0:00:00.000,0:00:05.218
(hraje klavírní hudba)

0:00:05.218,0:00:07.136
Steven: Na autoportrétu obvykle

0:00:07.136,0:00:10.403
vidíte umělce zírajícího přímo na sebe do zrcadla,

0:00:10.403,0:00:12.995
ale v autoportrétu se smrtí od Böcklina,

0:00:12.995,0:00:16.437
vypadá spíše než dívající, jako naslouchající.

0:00:16.437,0:00:19.237
Žena: Ta hrozivá postava smrti,

0:00:19.237,0:00:20.666
nejen, že hraje na housle,

0:00:20.666,0:00:23.902
ale vypadá, že mu něco šeptá do ucha.

0:00:23.902,0:00:26.101
Steven: Vypadá zaujatě, můžete jasně vidět

0:00:26.101,0:00:29.636
lebku, se všemi zuby,[br]která se démonicky usmívá.

0:00:29.636,0:00:30.837
Žena: Šklebí se.

0:00:30.837,0:00:33.170
Steven: Ano, dychtící a spíše nadšená.

0:00:33.170,0:00:36.207
Vidíme pařát, kostnatou ruku,

0:00:36.207,0:00:37.491
která svírá smyčec

0:00:37.491,0:00:39.685
a hraje na housle,

0:00:39.685,0:00:42.469
ale hraje na jedinou zbývající strunu,

0:00:42.469,0:00:45.636
jako kdyby Böcklinovi zbývala[br]jen jediná struna.

0:00:45.636,0:00:47.424
Vypadá to tak definitivně.

0:00:47.424,0:00:50.135
Žena: Smrt ví, že vyhrává.

0:00:50.135,0:00:52.635
Steven: Umění přežívá umělce

0:00:52.635,0:00:54.802
a proto je tu něco rozpačitého

0:00:54.802,0:00:57.688
v tvorbě uměleckého díla a hlavně

0:00:57.688,0:00:59.122
v tvorbě autoportrétu.

0:00:59.122,0:01:02.490
Žena: Význam smrti je přítomný v portrétech

0:01:02.490,0:01:05.990
obecně, nejen v autoportrétech.

0:01:05.990,0:01:09.157
Portréty oživují mrtvé,

0:01:09.157,0:01:11.370
takže často, když se díváme na portrét,

0:01:11.370,0:01:13.789
cítíme, že se vracíme v čase

0:01:13.789,0:01:16.038
a díváme se na někoho, kdo žil.

0:01:16.038,0:01:18.523
Ale máte pravdu, určitě je více patrný

0:01:18.523,0:01:22.153
v autoportrétech, hlavně[br]ve způsobu jakým Böcklin

0:01:22.153,0:01:24.824
tady zbortil prostor.

0:01:24.824,0:01:27.205
Steven: Personifikace smrti, té kostry

0:01:27.205,0:01:29.489
je velmi důvěrná. Je blízká.

0:01:29.489,0:01:31.324
Řekla jste: "šeptá mu do ucha,"

0:01:31.324,0:01:34.092
je to skoro jako kdyby Böcklin cítil její dech,

0:01:34.092,0:01:35.288
pokud něco takového je.

0:01:35.288,0:01:38.204
Žena: Sám umělec je k nám velmi blízko.

0:01:38.204,0:01:40.931
Jeho paleta je napůl v našem prostoru [br]před obrazem.

0:01:40.931,0:01:42.370
Steven: A vidíte syrovou malbu,

0:01:42.370,0:01:45.323
je to zobrazení jeho vlastního obrazu,

0:01:45.323,0:01:47.204
který promlouvá ke lži malířství.

0:01:47.204,0:01:49.704
Hrubé tahy, které tvoří obraz,

0:01:49.704,0:01:51.087
vytváří současnost.

0:01:51.087,0:01:52.254
Žena: Vytváří upřímnost.

0:01:52.254,0:01:54.189
Steven: Upřímnost. To je pravda.

0:01:54.189,0:01:57.952
Poodhaluje roušku našeho života a společnosti.

0:01:58.029,0:02:00.648
Paleta a syrové zpracování obrazu

0:02:00.648,0:02:03.065
připomínají to základní.

0:02:03.065,0:02:06.566
Böcklin nám ukazuje maso i krev,

0:02:06.566,0:02:08.731
znázornění umělce i muže,

0:02:08.731,0:02:11.647
oblečeného podle módy v jeho době,

0:02:11.647,0:02:13.812
ale také nám ukazuje tuto kostru,

0:02:13.812,0:02:16.647
ve smyslu podstaty toho, čím se stane.

0:02:16.647,0:02:19.647
Malba jako celek je krásně zmanipulovaná,

0:02:19.647,0:02:21.800
aby ukázala iluzi těchto postav,

0:02:21.800,0:02:24.121
ale je také obnažená.

0:02:24.121,0:02:27.230
Žena: Idea člověka navracejícího se v prach,

0:02:27.230,0:02:28.647
ze kterého byl stvořen.

0:02:28.647,0:02:30.313
Tohle mě napadlo, když jste

0:02:30.313,0:02:33.200
mluvil o té materiálnosti malby.

0:02:33.200,0:02:35.200
Steven: Drží hadr svým palcem.

0:02:35.200,0:02:36.726
Žena: Aby si otřel štětec.

0:02:36.726,0:02:37.814
Steven: K otření štětce,

0:02:37.814,0:02:39.897
ale způsobem, že smrt nás setře všechny.

0:02:39.897,0:02:42.230
Je tu ten krásný způsob ve kterém

0:02:42.230,0:02:45.834
akt malování je ozvěnou, a to způsobem,

0:02:45.834,0:02:47.600
kterým nás smrt změní.

0:02:47.600,0:02:51.600
(hraje klavírní hudba)