Radost z klidu a míru při volném potápění
-
0:00 - 0:02(video)
-
0:02 - 0:04Ohlašovatel: 10 sekund.
-
0:07 - 0:12Pět, čtyři, tři, dva, jedna.
-
0:12 - 0:13Oficiální start.
-
0:13 - 0:18Plus jedna, dva, tři, čtyři, pět
-
0:18 - 0:22šest, sedm, osm, devět, deset.
-
0:26 - 0:28Guillaume Néry, Francie.
-
0:28 - 0:32Konstantní váha, 123 metrů,
-
0:32 - 0:343 minuty a 25 sekund.
-
0:34 - 0:36Pokus o národní rekord.
-
0:36 - 0:42(hudba)
-
1:08 - 1:1070 metrů.
-
1:20 - 1:23[123 metrů]
-
1:37 - 1:4040 metrů.
-
2:09 - 2:12(potlesk)
-
2:12 - 2:16Rozhodčí: Bílá karta.
Guillaume Néry! Národní rekord! -
2:18 - 2:19Guillaume Néry: Díky.
-
2:19 - 2:23(potlesk)
-
2:23 - 2:25Díky moc, díky za to vřelé přivítání.
-
2:25 - 2:29Ten ponor, který jste viděli, je cesta ‒
-
2:29 - 2:31cesta mezi dvěma nádechy.
-
2:31 - 2:34Cesta, která se odehraje
mezi dvěma nádechy ‒ -
2:34 - 2:36tím posledním před ponořením do vody,
-
2:36 - 2:39a tím prvním, když jste
zpátky nad hladinou. -
2:39 - 2:44Ten ponor je cesta na samotné
hranici lidských možností, -
2:44 - 2:46cesta do neznáma.
-
2:46 - 2:50A je také, a to především,
niternou cestou, -
2:50 - 2:52při níž se odehraje hodně věcí,
-
2:52 - 2:55ať už fyziologicky anebo duševně.
-
2:55 - 2:57A proto jsem dnes tady,
-
2:57 - 3:00abych se o tu cestu s vámi podělil
a vzal vás na ni s sebou. -
3:00 - 3:03Začneme oním posledním nádechem.
-
3:04 - 3:07(nadechuje se)
-
3:17 - 3:19(vydechuje)
-
3:19 - 3:24Jak jste si povšimli, poslední nádech
je pomalý, hluboký a intenzivní. -
3:24 - 3:26Končí speciální technikou zvanou kapr,
-
3:26 - 3:30která mi umožňuje nastřádat do plic
jeden až dva litry vzduchu navíc tím, -
3:30 - 3:32že ho stlačím.
-
3:32 - 3:37Když jdu pod hladinu,
mám v plicích asi 10 litrů vzduchu. -
3:38 - 3:41Jakmile jsem pod hladinou,
nastupuje první mechanismus: -
3:41 - 3:43potápěcí reflex.
-
3:43 - 3:47Jako první věc způsobí
snížení frekvence vašeho srdce. -
3:47 - 3:50Moje tepová frekvence se sníží
z asi 60-70 úderů za minutu -
3:50 - 3:52na zhruba 30-40 úderů za minutu
-
3:52 - 3:55během několika sekund, téměř okamžitě.
-
3:55 - 3:58Potápěcí reflex je dále příčinou
periferní vazokonstrikce, -
3:58 - 4:02což znamená, že se krev
stáhne z okrajů těla -
4:02 - 4:06aby zaplnila nejdůležitější orgány:
-
4:06 - 4:10plíce, srdce a mozek.
-
4:11 - 4:14Tento mechanismus máme vrozený.
-
4:14 - 4:16Nedokážu ho ovládat.
-
4:16 - 4:18Vydáte-li se pod vodu,
pocítíte ty samé účinky, -
4:18 - 4:21i když jste se předtím
ještě nikdy nepotápěli. -
4:21 - 4:24Tato vlastnost je všem lidem společná.
