Shimon Steinberg: Přirozená ochrana proti škůdcům... pomocí hmyzu!

Na TEDxTelAviv poukazuje Shimon Steinberg na rozdíly mezi hmyzími škůdci a hmyzími predátory a vysvětluje, proč bychom pro dokonalou zemědělskou produkci měli používat hodný hmyz k boji proti zlému hmyzu a zároveň se tak vyhnout užívání chemikálií.

Miluji hmyz --

ne od dětství, mimochodem,

ale od poněkud vyššího věku.

Když jsem psal bakalářku,

při studiu zoologie na Univerzitě v Tel Avivu,

nějak jsem se do hmyzu zamiloval.

A pak, při studiu zoologie,

zapsal jsem si kurz nebo předmět entomologie,

vědy o hmyzu.

A pak jsem přemýšlel, jak bych mohl být k užitku

nebo pomoci entomologii?

A pak jsem se dostal do světa ochrany rostlin --

ochrany proti hmyzu,

proti zlému hmyzu.

A při studiu ochrany rostlin

jsem narazil na disciplínu

biologického hubení škůdců,

kterou definujeme jako

použití živých organismů

k redukci populací

škůdců rostlin.

Je to tedy disciplína ochrany rostlin,

která směřuje k redukci užívání chemikálií.

A biologická ochrana rostlin, mimochodem,

nebo tento dobrý hmyz, o kterém mluvíme,

existuje na světě už tisíce a tisíce let,

velmi dlouhou dobu.

Ale teprve posledních 120 let

lidé začali,

nebo lidé vědí více a více jak využít nebo použít

tento fenomén biologické ochrany,

nebo vlastně fenomén přírodní ochrany,

ke svým potřebám.

Protože fenomén biologické ochrany

můžete sledovat na vaší zahradě.

Stačí si vzít lupu. Vidíte tohle?

To zvětšuje 10x.

Ano, 10x.

Stačí to otevřít.

Ohněte pár listů a uvidíte celý nový svět

drobného hmyzu,

nebo drobných pavouků, velkých 1-1,5 mm,

2 milimetry,

a můžete rozeznávat ty hodné a ty zlé.

Tento fenomén přírodní regulace

existuje doslova všude.

Určitě i tady, před touto budovou.

Jen se podívejte na ty rostliny.

Takže je to všude

a my se jen musíme naučit to využívat.

Pojďme si tedy společně

projít pár příkladů.

Co je to škůdce?

Jak vlastně poškozuje rostliny?

A co je přirozený nepřítel,

biologicky ovládaný činitel,

nebo ten hodný hmyz, o kterém tu mluvíme?

Obecně budu hovořit

o hmyzu a o pavoucích

nebo roztočích, říkejme jim tak.

Hmyz, tedy šestinohé organismy,

a pavouci nebo roztoči,

osminohé organismy.

Podívejme se na ně.

Toto je škůdce, ničivý škůdce, sviluška snovací,

protože vytváří hodně pavučin, jako pavouk.

Uprostřed vidíte matku,

nalevo a napravo nejspíše dvě dcery

a jedno vajíčko po pravé straně.

A tady vidíte, jakou škodu může způsobit.

Napravo vidíte list okurky,

uprostřed list bavlníku

a vlevo list rajčete s drobnými tečkami.

Dokáží doslova změnit zelenou v bílou

díky bodavě-savému

ústnímu ústrojí

těchto pavoučků.

Tady ale přichází příroda,

která nám poskytuje dobré pavouky.

Toto je dravý roztoč -- mimochodem stejně malý jako sviluška,

1-2 milimetry dlouhý, ne více,

dobrý běžec a lovec,

lovící svilušky snovací.

A zde vidíte tuto dámu v akci.

Na levé straně --

právě bodá a saje

tělní tekutiny škodlivé svilušky.

Po pěti minutách vidíte tohle:

typické mrtvé tělo,

svraštělé, vysáté,

mrtvé tělo svilušky snovací,

a vedle něho nasycení jedinci

dravých roztočů,

matka na levé straně

a mladá nymfa na pravé straně.

Mimochodem, jejich potrava na 24 hodin

je kolem 5 jedinců

svilušek, těch zlých roztočů,

nebo 15 až 20 vajíček

těchto škůdců.

Mimochodem, jsou pořád hladoví.

(Smích)

A toto je další příklad: mšice.

Mimochodem, v Izraeli je právě jaro.

Když teploty prudce stoupnou,

můžete tyto zlé tvory, mšice, vidět všude po rostlinách,

na vašich ibišcích, lantánách,

v mladých, čerstvých listech

v takzvaném jarním rozpuku.

Mimochodem, mšice jsou jenom samice,

jako Amazonky.

Samice plodící samice, které plodí další samice.

Vůbec žádní samci.

Říká se tomu partenogeneze.

A zřejmě jsou s tím velmi spokojené.

Tady vidíme škody.

