Return to Video

Brene Brownová: Síla zranitelnosti

  • 0:00 - 0:02
    Začala bych tímhle:
  • 0:02 - 0:04
    před pár lety mi zavolala jedna organizátorka akcí,
  • 0:04 - 0:06
    protože jsem měla mít někde řeč.
  • 0:06 - 0:08
    Zavolala mi a řekla:
  • 0:08 - 0:10
    "Zrovna zápasím s tím, jak
  • 0:10 - 0:12
    vás mám popsat na našem malém letáčku."
  • 0:12 - 0:14
    A já si pomyslela, "dobře, kde je problém?"
  • 0:14 - 0:16
    A ona řekla,"Viděla jsem vás mluvit
  • 0:16 - 0:19
    a asi vás nazvu výzkumnicí,
  • 0:19 - 0:21
    ale bojím se, že pokud to udělám, nikdo nepřijde,
  • 0:21 - 0:23
    protože si budou myslet, že jste nudná a irelevantní,"
  • 0:23 - 0:25
    (Smích)
  • 0:25 - 0:27
    OK.
  • 0:27 - 0:29
    A řekla: "Ale to, co se mi líbí na vašem přednášení
  • 0:29 - 0:31
    je, že jste vypravěčka.
  • 0:31 - 0:34
    Takže vás asi nazvu vypravěčkou."
  • 0:34 - 0:37
    A samozřejmě ta akademická, nejistá část mě samé
  • 0:37 - 0:39
    řekla: "Jak že mě to nazvete?"
  • 0:39 - 0:42
    A ona řekla,"Nazvu vás vypravěčkou."
  • 0:42 - 0:45
    A já odpověděla,"Proč ne rovnou kouzelným skřítkem?"
  • 0:45 - 0:48
    (Smích)
  • 0:48 - 0:51
    A potom jsem dodala, "nechte mě o tom ještě chvíli přemýšlet!"
  • 0:51 - 0:54
    Snažila jsem sebrat kuráž.
  • 0:54 - 0:57
    A pomyslila si, no tak jsem vypravěčkou.
  • 0:57 - 0:59
    Dělám kvalitativní výzkumy.
  • 0:59 - 1:01
    Shromažďuji příběhy, to je moje práce.
  • 1:01 - 1:04
    A příběhy jsou možná jen data s duší.
  • 1:04 - 1:06
    Možná jsem tedy prostě vypravěčkou.
  • 1:06 - 1:08
    A tak jsem řekla, "Víte co?
  • 1:08 - 1:11
    Proč prostě neřeknete, že jsem výzkumnice-vypravěčka."
  • 1:11 - 1:14
    A ona řekla, "Haha, taková věc neexistuje."
  • 1:14 - 1:16
    (Smích)
  • 1:16 - 1:18
    Takže jsem výzkumnicí-vypravěčkou
  • 1:18 - 1:20
    a dneska k vám budu mluvit --
  • 1:20 - 1:22
    mluvíme o rozšiřování obzoru a vnímání --
  • 1:22 - 1:24
    Takže dneska bych k vám ráda mluvila, vyprávěla pár příběhů
  • 1:24 - 1:27
    o části svého výzkumu,
  • 1:27 - 1:30
    který mi výrazně rozšířil obzory
  • 1:30 - 1:33
    a skutečně změnil způsob, jakým žiji a miluji,
  • 1:33 - 1:35
    to, jak pracuji a jakým jsem rodičem.
  • 1:35 - 1:37
    A tohle je začátek mého příběhu.
  • 1:37 - 1:40
    Když jsem byla mladou výzkumnou pracovnicí, doktorandkou,
  • 1:40 - 1:42
    v prvním ročníku jsem měla profesora,
  • 1:42 - 1:44
    který nám řekl,
  • 1:44 - 1:46
    "Jde o tohle.
  • 1:46 - 1:49
    Pokud to nejde změřit, tak to neexistuje."
  • 1:49 - 1:52
    A já myslela, že jsou to jen takové sladké řeči.
  • 1:52 - 1:55
    A řekla jsem, "Doopravdy?" a on řekl, "Rozhodně."
  • 1:55 - 1:57
    Musíte pochopit,
  • 1:57 - 1:59
    že jsem byla baklalářkou sociální práce, magistrou sociální práce,
  • 1:59 - 2:01
    a právě jsem dodělávala doktorát ze sociální práce,
  • 2:01 - 2:03
    takže v celé svojí akademické kariéře
  • 2:03 - 2:05
    jsem byla obklopena lidmi,
  • 2:05 - 2:07
    kteří věřili, že
  • 2:07 - 2:10
    život je bordel, který je třeba milovat.