-
4:24 - 4:26A co je pozoruhodné,
-
4:26 - 4:30máme tento instinkt společný
s mořskými savci ‒ -
4:30 - 4:33se všemi mořskými savci:
delfíny, velrybami, lachtany, atd. -
4:34 - 4:38Když se potápějí do hloubi oceánu,
tento mechanismus se u nich aktivuje, -
4:38 - 4:40jenom ve větší míře než u lidí.
-
4:40 - 4:43A samozřejmě, že u nich
funguje mnohem lépe. -
4:44 - 4:45Je to naprosto fascinující.
-
4:45 - 4:47Jen co se ponořím,
-
4:47 - 4:49příroda mě postrčí tím správným směrem
-
4:49 - 4:51a umožní mi bez obav klesat.
-
4:52 - 4:54Jak se potápím hlouběji do modři,
-
4:54 - 4:58začíná mi tlak pomalu stlačovat plíce.
-
4:58 - 5:02A protože mě nadnáší
vzduch v mých plicích, -
5:02 - 5:05čím dále se dostávám,
čím větší tlak na plíce působí, -
5:05 - 5:08tím méně vzduchu plíce obsahují
a tím snadněji se moje tělo potápí. -
5:08 - 5:11Od určitého místa,
tak okolo 35 až 40 metrů, -
5:11 - 5:14už nemusím vůbec plavat.
-
5:14 - 5:19Moje tělo je kompaktní a natolik těžké,
že padá do hlubin vlastní vahou -
5:19 - 5:22a já vstupuji do fáze
nazývané fáze volného pádu. -
5:22 - 5:25Fáze volného pádu
je na potápění to nejlepší. -
5:25 - 5:27Je to důvod, proč se stále potápím.
-
5:27 - 5:30Protože se cítíte,
jako byste byli taženi dolů -
5:31 - 5:33a nemusíte pro to nic dělat.
-
5:33 - 5:37Od 35 do 123 metrů
nemusím udělat jediný pohyb. -
5:37 - 5:39Nechám se vtáhnout hlubinou
-
5:39 - 5:41a cítím se, jako bych pod vodou létal.
-
5:41 - 5:45Je to skutečně úžasný pocit ‒
neobyčejný pocit svobody. -
5:45 - 5:48Pomalu pokračuji a klouzám dolů.
-
5:48 - 5:4940 metrů,
-
5:50 - 5:5150 metrů
-
5:51 - 5:55a mezi 50 a 60 metry nastupuje
druhá fyziologická reakce. -
5:56 - 5:58Mé plíce mají zbytkový objem,
-
5:58 - 6:03pod který už by se teoreticky
neměly dát stlačit. -
6:03 - 6:07Této druhé reakci se říká „blood shift“,
[přesun krve z končetin do těla] -
6:07 - 6:09ve francouzštině „plicní erekce“.
-
6:10 - 6:12Dávám přednost pojmu „blood shift“.
-
6:13 - 6:16Takže jak „blood shift“ funguje?
-
6:16 - 6:20Kapiláry v plicích se zahltí krví ‒
-
6:20 - 6:22což je způsobeno podtlakem ‒
-
6:22 - 6:23takže plíce ztvrdnou
-
6:24 - 6:26a chrání celou hrudní dutinu
před rozdrcením. -
6:26 - 6:30Zabraňuje to zborcení plicních stěn,
-
6:30 - 6:32jejich slepení a sesedání.
-
6:32 - 6:36Díky tomuto fenoménu, který máme
také společný s mořskými savci, -
6:36 - 6:38jsem schopen pokračovat v sestupu.
-
6:38 - 6:41V 60, 70 metrech
nadále klesám, čím dál rychleji, -
6:41 - 6:44protože tlak čím dál víc drtí moje tělo.
-
6:44 - 6:46Od 80 metrů
-
6:46 - 6:48se tlak stává mnohem silnějším
-
6:48 - 6:51a já to začínám fyzicky pociťovat.
-
6:51 - 6:52Skutečně se začínám dusit.
-
6:53 - 6:55Tady vidíte, jak to vypadá ‒
není to pěkný pohled. -
6:55 - 6:59Bránice je úplně zborcená,
hrudní koš je zmáčknutý -
7:00 - 7:02a s psychikou se rovněž cosi děje.
