Afra Raymond: Tři mýty o korupci

Stát Trinidad a Tobago nahromadil v 70. letech 20. století velké bohatství díky ropě. Ale v roce 1982 došlo k šokujícímu odhalení -- 2 ze 3 dolarů určených pro rozvoj země byly vyplýtvány nebo ukradeny. Afra Raymond se tomuto problému věnuje už 30 let. Raymond se snaží posvítit si na pokračující historii korupce ve vládě a shrnuje fakta o hospodářské kriminalitě. (Natočeno na TEDxPortofSpain.)

Dnes dopoledne budu mluvit

o korupci.

A korupce je definována

jako zneužití důvěry

k vlastnímu prospěchu - nebo v našem kontextu

k prospěchu vašich přátel, rodiny nebo poskytovatele financování.

Takže přátelé, rodina a finančníci.

Musíme si uvědomit, co víme o korupci,

a musíme si uvědomit, že to, co jsme se o ní

dozvěděli nebylo zcela správné a musíme si to přiznat.

Musíme mít odvahu si to přiznat,

abychom mohli změnit svůj přístup.

Především velký mýtus číslo jedna je,

že korupce ve skutečnosti není trestný čin.

Když se sejdeme s přáteli a rodinou

a bavíme se o zločinu v naší zemi

o zločinech v Belmontu nebo v Diegu či v Marabelle

nezmíní nikdo korupci.

Je to tak.

Když policejní vyšetřovatel mluví v televizi o zločinu,

nemluví o korupci.

A víme naprosto jistě, že když ministr vnitra mluví o zločinu,

ani on nemluví o korupci.

Já chci zdůraznit, že to zločin je.

Jde o hospodářskou kriminalitu, protože přicházíme o peníze daňových poplatníků.

Veřejná a soukromá korupce je realitou.

Jako někdo, kdo přichází ze soukromého sektoru,

vámi mohu říct, že je prorostlý korupcí,

která nemá žádnou spojitost se státním sektorem.

I v soukromém sektoru se setkáte s úplatky, úplatkáři a tajnými dohodami.

To všechno se tam běžně děje.

Dnes se chci soustředit na korupci ve státním sektoru,

na které se podílí i soukromá sféra.

Druhý významný mýtus, který je třeba pochopit -

protože tyto mýty musíme zbořit,

rozebrat je a vysmát se jim.

Druhý mýtus, který musíme pochopit je

tvrzení, že korupce

je ve skutečnosti jen malým problémem.

Pokud je to problém, je ten problém jen malý,

že jde ve skutečnosti jen o 10 nebo 15 procent,

byla tady vždycky a pravděpodobně tu bude napořád.

Nemá smysl kvůli ní tvořit nové zákony, protože s tím stejně nic nezmůžeme.

A chci ukázat, že i toto je

velmi nebezpečný mýtus.

Je to taková veřejná lumpárna.

Chtěl bych trochu pohovořit

o době před 30 lety.

Podíváme se na Trinidad a Tobago,

malou karibskou zemi bohatou na suroviny.

Na začátku 70. let minulého století došlo k masívnímu nárůstu národního produktu,

což bylo způsobeno světovým zvýšením cen ropy.

Těm příjmům říkáme petrodolary. Národní pokladna přetékala penězi.

Je to ironie, protože dnes

se nacházíme v budově Centrální banky.

Víte, historie je na ironii bohatá.

Dnes jsme tedy v centrální bance a centrální banka

je zodpovědná za spoustu věcí, o kterých budu hovořit.

Takže, mluvíme o nezodpovědnosti státních úředníků.

Mluvíme o skutečnosti, že přes tu terasu

ve vedlejší budově je Ministerstvo financí,

který má dnes s námi hodně společného.

Takže dnes hovoříme přímo ve vašem chrámu, ano?

(Potlesk)

Zaprvé, chci hovořit o tom, jak před 40 lety

když všechny ty peníze natekly do naší země.

pustili jsme se, tehdejší vláda se pustila

do série vládních kroků a opatření,

které měly vést k rapidnímu rozvoji země.

Některé z největších projektů v zemi

se prováděly na mezistátní úrovni s některými

z předních států světa, se Spojenými státy

s Velkou Británií, Francií a tak dále a tak podobně.

