< Return to Video

Chem123

  • 0:00 - 0:04
    Molekuly! Jsou všude ve svých
    nekonečných a nádherných variacích,
  • 0:04 - 0:08
    ale jelikož je těch variací tolik,
    může toho na nás být hodně.
  • 0:08 - 0:15
    A proto, abychom se naučili tomuto trochu
    více rozumět, řadíme je do skupin a tříd.
  • 0:15 - 0:18
    Je to v naší lidské povaze
    a je to velice užitečné.
  • 0:18 - 0:22
    Jedno ze základních rozdělení je, jestli
    je molekula polární nebo nepolární.
  • 0:22 - 0:25
    Jde o jakousi symetrii, ne jen
    molekuly, ale i náboje v ní.
  • 0:25 - 0:28
    Dají se lehce odlišit
    pouhým pohledem.
  • 0:28 - 0:33
    Máme polární, nepolární, polární,
    nepolární, polární, nepolární.
  • 0:33 - 0:36
    Já osobně jsem
    v týmu polárních.
  • 0:36 - 0:40
    Myslím si, že polární molekuly jsou
    zajímavější i přes jejich nestálou povahu.
  • 0:40 - 0:43
    Nepolární molekuly jsou užitečné
    a jejich symetrie překrásná,
  • 0:43 - 0:46
    ale polární jsou
    podle mě základ všeho.
  • 0:46 - 0:55
    [Znělka]
  • 0:55 - 0:58
    Hned ze začátku pojďme
    rozdělit látky na dva typy.
  • 0:58 - 1:03
    Tady máme kostku másla a v
    této misce je obyčejná voda.
  • 1:03 - 1:09
    Abych tenhle zvláštní pocit měl za sebou,
    tak teď tu kostku másla zmáčknu.
  • 1:09 - 1:13
    A teď ji
    zase pustím.
  • 1:13 - 1:17
    Zkusím si to
    máslo umýt z rukou.
  • 1:17 - 1:21
    Ale ono to nejde...
    Prostě to máslo nejde smýt.
  • 1:21 - 1:24
    Nejde.
    Prostě je na mně přilepené.
  • 1:24 - 1:30
    Proč? Protože voda je polární molekula a
    různé molekuly v máslu jsou nepolární
  • 1:30 - 1:33
    a s něčím takovým nechce
    mít voda nic společného.
  • 1:33 - 1:37
    Takže, co dělá molekulu polární?
    Jsou tu dvě věci.
  • 1:37 - 1:41
    Prvním je nesymetrické rozložení
    elektronů v molekule.
  • 1:41 - 1:44
    Polární molekula pouze z jednoho
    prvku nemůže existovat,
  • 1:44 - 1:47
    protože všechny atomy mají
    stejnou elektronegativitu,
  • 1:47 - 1:50
    a tedy rozložení elektronů
    bude všude stejné.
  • 1:50 - 1:54
    Elektronegativita nám říká, jak
    moc chce nějaký prvek elektrony,
  • 1:54 - 1:58
    ale lepší je si představit, jak moc
    chtějí elektrony být u nějakého prvku.
  • 1:58 - 2:02
    Kdyby byly elektrony 13-ti leté
    holky, fluor by byl Niall Horan.
  • 2:02 - 2:07
    Udělají cokoliv, aby mohly být u něj.
    Proč? Kvůli trendům periodické tabulky.
  • 2:07 - 2:12
    Elektronegativita se zvyšuje zleva
    doprava, protože atomy mají více protonů
  • 2:12 - 2:15
    a více protonů znamená
    více kluků v kapele.
  • 2:15 - 2:18
    Zároveň se shora dolů
    elektronegativita snižuje,
  • 2:18 - 2:23
    protože se zvyšuje dav elektronů a
    ten blokuje efekt protonů pro ostatní.
  • 2:23 - 2:26
    Co se snažím říct je, že
    elektrony jsou hipsteři.
  • 2:26 - 2:29
    Pokud se ostatní elektrony o něco
    zajímají, tak je to bude zajímat méně.
  • 2:29 - 2:31
    Ovšem do hry
    vstupuje více věcí,
  • 2:31 - 2:34
    ale jako ve vztazích
    mezi dívkami a kapelami,
  • 2:34 - 2:37
    je to vše komplikované a divné a
    hlavně to není nutné vědět.