-
7:02 - 7:05Teď si možná říkáte:
„No tohle není moc příjemné. -
7:05 - 7:06Co uděláte?“
-
7:06 - 7:09Pokud se spolehneme
na pozemské reflexy ‒ -
7:09 - 7:12co uděláme nad hladinou,
když se vyskytne problém? -
7:12 - 7:15Bráníme se, postavíme se tomu. Bojujeme.
-
7:15 - 7:17Pod vodou to nefunguje.
-
7:17 - 7:19Kdybyste to zkusili,
asi byste si roztrhli plíce, -
7:19 - 7:21plivali krev, způsobili si otok
-
7:21 - 7:24a na dlouhou dobu byste
museli s potápěním přestat. -
7:24 - 7:27To, co duševně potřebujete udělat,
je namluvit si, -
7:27 - 7:30že příroda a živly jsou silnější než vy.
-
7:30 - 7:33A tak nechávám vodu, aby mě drtila.
-
7:33 - 7:36Příjímám ten tlak a poddávám se mu.
-
7:36 - 7:39Moje tělo v té chvíli
tuto informaci dostane -
7:39 - 7:41a moje plíce se uvolňují.
-
7:41 - 7:44Vzdávám se veškeré kontroly
a úplně se uvolním. -
7:44 - 7:47Tlak mě drtí, ale vůbec
to není špatný pocit. -
7:48 - 7:51Dokonce se cítím chráněn,
jako v nějakém kokonu. -
7:51 - 7:53A ponor pokračuje.
-
7:54 - 7:5580, 85 metrů,
-
7:55 - 7:5790 metrů,
-
7:57 - 7:58100 metrů.
-
7:58 - 8:00100 metrů ‒ magické číslo.
-
8:01 - 8:03V každém sportu je to magická cifra.
-
8:03 - 8:06Pro plavce i pro atlety
a také pro nás potápěče na nádech -
8:06 - 8:07je to meta, o které každý sní.
-
8:07 - 8:11Každý si přeje, aby se jednou
dostal až na hranici 100 metrů. -
8:11 - 8:13Pro nás je to symbolické číslo,
-
8:13 - 8:17protože v 70. letech
doktoři a fyziologové spočítali -
8:17 - 8:22a předpověděli, že se lidské tělo nebude
schopno dostat za hranici 100 metrů. -
8:22 - 8:24Říkali, že tam tělo imploduje.
-
8:25 - 8:27A pak se Francouzi Jacquesu Mayolovi ‒
-
8:27 - 8:29znáte jej jako hrdinu
filmu „Magická hlubina“ -
8:29 - 8:32podařilo potopit do 100 metrů.
-
8:33 - 8:34Dostal se až na 105 metrů.
-
8:34 - 8:36Tehdy se potápěl „bez omezení“.
-
8:36 - 8:40Aby rychleji klesal, používal zátěž
a vracel se s pomocí balonu jako ve filmu. -
8:40 - 8:43Dnes se „bez omezení“
dostáváme do 200 metrů. -
8:43 - 8:46Do 123 metrů se potápím
s použitím síly svalů. -
8:46 - 8:50A svým způsobem je to všechno díky němu,
protože chtěl překonat známá fakta -
8:50 - 8:54a mávnutím ruky se zbavil
teoretických domněnek -
8:54 - 8:58a všech psychických omezení,
které na sebe rádi klademe. -
8:58 - 9:01Ukázal nám, že se lidské tělo
dokáže nekonečně přizpůsobovat. -
9:01 - 9:03Takže pokračujme v mém ponoru.
-
9:03 - 9:05105, 110, 115.
-
9:05 - 9:07Nejnižší bod se blíží.
-
9:07 - 9:08120,
-
9:08 - 9:10123 metrů.
-
9:10 - 9:11Jsem dole.
-
9:11 - 9:15A teď bych vás chtěl požádat,
abyste si to se mnou vyměnili. -
9:15 - 9:16Zavřete oči.
-
9:17 - 9:20Představte si,
jak se dostáváte do 123 metrů. -
9:22 - 9:24Hladina je strašně daleko.
-
9:25 - 9:26Jste tam sami.