  • 2:10 - 2:12
    Já uvažuji spíš takto: život je bordel,
  • 2:12 - 2:15
    ukliď ho, zorganizuj ho
  • 2:15 - 2:17
    a rožkatulkuj ho do krabic.
  • 2:17 - 2:19
    (Smích)
  • 2:19 - 2:22
    A tak myslím, že jsem našla svou cestu,
  • 2:22 - 2:25
    našla jsem povolání, které mě zajímá --
  • 2:25 - 2:28
    jedna z největších pravd v sociální práci
  • 2:28 - 2:31
    říká: polož se do toho nepohodlí té práce.
  • 2:31 - 2:34
    A já jsem typ člověka, co by vykopnul pryč to nepohodlí
  • 2:34 - 2:36
    přesunul ho někam jinam a dostal samé jedničky.
  • 2:36 - 2:39
    To bylo moje motto.
  • 2:39 - 2:41
    Byla jsem z toho úplně nadšená.
  • 2:41 - 2:44
    A řekla jsem si: tohle je přesně povolání pro mě,
  • 2:44 - 2:47
    protože mě zajímá tolik těch zaneřáděných témat.
  • 2:47 - 2:49
    A já je chci od nepořádku očistit.
  • 2:49 - 2:51
    Chci jim rozumět.
  • 2:51 - 2:53
    Chci se dostat na kloub věcem,
  • 2:53 - 2:55
    o kterých vím, že jsou důležité,
  • 2:55 - 2:57
    a zpřístupnit klíč k nim všem, aby ho mohli vidět.
  • 2:57 - 3:00
    Začala jsem se spojením.
  • 3:00 - 3:03
    Protože, pokud jste sociálním pracovníkem už 10 let,
  • 3:03 - 3:05
    tak si uvědomíte,
  • 3:05 - 3:08
    že spojení je to, proč jsme tady.
  • 3:08 - 3:11
    To je to, co dává naším životům význam a účel.
  • 3:11 - 3:13
    O něm to všechno je.
  • 3:13 - 3:15
    A nezáleží na tom, jestli mluvíte s lidmi,
  • 3:15 - 3:18
    kteří se angažují v sociální spravedlnosti, duševním zdraví, zneužívání a zanedbávání,
  • 3:18 - 3:20
    to, co víme, je, že spojení
  • 3:20 - 3:23
    schopnost cítit se spojen, je --
  • 3:23 - 3:26
    neurobiologicky to, jak jsme sestrojeni --
  • 3:26 - 3:28
    to, proč jsme tady.
  • 3:28 - 3:31
    Takže jsem si pomyslela, víte co, začnu u spojení.
  • 3:31 - 3:34
    Znáte přeci tu situaci,
  • 3:34 - 3:36
    kdy dostanete hodnocení od své šéfky
  • 3:36 - 3:39
    a ona vám řekne 37 věcí, které děláte opravdu skvěle
  • 3:39 - 3:41
    a jednu věc jako -- příležitost k růstu?
  • 3:41 - 3:43
    (Smích)
  • 3:43 - 3:46
    Vše, nad čím pak přemýšlíte, je ta příležitost k růstu, že?
  • 3:47 - 3:50
    Takže, ve skutečnosti to je cesta, kterou se má práce ubírala,
  • 3:50 - 3:53
    protože, když se zeptáte lidí na lásku,
  • 3:53 - 3:55
    tak vám řeknou o zranění v lásce.
  • 3:55 - 3:57
    Když se lidí zeptáte na sounáležitost a na to, kam patří,
  • 3:57 - 4:00
    tak vám poví o svých nejnesnesitelnějších zkušenostech
  • 4:00 - 4:02
    s tím, kdy byli vyloučeni.
  • 4:02 - 4:04
    A když se lidí zeptáte na spojení,
  • 4:04 - 4:07
    tak příběhy, které říkají, jsou o opaku - o odpojení.
  • 4:07 - 4:10
    Velmi rychle -- asi v šestém týdnu tohoto výzkumu --
  • 4:10 - 4:13
    jsem narazila tuto nepojmenovanou věc,
  • 4:13 - 4:16
    která totálně ničila spojení
  • 4:16 - 4:19
    ve smyslu, kterému jsem vůbec nerozuměla a který jsem nikdy neviděla.
  • 4:19 - 4:21
    Takže jsem si dala od výzkumu pauzu
  • 4:21 - 4:24
    a přemýšlela o tom, že musím vyřešit to, co to je.
  • 4:24 - 4:27
    A vyšlo mi, že to je stud.
  • 4:27 - 4:29
    Stud je skutečně snáz pochopitelný
  • 4:29 - 4:31
    jako strach z odpojení.
  • 4:31 - 4:33
    Něco se mnou je takové,
  • 4:33 - 4:36
    že když to ostatní lidé uvidí,
  • 4:36 - 4:39
    tak nebudu hodna spojení.
