Jak dokáže meditace změnit náš mozek | Sara Lazar | TEDxCambridge

Tato přednáška se konala v rámci místní konference TEDx organizované nezávisle na konferencích TED.

Jedinečný výzkum neurobioložky Sary Lazarové dokazuje, že meditace dokáže změnit velikost klíčových oblastí našeho mozku, čímž zlepšuje paměť, schopnost empatie, většího soucitu a odolnosti vůči stresu.

Dobré ráno.

Při svém studiu na fakultě
jsem se věnovala běhání

a s kamarádkou jsme se rozhodly,
že poběžíme Bostonský maratón.

Tak jsme začaly trénovat,
já trochu moc

a tak mi začaly problémy
s koleny a zády.

Navštívila jsem fyzioterapeuta

a ten mi řekl, že musím s běháním přestat

a místo toho se jen protahovat.

Při odchodu z fyzioterapie

jsem uviděla reklamu
na intenzivní hodiny jógy,

která slibovala nejen zlepšení ohebnosti,

ale i zvýšení síly a zlepšení dýchání.

Tak mě napadlo, že by to byl dobrý způsob,

jak se protáhnout,
ale zároveň zůstat ve formě

a možná bych ještě mohla
běžet na Bostonském maratónu.

Šla jsem tedy na hodinu jógy
a opravdu jsem si ji užívala

až do chvíle, kdy instruktorka začala
předkládat různá tvrzení.

Myslím tím, že mluvila o zdraví,
ale také říkala věty typu:

"Ano, tohle vám pomůže...

Budete soucitnější a otevřete
své srdce" a to prostě...

Pamatuji si, jak jsem
obrátila oči v sloup

a pomyslela si: "Jo, jo furt!
Já jsem tu jen abych se protáhla."

(Smích)

Zajímavé ale bylo,
že po několika týdnech

jsem začala vnímat určité změny.

Všimla jsem si, že jsem klidnější
a schopnější v řešení

obtížných situací, a že jsem
vskutku s lidmi více soucítila.

Byla jsem k nim otevřenější

a dokázala jsem lépe porozumět
věcem z jejich pohledu.

A říkala jsem si, jak k tomu došlo,

jak jsem to dokázala?

Napadlo mě, že je to třeba
placebo efekt, víte?

Tyhle pocity se prý dostaví
a já jsem si je přivodila.

A tak jsem se podívala,
jestli na toto téma byly provedeny studie.

A ke svému překvapení jsem našla
pár studií, které dokazovaly,

že jóga a meditace jsou velmi účinné
prostředky k odbourávání stresu,

rovněž velmi účinně redukují
příznaky mnoha nemocí

včetně deprese, úzkosti,
bolesti a nespavosti.

Publikovalo se také několik velmi
dobrých studií, které dokazují,

že tímto způsobem lze docílit zlepšení
pozornosti a nejzajímavější bylo,

že každá z těchto studií prokázala,
že lidé jsou pak šťastnější.

Jsou se svým životem
spokojenější a cítí se naplněni.

To mě opravdu zaujalo,

a tak jsem se rozhodla
přesunout k tomuto výzkumu.

Jako neurobioložka jsem si říkala:
"Jak je to vůbec možné?

Jak může něco tak pošetilého,
jako je jógová pozice

nebo posed a sledování dechu,

být příčinou tolika změn?"

Víme, že jakékoliv pravidelné
opakování chování

může vést ke změnám ve vašem mozku.

Říkáme tomu neuroplasticita.

Znamená to, že váš mozek je tvárný

a že neurony mohou díky zkušenostem
změnit způsob vzájemné komunikace.

Bylo publikováno několik studií,
které ukazují,

že tuto komunikaci lze zaznamenat
i díky magnetické rezonanci.

První studie byla o žonglování.

Vědci vybrali lidi,
kteří nikdy nežonglovali,

nasnímali jejich mozek
a poté je naučili žonglovat

a řekli jim, aby trénovali tři měsíce.

Po třech měsících byl sken proveden znovu

a zjistilo se, že pomocí MR

lze odhalit změny v množství šedé kůry
mozkové v mozku dobrovolníků,

a to v oblastech
k vizuální detekci pohybu.

Tak jsem si řekla:
"Dobře, tři měsíce..."

Dokáže meditace také
změnit strukturu mozku?

Když to dokáže něco tak
jednoduchého jako žonglování.

Dokáže to meditace?

Pro první studii jsme

najali několik dobrovolníků z Bostonu,

a nebyli to mniši
nebo instruktoři meditace,

ale jen průměrní lidé,

kteří každý den
asi 30-40 minut meditovali.

Poté jsme nasnímali jejich mozek pomocí MR

a porovnali jsme je s podobnými lidmi,

kteří meditaci nepraktikovali.

A zjistili jsme následující:

Několik oblastí mozku opravdu
u meditujících dobrovolníků

vykázalo větší nárůst
šedé kůry mozkové než u druhé skupiny.