  • 2:37 - 2:39
    Tato mapa nám však
    ukazuje všechny trendy.
  • 2:39 - 2:43
    V horním pravém rohu
    jsou superstar elektronů.
  • 2:43 - 2:47
    Kyslík, dusík, fluor, chlor a brom jsou
    vlastně One Direction tabulky prvků.
  • 2:47 - 2:49
    Abychom mohli mluvit
    o polárních molekulách,
  • 2:49 - 2:56
    musí v nich být prvky s rozdílem
    elektronegativity alespoň 0,5.
  • 2:56 - 3:00
    Pokud je toto splněno, je vnější elektron
    častěji u prvku s vyšší elektronegativitou
  • 3:00 - 3:03
    a této molekule
    říkají chemici polární.
  • 3:03 - 3:06
    Důsledkem je parciální záporný náboj
    na elektronegativnější části molekuly
  • 3:06 - 3:10
    a parciální kladný náboj
    na straně druhé.
  • 3:10 - 3:13
    V extrémních případech, kdy
    je rozdíl elektronegativity 1,6,
  • 3:13 - 3:16
    dostaneme dva
    ionty v jedné molekule.
  • 3:16 - 3:19
    A takové už ale nepatří
    mezi polární molekuly.
  • 3:19 - 3:22
    Mluvíme tady jen
    o rozmezí mezi 0,5 a 1,6.
  • 3:22 - 3:26
    Další požadavek je, že musí
    být geometricky nesouměrné.
  • 3:26 - 3:31
    CO2 je nesymetrické v náboji,
    ale jelikož je lineární, v jedné čáře,
  • 3:31 - 3:34
    je to taková
    symetricky nesymetrická.
  • 3:34 - 3:39
    To platí i pro CH4, kde jsou tetraedricky
    uspořádané málo elektronegativní vodíky
  • 3:39 - 3:41
    kolem elektronegativnějšího
    uhlíku.
  • 3:41 - 3:45
    Tyto molekuly mají polární
    vazby, ale jako takové nejsou polární,
  • 3:45 - 3:49
    protože jejich vazby jsou symetrické,
    a tak se vzájemně vyruší.
  • 3:49 - 3:54
    Aby byla molekula polární,
    musí mít dipólový moment,
  • 3:54 - 3:58
    rozdělení náboje kolem molekuly
    na kladnou část a zápornou část.
  • 3:58 - 4:02
    Hodně molekul je nesymetrických
    v elektronegativitě i v geometrii.
  • 4:02 - 4:07
    To jsou ty naše polární molekuly,
    nesymetrické krásky chemie.
  • 4:07 - 4:09
    Jen se na ně podívejte. Jsou
    tak úžasné a podivné.
  • 4:09 - 4:13
    Dokonce umíme i vyznačit, kde
    se nachází jejich náboje.
  • 4:13 - 4:18
    Značí se to šipkou s plusem směřující
    od kladného náboje k zápornému.
  • 4:18 - 4:22
    Malé delta plus (δ+) nebo
    minus (δ–) u atomů
  • 4:22 - 4:25
    značí parciální kladný
    a záporný náboj.
  • 4:25 - 4:28
    Kapaliny z polárních
    molekul jsou skvělá
  • 4:28 - 4:32
    rozpouštědla těles z polárních
    nebo iontových látek.
  • 4:32 - 4:34
    Iontové látky jsou vlastně
    jen hodně polární,
  • 4:34 - 4:38
    nemají částečný kladný a
    záporný dipólový moment,
  • 4:38 - 4:41
    ale jejich elektrony se úplně přesunou,
    čímž vytvoří dva nabité ionty.
  • 4:41 - 4:44
    Určitě jste slyšeli, že podobné
    se rozpouští v podobném,
  • 4:44 - 4:49
    tedy nejsnazší způsob pro zjištění, zda je
    kapalina polární nebo ne, je přidání vody.
  • 4:49 - 4:53
    Ovšem proč se to děje,
    se většinou nevysvětluje.
  • 4:53 - 4:56
    Takže co se
    vlastně děje?
  • 4:56 - 5:01
    Můžou se zdát jako xenofobové,
    kteří se bojí všeho, co je jiné.
  • 5:01 - 5:05
    Ale jako vše má
    i tohle svůj důvod.