-
9:28 - 9:30Není tam téměř žádné světlo.
-
9:30 - 9:33Je vám zima ‒ mrazivá zima.
-
9:33 - 9:35Tlak vám drtí celé tělo ‒
-
9:35 - 9:37je 13 krát silnější než u hladiny.
-
9:38 - 9:40Vím, co si říkáte:
-
9:40 - 9:42„To je hrůza.
-
9:42 - 9:44Co tady k sakru dělám?
-
9:44 - 9:46Všechno je úplně špatně.“
-
9:46 - 9:48Ale ne.
-
9:48 - 9:50Když jsem tam dole,
tak takhle nepřemýšlím. -
9:50 - 9:52Když jsem dole, cítím se v pohodě.
-
9:52 - 9:54Zažívám neobyčejný pocit pohody.
-
9:54 - 9:57Možná je to díky tomu,
že jsem naprosto uvolněný -
9:57 - 9:59a nechávám tomu volný průběh.
-
9:59 - 10:02Cítím se skvěle,
bez potřeby se nadechnout. -
10:05 - 10:09I když se asi shodneme,
že je čeho se obávat. -
10:10 - 10:14Cítím se jako drobná tečka,
kapka vody vznášející se uprostřed oceánu. -
10:14 - 10:17Pokaždé se mi vybaví ten samý obraz.
-
10:18 - 10:20[bleděmodrá tečka]
-
10:20 - 10:23Je to ta malá tečka,
na kterou míří šipka. -
10:23 - 10:24Víte co to je?
-
10:25 - 10:27To je planeta Země.
-
10:27 - 10:30Planeta Země, vyfocená sondou Voyager
-
10:30 - 10:32ze vzdálenosti 4 miliardy kilometrů.
-
10:32 - 10:36Je na ní vidět náš domov
jako támhleta malá tečka, -
10:36 - 10:38vznášející se uprostřed ničeho.
-
10:38 - 10:40Takhle mi je,
-
10:40 - 10:42když jsem úplně dole, ve 123 metrech.
-
10:42 - 10:44Cítím se jako malá tečka,
-
10:44 - 10:47zrnko prachu, hvězdného prachu,
-
10:47 - 10:49vznášející se uprostřed kosmu,
-
10:49 - 10:51uprostřed ničeho, v nezměrnosti vesmíru.
-
10:51 - 10:53Je to fascinující pocit,
-
10:53 - 10:57protože když se podívám nahoru, dolů,
vlevo, vpravo, dopředu, dozadu, -
10:57 - 11:00vidím stále to samé:
nekonečnou tmavou modř. -
11:00 - 11:03Nikde jinde na Zemi
to nemůžete zažít ‒ -
11:03 - 11:06rozhlížet se kolem sebe
a vidět to samé. -
11:07 - 11:08Je to mimořádný zážitek.
-
11:09 - 11:10A v tu chvíli,
-
11:10 - 11:13pokaždé zažívám, jak ve mně roste ‒
-
11:13 - 11:16pocit pokory.
-
11:17 - 11:20Při pohledu na ten obraz
cítím velkou pokoru ‒ -
11:20 - 11:24stejně jako po celou cestu sem dolů ‒
protože nic neznamenám, -
11:24 - 11:27jsem smítkem nicoty
ztraceným v čase a prostoru. -
11:28 - 11:30A pokaždé je to naprosto fascinující.
-
11:31 - 11:34Rozhoduji se vrátit ke hladině,
protože sem nepatřím. -
11:34 - 11:37Patřím tam nahoru, na povrch.
-
11:37 - 11:39Takže se otáčím.
-
11:40 - 11:44Ve chvíli, kdy se rozhoduji jít nahoru,
-
11:44 - 11:46zažívám něco jako šok.
-
11:47 - 11:51Za prvé, protože vyžaduje
obrovské úsilí odtrhnout se ode dna. -
11:51 - 11:53Táhne vás to dolů směrem tam
-
11:53 - 11:55a to samé se děje cestou nahoru.
-
11:55 - 11:57Musíte plavat 2 krát usilovněji.
