Tři způsoby, kterými mláďata savců přicházína svět – Kate Slabosky

Podívejte se na celou lekci: http://ed.ted.com/lessons/the-three-different-ways-mammals-give-birth-kate-slabosky

Všichni savci sdílí některé vlastnosti jako teplokrevnost a kostěnou páteř. I přesto je mezi nimi mnoho rozdílů – jeden z nejvýraznějších je to, jak jejich mláďata přicházína svět. Kate Slabosky představuje placentály, vačnatce i ptakořitné a jejich způsoby „rození“ mláďat.

Lekce od Kate Slabosky, animace od Compote Collective.

Co mají tahle zvířata společného?

Víc než si myslíte.

Společně s dalšími více než
5 000 druhy patří mezi savce,

neboli náleží do třídy savci.

Všichni savci jsou obratlovci,
tedy mají páteř.

Liší se však
od jiných obratlovců

množstvím společných vlastností.

Mezi ně patří teplokrevnost,

chlupy nebo srst,

schopnost dýchat plícemi

a krmení mláďat mateřským mlékem.

I přes podobnosti mají tato stvoření

spoustu biologických odlišností,

jedna z nejvýraznějších souvisí s tím,
jak přichází na svět.

Pojďme začít s těmi nejznámějšími,
s placentály.

Do této skupiny patří lidé,

kočky,

psi,

žirafy,

a dokonce plejtvák obrovský,
největší zvíře na Zemi.

Jeho placenta, pevný disk prokrvené tkáně,

se přichytí na stěnu dělohy,
aby vyživovala vyvíjející se zárodek.

Placenta během těhotenství
udržuje mládě naživu.

Je přímo spojená
s krevním oběhem matky

a předává živiny a kyslík
přímo do těla mláděte

přes pupečník,

také umožňuje zbavovat se
odpadních látek.

Placentálové v děloze tráví
daleko více času než ostatní savci.

Například malí plejtváci uvnitř své matky
stráví téměř celý rok.

Placenta je udržuje při životě
až do porodu,

kdy se pupečník roztrhne

a dýchací systém nově narozeného
mláděte,

stejně jako oběhový systém

a vylučovací systém přeberou její funkci.

Novorozené mládě měří asi 7 m
a už je schopné plavat.

Stráví dalších šest měsíců

pitím 225 litrů hustého, tučného
mateřského mléka denně.

V Austrálii najdete další
typ savců –

vačnatce.

Mláďata vačnatců jsou při narození
tak drobná a křehká,

že jejich vývoj musí pokračovat
ve vaku matky.

Například kunovec,
jeden z nejmenších vačnatců,

který váží při narození pouze
18 miligramů,

což je asi jako 30 zrnek cukru.

Samice klokana, dalšího vačnatce,

rodí vždy jedno mládě velikosti fazole.

Mládě leze dolů
středem tří vagín své matky

a potom musí vyšplhat do vaku,

kde stráví 6 až 11 měsíců sáním mléka.

I poté, co mladý klokan opustí
svou vyhřátou skrýš, se vrací,

aby si dal mléko.

Někdy je jen jedním ze tří mláďat,
o které se matka stará.

Samice klokana často zvládne
mít jedno mládě v děloze

a jedno ve vaku.

V nepříznivých podmínkách

může samice klokana
pozastavit těhotenství.

Když se to stane,
dokáže vytvářet dva druhy mléka,

jeden pro novorozené

a jeden pro starší mládě.

Slovo Mammalia znamená z prsu,

což není úplně správně.

Přestože samice klokanů vytvářejí mléko
bradavkami ve svých vacích,

nemají prsy jako placentálové.

Nemají je ani vejcorodí, třetí
a asi nejpodivnější skupina savců.

Kdysi existovaly stovky
druhů vejcorodých,

ale dnes jich žije jen pět:

čtyři druhy ježur a ptakopysk.

Název Monotremata znamená jeden otvor

a odkazuje na jediný vývod,
který používají k rozmnožování,

vylučování

a kladení vajec.

Jako ptáci,

plazi,

ryby,

dinosauři

a další,

tyto druhy místo rození mláďat
kladou vejce.

Jejich vejce mají tenkou skořápku

a když se jejich mláďata vylíhnou,
sají mléko z pórů na těle své matky

tak dlouho,
než se dokáží uživit sama.

I přes kladení vajec a další znaky
které spojujeme s ne-savci,

jako například plovací blány
na nohou ptakopyska,

zobák

a jedové žlázy, které mají na chodidlech
samci,

se vlastně jedná o savce.

To proto, že sdílejí
společné znaky savců

a jsou se zbytkem skupiny
evolučně propojeni.

Ať už placentálové,

vačnatci

nebo ptakořitní,

tato stvoření a jejich jedinečný
způsob přivádění mláďat na svět,

jakkoli bizarní,

s úspěchem fungují tisíce let
a přinášejí nový život a různorodost

do království savců.