Onen výměšek mšic,

taková lepkavá, sladká tekutina,

se jmenuje medovice.

A tou jsou přímo potaženy

vrchní části rostliny.

Zde vidíte typický list okurky,

který se přímo změnil ze zelené do černé

kvůli houbám, tzv. černím,

které ho pokrývají.

A zde přichází záchrana

v podobě parazitické vosičky.

Zde se nebavíme o predátorovi,

ale o parazitovi.

Ne o dvounohém parazitovi,

ale o osminohém, samozřejmě.

Je to parazitická vosička,

opět 2 milimetry dlouhá, štíhlá,

je to velmi rychlý

a hbitý letec.

Zde vidíte tohoto parazita v akci,

jako při akrobatickém manévru.

Stojí tváří v tvář

své oběti na pravé straně,

ohýbá svůj zadeček

a vkládá jediné vajíčko,

jediné vajíčko do tělních tekutin

této mšice.

Mimochodem, mšice se snaží uniknout,

kope a kouše

a vylučuje různé tekutiny,

ale nic se vlastně nestane.

Jen vajíčko tohoto parazita

se vloží do tělních tekutin této mšice.

A za několik dní, což záleží na teplotě,

se vajíčko vylíhne

a larva parazita

sežere mšici zevnitř.

To je všechno přirozené.

Vůbec to není žádný výmysl.

Znovu, na vaší zahradě,

na vaší zahradě.

A toto je konečný výsledek.

Toto je konečný výsledek:

mumie --

M-U-M-I-E.

To je viditelný následek - mrtvé mšice

obsahující uvnitř

přímo se vyvíjejícího parazita,

který je za pár minut vidět napůl venku.

Porod je téměř u konce.

Možná to znáte z různých filmů,

trvá to jen pár minut.

A pokud je to samice, okamžitě se spojí se samcem

a dá se do práce, protože času je málo.

Samice žije pouze 3-4 dny

a potřebuje naklást

kolem 400 vajíček.

To znamená, že 400 zlých mšic

dostane její vajíčka

do svých tělních tekutin.

A tím to samozřejmě nekončí.

Existuje hojnost přirozených nepřátel

a toto je jen poslední příklad.

Znovu začneme nejprve škůdcem:

třásněnka.

Mimochodem, všechna tato divná jména --

nechci vás obtěžovat latinskými jmény těchto tvorů,

jsou jen všeobecná jména.

Ale toto je krásný, štíhlý,

velmi zlý škůdce.

Tady vidíte papriky.

Nejsou to exotické, okrasné papriky.

Tyto papriky nejsou poživatelné,

protože trpí virovým onemocněním

přenášeným dospělci třásněnky.

A tady je přirozený nepřítel,

hladěnka,

anglicky "minute pirate bug", protože je opravdu malá.

Tady vidíte černého dospělce a dva mladé jedince.

A znovu v akci.

Dospělec nabodne třásněnku,

vysává ji po několik minut

a jde k další kořisti,

dokud všechny nevysaje.

A když rozšíříme tyto hladěnky, tento dobrý hmyz,

například do záhonu paprik,

dostanou se do květů.

Podívejte, tento květ je plný

dravého hmyzu, toho dobrého,

poté co odstranil ten zlý, třásněnky.

Takže toto je tedy velmi pozitivní situace.

Neuškodí rostoucím plodům. Žádná škoda na násadbě plodů.

V takových podmínkách je všechno v pořádku.

Ale znovu, otázka je,

viděli jste jak to vypadá na nejnižším stupni --

škůdce a jeho přirozený nepřítel.

To, co my děláme, vypadá takto.

V severovýchodním Izraeli,

v kibucu Sde Eliyahu,

existuje zařízení,

které masově produkuje tyto přirozené nepřítele.

Jinými slovy, to, co tam děláme, je,

že umocňujeme,

umocňujeme přirozenou regulaci,

neboli onen fenomén biologické ochrany.

A na 30 000 metrech čtverečních

nejmodernějších skleníků

produkujeme ve velkém tyto dravé roztoče,

hladěnky,

parazitické vosičky a mnohé další.

Je tam mnoho oddělení.

Mimochodem, mají tam velmi hezkou krajinu --

na jedné straně vidíte Jordánské hory

a na druhé Jordánské údolí,

a dobrou, mírnou zimu

a hezké, horké léto,

což jsou perfektní podmínky

pro masovou produkci těchto tvorů.

Mimochodem, masová produkce --

to není genetická manipulace.

Nejsou tam vůbec žádné GMO --

Geneticky Modifikované Organismy.

Bereme je z přírody

a děláme jedině to,

že jim dáváme optimální podmínky,

ve sklenících nebo v kultivačních boxech,

aby se rozmnožili,

zmnohonásobili a reprodukovali.

A přesně toho docilujeme.

Tady vidíte pohled do mikroskopu.

V levém horním rohu je dravý roztoč.

A toto je celá skupina dravých roztočů.

Vidíte tuto ampuli.

