Czech subtitles

← Jak fungují rasové předsudky ‒ a jak se jich zbavit

Get Embed Code
39 Languages

Showing Revision 13 created 08/26/2020 by Vladimír Harašta.

  1. Před několika lety jsem seděla v letadle
    se svým synem,
  2. kterému bylo pouhých pět let.
  3. Můj syn byl u vytržení z toho,
    že letí s maminkou.
  4. Koukal kolem sebe, všechno prozkoumával
  5. a zkoumal také lidi.
  6. A pak spatří jednoho muže a říká:
  7. „Koukej, ten pán vypadá jako táta!“
  8. Prohlédnu si toho muže,
  9. který rozhodně nevypadal jako můj manžel,
  10. ani trošku.
  11. Začala jsem se proto také rozhlížet
    a uvědomila jsem si,
  12. že ten muž byl
    jediným černochem na palubě.
  13. Myslela jsem si:
  14. “Aha.
  15. Budu si muset promluvit
    se svým synem o tom,
  16. že ne všichni černoši vypadají stejně.“
  17. Můj syn ke mně zvedl hlavu a řekl mi:
  18. „Doufám, že neokrade nikoho v letadle.“
  19. Odpověděla jsem: „Cože? Co jsi to řekl?“
  20. A on zopakoval: „Doufám,
    že ten pán neokrade nikoho v letadle.“
  21. Řekla jsem: „Proč to říkáš?
  22. Víš přece, že táta by v letadle nekradl.“
  23. A on odpověděl: „Jojo, já vím.“
  24. A já řekla: „No tak proč jsi to řekl?“
  25. Podíval se na mě
    se smutným výrazem ve tváři a dodal:
  26. „Nevím, proč jsem to řekl.
  27. Nevím, proč mě to napadlo.“
  28. Žijeme v tak krutém rasovém rozvrstvení,

  29. že i pětiletý nám dokáže říct,
    co se má stát,
  30. bez zločince,
  31. bez výslovné nenávisti.
  32. Spojení mezi černošstvím a kriminalitou
  33. si našlo cestu do mysli
    mého pětiletého syna.
  34. Najde si cestu do mysli všech našich dětí,
  35. do mysli každého z nás.
  36. Naše mysl je formovaná
    rasovými nerovnostmi,
  37. které na tomto světě vídáme,
  38. a výklady, jež nám pomáhají
    dát smysl nerovnostem, které vidíme:
  39. „Tito lidé jsou kriminálníci.“
  40. „Tito lidé jsou násilníci.“
  41. „Těchto lidí se máme bát.“
  42. Když můj výzkumný tým přivedl lidi
    do naší laboratoře

  43. a ukázal jim různé obličeje,
  44. zjistili jsme, že v souvislosti
    s černochy viděli
  45. rozmazané obrysy zbraní
    jasněji a rychleji.
  46. Předsudky nejen řídí, co vidíme,
  47. ale také kde hledáme.
  48. Zjistili jsme, že když pobídneme lidi
    k myšlení na násilný zločin,
  49. může je to vést k upření pohledu
    na černošský obličej
  50. a pryč od bělošského.
  51. Když pobídneme policisty k myšlenkám
    na dopadnutí, střílení a zatýkání,
  52. zavede to současně jejich pohled
    na černošské obličeje.
  53. Předsudky mohou nakazit každý aspekt
    našeho systému trestního soudnictví.

  54. V rozsáhlém souboru dat
    zabývajícím se možností trestu smrti
  55. jsme zjistili, že tmavší barva kůže
    více než zdvojnásobila šanci
  56. k odsouzení obžalovaného k trestu smrti ‒
  57. minimálně v případech,
    kdy obětmi byli běloši.
  58. Toto zjištění má velký význam,
  59. ačkoliv jsme měli kontrolu
    nad vážností zločinu
  60. a atraktivností obžalovaných.
  61. A ať jsme použili jakoukoliv proměnnou,
  62. zjistili jsme, že černoši dostali tresty
  63. úměrné jejich fyzickým černošským rysům:
  64. čím tmavší,
  65. tím spíš si zasloužili smrt.
  66. Předsudky mohou také ovlivnit,
    jak učitelé trestají žáky.