  • 4:39 - 4:41
    Můžu vám o tom říct jedno:
  • 4:41 - 4:43
    je to universální; my všichni to máme.
  • 4:43 - 4:45
    Jediní lidé, kteří neprožívají stud,
  • 4:45 - 4:47
    jsou ti, kteří nemají kapacitu spojit se s ostatními.
  • 4:47 - 4:49
    Nikdo o tom nechce mluvit,
  • 4:49 - 4:52
    a čím méně o tom mluvíte, tím víc to na vás sedá.
  • 4:54 - 4:56
    Co podpořilo tuto hanbu,
  • 4:56 - 4:58
    ten pocit, že "Nejsem dost dobrý," --
  • 4:58 - 5:00
    který všichni známe:
  • 5:00 - 5:02
    "Nejsem dost zajímavý. Nejsem dost hubený,
  • 5:02 - 5:04
    dost bohatý, hezký, nebo chytrý
  • 5:04 - 5:06
    dost vysoko postavený."
  • 5:06 - 5:08
    Věc, která to celé podmiňuje,
  • 5:08 - 5:11
    je nesmírná zranitelnost,
  • 5:11 - 5:13
    vědomí toho,
  • 5:13 - 5:15
    že aby se mohl určitý vztah nebo spojení stát,
  • 5:15 - 5:18
    musíme dovolit, abychom byli viděni,
  • 5:18 - 5:20
    doopravdy viděni.
  • 5:20 - 5:23
    Tušíte, jak jsem na tom se zranitelností já. Nesnáším ji.
  • 5:23 - 5:25
    A tak jsem si pomyslela, že je to má poslední šance
  • 5:25 - 5:28
    abych ji zahnala pryč svým pravítkem.
  • 5:28 - 5:31
    Řekla jsem si, jdu do toho a tuhle věc vyřeším,
  • 5:31 - 5:34
    strávím tím jeden rok a uplně zpochybním stud,
  • 5:34 - 5:36
    budu se snažit porozumět tomu, na jakém principu zranitelnost funguje,
  • 5:36 - 5:39
    a tak ji přechytračím.
  • 5:39 - 5:42
    Byla jsem připravená a skutečně nadšená.
  • 5:44 - 5:46
    A jak asi víte, nedopadlo to moc dobře.
  • 5:46 - 5:49
    (Smích)
  • 5:49 - 5:51
    Víte to.
  • 5:51 - 5:53
    Mohla bych vám toho říct hodně o hanbě,
  • 5:53 - 5:55
    ale musela bych si půjčit čas od všech ostatních.
  • 5:55 - 5:58
    Ale tady je to, do čeho se to dá shrnout --
  • 5:58 - 6:01
    asi jedna z nejdůležitějších věcí, kterým jsem se naučila
  • 6:01 - 6:04
    za deset let toho výzkumu.
  • 6:04 - 6:06
    Můj jeden rok
  • 6:06 - 6:08
    se změnil v šest let,
  • 6:08 - 6:10
    tisíce příběhů,
  • 6:10 - 6:13
    stovky dlouhých rozhovoru, cílové skupiny.
  • 6:13 - 6:15
    V jednu chvíli mi lidé dokonce posílali stránky svých deníčků,
  • 6:15 - 6:18
    posílali mi své příběhy --
  • 6:18 - 6:21
    tísíce kousků dat během šesti let.
  • 6:21 - 6:23
    A tak jsem na to jakž takž přišla.
  • 6:23 - 6:25
    Porozuměla jsem tomu, o čem je stud.
  • 6:25 - 6:27
    Tohle je způsob, jakým to funguje.
  • 6:27 - 6:29
    Napsala jsem knihu,
  • 6:29 - 6:31
    publikovala jsem teorii,
  • 6:31 - 6:34
    ale něco nebylo v pořádku --
  • 6:34 - 6:36
    a to tohle:
  • 6:36 - 6:38
    pokud bych vzala lidi, se kterými jsem dělala rozhovory
  • 6:38 - 6:41
    a rozdělila je na ty,
  • 6:41 - 6:44
    kteří mají pocit, že jsou hodnotní --
  • 6:44 - 6:46
    a to je to, o co skutečně jde,
  • 6:46 - 6:48
    sebeúcta --
  • 6:48 - 6:51
    mají silný pocit lásky a sounáležitosti --
  • 6:51 - 6:53
    a na lidi, kteří o něj usilují,
  • 6:53 - 6:55
    lidi, kteří se zamýšlejí nad tím, jestli jsou dostatečně dobří.
  • 6:55 - 6:57
    Byla tam jenom jedna neznámá
  • 6:57 - 6:59
    která oddělovala lidi, kteří mají
  • 6:59 - 7:01
    silný pocit lásky a sounáležitosti,
  • 7:01 - 7:03
    od lidi, kteří o to bojují.
