-
Co byste řekli učitelům,
-
kterým žáci neodevzdají dobře splněný úkol?
-
Mohli by se z toho poučit?
-
Mohli by učit jinak?
-
Toto je příběh o Austinově motýlu.
-
Je to pravdivý příběh o klukovi z první třídy, který se jmenuje Austin.
-
(Předškoláci) A ten chodí do školy, nebo chodíval do školy v městě jménem Boise ve státě Idaho.
-
Během vyučování v Boise probírali motýle a on měl udělat projekt.
-
(Čtvrťáci) Měl za úkol v první třídě nakreslit motýla.
-
A toto je motýl, kterého si vybral.
-
Austin měl použít tuto fotografii jako model
-
a měl nakreslit přesnou vědeckou kresbu tohoto motýla.
-
Jmenuje se otakárek výhodní, v angličtině se mu říká tygří.
-
Já to věděl!
-
Můžeš říci, Toby, proč se jmenuje tygří?
-
(Žáci 2. třídy) Protože má přímo tady tak trochu tygří pruhy.
-
Dobře. Tak, takový byl Austinův úkol.
-
Měl zpracovat vědeckou kresbu toho motýla,
-
ale nezapomeňte, že Austin byl teprve v první třídě.
-
A víte, co udělal?
-
Zapomněl se dívat jako vědec, pozorně.
-
Vzal papír a začal kreslit motýla tak, jak si ho představoval.
-
Nedíval se jako vědec a tak nakreslil toto.
-
Není to špatné! A je to motýl.
-
Ale - vypadá přesně jako tento?
-
Ne...
-
Ne, zatím ne.
-
Zatím nevypadá přesně jako tento.
-
Naštěstí Austin nechodil do běžné školy.
-
Byla to škola s "expedičí" výukou.
-
A tak se na to nepodívali a neřekli: "Dobrý, Austine! Máš hotovo!"
-
Řekli: "Austine, dobrý začátek! Teď se o tom můžeme pobavit
-
a ty to budeš moct zkusit znovu a lépe.
-
A ještě jednou a ještě líp a mnohem víc se tak přiblížit cíli."
-
A on na to byl zvyklý.
-
Všichni ti prvňáci v jeho diskusním kroužku seděli na zemi stejně jako sedíte vy.
-
A zaměřili se na dvě oblasti.
-
Nejdříve řešili tvar křídel.
-
Když spravili tvar křídel, poradili mu se vzorem na křídlech.
-
Aulio, co bys řekla?
-
Šly by udělat mnohem špičatější.
-
Dobře! Ta křídla by mohla být mnohem špičatější.
-
Kdo další by něco doplnil?
-
Etaku, co bys řekl?
-
Co ten sklon?
-
Nemyslím to špatně, prostě ta hrana není přesně. Takže...
-
Ano. Pojď sem, Etaku, ukaž mi to.
-
Ukaž, kde. Co bys mu poradil, aby udělal trošku jinak?
-
No, trochu to protáhnout.
-
Protáhnout kde? Ukaž, kde bys to udělal.
-
No, přímo tady.
-
Dobrá, takže protáhnout to do délky?
-
Jo.
-
To je hodně přesné, Etaku, děkuji.
-
Jemillo, co bys řekla?
-
Je to jako... jako... trojúhelník?
-
Dobré. Jemillo, to se mi líbí. Takže říkáš, víc ve tvaru trojúhelníku. A já souhlasím.
-
Víte co? Tihle prvňáci přišli se skoro stejnými nápady.
-
A víte, co Austin řekl?
-
Řekl: "Tak jo, zkusím to." A šel zpátky na své místo a nakreslil tohle.
-
Teda. Ty jo...
-
Vypadá to více jako trojúhelník?
-
Jo... jo.
-
Protáhl to, jak navrhoval Etak?
-
Jo... jo.
-
Udělal to zubatější, (ano) jak Cindy?
-
Opravil tu spodní část?
-
Ano.
-
Takže naslouchal svým kamarádům a zvládl to lépe.
-
Perfektní to není. Toby, co bys řekl?
-
Řekl bych, aby nedělal ty špičky dovnitř, ať to zašpičatí spíš dolů.
-
Dobře. Ethane, co bys řekl?
-
Udělej to takhle... a ne takhle..., řekl bych.
-
Dobrá.
-
Naslouchal svým kamarádům a ti řekli: "Austine, tohle je opravdu mnohem lepší."
-
Druhá verze je opravdu lepší.
-
Možná by mohl udělat třetí.
-
Správně, možná by mohl udělat třetí.
-
A tak udělal tuhle.
-
Tohle je jeho třetí verze.
-
Tohle je jeho třetí verze, Hadley, přesně tak.
-
Elijahu, čeho si na ní všimneš?
-
Jedno křídlo je delší než to druhé. A tahle strana je trošku vyšší než ostatní.
-
Dobře.
-
Coberne?
-
Tadyhle, nemá pořád ty věci vevnitř .
-
Aha. Ano, potřebuje to tady trochu víc zaříznout.
-
Myslíte, že by to měl zkusit počtvrté?
-
Jó!
-
Dobrá, přesně tohle si řekl.
-
Řekl si: "Do toho! Zlepšil jsem to, tak se do toho pustím znovu počtvrté."
-
Naslouchal!
-
Naslouchal. Je to rovnoměrnější, jak doporučoval Elijah?
-
Ano! Jo!
-
A vypadá to, že končí ostřeji, jak navrhovala Cindy?
-
A jak říkal Etak, ten sklon vypadá lépe.
-
Taže teď se Austin cítil opravdu dobře.
-
Řekl: "Už se můžu pustit do vzoru?"
-
A oni řekli: "Jo, zkus na křídla udělat vzor."
-
A on ho udělal.
-
Je dobrý.
-
Jde mu to moc dobře.
-
A pak řekli: "Austine, můžeš začít vybarvovat."
-
Podívejme se na jeho poslední verzi.
-
Co myslíte, podařilo se to?
-
Jo! Jo!
-
Abych vám to připomněl, tohle je jeho první verze.
-
Co si myslíte o jeho pokroku?
-
Etaku, co bys řekl?
-
Udělal velký pokrok.
-
Byl vytrvalý.
-
Hm, jeho kamarádi k němu byli upřímní.
-
Co na těch radách bylo, že se mohl pokaždé zlepšit?
-
Assahne?
-
No, řekli mu, co na tom bylo špatně.
-
Řekli, že je to prostě špatně, nebo byli konkrétnější?
-
Byli konkrétnější, ale nemysleli to zle.
-
Výborně!
-
Hadley.
-
Udělal šest verzí.
-
To by si z toho měly ostatní děti měly vzít?
-
Co bychom se z toho měli naučit?
-
Když to není správně, tak můžeš udělat další verze.
-
Dobře.
-
Takže když to není správě, můžete to zkoušet dál a zlepšit se.
-
A neřídit se svými představami,
-
ale pečlivě pozorovat.
-
Dobře! Díval se očima vědce.
-
Výborně.