  67. S mými kolegy jsme zjistili,
    že učitelé vykazují potřebu
  68. ukáznit černošské žáky
    na druhém stupni přísněji
  69. než bělošské žáky
  70. za stejné opakované přestupky.
  71. Během nedávné studie jsme zjistili,
  72. že učitelé berou
    černošské žáky jako skupinu,
  73. ale bělošské žáky jako individua.
  74. Pokud například jeden černošský student
    něco provede
  75. a jiný černošský student něco provede
    o pár dní později,
  76. v případě druhého studenta učitel reaguje
  77. jako kdyby něco provedl dvakrát.
  78. Jakoby se hříchy jednoho dítěte
  79. kupily na hříchy jiných.
  80. Vytváříme škatulky,
    abychom světu dali smysl,

  81. abychom uhájili kontrolu a soudržnost,
  82. když přijde na podněty,
    kterými jsme neustále bombardováni.
  83. Škatulkování a předsudky,
    které se tím vytvoří,
  84. dovolují našemu mozku tvořit úsudky
    rychleji a efektivněji,
  85. jelikož instiktivně spoléhá na vzorce,
  86. které mu připadají předvídatelné.
  87. Tak jako nám škatulky dovolují
    se rychle rozhodnout,
  88. zároveň zesilují naše předsudky.
  89. Ty samé věci,
    které nám umožňují vidět svět,
  90. nás také mohou zaslepit.
  91. Zjednodušují naše rozhodnutí,
  92. bez zbytečného tlaku.
  93. Jenomže si vybírají vysokou daň.
  94. Co s tím můžeme dělat?

  95. Jsme náchylní k předsudkům,
  96. ale ne vždycky se podle toho chováme.
  97. Za určitých podmínek předsudky oživnou,
  98. za jiných dojde k jejich útlumu.
  99. Dám vám příklad.

  100. Mnoho z vás zná firmu Nextdoor.
  101. Jejím cílem je vytvořit pevnější,
    zdravější a bezpečnější sousedské vztahy.
  102. Nabízejí prostor online,
  103. kde se sousedé mohou scházet
    a sdílet informace.
  104. Ale Nextdoor brzy zjistil, že mají problém
  105. s rasovým profilováním.
  106. V typickém případě
  107. lidé vyhlédnou z okna,
  108. spatří černošského muže
    v jejich jinak bělošském sousedství
  109. a rychle dojdou k závěru,
    že má něco za lubem,
  110. ačkoliv neexistuje důkaz
    o kriminální činnosti.
  111. V mnoha případech je naše chování online
  112. odrazem našeho chování v opravdovém světě.
  113. Ale my nechceme vytvořit
    příliš jednoduchý systém,
  114. který by umocňoval předsudky
    a prohluboval rasovou nerovnost
  115. namísto toho, aby je odbourával.
  116. Zakladatel Nextdoor oslovil
    mě a pár dalších,

  117. abychom mu pomohli vyřešit, co s tím.
  118. Uvědomili si, že pro omezení
    rasového profilování na jejich platformě
  119. budou muset přidat frikci,
  120. což znamenalo,
    že budou muset lidi přibrzdit.
  121. Nextdoor měl před sebou volbu
  122. a navzdory všem jejich nutkáním,
  123. se tu frikci rozhodli přidat.
  124. Učinili tak přidáním jednoduchého seznamu.
  125. Na seznam dali tři položky.
  126. První vyzývala uživatele,
    aby se na chvíli zastavili
  127. a zamysleli se: „Z jakého důvodu
    jim byla tato osoba podezřelá?“
  128. Kategorie „černoch“ nedává
    příčinu k podezření.
  129. Druhá položka vyzývala uživatele,
    aby popsali fyzické rysy této osoby
  130. namísto jejich rasy a pohlaví.
  131. Třetí ‒ uvědomili si,
    že spousta lidí nevěděla,
  132. co rasové profilování vůbec je,
  133. a už vůbec, že se do něj zapojili.
  134. Nextdoor poskytl definici a vysvětlil jim,
  135. že takové chování je striktně zakázané.
  136. Většina z vás si patrně všimla nápisů
    na letištích a v metrech:
  137. „Když něco vidíte, řekněte něco.“
  138. Nextdoor se to pokusil upravit:
  139. „Pokud vidíte něco podezřelého,
  140. řekněte něco konkrétního.“
  141. Za použití této strategie
    a zpomalením lidí
  142. dokázal Nextdoor snížit
    rasové profilování o 75 procent.
  143. Lidé mi často říkají:

  144. „Není možné přidat frikci
    ve všech situacích a všech případech,
  145. zejména u lidí, kteří v každé situaci
    jednají impulzivně.“
  146. Ukázalo se ale, že frikci můžeme přidat
    ve více situacích než si myslíme.
  147. Při spolupráci s policejním oddělením
    v Oaklandu v Kalifornii
  148. jsme s mými kolegy pomohli jejich oddělení
  149. snížit počet kontrol u lidí,
  150. kteří se nedopustili
    žádného závažného zločinu.
  151. Nutili jsme přitom policisty,
  152. aby si před každým zastavením
    kladli otázku:
  153. „Zastavuji na základě rozumného důvodu,
  154. ano nebo ne?“
  155. Jinak řečeno,
  156. mám dostatek informací k tomu,
    abych tuto osobu spojil
  157. s konkrétním zločinem?
  158. Tím, že jsme otázku přidali na seznam,
  159. který vyplňují během kontroly,
  160. policisté přibrzdí, zastaví se a zamyslí:
  161. „Proč se chystám tuto osobu zastavit?“
  162. V roce 2017, než jsme tuto otázku
    vedenou rozumem přidali na formulář,