-
11:59 - 12:01Pak mě zasáhne daší fenomén:
nemoc z dekomprese. -
12:01 - 12:05Nevím, jestli jste o ní už slyšeli.
Říká se jí také dusíková narkóza. -
12:05 - 12:09Nastává u potápěčů s přístroji,
ale může k ní dojít i při volném potápění. -
12:09 - 12:12Způsobuje ji dusík,
který se rozpouští v krvi, -
12:13 - 12:17což vám způsobí pocit zmatenosti
na hranici vědomí a bezvědomí. -
12:18 - 12:23Hlavou se vám honí přívaly myšlenek,
vpravo, vlevo, prochází, točí se. -
12:23 - 12:26Nedokážete je ovládat
a neměli byste se o to ani pokoušet ‒ -
12:26 - 12:27musíte je nechat být.
-
12:27 - 12:31Čím víc se to snažíte ovládat,
tím hůř vám to půjde. -
12:31 - 12:34Pak se stane třetí věc:
toužíte se nadechnout. -
12:34 - 12:36Nejsem ryba, jsem lidská bytost
-
12:36 - 12:40a touha se nadechnout
mi tu skutečnost připomíná. -
12:40 - 12:42Tak v 60, 70 metrech,
-
12:44 - 12:46začnete pociťovat potřebu nabrat dech.
-
12:48 - 12:50A se vším ostatním, co se děje,
-
12:50 - 12:53velmi snadno ztrácíte půdu pod nohama
-
12:53 - 12:55a začnete panikařit.
-
12:56 - 12:58Když to nastane, říkáte si:
„Kde je hladina? -
12:58 - 13:00Chci nahoru. Chci dýchat.“
-
13:00 - 13:02To byste neměli.
-
13:02 - 13:04Nikdy nehledejte hladinu ‒
-
13:04 - 13:06ani očima, ani v mysli.
-
13:07 - 13:10Neměli byste si představovat,
že jste nahoře. -
13:10 - 13:12Musíte zůstat v současnosti.
-
13:12 - 13:16Dívám se na provaz přímo přede mnou,
který mě vede zpět na hladinu. -
13:17 - 13:19Soustředím se na něj, na přítomnost.
-
13:20 - 13:22Kdybych myslel na hladinu,
zpanikařil bych. -
13:22 - 13:24A jakmile zpanikařím, je po všem.
-
13:25 - 13:27Čas začne ubíhat rychleji.
-
13:27 - 13:31A v 30 metrech: vysvobození.
Už nejsem sám. -
13:31 - 13:34Přidávají se ke mně podpůrní
potápěči, mí andělé strážní. -
13:34 - 13:37Jdou pod hladinu,
potkáváme se ve 30 metrech -
13:37 - 13:39a doprovázejí mě během posledních metrů,
-
13:39 - 13:41kde by se mohly vyskytnout
potenciální problémy. -
13:42 - 13:44Pokaždé když je vidím, pomyslím si:
-
13:45 - 13:47„Je to díky vám.“
-
13:47 - 13:49To díky nim, mému týmu, jsem tady.
-
13:49 - 13:51Znovu to přináší pocit pokory.
-
13:52 - 13:55Bez mého týmu, bez všech
těch lidí kolem mě, -
13:55 - 13:58by to dobrodružství v hlubinách
bylo neuskutečnitelné. -
13:58 - 14:01Cesta do hlubin
je především týmová práce. -
14:01 - 14:04Jsem šťasten, že končím svou cestu s nimi,
-
14:04 - 14:06protože bych tu nebyl,
kdybych to nedělal pro ně. -
14:06 - 14:0820 metrů, 10 metrů,
-
14:08 - 14:10moje plíce zvolna nabývají
svůj normální objem. -
14:10 - 14:12Vztlak mě tlačí ke hladině.
-
14:12 - 14:16Pět metrů pod hladinou začínám vydechovat,
-
14:16 - 14:19abych až se dostanu na hladinu,
se už jenom nadechoval. -
14:19 - 14:21A tak připlouvám k hladině.
-
14:22 - 14:24(nadechuje se)
-
14:28 - 14:30Vzduch mi zaplavuje plíce.