  • 7:03 - 7:05
    A to, že lidé, kteří mají
  • 7:05 - 7:07
    silný pocit lásky a sounáležitosti
  • 7:07 - 7:10
    věří, že jsou hodni lásky a sounáležitosti.
  • 7:10 - 7:12
    To je ono.
  • 7:12 - 7:14
    Oni věří, že jsou hodnotní.
  • 7:15 - 7:18
    A pro mě, ta těžká část
  • 7:18 - 7:21
    téhle věci, která nám brání ve vztazích a spojení
  • 7:21 - 7:24
    je strach z toho, že nejsme vztahu hodni.
  • 7:24 - 7:26
    A to bylo něco, čemu jsem osobně a profesionálně
  • 7:26 - 7:29
    potřebovala porozumět lépe.
  • 7:29 - 7:32
    Takže jsem udělala to,
  • 7:32 - 7:34
    že jsem vzala všechny rozhovory,
  • 7:34 - 7:37
    kde jsem spatřila vědomí své hodnoty a viděla žít lidi tímto způsobem
  • 7:37 - 7:40
    a podívala se na ně.
  • 7:40 - 7:42
    Co mají tihle lidé společného?
  • 7:42 - 7:44
    Mám lehkou závislost na jedné kancelářské potřebě,
  • 7:44 - 7:47
    ale to je na jiné povídání.
  • 7:47 - 7:50
    Měla jsem složku a měla jsem fix,
  • 7:50 - 7:52
    a tak jsem si řekla, jak asi nazvu tento výzkum?
  • 7:52 - 7:54
    První slova, která mi přišla na mysl
  • 7:54 - 7:56
    byla "upřímní a srdeční".
  • 7:56 - 7:59
    Byli to dobrosrdeční lidé, kteří žili z hluboké vnitřní sebeúcty.
  • 7:59 - 8:02
    Takže jsem to napsala nahoru na tu složku
  • 8:02 - 8:04
    a začala jsem se dívat na data
  • 8:04 - 8:06
    Ve skutečnosti, udělala jsem to prvně
  • 8:06 - 8:08
    ve čtyřdenní
  • 8:08 - 8:11
    velmi intezivní analýze dat,
  • 8:11 - 8:14
    kdy jsem procházela materiály, rozhovory, vytahovala jsem příběhy a události.
  • 8:14 - 8:17
    Kde je to téma? Kde je ten vzorec?
  • 8:17 - 8:20
    Můj manžel opustil město i s dětmi
  • 8:20 - 8:23
    protože já se vždycky dostanu do bláznivého, pollockovského stavu,
  • 8:23 - 8:25
    kdy jenom píšu
  • 8:25 - 8:28
    a jsem ve výzkumném režimu.
  • 8:28 - 8:30
    A zde je to, na co jsem přišla.
  • 8:32 - 8:34
    To, co měli společné
  • 8:34 - 8:36
    je pocit odvahy.
  • 8:36 - 8:39
    A ráda bych na chvíli oddělila odvahu od hrdinství.
  • 8:39 - 8:41
    Odvaha, původní definice odvahy,
  • 8:41 - 8:43
    když to slovo poprvé přišlo do angličtiny --
  • 8:43 - 8:46
    je z latinského cor, tedy srdce --
  • 8:46 - 8:48
    a ta původní definice
  • 8:48 - 8:51
    byla, říci příběh o tom, kým jsi, celým srdcem.
  • 8:51 - 8:53
    Takže tihle lidé
  • 8:53 - 8:55
    měli jednoduše odvahu
  • 8:55 - 8:57
    být nedokonalí.
  • 8:58 - 9:00
    Měli soucit,
  • 9:00 - 9:03
    byli laskaví nejdřív k sobě a pak také k ostatním,
  • 9:03 - 9:06
    protože, jak se ukazuje, nemůžeme mít soucit s ostatními lidmi,
  • 9:06 - 9:09
    pokud neumíme jednat laskavě sami se sebou.
  • 9:09 - 9:11
    A ta poslední věc byla, že měli spojení,
  • 9:11 - 9:13
    a - což byla ta těžká část --
  • 9:13 - 9:16
    jako výsledek vlastní autentičnosti,
  • 9:16 - 9:19
    byli schopni nechat plavat to, o čem si mysleli, že by se tím měli stát,
  • 9:19 - 9:21
    aby byli tím, čím skutečně byli,
  • 9:21 - 9:24
    což je nezbytné pro dosažení
  • 9:24 - 9:26
    vztahů a spojení.
  • 9:28 - 9:30
    Ta další věc, kterou měli společnou,
  • 9:30 - 9:32
    bylo toto.
  • 9:35 - 9:38
    Oni plně přijali zranitelnost.
