Mýtus levé a pravé části mozku - Elizabeth Waters

Celou lekci najdete zde: https://ed.ted.com/lessons/the-left-brain-vs-right-brain-myth-elizabeth-waters

Lidský mozek je viditelně rozdělen na levou a pravou část. Tato struktura inspirovala jednu z nejrozšířenějších myšlenek o mozku: levá část ovládá logiku a pravá kreativitu. Přesto se jedná o mýtus, který není podložen vědeckými důkazy. Jak vznikla tato myšlenka a co je na ní špatně? Elizabeth Waters se této mylné představě podívá na zoubek.

Lekci vytvořila Elizabeth Waters, animace Daniel Gray.

Když se podíváte na lidský mozek,

jeho hrbolatý povrch je viditelně
rozdělený na levou a pravou část.

Tato struktura inspirovala jednu
z nejrozšířenějších představ o mozku:

levá část ovládá logiku

a pravá kreativitu.

Přesto se jedná o mýtus
nepodložený vědeckými důkazy.

Odkud tedy pochází
tato zavádějící představa

a v čem se mýlí?

Mozek má opravdu levou a pravou část,

což je nejzřetelnější
na jeho vnější vrstvě neboli kůře.

Jeho vnitřní části, jako je striatum,

hypothalamus,

thalamus

a mozkový kmen

vypadají, že jsou
z jedné nepřerušované tkáně.

Ve skutečnosti ale také
mají svou levou a pravou část.

Levá a pravá část mozku
řídí různé tělesné funkce,

např. pohyb a zrak.

Pravá část mozku ovládá pohyb
levé paže a nohy, a naopak.

Systém zraku je ještě složitější.

Každé oko má
levé a pravé zorné pole.

Obě levá zorná pole jsou odeslána
do pravé části mozku

a obě pravá zorná pole
do jeho levé části.

Pro vytvoření úplného obrazu
tak mozek používá obě své části.

Vědci s jistotou neví,
proč k tomuto křížení dochází.

Jedna teorie říká, že to u zvířat začalo
vývojem komplexnějších nervových systémů,

protože rychlejší reflexy
znamenaly výhodu pro přežití.

Pokud zvíře vidí
dravce ze své levé strany,

je nejlepší uniknout vpravo.

Můžeme tak říci, že řízení zraku
a pohybu jsou dva systémy,

které spoléhají na levopravou strukturu.

Když však tuto myšlenku aplikujeme
na logiku a kreativitu, je to problém.

Toto mylné pojetí začalo
v polovině 19. století,

kdy dva neurologové, Broca a Wernicke,

vyšetřovali pacienty, kteří měli
problémy s komunikací kvůli zranění.

Vědci u pacientů objevili
poškození levého temporálního laloku,

a tak prohlásili,
že jazyk je řízen levou částí mozku.

Tato představa se dostala
do všeobecného povědomí.

Autor Robert Louis Stevenson

pak představil myšlenku
souboje logické levé hemisféry

s emocionální pravou hemisférou

v podobě jeho postav
Dr. Jekylla a pana Hydea.

Tato představa však padla,
když lékaři a vědci vyšetřili pacienty,

kterým chyběla jedna hemisféra,

nebo ty, kteří měli hemisféry odděleny.

Tito pacienti vykazovali
úplný rozsah chování,

jak logické, tak i kreativní.

Pozdější výzkum ukázal,

že pro určité funkce je jedna část mozku
aktivnější než ostatní.

Jazyk se nachází více nalevo

a pozornost napravo.

Jedna strana mozku
tak může odvádět více práce,

ale to je určeno spíše systémem
než konkrétním člověkem.

Neexistují žádné důkazy o tom,

že by někteří jedinci měli
dominantnější určitou část mozku,

nebo důkaz, který by podpořil myšlenku

levopravého rozdělení
mezi logiku a kreativitu.

Někteří lidé mohou být
obzvláště logičtí nebo kreativní,

ale to nemá souvislost
s určitou částí mozku.

Dokonce neobstojí ani představa logiky
a kreativity, které jdou proti sobě,

Řešení komplexních matematických problémů
vyžaduje inspirovanou kreativitu

a mnoho skvělých uměleckých děl
obsahuje složité logické rámce.

Téměř každý výkon kreativity
a logiky vyžaduje,

aby mozek fungoval jako jeden celek.