Jak sem řekl, dokonce tato budova, ve které právě teď jsme, což je ironie,

tato budova byla jednou ze série komplexů,

kterým se říka Twin Towers.

Celá situace se stala tak nehoráznou, že

byla ve skutečnosti jmenována vyšetřovací komise,

a v její zprávě z roku 1982, před 30 lety,

je to Ballahova zpráva, 30 let stará, v jejímž důsledku

byly všechny ty mezivládní projekty zastaveny.

Tehdejší premiér předstoupil před parlament

aby podal zprávu o rozpočtu a řekl několik věcí, na které nikdy nezapomenu.

Dostaly se mi přímo sem. Byl jsem tehdy mladík.

Jeho slova mířila přímo k mému srdci.

Takže on řekl, že - podívám se, jestli to funguje.

Chápete to, že?

Tady je, co tehdy řekl.

Uvedl, že ve skutečnosti

dva z každých třech dolarů, našich petrodolarů,

které utratíme, a jde o peníze daňových poplatníků,

byly promrhány nebo ukradeny.

Takže korupce 10 nebo 15 procent je čirý nesmysl.

Jak my říkáme to je jen povídačka, zapomeňte na to.

To je pro malé děti. My jsme dospělí

a snažíme se nějak postavit k tomu, co se děje v naší společnosti.

Takže toto je ona velikost problému.

Chápete? Dvě třetiny peněz ukradeny nebo promarněny.

A to bylo před 30 lety, Ballahova zpráva z roku 1982.

A co se změnilo?

Nechci odhalovat trapné tajemství

před mezinárodním publikem, ale musím to udělat.

Před čtyřmi měsíci jsme čelili ústavní krizi.

Říkáme tomu fiasko paragrafu 34,

podezřelá část zákona, a řeknu to, jak je to,

podezřelý zákon byl schválen

v podezřelém čase, aby

osvobodil několik podezřelých. (Smích)

A byl nazván, ti lidé byli nazváni,

obvinění v případu Letiště Piarco.

Budu si muset pro dnešní přednášku vytvořit vlastní slovník nových výrazů.

Takže to jsou obvinění z Letiště Piarco.

Byla to ústavní krize prvního řádu

a já jsem ji nazval Spiknutí Zkaženého Parlamentu.

Nejvyšší instituce v naší zemi byla zkažena.

Působí v ní nemorální lidé škodící

ekonomicky a finančně.

Uvědomujete si, jak vážný ten problém je?

Došlo k masívnímu protestu. Mnoho z nás, kteří jsme

teď v tomto sále, jsme se zúčastnili různých forem protestu.

Nejdůležitější bylo, že stížnost podalo i velvyslanectví USA,

takže parlament se rychle znovu sešel,

a zákon byl odvolán, byl prohlášen za neplatný.

To je výraz používaný právníky. Byl prohlášen za neplatný.

Jde však o to, že parlament byl přelstěn

v celé řadě událostí, protože

ve skutečnosti došlo k tomu, že

kvůli podezřelé části toho zákona

vstoupil nakonec celý zákon v platnost

o víkendu, kdy jsme slavili 50. výročí nezávislosti,

naše jubileum nezávislosti.

To celou věc ještě více vygradovalo.

Bylo nepříjemné občansky dozrát tímto způsobem, ale dospěli jsme,

všichni jsme to chápali.

A pokud se pamatuji, bylo to poprvé,

kdy došlo k masovým protestům proti korupci.

A to mi dalo naději, rozumíte?

Ti z nás, kteří se zapojují do akcí proti korupci

se někdy cítí ve své práci osamoceni.

Schválení tohoto zákona a jeho zrušení

posílilo kauzu obviněných v případu Letiště Piarco.

Došlo k super dvojitému podvodnému triku.

A z čeho že byli obviněni?

Na čem to obvinění bylo založeno?

Pro některé z vás to dělám trochu tajemné. Z čeho byli obviněni?

Snažíme se zásadně rekonstruovat

letiště, které už zastaralo.

Celý projekt stál kolem 1,6 miliardy dolarů,

dolarů státu Trinidad a Tobago,

a ve skutečnosti došlo k podvodům ve výběrovém řízení,

i k podezřelým aktivitám, korupčním aktivitám.

