Čtyři miliardy let evoluce v 6 minutách

Vyvinuli se lidé z opic, nebo z ryb? V této poučné přednášce vyvrátí ichtyolog Prosanta Chakrabarty některé zažité mýty o evoluci a pomůže nám si uvědomit, že jsme jen malá část velkého celku; vývoje, který trvá již čtyři miliardy let a ještě ani zdaleka nekončí. „My nejsme finálním produktem evoluce,“ myslí si Chakrabarty. „Jsme pouze mladé listy na tomto prastarém a obrovském stromu života. Jsme propojení neviditelnými větvemi nejen mezi sebou, ale i s našimi vyhynulými příbuznými a evolučními předchůdci.“

Když jsme se vyvinuli z opic,
tak proč tu s námi opice pořád ještě žijí?

(smích)

Protože nejsme opice,

ale jsme ryby.

(smích)

Teď, když víte, že jste ryby
a ne opice,

je opravdu velice důležité
pochopit, odkud pocházíme.

Vedu jednu z největších přednášek
o evoluční biologii v USA

a když studenti konečně pochopí,
proč jsem jim celou dobu říkal ryby,

pak vím, že je moje práce u konce.

Vždy ale musím začít své přednášky tím,
že vyvrátím některé zakořeněné mýty,

protože aniž bychom si to uvědomovali,
hodně věcí, které nás o evoluci naučili,

byly špatně. Například nás
učili o „evoluční teorii“.

Existuje ovšem mnoho evolučních teorií
a stejně jako evoluce sama o sobě,

ty teorie, které nejlépe odpovídají
údajům, jsou ty, které přežijí dodnes.

Ta nejznámější je
Darwinova teorie přirozeného výběru.

To je proces, při kterém organismus,
který se nejlépe přizpůsobí prostředí,

přežije a může se dále rozmnožovat.

Ostatní organismy, které se nepřizpůsobí,
pomalu vyhynou.

A je to.

Evoluce je takto jednoduchá.

Evoluce je stejně skutečná
jako „gravitační teorie“.

Můžete ji prokázat stejně snadno.

Stačí se jen podívat na svůj pupek,

který mají i ostatní placentární savci.

Nebo páteř, kterou mají i jiní obratlovci.

Nebo DNA, kterou mají všechna
živá stvoření na celé planetě.

Tyto znaky se neobjevily u lidí.

Zdědili jsme je od svých předků

a zdědí je i všichni naši potomci,
nejen my.

Tímto způsobem se ovšem
biologii neučíme, že ano?

Učíme se, že rostliny a bakterie
jsou primitivní stvoření

a z ryb se vyvinuli obojživelníci,
které následovali plazi a savci.

A pak jsme se vyvinuli my,

dokonale vyvinutí tvorové
na konci řetězce.

Ale život se nevyvíjí jen v jedné linii

a my nejsme na jejím konci.

Vždy nám byla předkládána evoluce,
která zobrazovala něco takového,

opice a šimpanze, některé

vyhynulé lidské druhy

a všichni ti se měli stát námi.

Ale oni se námi nestali,
a my se též nestaneme jimi.

My také nejsme výsledným
produktem evoluce.

Proč je to důležité?

Proč musíme správně porozumět evoluci?

Špatné pochopení evoluce
vedlo k mnoha problémům,

ale nemůžete si klást onu odvěkou otázku

„Odkud pocházíme?“,

když nepochopíte evoluci správně.

Špatné pochopení vedlo k mnoha
zavádějícím a zcestným názorům

na to, jak bychom se měli chovat
k ostatním stvořením na zemi

a k sobě navzájem

z hlediska rasy a pohlaví.

Takže se vraťme o 4 miliardy let zpět.

Toto je jednobuněčný organismus,
ze kterého jsme se vyvinuli.

Nejprve se z tohoto organismu
vyvinul další jednobuněčný život,

který se dodnes neustále vyvíjí

a někteří by řekli, že
archea a bakterie,

které tuto skupinu převážně tvoří,

jsou nejúspěšnějším organismem na zemi.

Určitě zde zůstanou i dlouho po nás.

Mnohobuněčnost se vyvinula
asi před 3 miliardami let.

To se týká vašich hub, vašich rostlin
i vašich zvířat.

První zvířata, která měla páteř,
byly ryby.

Takže jsou vlastně
všichni obratlovci ryby,

a to znamená, že vy i já jsme ryby.
Takže mi neříkejte,

že jsem vás nevaroval.

Jedna rybí linie se dostala na pevninu

a díky tomu vznikli, mimo jiné,
savci a plazi.

Z některých plazů se stali ptáci,
z některých savců primáti,

někteří primáti se stali opicemi s ocasem

a z dalších se stali lidoopy,
včetně různých lidských druhů.

Takže můžete vidět, že jsme se
nevyvinuli z opic,

máme s nimi totiž pouze společného předka.

Život kolem nás se neustále vyvíjel:

více bakterií, více hub,
všude plno ryb, ryb a ryb.

Kdybyste to náhodou neuhádli,
tak mám ryby nejraději.

(smích)

Jak se život vyvíjí, některé
druhy také vymírají.

Většina druhů přežije pouze
několik milionů let.

Takže většina života na zemi,
který nás obklopuje,

je přibližně stejně stará jako náš druh.

Takže by bylo pošetilé a sobecké
si myslet, že

jsou rostliny a bakterie primitivní

a jen my jsme zde byli
v ten správný okamžik

evoluce, takže jsme něco víc.

Můžeme si představit život jako
knihu, která ještě není dopsaná.

My vidíme pouze několik posledních
stránek z každé kapitoly.

Když se podíváte ven,
uvidíte 8 milionů druhů,

se kterými sdílíme tuto planetu.

Zkuste si je představit jako
4 miliardy let evoluce.

Všichni jsme výsledkem evoluce.

Můžeme si představit nás všechny jako
mladé listy na tomto prastarém a obrovském

stromu života. Všichni jsme propojení
neviditelnými větvemi nejen mezi sebou,

ale také se svými vyhynulými příbuznými
a našimi evolučními předky.

Jelikož jsem biolog, neustále
se snažím spolu s ostatními zjistit,

jak jsme všichni vzájemně propojení
a kdo je propojený s kým.

Možná je lepší

o nás stále přemýšlet jako
o malé rybce na suchu.

Ano, ta rybka se naučila
chodit a mluvit,

ale i tak ještě musíme zjistit,

kým jsme a odkud jsme přišli.

Děkuji.

(potlesk)