  • 5:05 - 5:10
    A jako všechno, pravděpodobně to má
    něco se snižováním energie systému.
  • 5:10 - 5:11
    A to si pište,
    že má.
  • 5:11 - 5:14
    Ty parciální
    náboje vody?
  • 5:14 - 5:18
    Ty mají nejnižší energii, když jsou
    hezky srovnané, kladný k zápornému.
  • 5:18 - 5:20
    Skoro jako
    kapalné krystaly.
  • 5:20 - 5:23
    Takže máme uspořádání,
    které samozřejmé teče,
  • 5:23 - 5:28
    a ty kyslíky se vždycky snaží natočit tak,
    aby byly u vodíků ostatních molekul.
  • 5:28 - 5:29
    Tak, aby
    snížily energii.
  • 5:29 - 5:32
    Můžete dokonce sami vidět
    působení molekul,
  • 5:32 - 5:38
    třeba na povrchovém napětí, když do 100 ml
    kádinky nalijete více než 100 ml vody.
  • 5:38 - 5:41
    Síla povrchového napětí závisí na
    mezimolekulárních silách molekul,
  • 5:41 - 5:44
    které je
    drží pospolu.
  • 5:44 - 5:47
    Tyto přitažlivé síly,
    kterým se říká kohezní,
  • 5:47 - 5:49
    přitahují molekuly
    na povrchu dovnitř.
  • 5:49 - 5:54
    A to, co zde vidíte, je pouze
    výsledek působení těchto sil,
  • 5:54 - 5:56
    tedy minimalizace
    povrchu vody v této kádince.
  • 5:56 - 6:00
    Kdybychom tam přidali trochu oleje,
    všechnu vodu to naprosto rozhodí.
  • 6:00 - 6:03
    Oleje mají hodně
    nepolární molekuly,
  • 6:03 - 6:10
    takže najednou tu máme nenabitou hmotu,
    která nám narušuje hezky uspořádanou vodu.
  • 6:10 - 6:15
    Ale když se na to podíváte zblízka, je to
    podobné jako mezi vodou a vzduchem.
  • 6:15 - 6:21
    Voda dělá všechno, aby snížila svůj
    povrch a tak nějak vypuzuje olej pryč.
  • 6:21 - 6:25
    Není to tak, že voda nemá ráda olej,
    akorát má sebe ráda mnohem více,
  • 6:25 - 6:27
    takže se s olejem
    nebude míchat.
  • 6:27 - 6:30
    Ale když přidáte polární látky,
    tak to se vodě bude líbit,
  • 6:30 - 6:34
    a ty polární látky půjdou po všech
    parciálních nábojích, které najdou.
  • 6:34 - 6:37
    Nebo spíše, jako
    u většiny iontových látek,
  • 6:37 - 6:41
    částečně záporné kyslíky
    obklíčí kladné ionty
  • 6:41 - 6:45
    a částečně kladné vodíky si
    vezmou záporné ionty,
  • 6:45 - 6:49
    čímž rozbijí krystal a
    rozpustí ho ve volné ionty.
  • 6:49 - 6:53
    Občas se stane, že
    pozorujeme nečekané.
  • 6:53 - 7:00
    Když smícháme 50 ml vody a 50 ml ethanolu,
    co se stalo? Máme méně než 100 ml kapaliny.
  • 7:00 - 7:05
    Uspořádání vody a ethanolu je totiž více
    strukturované a tedy i více husté,
  • 7:05 - 7:07
    proto má
    menší objem.
  • 7:07 - 7:12
    Polarita vody je spojená s aspektem,
    díky kterému existuje život:
  • 7:12 - 7:13
    Vodíkové můstky.
  • 7:13 - 7:16
    Částečný záporně nabitý
    kyslík a kladně nabité vodíky
  • 7:16 - 7:19
    molekule vody
    nejsou úplně věrní.
  • 7:19 - 7:25
    Zaplétají se do různých podivných
    vztahů s atomy ze sousedních molekul.
  • 7:25 - 7:29
    Tyto neplnohodnotné vztahy mezi těmito
    atomy nazýváme vodíkovými můstky.
  • 7:29 - 7:33
    V případě ledu, všechny O a H
    atomy vytvářejí tyto vodíkové můstky.
