Catherine Mohr staví ekologicky

V krátké, informacemi nabité přednášce pro TED, nás Catherine Mohr provede všemi náročnými rozhodnutími, která při stavbě nového domu musela udělat -- sledovat opravdovou spotřebu energie, nikoli trendům podléhající. Na kterých rozhodnutích záleží nejvíce? Ne na těch, které byste mysleli.

Zaprvé, jsem tak trochu nadšenec.

Jsem biopotraviny konzumující,

CO2 stopu minimalizující, nadšenec robotické chirurgie,

a opravdu bych chtěla stavět ekologicky,

ale jsem velice podezřívavá

ke všem těm dobře míněným radám v článcích,

kde mi lidé s velkou morální autoritou

a naprostou absencí dat

radí jak takové věci dělat.

A tak to musím zjistit sama za sebe.

Například: Je toto špatně?

Ukápl mi kousek bio-jogurtu

vyprodukovaného místními seberealizovanými krávami

na moji kuchyňskou linku,

a já jsem vzala papírový ubrousek, a chtěla jsem to otřít.

Ale smím použít papírový ubrousek? (smích)

Odpověď na tuto otázku můžeme nalézt v navázané energii.

To je množství energie, které je použito

na jakýkoli papírový ubrousek nebo použitou vodu.

A pokaždé, když použiji papírový ubrousek,

používám tolik

virtuální energie a vody.

Očistit, vyhodit.

Nyní, pokud to porovnám s ubrouskem z bavlny,

který mohu použíc tisíckrát,

nespotřebovávám tolik virtuální vody,

až dokud ubrousek od jogurtu neomyji.

Tím spotřebovávám provozní energii.

Takže, pokud dám můj bavlněný ubrousek do pračky,

opět spotřebuji tolik energie a vody

na očištění tohoto ubrousku,

pokud nepoužiji efektivnější pračku s předním plněním,

která to alespoň trochu zachraňuje.

Ale co takový recyklovaný papírový ubrousek

v balení po jednotlivých překládaných listech?

Hmm, vypadá to, že papírový ubrousek vypadá lépe.

Ale vykašleme se na papírové ubrousky. Co třeba houbička?

Otřu jogurt houbičkou a umyji jí pod tekoucí vodou,

a spotřebují tím mnohem méně energie a mnohem více vody.

Pokud jste ovšem jako já a otočíte

kohoutkem teplé vody místo studené,

spotřebováváte najednou daleko více energie;

nebo hůře - necháte teplý kohoutek běžet dokud voda se neohřeje

abyste omyli houbičku.

Jak vidět, tady končí veškerý rozum.

(smích)

Co nám tento příklad demonstruje je,

že někdy i ty nejméně očekávané věci,

například kterým kohoutkem otočíte,

dokáží ovlivnit výsledek daleko větší měrou,

než věci, které jste se snažili optimalizovat.

A teď si představte někoho tak uchylného jako mne

stavět dům.

(smích)

O to se teď společně s mým manželem snažíme.

A tak jsme chtěli vedět, jak moc dokážeme být ekologičtí.

A samozřejmě je zde milion článků,

které nám říkají jak to nejlépe udělat,

ale my je tak trochu podezříváme z toho,

že nám radí jak optimalizovat ta malá místa okolo,

a "pro samé stromy nevidí les".

Takže, průměrný dům

má v sobě zhruba 300 megawathodin

navázané energie.

Toto je energie, která se spotřebuje jeho stavbou,

to jsou ty miliony a miliony malých papírových ubrousků.

My jsme chtěli vědět, o kolik dokážeme toto množství energie snížit.

A tak stejně jako spousta dalších lidí,

začali jsme hotovým domem na pozemku.

Já vám ukážu typickou konstrukci nahoře,

a pro srovnání náš pokus v dolním řádku.

Jako první krok starý dům zbouráme.

Stojí to nějakou energii, ale když ten dům rozmontujeme

na jednotlivé součásti a použijeme je opět při stavbě nového domu,

dokážeme získat nějaké množství ztracené energie zpět.

Poté vykopeme jámu

a uložíme do ní nádrž na dešťovou vodu

abychom měli nezávislý zásobník na zavlažování.

Poté jsme zalili základy

pasivní nepodsklepené podlahy.

Zde je možné redukovat navázanou energii

o zhruba 25 procent

použitím odlehčeného betonu s příměsí popílku.

Jako další krok přijde na řadu stavba rámů.

Pro rámy použijeme dřevo,

a kompozitní materiály.

Zde je poměrně těžké snížovat množství navázané energie,

ale můžete alespoň požadovat dřevo z ekologicky přívětivé těžby,

od certifikovaných dodavatelů.

A pokračujeme se stavbou.

Další věc, která je velice překvapivá,

když použijeme hliníková okna,

zdvojnásobíme tím množství spotřebované energie.

Plastová okna vypadají o trochu lépe,

ale zdaleka nejlepšího výsledku jsme dosáhli výběrem dřevěných oken.

Poté pokračujeme zabudováním odpadů,

elektrických rozvodů a vytápění,

a začínáme izolovat.

Stavební pěna je výborný izolátor, který zaplní všechny otvory,

ale je velice ztrátová co se týče navázané energie.

Takže zastříkání celulózou nebo džínovinou

je energeticky o mnoho lepší alternativou.

Použili jsme také balíky slámy

ve výplních pro naši knihovnu,

které mají nulovou navázanou energii.

Co se týká sádrokartonů,

použili jsme ekologickou variantu EcoRock,

která má oproti normálnímu sádrokartonu zhruba čtvrtinovou navázanou energii.

A pak se dostáváme k barvám a lakům,

předmětu diskuze všech článků s titulkem "stavějte ekologicky".

Na celou spotřebu navázané energie domu

mají přitom naprosto minimální vliv,

a přitom se o nich v tisku donekonečna píše.

S jednou vyjímkou - pokrytí podlah.

Pokud položíte koberce,

zvýšíte množství navázané energie zhruba o desetinu hodnoty celého domu.

Pokud použijete betonové dlaždice nebo dřevo,

opět snížíte množství navázané energie na minimum.

Tak, a nyní ještě připočteme energii spotřebovanou na stavbu domu,

a zjistíme, že jsme ho postavili s polovičním množstvím

v porovnání s navázanou energií typického stejně velkého domu.

Ale než se začneme

plácat radostí po zádech,

spálili jsme 151 megawatthodin

energie konstrukcí tohoto domu,

přestože tam už dům předtím stál.

A otázka tedy zní:

Jaká je návratnost takové energetické investice?

Takže, pokud porovnám dlouhodobou spotřebu mého energeticky málo náročného domu

s tím původním, energeticky neefektivním,

vrátí se mi investice zhruba za šest let.

Kdybych se rozhodla přestavět starý dům

tak, aby byl více energeticky efektivní,

v takovém případě - čistě pro srovnání -

se mi vrátí investice zhruba za 20 let.

A kdybych nedala pozor na navázanou energii,

trvalo by to

přes 50 let

v porovnání s přestavěným původním domem.

Pojďme se podívat, co to vlastně znamená.

Na škále spotřeby mého domu

se to rovná zhruba tomu,

kolik najezdím ročně autem;

je to zhruba pětinásobek toho

než kdybych se rozhodla být úplný vegetarián.

Ale mým stromem v lese jsou letadla.

Přirozeně, teď budu muset jít z přednášky pěšky.

Všechny tyto kalkulace

navázaných energií jsou na mém blogu.

A pamatujte, někdy právě ty nejméně očekávané věci,

dokáží ovlivnit výsledek daleko zásadnější měrou.

Děkuji vám. (potlesk)