Abyste měli představu, jak to vypadalo

a abych to dal do souvislostí s celým tím druhým

mýtem o tom, že korupce není velký problém,

ukážu vám teď tento druhý obrázek.

Co to tady máme - to neříkám já

to je písemné prohlášení vrchního státního zástupce. To řekl. on.

A on tedy tvrdí, že z celkových nákladů na projekt,

tedy z 1,6 miliardy dolarů, byla jedna miliarda přesunuta

na offshorové bankovní účty.

Jedna milarda peněz našich daňových poplatníků

byla převedena na bankovní účty do zahraničních daňových rájů.

Protože jsem osoba podezřívavá,

štve mě to a udělám tu pauzu.

Udělám tady pauzu a budu mluvit o jiných věcech.

Řeknu vám zatím něco o tom, co jsem

viděl loni v listopadu na Wall Streetu. Byl jsem v parku Zuccotti.

Byl podzim, bylo chladno, vlhko a stmívalo se.

A já jsem chodil s protestujícími a koukali jsme na

One Wall Street, kolem se rojilo hnutí Occupy Wall Street (okupujte Wall Street).

Byla tam taky dáma s cedulí, s velmi jednoduchou cedulí,

ta blondýnka vypadala už hodně bídně.

Cedule byla vyrobená z jednoduchého kartonu

a popsaná fixem.

To, co tam bylo napsáno, mě přímo udeřilo.

Stálo tam: "Jestli nemáte vztek, tak jste tomu nevěnovali pozornost".

Jestli z tohohle všecho nejste naštvaní, tak jste tomu prostě nevěnovali pozornost.

Takže nastražte uši, protože půjdeme ještě hlouběji.

Můj mozek začal šrotovat.

Co kdyby...

protože jsem tak podezřívavý. Čtu spoustu špionážních románů a tak.

Co kdyby ... (smích)

Abyste se dostali až sem,

musíte přečist hodně špionážních románů

a trochu se v tom vyznat, ne? (Smích)

Ale co když se tohle neděje poprvé?

Co když to prostě jen bylo poprvé

kdy si někdo spojil dvě a dvě?

Co když se už takové věci děly i předtím? Jak bych to mohl zjistit?

Ty předchozí dva příklady, které jsem vám dal,

měly spojitost s korupcí v sektoru stavebnictví.

V současnosti mám tu čest stát v čele

Společné konzultační rady (JCC), což je nezisková organizace.

Jsme dostupní na jcc.org.tt a stojíme v popředí boje

za zavedení nového systému zadávání veřejných zakázek

a kontroly veřejných prostředků.

Takže ti z vás, kteří mají zájem zjistit o těchto záležitostech více,

nebo se k nám přidat, nebo se podepsat pod některou z našich peticí, prosím, udělejte to.

Chtěl bych teď přejít k jiné, související záležitosti.

Víc jak tři a půl roku

vedu svou soukromou kampaň

za objasnění a stanovení zodpovědnosti

v souvislosti se státní finanční pomocí pro CL Financial.

CL Financial je vůbec největší konglomerát v Karibiku.

Nechci vás seznamovat se všemi podrobnostmi,

prostě se říká, že se zhroutil, vyjadřuji se velmi opatrně,

říká se, že se zhroutil v lednu 2009,

takže už to bude skoro čtyři roky.

V bezpříkladném záchvatu velkorysosti

a vůči těmto lidem musíte být velmi podezřívaví,

v bezpříkladném, používám toto slovo velmi opatrně,

bezpříkladném záchvatu velkorysosti, podepsala

tehdejší vláda písemný závazek, že vyplatí všechny věřitele společnosti.

Mohu vám říct bez obav, že bych se mýlil,

že něco podobného se nestalo nikde jinde na této planetě.

Abychom to správně pochopili v souvislostech.

Lidé nám říkají, to je přesně jako na Wall Streetu. Není to jako na Wall Streetu.

Trinidad and Tobago je jako místo s jinými fyzikálními či biologickými zákony, nebo co.

Nikde jinde to takhle není. (Potlesk)

Nikde jinde se toto neděje. Nikde.