  • 7:34 - 7:39
    Energeticky nejvýhodnější uspořádání
    vodíkových vazeb v ledu molekuly od sebe
  • 7:39 - 7:45
    lehce odstrkuje, a proto má led
    o 10 % větší objem než kapalná voda.
  • 7:45 - 7:48
    Což není běžný vztah mezi
    kapalinou a pevnou látkou.
  • 7:48 - 7:53
    Když led roztává, zůstává stále
    zhruba 80 % vodíkových můstků,
  • 7:53 - 7:57
    zůstávají tam ledovité klastry, a proto je
    objem studené vody relativně velký.
  • 7:57 - 7:59
    Když však zvýšíme
    teplotu, klastry zmizí.
  • 7:59 - 8:05
    Na základě tohoto je možné
    vysvětlit zajímavou vlastnost vody:
  • 8:05 - 8:08
    Totiž že má nejvyšší
    hustotu při 4 °C.
  • 8:08 - 8:14
    To je důvod, proč ledové kry plovou na
    hladině a proč má voda pod nimi asi 4 °C.
  • 8:14 - 8:15
    A taky proč byl
    vymyšlen hokej.
  • 8:15 - 8:18
    A proč lahev s limonádou
    praskne, když jí dáte do mrazáku.
  • 8:18 - 8:21
    Vodíkové můstky také způsobují,
    že je koupání v teplé vodě tak skvělé,
  • 8:21 - 8:23
    proč parní stroje
    změnily svět
  • 8:23 - 8:29
    a proč je stálá teplota na naší
    planetě v porovnání s jinými.
  • 8:29 - 8:32
    Pro změnu teploty vody
    musíme vynaložit spoustu energie,
  • 8:32 - 8:38
    protože i k malé tepelné změně je
    třeba rozbít spoustu vodíkových můstků
  • 8:38 - 8:41
    a tento proces je spojen
    s velkou tepelnou výměnou.
  • 8:41 - 8:45
    Tepelná kapacita vody je zhruba pětkrát
    větší než kapacita obyčejného kamene.
  • 8:45 - 8:49
    Ještě jsme ale neskončili s výčtem toho,
    co všechno vodíkové můstky způsobují.
  • 8:49 - 8:54
    Díky nim se ve vodě rozpouští téměř
    vše, co je alespoň částečně polární,
  • 8:54 - 8:59
    tedy například cukry, bílkoviny a další
    spousta anorganických sloučenin.
  • 8:59 - 9:03
    Voda se svým dipólovým momentem
    může rozpustit více sloučenin
  • 9:03 - 9:05
    než kterákoli jiná
    sloučenina na světě.
  • 9:05 - 9:08
    Vlastně se divím,
    že nerozpustí i nás.
  • 9:08 - 9:12
    Čímž se dostávám k poslední věci
    a tou jsou hybridní molekuly.
  • 9:12 - 9:15
    Existuje spousta molekul jako
    jsou třeba saponáty,
  • 9:15 - 9:18
    které obsahují jak
    polární, tak nepolární části.
  • 9:18 - 9:23
    Tento prostředek na nádobí je proto
    schopen rozpustit zbytky po mém máslu
  • 9:23 - 9:25
    s pomocí množství molekul
    blízkým Avogadrovu číslu,
  • 9:25 - 9:32
    jelikož ho obklopí nepolární částí a pak
    ho umyje pomocí polární části z mé ruky.
  • 9:32 - 9:35
    Výborně, hned
    je to lepší.
  • 9:35 - 9:40
    Ale stejně si to půjdu radši umýt
    do koupelny. Hned jsem zpět.
  • 9:40 - 9:44
    Podobně i mastné kyseliny, které tvoří
    buněčnou membránu, mají polární části,
  • 9:44 - 9:47
    kterými můžou interagovat
    s vodným prostředním v buňce,
  • 9:47 - 9:52
    zatímco nepolární řetězec zabraňuje
    rozpuštění buňky v okolní vodě.
  • 9:52 - 9:54
    Mají to elegantně
    vymyšlené, nebo ne?
Title:
Chem123
Video Language:
English
Duration:
09:55
Martina Randulová edited Czech subtitles for Chem123
Martina Randulová edited Czech subtitles for Chem123
Jiří Močkoř edited Czech subtitles for Chem123
Jiří Močkoř edited Czech subtitles for Chem123

Czech subtitles

Revisions