  • 9:40 - 9:43
    Věřili,
  • 9:43 - 9:46
    že to, co je činí zranitelnými,
  • 9:46 - 9:48
    je činí také krásnými.
  • 9:50 - 9:52
    Nemluvili o zranitelnosti
  • 9:52 - 9:54
    jako o něčem pohodlném,
  • 9:54 - 9:57
    ani o ní nemluvili jako o něčem nesnesitelném --
  • 9:57 - 9:59
    jak jsem to slyšela dříve, když jsem dělala rozhovory o studu.
  • 9:59 - 10:02
    Mluvili o ní jako o nečem nezbytném.
  • 10:03 - 10:05
    Mluvili o ochotě
  • 10:05 - 10:08
    říct "Miluju tě" jako první,
  • 10:08 - 10:11
    o ochotě
  • 10:11 - 10:13
    udělat něco
  • 10:13 - 10:16
    bez jakýchkoliv záruk,
  • 10:16 - 10:18
    ochotě
  • 10:18 - 10:20
    vydýchat čekání na doktorův telefonát
  • 10:20 - 10:22
    po testu na mamogramu.
  • 10:23 - 10:26
    Jsou ochotni investovat to vztahu,
  • 10:26 - 10:29
    který může i nemusí vyjít.
  • 10:29 - 10:32
    Sami považovali právě tohle za stěžejní.
  • 10:32 - 10:35
    Já osobně jsem to považovala za zradu.
  • 10:35 - 10:38
    Nemohla jsem uvěřit, že jsem byla věrná
  • 10:38 - 10:40
    výzkumu --
  • 10:40 - 10:42
    definice výzkumu
  • 10:42 - 10:45
    je kontrolovat a předvídat, studovat určitý fenomén,
  • 10:45 - 10:47
    pro předem daný důvod,
  • 10:47 - 10:49
    kontrolovat a předvídat.
  • 10:49 - 10:51
    A teď moje mise
  • 10:51 - 10:53
    kontrolovat a předvídat
  • 10:53 - 10:56
    ukázala, že žít se má se zranitelností,
  • 10:56 - 10:59
    bez kontroly a předvídání.
  • 10:59 - 11:02
    Toto vedlo k malému kolapsu --
  • 11:02 - 11:06
    (Smích)
  • 11:06 - 11:09
    -- což ve skutečnosti vypadalo spíš jako tohle.
  • 11:09 - 11:11
    (Smích)
  • 11:11 - 11:13
    A stalo se tak.
  • 11:13 - 11:16
    Já to nazvala kolapsem, můj terapeut duchovním probuzením.
  • 11:17 - 11:19
    Duchovní probuzení zní líp než kolaps,
  • 11:19 - 11:21
    ale ujišťuji vás, že to byl kolaps.
  • 11:21 - 11:23
    Musela jsem odložit svá data, a musela jsem hledat terapeuta.
  • 11:23 - 11:26
    Dovolte mi něco říct; zjistíte, kdo jste
  • 11:26 - 11:29
    když zavoláte přátelům a řeknete, "Myslím, že potřebuju pomoc.
  • 11:29 - 11:32
    Máte nějaká doporučení?"
  • 11:32 - 11:34
    Protože asi tak pět mých přátel reagovalo:
  • 11:34 - 11:36
    "Teeda. Já bych něchtěl být tvůj terapeut."
  • 11:36 - 11:39
    (Smích)
  • 11:39 - 11:41
    A já řekla,"Co tím chcete říct?"
  • 11:41 - 11:44
    O oni odpověděli, "Jenom takové řeči, však víš.
  • 11:44 - 11:46
    Nenos to svoje pravítko."
  • 11:46 - 11:49
    A já řekla,"OK."
  • 11:51 - 11:53
    Tak jsem si našla terapeuta.
  • 11:53 - 11:56
    Na své první setkání s ní, Diana se jmenovala,
  • 11:56 - 11:58
    jsem si přinesla svůj seznam toho
  • 11:58 - 12:01
    jak žijí mí dobrosrdeční lidé, a posadila jsem se.
  • 12:01 - 12:03
    A ona řekla, "Jak se cítíte?"
  • 12:03 - 12:06
    A já odpověděla, "Skvěle. Jde to."
  • 12:06 - 12:08
    A ona se zeptala,"Co se děje?"
  • 12:08 - 12:11
    Byla to terapeutka, která léčí terapeuty,
  • 12:11 - 12:13
    my musíme chodit k takovým,
  • 12:13 - 12:16
    protože jejich detektory lži jsou kvalitní.
  • 12:16 - 12:18
    (Smích)
  • 12:18 - 12:20
    A tak jsem řekla,
  • 12:20 - 12:22
    "Tady je ta věc, se kterou bojuji."