Tady je tady a tam je tam, je to jasné?

Myslím to teď vážně.

Poslouchejte. Finanční pomoc, jako záchranu před krachem získaly i společnosti z Wall Streetu.

Stejně tak i v Londýně,

i jinde v Evropě.

Podobné finanční pomoci byly vyplaceny i v Africe. V Nigérii zkolabovalo

šest největších komerčních bank ve stejné době jako u nás.

Je zajímavé provnat, jak se s touto situací

vyrovnali v Nigérii. A v porovnání s námi se s ní

vyrovnali velmi dobře.

Nikde jinde na planetě

nebylo věřitelům vyplaceno více,

než na kolik měli nárok ze zákona.

Jenom u nás. A co bylo důvodem této velkorysosti?

Je naše vláda tak velkorysá? A možná že i je.

Podívejme se na to. Podívejme se na to pořádně.

Začal jsem pátrat a psát a tak dále a tak dále.

Ta práce se dá dohledat, moje osobní práce

se dá najít na AfraRaymond.com, což je stránka s mým jménem.

Je to můj neziskový blog, který píšu.

Není tak populární jako mají jiní, ale co se dá dělat.

(Smích)

Jde o to, že hořká zkušenost spojená s paragrafem 34,

to Spiknutí Zkaženého Parlamentu,

ten krušný srpnový zážitek v době,

kdy jsme měli oslavovat naši nezávislost,

který se protáhl až do září, mě donutil ke korekci

mých vlastních závěrů.

A donutil mě podívat se znovu na některé věci, které jsem napsal

a probrat znovu moji korespondenci s úřady,

abych zjistil, o co opravdu šlo.

Jak říkáme my na Trinidadu a Tobagu, kdo je kdo a co je co?

Chceme to zkusit přezkoumat.

Podle zákona o svobodě informací jsem poslal

letos v květnu žádost na Ministerstsvo financí.

Ministerstvo financí je ten další věžák tamhle.

Tady je další souvislost.

Ministerstvo financí, jak nám bylo sděleno,

podléhá ustanovením zákona o svobodě informací.

Teď se spolu podíváme, zda tomu tak opravdu je.

Centrální banka, kde se dnes nacházíme,

ustanovením zákona o svobodě informací nepodléhá.

Takže se jich vlastně nemůžete zeptat na nic

a oni vám nemusí na nic odpovědět.

Zákon je platný od roku 1999.

Začal jsem bojovat a položil jsem čtyři otázky.

Krátce vás s těmi otázkami seznámím a připojím i odpovědi,

abyste mohli porozumět, jak jsme na tom.

Jak jsem řekl, tady je to jiné než všude jinde ve světě.

Otázka číslo jedna:

Požádal jsem o nahlédnutí do účtů CL Financial,

a pokud není možné nahlédnout do účtů,-

Ministr financí vydává prohlášení,

schvaluje nové zákony a přednáší projevy a tak dále.

Z jakých čísel vychází?

Jako v tom vtipu: Dejte mi to, co pije on, ať už je to cokoliv.

A oni mi napsali tuto odpověď:

O co vám přesně jde?

Takže odrazili mou otázku otázkou.

Druhá otázka: Chci vědět, kdo jsou věřitelé

společnosti, které stát vyplatil.

Dovolte mi tady malou odbočku, abych vás všechny upozornil, že

na vyplacení věřitelů bylo vydáno 24 miliard našich peněz.

To je asi tři a půl miliardy amerických dolarů

vydaných malým, karibským státem,

kdysi bohatým na přírodní zdroje, rozumíme si?

Položil jsem tedy otázku,

kdo dostal ty tři a půl miliardy dolarů?

Znovu to teď chci uvést do kontextu, protože

kontext nám umožní lépe pochopit celou záležitost.

Ve vládě je teď jedna konkrétní osoba.

její jméno není důležité.

A ta osoba postavila svou kariéru na

využití zákona o svobodě informací

ke svým politickým cílům.

Jeho jméno není důležité

Nechci ho zde zdůrazňovat o to mi nejde.

Jde mi o to, že ten člověk postavil svou kariéru na tom, že

využil zákon o svobodě informací ke svým politickým cílům.

