Who versus whom | The parts of speech | Grammar

- Ahoj gramatikové!

Vítejte u jednoho z nejožehavějších
témat v anglické gramatice -

otázce, zda byste ve větě měli či
neměli použít slovo ''kdo''

nebo ''komu'' jako vztažné
zájmeno.

Slovo''kdo'' je obyčejně tvar podmětný,
kdežto slovo ''komu''

naopak tvar předmětný.

Což znamená, že pokud mluvíme

o nějakém činiteli děje, použijeme
slovo ''who''.

Např. ''the spy who loved me'',

jež je opakem slova poukazujícího na
osobu, které se něco děje:

''the spy whom I loved''.

V této věte je jasné, že slovo ''who'' je
podmětem.

V této je zase podmětem slovo ''I''.

''Me'' je předmětem,

a ''whom'' také předmětem.

''I loved whom?''

V této větě, je slovo ''I'' činitel děje.

V této to je zase špión, který
někoho miluje.

Tohle je jednoduché pravidlo.

Neodráží to ale uměřeně způsob, jakým

naše kultura vlastně užívá

a nějaký čas užívala slova
''whom'' a ''who'' .

V mnoha případech se stalo
přípustné

používat slovo ''who'' jako předmět.

Pojďme se podívat na příklad.

Co je třeba si pamatovat je,

že základní pravidlo

je jednosměrkou, kvůli způsobu, jakým
se jazyk mění a

co je na cestě ven.

Troufám si říct, že za nějakých 50, 70 let
ho nebudeme používat vůbec.

Je to smutné?

Určitě trošku ano.

Jsem zklamaný, že nikdo nepoužívá
zájmeno ''whoso''.

Jako ve větě: ''Whoso pullets this
sword from this stone,

is rightwise born king of England''.

Vůbec jej už nepoužíváme.

Je zastaralé.

Namísto něj teď užíváme slovo
''whoever''.

A tak to má být.

Víme tedy, že základním pravidlem je

používání slova ''who'' jako
podmětu,

a ''whom'' jako předmětu.

''Who'' také můžete použít jako
předmět věty,

jediné co není dovoleno je použití
slova ''whom'' jako podmětu.

Co je třeba si pamatovat

je, že slovo ''whom'' není expandující,

nýbrž uzavírající se.

''Who'' přebírá některé funkce od
slova ''whom''.

Pojďme se vrátit zpět k tomu případu
se slovem ''spy''.

Máme zde čtyři možné možnosti, že?

''The spy who loved me'',

''the spy whom loved me'',

''the spy who I loved'',

a ''the spy whom I loved''.

Tahle poslední věta je ze všech
uvedených nesprávná,

protože se snaží slovo
''whom'' užít jako podmět.

Naopak ve větě: ''the spy who I loved'',

kde je ''who'' předmětem, je
nicméně z pohledu dnešní

gramatiky vše v pořádku.

Obě verze jsou zde správné.

Jediné, co je špatně, je tahle
věta:

''The spy whom loved me.''

Jelikož dochází k jazykové změně
jedním směrem -

slovo ''whom'' se stává méně
používané,

a nikdy se tedy nerozvine ze své
prvotní pozice.

Kdo také.

Až si budete příšte lámat hlavu s tím,
co udělat v případě

věty ''who are you talking to''

a zda-li zde použít
zájmeno

''who'' nebo spíše ''whom'',

půjde opravdu spíše jen o zvukovou stránku
než správnost.

Jelikož obě možnosti jsou stejně
srozumitelné.

Pokud byste - technicky vzato - chtěli být
velmi korektní,

řekli byste ''whom are you talking to'',

nebo ''you are talking to whom'',

protože ''whom'' je předmětem této
pžedložky.

Ke slovu ''whom'' použijeme předložku ''to'',
dostaneme tedy tvar předmětný.

Když tato slova v otázce oddělíte,

a přesunete slovo ''to'' na konec věty,

a slovo ''whom'' na začátek,

písmeno ''m'' se tak nějak rozplyne.

Poněvadž je mnohem pravděpodobnější
použít ''whom''

hned před předložkou.

Jinak to bude zpravidla
slovo ''who''.

Což znamená, že není zase tak
velký problém říci

''who are you talking to''.

Není to technicky správně,

ale používá se to už tak dlouho, tak
je to vlastně v pořádku.

Věta ''you are talking to who'' je

trošku formálnější,

a proto bychom zde raději použili slovo
''whom''.

''You are talking to who'' není zase tak časté.

V této divoké bažině porušování pravidel

bychom měli věnovat pozornost
jednomu těžkému gramatickému pravidlu -

nikdy nepoužívejte ''whom'' jako podmět.

Jeho role v našem souboru zájmen

zaniká, ne naopak.

''Who'' přebírá nadvládu nad slovem ''whom''.

A protože je slovo ''who'' podmětem,

''whom'' už se zde neobjevuje.

Slovo ''who'' je předmětným zájmenem,

které použijete kdykoliv
to tak cítíte.

Můžete se naučit cokoliv.

David.