-
14:30 - 14:32Je to jako znovuzrození, úleva.
-
14:33 - 14:34Je to dobrý pocit.
-
14:34 - 14:36I když to byla mimořádná cesta,
-
14:36 - 14:40potřebuji cítit, jak malé molekuly
kyslíku zásobují moje tělo. -
14:40 - 14:44Je to mimořádný pocit,
ale zároveň je to traumatizující. -
14:44 - 14:46Dovedete si představit,
že pro systém je to šok. -
14:46 - 14:49Vyplavu z úplné temnoty
na denní světlo, -
14:49 - 14:53z tišiny hloubek
do toho pozdvižení nahoře. -
14:54 - 14:59Pokud jde o dotyky, vynořím se z měkkého,
sametového vodního pocitu -
14:59 - 15:01na vzduch, otírající se o moji tvář.
-
15:01 - 15:03Pokud jde o chutě a vůně,
-
15:03 - 15:07do mých plic se řítí vzduch.
-
15:07 - 15:09A na oplátku se mi rozevírají plíce.
-
15:09 - 15:12Ještě před 90 sekundami
byly úplně smáčknuté -
15:12 - 15:14a teď se opět uvolňují.
-
15:14 - 15:17To všechno má vliv na spoustu věcí.
-
15:17 - 15:20Potřebuji pár sekund na vzpamatování
-
15:20 - 15:21a cítit se znovu při smyslech.
-
15:21 - 15:23Ale musí to být rychle,
-
15:23 - 15:26protože jsou tam rozhodčí,
kteří potvrdí můj výkon; -
15:26 - 15:29Musím jim ukázat,
že jsem v dokonalé fyzické kondici. -
15:29 - 15:32Na videu vidíte, jak dělám
takzvaný výstupní protokol. -
15:32 - 15:36Jakmile jsem na hladině, mám 15 sekund
na to, abych si sundal svorku z nosu, -
15:37 - 15:40dal tento signál a řekl: „I am OK.“
-
15:40 - 15:42Ještě musíte umět dva jazyky.
-
15:42 - 15:43(smích)
-
15:43 - 15:46Aby toho nebylo málo ‒
to není zrovna příjemné. -
15:47 - 15:51Jakmile dokončíme protokol,
rozhodčí ukáže bílou kartu -
15:51 - 15:52a pak propukne veselí.
-
15:53 - 15:55Konečně můžu oslavit, co se právě událo.
-
15:56 - 15:58Cesta, kterou jsem vám právě popsal,
-
15:58 - 16:01je extrémnější verzí volného potápění.
-
16:02 - 16:04Naštěstí to zdaleka není jenom tohle.
-
16:04 - 16:08V uplynulých letech jsem se pokoušel
ukazovat i jinou stránku volného potápění, -
16:08 - 16:11protože média mluví hlavně
o závodech a rekordech. -
16:11 - 16:13Ale volné potápění znamená víc.
-
16:13 - 16:15Je to o tom, cítit se ve vodě přirozeně.
-
16:15 - 16:18Je to neuvěřitelná nádhera,
je to velmi poetické a umělecké. -
16:18 - 16:20Rozhodli jsme se to
s mojí ženou nafilmovat -
16:20 - 16:23a zkusit ukázat jinou stránku potápění,
-
16:23 - 16:26aby se lidé hlavně nebáli jít do vody.
-
16:26 - 16:31Dovolte mi, abych vám na závěr
svého povídání ukázal nějaké obrázky. -
16:32 - 16:34Je to mozaika nádherných podvodních fotek.
-
16:34 - 16:35(hudba)
-
16:35 - 16:40Rád bych, abyste věděli, že až jednou
zkusíte zadržet dech, -
16:40 - 16:43uvědomíte si, že když nedýcháte,
-
16:43 - 16:45přestanete také přemýšlet.
-
16:45 - 16:47Zklidní to vaši mysl.
-
16:48 - 16:51Dnes, v 21. století,
jsme vystaveni velkému tlaku. -
16:51 - 16:54Cítíme se přepracovaní,
myšlenky nám běží o sto šest, -
16:54 - 16:56pořád jsme ve stresu.