Jedna zajímavá oblast

je v přední části mozku,
a je důležitá pro správnou

funkci paměti a je zodpovědná
za důležitá rozhodnutí.

A zajímavé zjištění bylo,

když jsme vyhodnotili data
a porovnali je s jejich věkem.

Červeně označení jsou "obyčejní" lidé.

A tady máte důkaz toho,

že spolu s věkem

se nejen tahle oblast,
ale i celá mozková kůra

skutečně zmenšuje.

A to je také jeden z důvodů,
proč je s přibývajícím věkem

stále obtížnější řešit složitější
úkoly a něco si zapamatovat.

Bylo zajímavé sledovat,
že v této oblasti

měli 50letí dobrovolníci
stejnou úroveň mozkové kůry

jako 25letí.

Meditace tak může zpomalovat nebo zamezit

přirozenému úbytku mozkové kůry.

Kritikové, a že jich je,

se k tomu vyjádřili tak, že lidé, kteří
meditují jsou vlastně podivíni.

Možná už takoví byli před tím,
než začali s meditacemi.

Mnoho z nich jsou vegetariáni,
tak to mohlo souviset s tímto

a jejich životním stylem, že ano.

Určitě za to nemohla meditace, no ne?

A abych pravdu řekla,
něco pravdy na tom může být.

Jenom jedna studie k potvrzení nestačila.

Proto jsme provedli další studii.

Tentokrát jsme vybrali lidi,
kteří nikdy předtím nemeditovali,

napojili jsme je na MR, načež absolvovali

osmitýdenní kurz meditace
s cílem snížení stresu,

ve kterém měli za úkol meditovat
každý den po dobu 30-40 minut.

Po osmi týdnech jsme je opět nasnímali

a zjistili jsme toto.

Jak můžete vidět, několik
oblastí mozku se zvětšilo.

Na tomto obrázku je hipokampus.

V grafu jsou modře označeni
nemeditující dobrovolnící

a červeně meditující dobrovolníci.

Na snímku vidíme hipokampus,
což je oblast zodpovědná za učení a paměť

a je rovněž důležitá k řízení emocí.

Zajímavé je, že lidé

trpící depresemi a PTSP mají
v této oblasti méně šedé kůry mozkové.

Další identifikovanou oblastí
byla spánkovo-temenní junkce,

nachází se zde, nad uchem,

a je klíčová k nahlížení na věci z jiného
úhlu pohledu, empatii a slitování.

A jak jsme si řekli již dříve,
meditující lidé nebo jogíni

uvádějí, že tyto funkce se u nich změnily.

Další změněnou oblastí mozku je amygdala.

Amygdala ovlivňuje chování
při strachu a radosti.

Tady jsme zjistili
úbytek šedé kůry mozkové.

Zajímavé bylo,
že úbytek šedé kůry mozkové

souvisel se změnami
při stresu.

Takže s ubývajícím stresem

se amygdala u dobrovolníků zmenšovala.

A to pro nás bylo důležité zjištění,
protože je to v rozporu

s tím, co prokázaly výzkumy na zvířatech.

Takže kolegové, kteří ke svým
pokusům využívají hlodavce,

vybraly ty, kteří byli šťastní, normální,

změřili jejich amygdalu

a po dobu deseti dní
je vystavovali stresu.

Po deseti dnech změřili jejich amygdalu

a na rozdíl od našeho testu zjistili
nárůst této části, amygdaly.

Takže my jsme zjistili úbytek stresu
a oni přesný opak.

Zajímavé bylo, že poté
nechali krysy odpočívat

a za tři týdny je znovu otestovali.

A po třech týdnech zjistili,
že velikost amygdaly se nezměnila

a hlodavci, i když byli
zavřeni ve svých klecích,

kde šťastně pobíhali,
se stále chovali vystresovaně.

Schovávali se v rohu

a nezkoumali své okolí tak, jako předtím.

Je to přesný opak toho,
co jsme pozorovali u lidí,

protože u nich zůstalo
prostředí beze změny.

Stále měli stresující práci,

obtížné problémy zůstaly obtížné

a ekonomika stále nestála za moc.

Ale jejich amygdala se zmenšila a oni
pociťovali méně stresu.

A to dokazuje, že změna v amygdale

neodpovídá změně v prostředí, ale spíše

změně v reakcích lidí nebo jejich
vztahu k okolnímu prostředí.

Studie také ukazuje,

že to není jen o tom, že lidé řeknou
"Ano, cítím se lépe."

Nebo že by šlo o placebo efekt,
či že by se nás jen snažili potěšit.

Když tvrdili, že se cítí méně stresovaní,

byl za tím neurobiologický důvod.

Co jsem se vám tedy dnes snažila říct je,

že meditace dokáže
doslova změnit váš mozek.

Děkuji.

(Potlesk)