  • 12:22 - 12:24
    A ona se zeptala, "S čím bojujete?"
  • 12:24 - 12:27
    A já řekla," No, mám určitý problém se zranitelností.
  • 12:27 - 12:30
    A vím, že zranitelnost je základem
  • 12:30 - 12:32
    hanby a strachu
  • 12:32 - 12:34
    a našeho boje o sebeúctu.
  • 12:34 - 12:37
    Ale zároveň se zdá, že je rodištěm
  • 12:37 - 12:40
    radosti a kreativity,
  • 12:40 - 12:42
    sounáležitosti a lásky.
  • 12:42 - 12:44
    A myslím, že mám problém
  • 12:44 - 12:47
    a potřebuji pomoc."
  • 12:47 - 12:49
    A ještě jsem řekla, "Tady je ta věc.
  • 12:49 - 12:51
    Nemá to nic do činění s rodinou,
  • 12:51 - 12:53
    žádné hnusy z dětství."
  • 12:53 - 12:55
    (Smích)
  • 12:55 - 12:58
    "Prostě potřebuju nějaké strategie."
  • 12:58 - 13:02
    (Smích)
  • 13:02 - 13:05
    (Potlesk)
  • 13:05 - 13:07
    Děkuji vám.
  • 13:09 - 13:12
    A ona se tváří asi takhle.
  • 13:12 - 13:14
    (Smích)
  • 13:14 - 13:17
    A potom jsem řekla, "Je to asi špatné, že?"
  • 13:17 - 13:20
    A ona řekla, "Není to ani špatné, ani dobré."
  • 13:20 - 13:22
    (Smích)
  • 13:22 - 13:24
    "Je to to, co to je."
  • 13:24 - 13:27
    A já si řekla," Panebože, tohle bude děs."
  • 13:27 - 13:30
    (Smích)
  • 13:30 - 13:32
    A byl. A zároveň nebyl.
  • 13:32 - 13:35
    A trvalo to asi rok.
  • 13:35 - 13:37
    Jak víte, jsou lidé,
  • 13:37 - 13:40
    kteří, když si uvědomí že zranitelnost a něha jsou důležité,
  • 13:40 - 13:43
    tak se jim oddají a poddají.
  • 13:43 - 13:45
    Za A: to není můj případ
  • 13:45 - 13:48
    a za B: s takovými lidmi se ani nebavím.
  • 13:48 - 13:51
    (Smích)
  • 13:51 - 13:54
    Pro mě to byla roční pouliční rvačka.
  • 13:54 - 13:56
    Naprostá řezničina.
  • 13:56 - 13:58
    Zranitelnost do mě vrazila, já vrazila do ní.
  • 13:58 - 14:01
    Prohrála jsem,
  • 14:01 - 14:03
    ale asi znovu získala svůj život.
  • 14:03 - 14:05
    Pak jsem se vrhla zpátky na svůj výzkum
  • 14:05 - 14:07
    a strávila jsem dalších pár let
  • 14:07 - 14:10
    tím, abych opravdu pochopila, kdo jsou ti dobrosrdeční lidé,
  • 14:10 - 14:12
    jaká rozhodnutí dělají
  • 14:12 - 14:14
    a co děláme my
  • 14:14 - 14:16
    se zranitelností.
  • 14:16 - 14:18
    Proč s ní tolik bojujeme.
  • 14:18 - 14:21
    A jsem v boji se zranitelností sama?
  • 14:21 - 14:23
    Ne.
  • 14:23 - 14:25
    Tohle jsem se naučila.
  • 14:26 - 14:29
    Ochromujeme zranitelnost --
  • 14:29 - 14:31
    když čekáme na ten telefonát.
  • 14:31 - 14:33
    Vtipná věc, dala jsem na Twitter a Facebook
  • 14:33 - 14:35
    otázku "Jak byste definovali zranitelnost?
  • 14:35 - 14:37
    Co vás činí zranitelnými?"
  • 14:37 - 14:40
    A během hodiny a půl jsem měla přes 150 odpovědí.
  • 14:40 - 14:42
    Protože jsem chtěla vědět
  • 14:42 - 14:44
    jak to mají ostatní:
  • 14:45 - 14:47
    To, když musím svého manžela žádat o pomoc,
  • 14:47 - 14:50
    protože jsem nemocná a jsme čerstvě svoji;
  • 14:50 - 14:53
    když chci po svém muži sex;
  • 14:53 - 14:55
    když chci sex po svojí ženě;
  • 14:55 - 14:58
    když mě odmítnou; když zvu někoho na rande;
  • 14:58 - 15:00
    při čekání, až doktor zavolá zpátky;
  • 15:00 - 15:03
    když mě propouštějí; když propouštím lidi --
  • 15:03 - 15:05
    to je svět, ve kterém žijeme.
