0:00:00.280,0:00:04.500 Molekuly! Jsou všude ve svých[br]nekonečných a nádherných variacích, 0:00:04.500,0:00:08.109 ale jelikož je těch variací tolik,[br]může toho na nás být hodně. 0:00:08.109,0:00:14.989 A proto, abychom se naučili tomuto trochu[br]více rozumět, řadíme je do skupin a tříd. 0:00:14.989,0:00:17.520 Je to v naší lidské povaze[br]a je to velice užitečné. 0:00:17.520,0:00:21.990 Jedno ze základních rozdělení je, jestli[br]je molekula polární nebo nepolární. 0:00:21.990,0:00:25.250 Jde o jakousi symetrii, ne jen[br]molekuly, ale i náboje v ní. 0:00:25.250,0:00:27.710 Dají se lehce odlišit[br]pouhým pohledem. 0:00:27.710,0:00:33.260 Máme polární, nepolární, polární,[br]nepolární, polární, nepolární. 0:00:33.260,0:00:35.670 Já osobně jsem[br]v týmu polárních. 0:00:35.670,0:00:40.390 Myslím si, že polární molekuly jsou[br]zajímavější i přes jejich nestálou povahu. 0:00:40.390,0:00:43.300 Nepolární molekuly jsou užitečné[br]a jejich symetrie překrásná, 0:00:43.300,0:00:45.990 ale polární jsou[br]podle mě základ všeho. 0:00:45.990,0:00:55.160 [Znělka] 0:00:55.160,0:00:58.479 Hned ze začátku pojďme[br]rozdělit látky na dva typy. 0:00:58.479,0:01:03.199 Tady máme kostku másla a v[br]této misce je obyčejná voda. 0:01:03.200,0:01:08.660 Abych tenhle zvláštní pocit měl za sebou,[br]tak teď tu kostku másla zmáčknu. 0:01:08.660,0:01:13.140 A teď ji[br]zase pustím. 0:01:13.140,0:01:16.620 Zkusím si to[br]máslo umýt z rukou. 0:01:16.620,0:01:21.200 Ale ono to nejde...[br]Prostě to máslo nejde smýt. 0:01:21.200,0:01:23.900 Nejde.[br]Prostě je na mně přilepené. 0:01:23.900,0:01:29.740 Proč? Protože voda je polární molekula a[br]různé molekuly v máslu jsou nepolární 0:01:29.740,0:01:33.440 a s něčím takovým nechce[br]mít voda nic společného. 0:01:33.440,0:01:37.450 Takže, co dělá molekulu polární?[br]Jsou tu dvě věci. 0:01:37.450,0:01:40.710 Prvním je nesymetrické rozložení[br]elektronů v molekule. 0:01:40.710,0:01:44.030 Polární molekula pouze z jednoho[br]prvku nemůže existovat, 0:01:44.030,0:01:46.970 protože všechny atomy mají[br]stejnou elektronegativitu, 0:01:46.970,0:01:50.070 a tedy rozložení elektronů[br]bude všude stejné. 0:01:50.070,0:01:53.910 Elektronegativita nám říká, jak[br]moc chce nějaký prvek elektrony, 0:01:53.910,0:01:57.810 ale lepší je si představit, jak moc[br]chtějí elektrony být u nějakého prvku. 0:01:57.810,0:02:02.060 Kdyby byly elektrony 13-ti leté[br]holky, fluor by byl Niall Horan. 0:02:02.060,0:02:06.980 Udělají cokoliv, aby mohly být u něj.[br]Proč? Kvůli trendům periodické tabulky. 0:02:06.980,0:02:11.940 Elektronegativita se zvyšuje zleva[br]doprava, protože atomy mají více protonů 0:02:11.940,0:02:14.990 a více protonů znamená[br]více kluků v kapele. 0:02:14.990,0:02:18.050 Zároveň se shora dolů[br]elektronegativita snižuje, 0:02:18.050,0:02:22.780 protože se zvyšuje dav elektronů a[br]ten blokuje efekt protonů pro ostatní. 0:02:22.780,0:02:25.720 Co se snažím říct je, že[br]elektrony jsou hipsteři. 0:02:25.730,0:02:29.130 Pokud se ostatní elektrony o něco[br]zajímají, tak je to bude zajímat méně. 0:02:29.130,0:02:30.850 Ovšem do hry[br]vstupuje více věcí, 0:02:30.850,0:02:34.040 ale jako ve vztazích[br]mezi dívkami a kapelami, 0:02:34.040,0:02:37.050 je to vše komplikované a divné a[br]hlavně to není nutné vědět. 