Mám v ní jeden gram těchto dravých roztočů.

Jeden gram znamená 80 000 jedinců,

80 000 jedinců

je dost na to,

aby chránili 4 000 metrů čtverečních

jahodových záhonů

proti sviluškám po celou sezónu,

téměř celý rok.

A těchto můžeme vyprodukovat, věřte mi,

několik desítek kilo,

každoročně.

Tomuhle tedy říkám

zesilování tohoto fenoménu.

A opravdu tím nenarušujeme rovnováhu.

Naopak,

protože je dáváme do každé kultury,

kde rovnováha byla již narušena

kvůli chemikáliím.

Tam vstupujeme s těmito přirozenými nepřáteli,

abychom vyrovnali závaží

a docílili tak přirozené rovnováhy

v zemědělských kulturách, pomocí redukce chemikálií.

To je celá ta myšlenka.

A jaký to má úspěch?

Tato tabulka ukazuje výsledky

úspěšné biologické ochrany

pomocí dobrého hmyzu.

Npříklad v Izraeli,

kde pěstujeme

více jak 1 000 hektarů --

10 000 dunamů v izraelské míře --

papriky chráněné proti škůdcům

biologickými prostředky,

došlo k redukci pesticidů

o 75 procent.

A u izraelských jahod dokonce o víc --

80 procent pesticidů,

především těch proti roztočům v jahodách.

Účinnost je tedy velmi vysoká.

A teď vyvstává otázka,

hlavně když se ptáte pěstitelů, zemědělců:

Proč biologická ochrana?

Proč dobrý hmyz?

Mimochodem, počet odpovědí

se rovná počtu otázaných.

Ale pokud půjdeme například sem,

do jihovýchodního Izraele,

do oblasti Arava, nad Velkou příkopovou propadlinou,

kde se nachází

perla izraelského zemědělství,

opravdu prvotřídní,

především ve sklenících a foliovnících,

když pojedete až do Eilatu, uvidíte toto,

přímo uprostřed pouště.

A když se přiblížíte,

určitě zpozorujete toto,

prarodiče se svými vnoučaty,

jak roznášejí přirozené nepřátele, dobrý hmyz,

namísto aby oblékli ochranné oděvy

a masky pro aplikaci chemikálií.

Tedy bezpečnost, se zřetelem na aplikaci,

je první odpověď, kterou dostaneme od pěstitelů

na otázku: proč biologická ochrana?

Za druhé, mnoho pěstitelů

ve skutečnosti uvázlo

na myšlence rezistence,

že škůdci se stanou odolní

vůči chemikáliím,

jako u nás bakterie

získaly rezistenci k antibiotikům.

To je to samé a stane se to velmi rychle.

Naštěstí jak v biologické,

tak v přirozené ochraně

je rezistence velmi ojedinělá.

Stává se to velmi zřídka.

Protože to je evoluce,

je to přirozený vztah,

ne jako rezistance,

ke které dochází v případě chemikálií.

A za třetí, společenská potřeba.

Společenská potřeba -- čím více veřejnost

vyžaduje redukci chemikálií,

tím více pěstitelů dospěje k názoru,

že by měli, jakkoli mohou a jakkoli je to možné,

nahradit chemickou ochranu

ochranou biologickou.

Dokonce tady, to je jiná pěstitelka,

vidíte, velmi se zajímá o tento hmyz,

o dobrý a o zlý hmyz,

nosí lupu rovnou na čele

a bezpečně prochází

mezi svou úrodou.

Nakonec bych se chtěl zmínit o své vizi,

vlastně o svém snu.

Protože toto je realita.

Podívejte se na ten rozdíl.

Pokud kompletně přejdeme

k biologické ochraně na celém světě,

bude nás stát 250 milionů dolarů

A podívejte se na celkové užití pesticidů

na plodiny po celém světě.

Myslím, že je to tak stonásobek.

25 miliard.

Je to tedy ohromný rozdíl, který je třeba vyrovnat.

Jak to ale můžeme provést?

Jak můžeme přemostit, nebo řekněme srovnat ten rozdíl

v průběhu budoucích let?

Především musíme nalézt silnější,

lepší a výhodnější biologická řešení,

více dobrého hmyzu,

který budeme moci produkovat ve velkém

nebo dokonce udržovat na poli.

Za druhé, musíme vytvořit

intenzivnější a ráznější veřejný zájem

na redukci chemikálií

v zemědělské produkci.

A za třetí, musíme zvýšit povědomí pěstitelů

o možnostech tohoto odvětví.

A tím se ten rozdíl vyrovná.

Krok za krokem dojde k vyrovnání.

Takže můj poslední snímek je tento:

Vše, co říkáme -- můžeme to dokonce i zazpívat:

Dejte šanci přírodě.

Říkám to za všechny, kdo za bioochranu

píší petice a zavádějí ji,

v Izraeli i ve světě.

Opravdu, dejte šanci přírodě.

Děkuji.

(Potlesk)