Skutečný příběh o Archimédově zvolání Heuréka! - Armand D'Angour

Podívejte se na celou lekci: http://ed.ted.com/lessons/the-real-story-behind-archimedes-eureka-armand-d-angour

Když přemýšlíte o okamžiku, kdy Archimédes zvolal „Heuréka!“, pravděpodobně si představíte muže ve vaně, že? Jak se ukazuje, za tímto příběhem se toho skrývá mnohem víc. Armand D'Angour vypráví příběh o Archimédově největším úkolu ‒ zkonstruování obrovského plovoucího paláce pro krále ‒ který mu pomohl najít okamžik prozření.

Lekce od Armanda D'Angoura, animace od Zedem Media.

Když přemýšlíte o okamžiku,
kdy Archimédes zvolal „Heuréka!“,

asi se vám vybaví tohle.

Jak se ukazuje, mohlo to
vypadat spíše takto.

Ve třetím století před Kristem, Hierón,
král sicilského města Syrakus,

vybral Archiméda, aby dohlížel

nad technickým projektem
nevídaných rozměrů.

Hierón zadal stavbu plachetnice

50krát větší, než byla standardní
starověká válečná loď,

a nazval ji Syrakúsia podle svého města.

Hierón chtěl postavit nějvětší loď vůbec,

která měla sloužit jako dar

egyptskému králi Ptolemaiovi.

Ale mohla vůbec loď
o velikosti paláce plout?

V Archimédových dobách se nikdo
o nic podobného nepokusil.

Bylo to stejné, jako se zeptat:
„Může hora létat?“

Králi Hierónovi na této otázce
hodně záleželo.

Stovky dělníků pracovaly léta
na zkonstruování Syrakúsie

z borových a jedlových trámů
pocházejících od hory Etna,

provazů z konopí pěstovaného ve Španělsku

a dehtu z Francie.

Horní paluba, na které mělo stát
osm strážních věží,

neměla být podpírána sloupy,

ale obrovskými dřevěnými sochami Atlasů

držícími svět na svých ramenou.

Na lodní přídi měl stát

masivní katapult schopný střílet
80kilové kamenné projektily.

Pro pobavení cestujících

měla loď mít promenádu
lemovanou květinami,

krytý plavecký bazén,

lázně s ohřívanou vodou,

knihovnou plnou knih a soch,

chrám bohyně Afrodity

a tělocvičnu.

Aby toho nebylo na Archiméda málo,

Hierón zamýšlel naložit
plavidlo až po strop nákladem:

400 tunami obilí,

10 000 sklenicemi nakládaných ryb,

74 tunami pitné vody

a 600 tunami vlny.

Paluba měla pojmout více než tisíc lidí,

včetně 600 vojáků.

A ustájit 20 koní v oddělených stájích.

Postavit něco tak velkého

jenom proto, aby se to
na první plavbě potopilo?

Inu, řekněme, že neúspěch

by nebyl pro Archiméda příjemnou možností.

Tak přijal problém za svůj: potopí se to?

Možná seděl jednoho dne v lázních

a přemýšlel, jak těžká vana můžu plout,

když v tom k němu přišla inspirace.

Těleso částečně ponořené do kapaliny
je nadlehčováno silou,

která odpovídá váze kapaliny
tělesem vytlačené.

Jinými slovy, pokud by
2000tunová Syrakúsia

vytlačila přesně 2 000 tun vody,

sotva by plula.

Pokud by vytlačila 4 000 tun vody,
plula by bez problému.

Samozřejmě, pokud by vytlačila
pouze 1 000 tun vody,

no, Hierón by moc šťastný nebyl.

Toto je zákon o vztlaku

a inženýři mu stále říkají
Archimédův zákon.

Vysvětluje, proč může ocelový supertanker

plout stejně snadno
jako dřevěná loďka nebo vana.

Pokud je váha vody vytlačené
plavidlem pod lodním kýlem

rovna váze plavidla,

cokoliv je nad kýlem,
bude plavat nad vodní hladinou.

To zní jako další příběh
o Archimédovi a vaně

a je to možné, protože je to
ve skutečnosti stejný příběh

překroucený vrtochy dějin.

Klasický příběh Archimédova zvolání
„Heuréka!“ a následný úprk po ulicích

se točí kolem koruny
nebo corona v latině.

Jádrem příběhu Syrakúsie je kýl,

neboli korone v řečtině.

Mohlo být jedno slovo zaměněno za druhé?

To se nikdy nedozvíme.

Můžeme si jen představovat, jak se občané
Alexandrie mačkali v přístavu ten den,

kdy Syrakúsia dorazila do Egypta
na svojí první a jediné cestě,

aby mohli obdivovat příjezd tohoto
majestátního plujícího hradu.

Toto výjimečné plavidlo bylo Titanikem
starověkého světa,

až na to potopení,
díky našemu příteli Archimédovi.