0:02:37.050,0:02:39.380 Tato mapa nám však[br]ukazuje všechny trendy. 0:02:39.380,0:02:42.740 V horním pravém rohu[br]jsou superstar elektronů. 0:02:42.740,0:02:47.240 Kyslík, dusík, fluor, chlor a brom jsou[br]vlastně One Direction tabulky prvků. 0:02:47.240,0:02:49.290 Abychom mohli mluvit[br]o polárních molekulách, 0:02:49.290,0:02:55.700 musí v nich být prvky s rozdílem[br]elektronegativity alespoň 0,5. 0:02:55.700,0:03:00.460 Pokud je toto splněno, je vnější elektron[br]častěji u prvku s vyšší elektronegativitou 0:03:00.460,0:03:02.860 a této molekule[br]říkají chemici polární. 0:03:02.860,0:03:06.480 Důsledkem je parciální záporný náboj[br]na elektronegativnější části molekuly 0:03:06.480,0:03:09.540 a parciální kladný náboj[br]na straně druhé. 0:03:09.540,0:03:12.599 V extrémních případech, kdy[br]je rozdíl elektronegativity 1,6, 0:03:12.599,0:03:16.020 dostaneme dva[br]ionty v jedné molekule. 0:03:16.020,0:03:19.160 A takové už ale nepatří[br]mezi polární molekuly. 0:03:19.160,0:03:22.410 Mluvíme tady jen[br]o rozmezí mezi 0,5 a 1,6. 0:03:22.410,0:03:26.130 Další požadavek je, že musí[br]být geometricky nesouměrné. 0:03:26.130,0:03:31.430 CO2 je nesymetrické v náboji,[br]ale jelikož je lineární, v jedné čáře, 0:03:31.430,0:03:34.209 je to taková[br]symetricky nesymetrická. 0:03:34.209,0:03:39.209 To platí i pro CH4, kde jsou tetraedricky[br]uspořádané málo elektronegativní vodíky 0:03:39.209,0:03:41.180 kolem elektronegativnějšího[br]uhlíku. 0:03:41.180,0:03:45.380 Tyto molekuly mají polární[br]vazby, ale jako takové nejsou polární, 0:03:45.380,0:03:49.319 protože jejich vazby jsou symetrické,[br]a tak se vzájemně vyruší. 0:03:49.319,0:03:53.550 Aby byla molekula polární,[br]musí mít dipólový moment, 0:03:53.550,0:03:58.480 rozdělení náboje kolem molekuly[br]na kladnou část a zápornou část. 0:03:58.480,0:04:02.469 Hodně molekul je nesymetrických[br]v elektronegativitě i v geometrii. 0:04:02.469,0:04:06.760 To jsou ty naše polární molekuly,[br]nesymetrické krásky chemie. 0:04:06.760,0:04:09.140 Jen se na ně podívejte. Jsou[br]tak úžasné a podivné. 0:04:09.140,0:04:12.879 Dokonce umíme i vyznačit, kde[br]se nachází jejich náboje. 0:04:12.879,0:04:17.940 Značí se to šipkou s plusem směřující[br]od kladného náboje k zápornému. 0:04:17.940,0:04:22.500 Malé delta plus (δ+) nebo[br]minus (δ–) u atomů 0:04:22.500,0:04:25.120 značí parciální kladný[br]a záporný náboj. 0:04:25.120,0:04:27.530 Kapaliny z polárních[br]molekul jsou skvělá 0:04:27.530,0:04:31.710 rozpouštědla těles z polárních[br]nebo iontových látek. 0:04:31.710,0:04:34.340 Iontové látky jsou vlastně[br]jen hodně polární, 0:04:34.340,0:04:38.060 nemají částečný kladný a[br]záporný dipólový moment, 0:04:38.060,0:04:41.389 ale jejich elektrony se úplně přesunou,[br]čímž vytvoří dva nabité ionty. 0:04:41.389,0:04:44.180 Určitě jste slyšeli, že podobné[br]se rozpouští v podobném, 0:04:44.180,0:04:48.620 tedy nejsnazší způsob pro zjištění, zda je[br]kapalina polární nebo ne, je přidání vody. 0:04:48.620,0:04:52.960 Ovšem proč se to děje,[br]se většinou nevysvětluje. 