-
16:56 - 17:01Dokážete-li se potápět na nádech,
umožní vám to se na chvíli rozptýlit. -
17:01 - 17:03Umět zadržet dech pod vodou
-
17:03 - 17:07vám dá šanci zažít stav beztíže.
-
17:07 - 17:10Znamená to být pod vodou, vznášet se,
-
17:10 - 17:14být úplně uvolnění, nechat ze sebe
spadnout všechno napětí. -
17:14 - 17:16Je to zhouba 21. století:
-
17:16 - 17:18bolí nás záda, krk, bolí nás všechno,
-
17:18 - 17:21protože se pořád stresujeme
a jsme napjatí. -
17:21 - 17:24Ve vodě ale necháváte tělo vznášet se,
jako byste pluli prostorem. -
17:25 - 17:28Můžete se úplně uvolnit.
Skvělý pocit. -
17:28 - 17:34Konečně spojíte své tělo, mysl a ducha.
-
17:34 - 17:37Najednou je všechno lepší.
-
17:38 - 17:42Naučit se potápět na nádech
znamená naučit se správně dýchat. -
17:43 - 17:47Dýcháme od prvního nadechnutí
po narození až do posledního dechu. -
17:47 - 17:51Dýchání dává našemu životu rytmus.
-
17:51 - 17:54Naučit se správně dýchat
znamená naučit se lépe žít. -
17:55 - 17:58Zadržet dech v moři,
ne nutně ve 100 metrech, -
17:58 - 17:59ale třeba ve dvou ve třech,
-
17:59 - 18:01nasadit si potápěčské brýle a ploutve,
-
18:01 - 18:05znamená, že můžete pozorovat jiný svět,
jiný vesmír, úplně magický svět. -
18:05 - 18:09Vidíte malé rybky, řasy, flóru a faunu,
-
18:09 - 18:11diskrétně je pozorujete,
-
18:11 - 18:14kloužete vodou, rozhlížíte se
a vracíte se zpět na hladinu, -
18:14 - 18:16aniž byste zanechali jedinou stopu.
-
18:16 - 18:20Je to úžasný pocit
takhle splynout s přírodou. -
18:21 - 18:24A mám-li něco dodat na závěr,
-
18:25 - 18:29zadržet dech, být ve vodě,
objevovat tento podvodní svět ‒ -
18:30 - 18:32to vše je o opětovném propojení.
-
18:32 - 18:36Hodně jsem mluvil o paměti těla,
-
18:37 - 18:40která sahá miliony let do minulosti,
k našim mořským počátkům. -
18:40 - 18:42V ten den, kdy se vrátíte do vody,
-
18:42 - 18:45kdy na pár sekund zadržíte dech,
-
18:45 - 18:48znovu objevíte svůj původ.
-
18:48 - 18:51A ručím vám za to,
že je to absolutní kouzlo. -
18:51 - 18:53Doporučuji vám zkusit si to.
-
18:53 - 18:54Děkuji.
-
18:54 - 18:58(potlesk)
- Title:
- Radost z klidu a míru při volném potápění
- Speaker:
- Guillaume Néry
- Description:
-
V této úchvatné řeči nás mistr světa ve freedivingu Guillaume Néry bere s sebou do hlubin oceánu. Metr po metru vysvětluje fyzické a emocionální dopady tlaku vody, ticha a zadržování dechu. Jeho výmluvný popis této podvodní zkušenosti odhaluje skrytou poezii volného potápění.
http://tedxtoulouse.com | TEDxToulouse
Toto vystoupení bylo součástí akce TEDx, nezávisle organizované a inspirované konferencemi TED.
- Video Language:
- French
- Team:
- closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 19:10
Vladimír Harašta approved Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Alena Novotná accepted Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Alena Novotná edited Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Vladimír Harašta commented on Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse | ||
Vladimír Harašta edited Czech subtitles for Guillaume Néry speaks at TEDxToulouse |
Vladimír Harašta
Překládal jsem z anglické verze. Jen tam, kde se mi zdál anglický překlad z francouzštiny příliš volný (francouzsky neumím, použil jsem Google Translator), jsem se přiklonil k francouzské verzi.