-
Jsou zde hranice které nikdy nepřekročíme?
-
Místa která nikdy nenavštívíme,
jedno jak moc se budeme snažit?
-
Ukazuje se, že jsou.
-
dokonce i se sci-fi technologiemi,
jsme uvězněni v naší vesmírné bublině
-
Jak to?
A jak daleko se můžeme dostat?
-
Žijeme v poklidném ramenu Mléčné dráhy;
průměrně velké spírální galaxii,
-
-široké asi 100,000 světelných let-
-
složené z miliard hvězd, plynných mračen,
temné hmoty, černých děr, neutronových hvězd,
-
a planet, se supermasivní
černou dírou v centru galaxie.
-
Z dálky se zdá hustá, ve skutečnosti
sestává hlavně z prázdného prostoru.
-
Se současnou technologií by poslat
člověka k nejbližší hvězdě zabralo tisíce let.
-
Takže naše galaxie je docela velká.
-
Mléčná dráha ovšem není sama.
-
Spolu s galaxií Andromeda,
a více než 50 trpasličími galaxiemi,
-
je součástí "Místní skupiny";
-
oblasti vesmíru zhruba
deset milionů světelných let v průměru.
-
Ta je jednou ze stovek skupin
nadkupy Laniakea,
-
což je pouze jedna z milionů nadkup,
-
které tvoří pozorovatelný vesmír.
-
Nyní si představme
že máme skvělou budoucnost.
-
Lidstvo se stane civilizací třetího typu,
-
nebude vyhubeno mimozemšťany,
-
a vyvine mezihvězdné cesty
založené na našem chápání fyziky.
-
Jak daleko jsme schopni
se v tomto scénáři dostat?
-
Inu; Místní skupina.
-
Je to největší celek,
kterého bude lidstvo kdy součástí.
-
Ačkoli je jistě velká, Místní skupina je
0.00000000001 %
-
Pozorovatelného vesmíru
-
Chvilku to číslo nechejme vstřebat.
-
Jsme omezeni na
sto miliontin procenta pozorovatelného vesmíru.
-
Samotný fakt že je zde pro nás limit,
a že nebudeme schopni
-
dotknout se toliko vesmíru,
je trochu děsivě.
-
Proč nemůžeme jít dál?
-
Má to co dělat s povahou ničeho.
-
Nic, neboli prázdný prostor, není vůbec
prázdný, ale má svou vlastní energii;
-
takzvané "kvantové fluktuace".
-
V menším měřítku se zde stále něco děje,
částice a antičástice
-
se objevují a anihilují navzájem.
-
Můžete si představit kvantové vakuum
jako bublající část:
-
s hustšími a méně hustými oblastmi.
-
Nyní se vraťme o 13,8 miliard let
kdy se struktura vesmíru
-
neskládala z vůbec ničeho.
-
Hned po velkém třesku, v události
známé jako inflace, pozorovatelný vesmír
-
expandoval z velikosti kuličky
do bilionů kilometrů ve zlomku sekundy.
-
Toto náhlé roztáhnutí vesmiru,
bylo tak rychlé a extrémní,
-
že všechny tyto kvantové fluktuace
byly roztaženy také,
-
a subatomické vzdálenosti
se staly galaktickými,
-
stejně jako husté a méně husté oblasti.
-
Po inflaci,
gravitace začala táhnout vše zpět k sobě.
-
Ve velkém, expanze
byla příliš rychlá a silná na to
-
aby byla překonána, v malém
gravitace převládla a zvítězila.
-
Takže časem husté oblasti
čí bubliny ve vesmíru,
-
vyrostly do skupin galaxií,
jako ta ve které jsme dnes.
-
Pouze věci v naší Místní skupině
jsou k nám vázány gravitací.
-
Počkat
V čem je tedy problém?
-
Proč nemůžeme cestovat z jedné
bubliny do druhé?
-
Tady to vše zkomplikuje temná energie.
-
Asi před šesti miliardami let,
to převzala temná energie.
-
V podstatě neviditelná síla či efekt,
způsobující
-
a urychlující expanzi vesmíru.
-
Nevíme proč ani co temná energie je,
ale její efekt pozorujeme jasně.
-
V raném vesmíru byly větší, chladné
skvrny okolo místní skupiny,
-
které vyrostly do kup o tisících galaxií.
-
Jsme obklopeni mnoha věcmi
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
