-
(hraje klavírní hudba)
-
Steven: Na autoportrétu obvykle
-
vidíte umělce zírajícího přímo na sebe do zrcadla,
-
ale v autoportrétu se smrtí od Böcklina,
-
vypadá spíše než dívající, jako naslouchající.
-
Žena: Ta hrozivá postava smrti,
-
nejen, že hraje na housle,
-
ale vypadá, že mu něco šeptá do ucha.
-
Steven: Vypadá zaujatě, můžete jasně vidět
-
lebku, se všemi zuby,
která se démonicky usmívá.
-
Žena: Šklebí se.
-
Steven: Ano, dychtící a spíše nadšená.
-
Vidíme pařát, kostnatou ruku,
-
která svírá smyčec
-
a hraje na housle,
-
ale hraje na jedinou zbývající strunu,
-
jako kdyby Böcklinovi zbývala
jen jediná struna.
-
Vypadá to tak definitivně.
-
Žena: Smrt ví, že vyhrává.
-
Steven: Umění přežívá umělce
-
a proto je tu něco rozpačitého
-
v tvorbě uměleckého díla a hlavně
-
v tvorbě autoportrétu.
-
Žena: Význam smrti je přítomný v portrétech
-
obecně, nejen v autoportrétech.
-
Portréty oživují mrtvé,
-
takže často, když se díváme na portrét,
-
cítíme, že se vracíme v čase
-
a díváme se na někoho, kdo žil.
-
Ale máte pravdu, určitě je více patrný
-
v autoportrétech, hlavně
ve způsobu jakým Böcklin
-
tady zbortil prostor.
-
Steven: Personifikace smrti, té kostry
-
je velmi důvěrná. Je blízká.
-
Řekla jste: "šeptá mu do ucha,"
-
je to skoro jako kdyby Böcklin cítil její dech,
-
pokud něco takového je.
-
Žena: Sám umělec je k nám velmi blízko.
-
Jeho paleta je napůl v našem prostoru
před obrazem.
-
Steven: A vidíte syrovou malbu,
-
je to zobrazení jeho vlastního obrazu,
-
který promlouvá ke lži malířství.
-
Hrubé tahy, které tvoří obraz,
-
vytváří současnost.
-
Žena: Vytváří upřímnost.
-
Steven: Upřímnost. To je pravda.
-
Poodhaluje roušku našeho života a společnosti.
-
Paleta a syrové zpracování obrazu
-
připomínají to základní.
-
Böcklin nám ukazuje maso i krev,
-
znázornění umělce i muže,
-
oblečeného podle módy v jeho době,
-
ale také nám ukazuje tuto kostru,
-
ve smyslu podstaty toho, čím se stane.
-
Malba jako celek je krásně zmanipulovaná,
-
aby ukázala iluzi těchto postav,
-
ale je také obnažená.
-
Žena: Idea člověka navracejícího se v prach,
-
ze kterého byl stvořen.
-
Tohle mě napadlo, když jste
-
mluvil o té materiálnosti malby.
-
Steven: Drží hadr svým palcem.
-
Žena: Aby si otřel štětec.
-
Steven: K otření štětce,
-
ale způsobem, že smrt nás setře všechny.
-
Je tu ten krásný způsob ve kterém
-
akt malování je ozvěnou, a to způsobem,
-
kterým nás smrt změní.
-
(hraje klavírní hudba)
