How Blockchain Works: Marketplace & Price

Zdravím, jmenuji se Kinjal Shah
a jsem partnerkou v Blockchain Capital.

Já jsem Olayinka Odeniran,
zakladatelka Black Women

Blockchain Council
a nadšenkyně do blockchainu.

Naše firma vznikla v roce 2013,
takže jsme byli jedni z prvních,

co se soustředili přímo
na využití blockchainu.

Investujeme napříč celým odvětvím.
Poselství Black Women

Blockchain Council je to,
že nikdo nezůstane pozadu.

Hlavně černošské ženy.

Chceme zajistit,
aby se v této technologii viděly.

Blockchain vnímám jako
horizontální technologii,

kterou můžeme využít
v mnoha různých sektorech.

Na blockchainu mě nejvíc přitahuje
právě jeho mezioborovost.

Dotýká se ekonomie,
politiky,

sociálních věd a dokonce i filozofie.

Já sama do blockchainového kapitálu
investuji.

Většinu času trávím tím,
že se snažím tuto technologii lépe chápat,

zkoumám a prověřuji
různé příležitosti

a s dalšími lídry společně
toto odvětví budujeme.

Nárůst bitcoinu.

Každý týden čteme, že cena bitcoinu
dosáhla rekordního maxima nebo minima.

Trhy prudce klesají.

Nějaká nová pochybná kryptoměna
raketově roste a digitální umělecký kousek

se prodal za 69 milionů dolarů.

Ale o pár měsíců později čtete,

že se vše hroutí
a lidé přicházejí o peníze.

A pak jde všechno zase nahoru.

Co se to děje?

Co vůbec znamená, že má něco
v rámci blockchainu hodnotu?

Technologie blockchainu
nám umožňuje vytvářet nové

kryptoměny a nové formy vlastnictví.

A to tak, že umožňuje decentralizovanou

evidenci.

Ale technologie samotná
ceny ani hodnoty neurčuje.

To dělají lidé.

Ceny v rámci blockchainu určuje to,
kolik jsou lidé

ochotni zaplatit tradičními penězi.

Jak to funguje?

Transakce se na blockchainu ukládají,

když někdo poskytne druhému člověku měnu.

A co za to dostanou?

Může to být úplně cokoliv.

Například pizza,
kterou si koupíte za bitcoiny.

V současné době zahrnují nejpopulárnější
transakce prodej a koupě digitálních aktiv

nebo jejich výměnu
za tradiční peníze na burze.

Burza je místo,

kde může kdokoliv prodávat nebo nakupovat.

Ceny v jakémkoliv daném okamžiku
nestanovují centrální instituce,

ale to, kolik jsou lidé ochotni zaplatit.

Pokud chce větší množství lidí
zakoupit stejná aktiva,

můžeme pozorovat nárůst cen.

Jako příklad si vezměme
London Stock Exchange.

Tato burza vznikla
začátkem 18. století

v kavárně.

S akciemi se obchodovalo tak,
že vyhlásili cenu,

dohodli se a předali si peníze.

Kryptoměny a další tokeny
se na moderních burzách

prodávají a kupují stejným způsobem.

V obou případech a na volném trhu obecně

o cenách nerozhoduje žádná vyšší moc.
Je to otevřené všem

a stojí to na principu
poptávky a nabídky.

Ale proč právě digitální aktiva
zažívají největší výkyvy?

To záleží na konkrétním aktivu
a důvodu, proč si ho lidé cení.

Digitální aktiva v blockchainu
mohou mít hodnotu v reálném světě.

Lidé začali experimentovat a prodávat
na blockchainu vstupenky na koncerty.

Jednoho dne bychom mohli
blockchain využít k zaznamenání

státem uznávaného vlastnictví
domu s opravdovou střechou a zdmi.

Cenu nemovitosti
určuje poptávka a nabídka

v reálném světě, nezávisle na tom,
jak je jeho vlastnictví zaznamenáno.

Blockchain je jednoduše digitální
zápis vytesaný do kamene,

který je záznamem vlastnictví
a zároveň neovlivňuje cenu.

Jiná digitální aktiva
mají pouze psychologickou hodnotu.

Ceníte si jich, protože věříte,
že si jich bude cenit i někdo jiný.

Například digitální umění,
kde cena odráží

odhad kupujícího, kolik by mohl
dostat za přeprodej konkrétního kousku.

Ani tradiční měny nemají
v reálném světě hodnotu,

pokud v ně lidé nevěří.

Vezměte si například americký dolar.

Ten samotný kousek papíru
žádnou hodnotu nemá.

Dolary jsou hodnotné jen tehdy,
jestliže věříte, že je můžete použít

k placení a že obchodník
tomu věří také.

U tradičních měn tato důvěra

závisí na vojenské nebo ekonomické
síle daného státu.

Pokud v její hodnotu lidé věří,
zůstává měna hodnotná.

Pokud v ni věřit přestanou,
měna hodnotu ztrácí.

Proto může hodnota tradičních měn
klesnout a způsobit tak inflaci.

K tomu, aby lidé věřili

v hodnotu kryptoměn,
může vést spousta faktorů.

Například ohlas v médiích
a ochota vlád a podniků

akceptovat digitální měnu
může vést k tomu, že lidé uvěří

nebo naopak. Cena Bitcoinu
a jiných kryptoměn

v rámci blockchainu je v zásadě
odrazem toho, jak v ně lidé věří.

Mnoho lidí vyzdvihuje potenciál
technologie blockchainu.

A přesto spousta s ní spojených projektů
ztroskotala kvůli podvodům a hackerům.

Víra může drasticky kolísat,

proto se i tyto ceny tak dramaticky mění.

Pokud v to bude spousta lidí věřit,

mohla by digitální aktiva do budoucna
získat velkou cenu.

Pokud lidé věřit přestanou, může hodnota
těchto aktiv klesnout na nulu.

Technologii blockchainu využívá
spousta rozličných projektů,

těžko tedy odhadovat, které uspějí

a které naopak ztroskotají.