  • 15:05 - 15:08
    Žijeme ve zranitelném světě.
  • 15:08 - 15:10
    A jeden ze způsobů, jak s tím jednáme
  • 15:10 - 15:12
    je to, že se tu zranitelnost snažíme ochromit.
  • 15:12 - 15:14
    Myslím, že je pro to důkaz --
  • 15:14 - 15:16
    není to jediná příčina
  • 15:16 - 15:18
    ale myslím si, že je obrovská --
  • 15:18 - 15:22
    jsme ta nejzadluženější,
  • 15:22 - 15:25
    nejtlustší,
  • 15:25 - 15:28
    nejzávislejší a nejléčenější
  • 15:28 - 15:30
    generace dospělých v historii USA.
  • 15:33 - 15:36
    Ten problém je -- a to jsem se naučila z výzkumu --
  • 15:36 - 15:39
    že nemůžete výběrově umrtvit emoce.
  • 15:40 - 15:43
    Nemůžete říct, tady jsou ty špatné věci.
  • 15:43 - 15:45
    Tady je zranitelnost, tady je žal, tady je hanba,
  • 15:45 - 15:47
    tady je strach, tady je zklamání,
  • 15:47 - 15:49
    a tyhle pocity já nechci cítit.
  • 15:49 - 15:52
    Dám si radši pár piv a banánovo-oříškový muffin.
  • 15:52 - 15:54
    (Smích)
  • 15:54 - 15:56
    Nechci prožívat takové věci.
  • 15:56 - 15:58
    Vím, že moc dobře víte, čemu se smějete.
  • 15:58 - 16:01
    Vrtám se vám do života za peníze.
  • 16:01 - 16:03
    Bože.
  • 16:03 - 16:05
    (Smích)
  • 16:05 - 16:08
    Nemůžete umrtvit tyhle těžké city
  • 16:08 - 16:10
    bez umrtvování těch dalších emocí.
  • 16:10 - 16:12
    Nemůžete výběrově umrtvovat.
  • 16:12 - 16:15
    Takže když se snažíme umrtvovat,
  • 16:15 - 16:17
    tak taky umrtvujeme radost,
  • 16:17 - 16:19
    umrtvujeme vděčnost,
  • 16:19 - 16:21
    umrtvujeme štěstí.
  • 16:21 - 16:24
    A potom jsme trosky,
  • 16:24 - 16:26
    které se snaží nají smysl a význam,
  • 16:26 - 16:28
    a cítíme se zranitelní,
  • 16:28 - 16:31
    takže pak si dáme pár piv a banánovo-oříškový muffin.
  • 16:31 - 16:34
    A stává se z toho nebezpečný kruh.
  • 16:36 - 16:39
    Jedna z věcí, o které bychom měli přemýšlet,
  • 16:39 - 16:41
    je, proč a jak umrtvujeme.
  • 16:41 - 16:44
    A nemusí to být jenom závislost.
  • 16:44 - 16:46
    Další věc, kterou děláme,
  • 16:46 - 16:49
    je, že se snažíme činit ze všeho nejistého jistoty.
  • 16:50 - 16:53
    Náboženství se stalo z důvěry ve víru a tajemství
  • 16:53 - 16:55
    jistotou.
  • 16:55 - 16:58
    Já mám pravdu, ty se mýlíš, tak sklapni.
  • 16:58 - 17:00
    To je ono.
  • 17:00 - 17:02
    Jenom jistota.
  • 17:02 - 17:04
    Čím víc se bojíme, tím zranitelnější jsme,
  • 17:04 - 17:06
    a tím víc se bojíme.
  • 17:06 - 17:08
    Tak vypadá dnešní politika.
  • 17:08 - 17:10
    Už tam není žádná diskuze.
  • 17:10 - 17:12
    Žádná debata.
  • 17:12 - 17:14
    Všechno je to o vině.
  • 17:14 - 17:17
    Víte, jak vinu popisuje výzkum?
  • 17:17 - 17:20
    Jako způsob odstranění bolesti a nepohodlí.
  • 17:21 - 17:23
    My dokonalí.
  • 17:23 - 17:26
    Pokud někdo chce, aby jeho život vypadal takhle, jsem to já.
  • 17:26 - 17:28
    Ale nefunguje to.
  • 17:28 - 17:30
    Protože my bereme tuk ze svých zadků
  • 17:30 - 17:32
    a dáváme si ho do tváří.
  • 17:32 - 17:35
    (Smích)
  • 17:35 - 17:37
    Doufám, že za sto let
  • 17:37 - 17:39
    se na to lidé ohlédnou a řeknou si "Vau!"
  • 17:39 - 17:41
    (Smích)
  • 17:41 - 17:43
    Zdokonalujeme, a to je ta největší hrozba,
  • 17:43 - 17:45
    své děti.
