrací k rostlinám.

A bez nich bychom tu nebyli.

Nyní jsou rostliny ohroženy.

Jsou ohroženy, protože podnebí se mění.

A jsou v ohrožení také proto, že sdílí planetu

s lidmi jako jsme my.

A lidé jako my chtějí dělat věci, které ničí rostliny,

a prostředí, v němž žijí.

A ať už je to kvůli výrobě jídla,

nebo zavlečením cizích rostlin

do míst, kde by opravdu neměly být,

nebo kvůli tomu, že jejich životní prostředí je využíváno k jiným záměrům --

všechny tyto věci znamenají, že rostliny se musí přizpůsobit,

nebo zemřít, nebo se přesunout.

A přesunout se je někdy pro rostliny poněkud složité,

protože v cestě jim mohou stát města a další věci.

Takže pokud veškerý lidský život závisí na rostlinách,

není to smysluplné, že bychom se možná měli pokusit je zachránit?

Já myslím, že je.

A chci vám povědět o projektu na záchranu rostlin.

A způsob, jak rostliny zachránit,

je uchováváním semen.

Protože semena, v celé své rozmanitosti,

jsou budoucností rostlin.

Veškerá genetická informace pro budoucí generace rostlin

je uložena v semenech.

Zde je budova;

vypadá opravdu dosti nenápadně.

Ale pod povrchem ukrývá mnoho pater.

A je největší semennou bankou na světě.

Neexistuje pouze v jižní Anglii,

ale je rozmístěna po celém světě. Ještě se k tomu dostanu.

Tohle je protijaderné zařízení.

Nedej bože, aby jednou muselo být skutečně vyzkoušeno.

Takže jestli chcete postavit semennou banku, musíte se rozhodnout,

co v ní chcete uložit. Je to tak?

A my jsme se rozhodli, že co chceme uložit především,

jsou druhy, které jsou nejvíce ohrožené.

A těmi jsou pouštní druhy.

Takže ze všeho nejdřív jsme uzavřeli dohody

s 50 různými zeměmi.

Což znamená vyjednávání s hlavami státu,

a státními tajemníky v 50 zemích,

aby podepsali smlouvy.

Máme 120 partnerských institucí po celém světě,

ve všech těchto zemích značených oranžově.

Lidé z celého světa přicházejí, aby se naučili,

a pak odešli a naplánovali, jak přesně

tato semena posbírají.

Mají tisíce lidí po celém světě,

kteří označují místa, kde tyto rostliny mají existovat.

Hledají je. Naleznou je kvetoucí.

A vrací se zpět, když dozrají semena.

A pak tato semena posbírají. Po celém světě.

Semena -- některé způsoby sběru jsou velmi primitivní.

Vlastně je nahrnete do tašek a usušíte.

Označíte je. Tu a tam uděláte nějaké odborné věci,

tu a tam nějaké jednoduché.

A hlavní věcí je, že je musíte usušit

velice opatrně, za nízké teploty.

A pak je musíte uložit

při teplotě okolo 20 stupňů Celsia --

což je asi mínus čtyři stupně Fahrenheita, myslím --

s kriticky nízkým obsahem vlhkosti.

A tato semena budou schopna klíčení,

v což my věříme, s mnoha druhy,

po tisíce let,

a dozajista po stovky let.

Není dobré semena uchovávat, když nevíte, zda jsou stále životaschopné.

Takže každých 10 let děláme testy klíčivosti

na každém vzorku semena, které máme.

A tohle je distribuovaná síť.

Takže lidé po celém světě dělají tutéž věc.

A to nám umožňuje vyvinout protokoly o klíčivosti.

Což znamená, že víme, jaká je správná kombinace tepla

a chladu a cyklů, které musíte mít,

aby semeno vzklíčilo.

A to je velmi užitečná informace.

A pak tyhle rostliny pěstujeme,

a říkáme lidem ze zemí, odkud tato semena pocházejí,

"Podívejte, my tohle vlastně neuchováváme proto, abychom

dostali později semena,

ale můžeme vám poskytnout informace,

jak tyto rostliny obtížné na pěstování vyklíčit.

A tohle se již děje.

Takže kam jsme se dostali?

Jsem rád, že vám mohu sdělit, že tři miliardy semen --

což je tři tisíce milionů semen --

je nyní uloženo.

Deset procent všech rostlinných druhů na planetě,

24 000 druhů je v bezpečí;

30 000 druhů, jestli dostaneme finanční prostředky, do dalšího roku.

Dvacet pět procent všech rostlin na světě, do roku 2020.

Tohle nejsou jen rostliny, které nám přinášejí plodiny,

jež jste možná viděli uložené na Špicberkách v Norsku --

tam je odvedená skvělá práce.

Tohle je nejméně stokrát větší.

Máme tisíce sbírek, které byly poslány

do celého světa:

suchomilné lesní druhy zaslané do Pákistánu a Egypta;

především fotosyntetické rostliny

přicházejí sem do Spojených států;

halofilní rostliny z pastvin zaslané do Austrálie;

výčet by mohl stále pokračovat.

Tato semena jsou použita k obnovení.

Takže v lokalitách, které již byly zničeny,

jako dlouho-stébelnaté prérie tady v USA,

nebo vytěžené půdy v různých zemích,

obnova již kvůli těmto druhům probíhá --

a také kvůli této sbírce.

Některé z těchto rostlin, jako třeba ty ve spodní části

vlevo na obrazovce,

mají již jen pár posledních zbývajících jedinců.

Ta, u které je muž sbírající semena na nákladním autě,

ta už má jen asi 30 zbývajících stromů.

Neskutečně užitečná rostlina,

jak pro bílkoviny, tak pro medicínu.

Máme školení v Číně, USA,

a v mnoha dalších zemích.

Kolik to stojí?

průměrně 2 800 dolarů na jeden druh.

Myslím, že to je levné, za tu cenu.

A přináší vám to veškeré genetické údaje,

které u toho jsou.

Budoucí výzkum je "Jak můžeme nalézt

genetické a molekulární markery

pro životaschopnost semen,

aniž bychom je museli vypěstovat každých deset let?"

A už jsme toho téměř dosáhli.

Děkuji Vám za pozornost.

(Potlesk)