  163. proběhlo ve městě
    kolem 32 000 policejních kontrol.
  164. Rok po přidání této otázky
  165. se toto číslo snížilo na 19 000 kontrol.
  166. Jen samotné kontroly Afroameričanů
    klesly o 43 procent.
  167. A díky méně kontrolám černošských občanů
    se město nestalo nebezpečnějším.
  168. Ve skutečnosti se kriminalita snižovala
  169. a město se stalo pro všechny bezpečnějším.
  170. Jedním řešením může být
    snížení počtu nadbytečných kontrol.

  171. Dalším může být zlepšení kvality kontrol,
  172. které policisté provádí.
  173. S tím nám může pomoci technologie.
  174. Všichni víme o smrti George Floyda,
  175. protože ti, co se mu snažili pomoci,
    drželi v ruce mobilní telefony
  176. a natočili to hrůzné,
    osudné střetnutí s policií.
  177. Máme ale také další technologie,
    jejichž potenciál plně nevyužíváme.
  178. Policejní oddělení v celé zemi
  179. mají teď nařízeno nosit na těle kamery,
  180. takže máme záběry nejen nejextrémnějších
    a nejhrůznějších střetů,
  181. ale také z každodenní práce.
  182. Spolu s interdisciplinárním týmem
    ze Stanfordu

  183. jsme začali používat strojové učení,
  184. abychom mohli analyzovat
    velké množství střetů.
  185. Abychom lépe rozuměli tomu, co se stane
    během rutinních policejních kontrol.
  186. Zjistili jsme, že i když se policisté
    chovají profesionálně,
  187. mluví s černošskými řidiči
    méně zdvořile než s bělošskými.
  188. Jen z výběru slov, které použili,
  189. jsme byli schopní určit, zda mluvili
    s černošským nebo bělošským řidičem.
  190. Problém je,
    že valnou většinu kamerových záznamů

  191. policejní oddělení nepoužívají,
  192. aby zjistili, co se v ulicích děje,
  193. nebo k tréninku policistů.
  194. A to je velká škoda.
  195. Jak se rutinní kontrola promění
    ve smrtelné střetnutí?
  196. Jak k tomu došlo v případě
    George Floyda?
  197. Jak k tomu došlo v ostatních případech?
  198. Když mému nejstaršímu synovi
    bylo 16, uvědomil si,

  199. že když na něj běloši koukají,
    mají strach.
  200. Nejhorší je to ve výtahu, řekl mi.
  201. Když se zavřou dveře,
  202. lidé se v tom malém prostoru
    cítí jako lapeni v pasti, s někým,
  203. s kým se naučili spojovat nebezpečí.
  204. Můj syn cítí jejich rozpaky,
  205. a tak se na ně usměje, aby je uklidnil,
  206. aby zmírnil jejich strach.
  207. Když promluví,
  208. jejich tělo se uvolní.
  209. Lépe se jim dýchá.
  210. Líbí se jim jeho intonace,
  211. jeho dikce a výběr slov.
  212. Mluví jako jeden z nich.
  213. Myslívala jsem si, že můj syn
    je přírodně extrovertní po otci.
  214. Během této konverzace
    jsem si ale uvědomila,
  215. že jeho úsměv nebyl znamením,
  216. že se chce přátelit s cizími.
  217. Šlo o talisman,
    který používal k sebeobraně,
  218. dovednost k přežití, kterou natrénoval
    během tisíců jízd výtahem.
  219. Naučil se přizpůsobit napětí,
    které působí jeho barva kůže
  220. a která ohrožuje jeho život.
  221. Jsme si vědomi, že náš mozek je
    naprogramovaný k předsudkům

  222. a jeden způsob, jak to změnit,
    je zastavit se
  223. a zamyslet se nad důvody
    našich domněnek.
  224. Musíme se sami sebe zeptat:
  225. Jaké domněnky si s sebou bereme,
    když nastupujeme do výtahu?
  226. Nebo do letadla?
  227. Jak si můžeme být vědomi
    našich vlastních podvědomých předsudků?
  228. Koho tyto předsudky ochraňují?
  229. Koho ohrožují?
  230. Dokud si takové otázky nebudeme pokládat
  231. a nebudeme trvat na tom, aby naše školy
    naše soudy, naše policejní oddělení
  232. a všechny instituce udělaly to samé,
  233. budeme i nadále dovolovat předsudkům,
    aby nás zaslepovaly.
  234. A dokud to neuděláme,
  235. nikdo z nás nebude opravdu v bezpečí.
  236. Děkuji.