  • 17:45 - 17:47
    Řeknu vám, jak se díváme na děti.
  • 17:47 - 17:50
    Oni jsou uzpůsobené pro boj, když se tu ocitnou.
  • 17:50 - 17:53
    A když držíte ta dokonalá malá miminka v rukou,
  • 17:53 - 17:55
    naše práce není říct,"Podívej se na ni, je perfektní.
  • 17:55 - 17:57
    Na mě je udržovat ji perfektní --
  • 17:57 - 18:00
    zajistit, že se dostane v páté třídě do tenisového týmu a v sedmé na Yale."
  • 18:00 - 18:02
    To není náš úkol.
  • 18:02 - 18:04
    Náš úkol je podívat se a říct,
  • 18:04 - 18:07
    "Víš co? Jsi nedokonalá, a jsi uzpůsobena k boji,
  • 18:07 - 18:09
    ale jsi hodna lásky a sounáležitosti."
  • 18:09 - 18:11
    To je naše práce.
  • 18:11 - 18:13
    Ukažte mi generaci dětí vychovaných v takovém prostředí
  • 18:13 - 18:16
    a skončíme s problémy, které dnes vidíme.
  • 18:16 - 18:20
    Předstíráme, že to, co děláme,
  • 18:20 - 18:23
    nemá žádný efekt na lidi.
  • 18:23 - 18:25
    Ale máme ho v osobních životech.
  • 18:25 - 18:27
    Máme ho ve společnosti --
  • 18:27 - 18:29
    když pomáháme, u naftové katastrofy,
  • 18:29 - 18:31
    když vypovídáme u soudu --
  • 18:31 - 18:33
    předstíráme, že to, co děláme,
  • 18:33 - 18:36
    nemá žádný znatelný dopad na ostatní lidi.
  • 18:36 - 18:39
    Firmám bych řekla, tohle nejsou naši první lidé na rodeo.
  • 18:40 - 18:42
    Potřebujeme, abyste byli autentičtí a reální
  • 18:42 - 18:44
    a řekli, "Omlouváme se.
  • 18:44 - 18:47
    My to spravíme."
  • 18:50 - 18:52
    A ještě je jeden způsob, a tím to tu zakončím.
  • 18:52 - 18:54
    Tohle jsem zjistila:
  • 18:54 - 18:56
    abychom byli viditelni,
  • 18:56 - 18:58
    opravdu viditelni,
  • 18:58 - 19:01
    viditelní ve své zranitelnosti,
  • 19:01 - 19:03
    abychom milovali celým svým srdcem,
  • 19:03 - 19:05
    i když nemáme žádnou záruku --
  • 19:05 - 19:07
    a to je skutečně těžké.
  • 19:07 - 19:10
    Jako rodič vám můžu říct, že to je nesmírně těžké --
  • 19:12 - 19:15
    praktikovat vděčnost a radost
  • 19:15 - 19:17
    v momentech hrůzy,
  • 19:17 - 19:19
    když se ptáme, "Můžu skutečně tak moc milovat?
  • 19:19 - 19:21
    Můžu tak nadšeně věřit?
  • 19:21 - 19:24
    Dokážu mít dost vášně?"
  • 19:24 - 19:26
    prostě být schopný se zastavit a místo hroucení se ze všeho, co by se mohlo stát,
  • 19:26 - 19:29
    říci, "Jsem tak vděčná,
  • 19:29 - 19:32
    protože má zranitelnost znamená, že žiju."
  • 19:33 - 19:36
    A to poslední, což považuji za to nejdůležitější,
  • 19:36 - 19:39
    je věřit, že jsme dostateční.
  • 19:39 - 19:41
    Protože pokud pracujeme z místa,
  • 19:41 - 19:44
    které říká, "Jsem dostatečný,"
  • 19:45 - 19:48
    pak přestaneme řvát a začneme poslouchat,
  • 19:49 - 19:51
    jsme laskavější a milejší k lidem okolo sebe,
  • 19:51 - 19:54
    a jsme laskavější a milejší k sobě navzájem.
  • 19:54 - 19:56
    To je vše, co mám. Děkuji.
  • 19:56 - 19:59
    (Potlesk)
Titel:
Brene Brownová: Síla zranitelnosti
Speaker:
Brené Brown
Beskrivelse:

Brene Brownová studuje lidské vztahy a spojení -- to, jak se dokážeme vcítit, milovat a sounáležet. Ve výstižném a zábavném projevu v TEDxHoustonu, s námi sdílí svůj výzkum, který ji vyslal na osobní tázání po poznání sebe sama a porozumění lidstvu. Projev ke sdílení.

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
19:59
Adam Hlavka added a translation

Czech subtitles

Revisioner