Nejznámější případ, který nazýváme

Skandál utajeného stipendia, kdy bylo

zhruba 60 milionů dolarů státních prostředků

rozdrobeno do série stipendií, kterých

nikdo nikdy nepropagoval atd., atd.

Ten člověk byl schopen přimět soud, tak, že

využil Zákon o svobodě informací

a dosáhl zveřejnění informace.

A já myslím, že to bylo skvělé

Fantastické.

Ale, víte, otázka stojí takto:

Pokud je správné a korektní použít Zákon o svobodě informací

a rozhodnutím soudu si vynutit

informace o tom, na co bylo vynaloženo 60 milionů státních prostředků,

potom musí být srpávné a korektní

také vynutit si informace o tom, jak bylo vydáno 24 miliard dolarů.

Je to tak? Ale Ministerstvo financí,

Státní tajemník Ministerstva financí

mi písemně odpověděl, že tato informace zákonu nepodléhá.

Vidíte? Takhle to u nás vypadá.

Třetím bodem, o kterém vám chci vyprávět je,

že jsem se také zeptal

zda vedení CL Financial předkládá

výkazy podle Zákona o integritě veřejného života.

U nás platí Zákon o integritě veřejného života

jako součást předpisů, které mají chránit naše národní zájmy.

A státní úředníci mají podle tohoto zákona

předkládat informace o majetku, o svých aktivech a pasivech.

Samozřejmě jsem zjistil, že nic nepředkládají

a Ministr financí je k tomu ani nevyzval.

Tady to máme. Je zde situace, kdy základní

opatření, která mají zajistit integritu, zodpovědnost

a transparentnost, jsou opomíjena.

Položil jsem otázky řádným a zákonným způsobem.

Moje otázky byly ignorovány.

Musíme pokračovat na rozvíjení myšlenek, které nás motivovaly

k paragrafu 34. Nesmíme na to zapomenout.

Definoval jsem to jako největší jednorázový výdaj v historii země.

Je to také jediný největší příklad

veřejné korupce na této polokouli.

A toto je můj střet s realitou.

Tam, kde jsou vydávány státní peníze,

a to bez zodpovědnosti,

a bez transparentnosti,

vždy to bude vést ke korupci.

Ať už jste v Rusku, Nigérii nebo na Aljašce.

Vždy to přináší riziko korupce a to se zde právě děje.

Budu dále vyvíjet

tlak na to, abych získal od Ministerstva financí

nějaké odpovědi na své otázky.

Pokud budu kvůli tomu nucen jít před soud, udělám to.

Budeme na ně i nadále tlačit.

Budeme pokračovat v naší práci v JCC.

Chtěl bych teď Trinidad a Tobago nechat stranou

a předložit vám něco jiného.

A to z mezinárodního hlediska.

Novinářka Heather Brooke mluvila

o svém boji proti korupci na vládní úrovni

a seznámila mne se svou webovou stránkou Alaveteli.com.

Alaveteli.com nám poskytuje otevřenou databázi

použití Zákona o svobodě informací

a umožňuje nám vzájemnou komunikaci.

Já se můžu podívat, o jaké informace žádáte.

Vy se můžete podívat, o jaké informace žádám já a jakou jsem dostal odpověď.

Můžeme pracovat společně. Musíme vybudovat kolektivní databázi

a také se domluvit, jak postupovat dále.

Musíme zvýšit povědomí o těchto záležitostech.

Na závěr bych v souvislosti s tímto tématem chtěl upozornit

na tuto krásnou webovou stránku z Indie,

jmenuje se IPaidABribe.com (DalJsemÚplatek).

Mají mezinárodní pobočky

a pro nás je důležité naladit se na jejich vlnu.

IPaidABribe.com je vážně důležitá stránka,

přihlašte se na ni a prohlédněte si ji.

Nyní se chvilku odmlčím. Teď bych vás chtěl požádat, abyste byli odvážní.

Zbořte první mýtus, protože korupce je zločin.

Zbořte druhý mýtus, protože korupce je mohutná.

Je to velký problém, jde o hospodářskou kriminalitu.

Pracujme společně

na zlepšení situace,

na posílení stability a udržitelnosti v naší společnosti. Děkuji vám.