0:04:52.970,0:04:55.590 Takže co se[br]vlastně děje? 0:04:55.590,0:05:00.870 Můžou se zdát jako xenofobové,[br]kteří se bojí všeho, co je jiné. 0:05:00.870,0:05:04.720 Ale jako vše má[br]i tohle svůj důvod. 0:05:04.720,0:05:09.940 A jako všechno, pravděpodobně to má[br]něco se snižováním energie systému. 0:05:09.940,0:05:11.100 A to si pište,[br]že má. 0:05:11.100,0:05:14.000 Ty parciální[br]náboje vody? 0:05:14.000,0:05:17.920 Ty mají nejnižší energii, když jsou[br]hezky srovnané, kladný k zápornému. 0:05:17.920,0:05:19.960 Skoro jako[br]kapalné krystaly. 0:05:19.960,0:05:23.120 Takže máme uspořádání,[br]které samozřejmé teče, 0:05:23.120,0:05:27.840 a ty kyslíky se vždycky snaží natočit tak,[br]aby byly u vodíků ostatních molekul. 0:05:27.840,0:05:29.030 Tak, aby[br]snížily energii. 0:05:29.030,0:05:31.550 Můžete dokonce sami vidět[br]působení molekul, 0:05:31.550,0:05:37.640 třeba na povrchovém napětí, když do 100 ml[br]kádinky nalijete více než 100 ml vody. 0:05:37.640,0:05:40.780 Síla povrchového napětí závisí na[br]mezimolekulárních silách molekul, 0:05:40.780,0:05:43.920 které je[br]drží pospolu. 0:05:43.920,0:05:46.680 Tyto přitažlivé síly,[br]kterým se říká kohezní, 0:05:46.680,0:05:48.770 přitahují molekuly[br]na povrchu dovnitř. 0:05:48.770,0:05:53.860 A to, co zde vidíte, je pouze[br]výsledek působení těchto sil, 0:05:53.860,0:05:56.460 tedy minimalizace[br]povrchu vody v této kádince. 0:05:56.460,0:06:00.229 Kdybychom tam přidali trochu oleje,[br]všechnu vodu to naprosto rozhodí. 0:06:00.229,0:06:02.920 Oleje mají hodně[br]nepolární molekuly, 0:06:02.920,0:06:09.560 takže najednou tu máme nenabitou hmotu,[br]která nám narušuje hezky uspořádanou vodu. 0:06:09.560,0:06:14.840 Ale když se na to podíváte zblízka, je to[br]podobné jako mezi vodou a vzduchem. 0:06:14.840,0:06:20.760 Voda dělá všechno, aby snížila svůj[br]povrch a tak nějak vypuzuje olej pryč. 0:06:20.760,0:06:25.439 Není to tak, že voda nemá ráda olej,[br]akorát má sebe ráda mnohem více, 0:06:25.439,0:06:26.949 takže se s olejem[br]nebude míchat. 0:06:26.949,0:06:29.770 Ale když přidáte polární látky,[br]tak to se vodě bude líbit, 0:06:29.770,0:06:34.229 a ty polární látky půjdou po všech[br]parciálních nábojích, které najdou. 0:06:34.229,0:06:36.630 Nebo spíše, jako[br]u většiny iontových látek, 0:06:36.630,0:06:41.139 částečně záporné kyslíky[br]obklíčí kladné ionty 0:06:41.139,0:06:44.910 a částečně kladné vodíky si[br]vezmou záporné ionty, 0:06:44.910,0:06:49.080 čímž rozbijí krystal a[br]rozpustí ho ve volné ionty. 0:06:49.080,0:06:53.070 Občas se stane, že[br]pozorujeme nečekané. 0:06:53.070,0:06:59.960 Když smícháme 50 ml vody a 50 ml ethanolu,[br]co se stalo? Máme méně než 100 ml kapaliny. 0:06:59.960,0:07:05.200 Uspořádání vody a ethanolu je totiž více[br]strukturované a tedy i více husté, 0:07:05.200,0:07:06.979 proto má[br]menší objem. 0:07:06.979,0:07:11.720 Polarita vody je spojená s aspektem,[br]díky kterému existuje život: 0:07:11.720,0:07:12.720 Vodíkové můstky. 0:07:12.720,0:07:15.690 Částečný záporně nabitý[br]kyslík a kladně nabité vodíky 0:07:15.690,0:07:19.479 molekule vody[br]nejsou úplně věrní. 0:07:19.480,0:07:25.020 Zaplétají se do různých podivných[br]vztahů s atomy ze sousedních molekul. 0:07:25.020,0:07:29.039 Tyto neplnohodnotné vztahy mezi těmito[br]atomy nazýváme vodíkovými můstky. 0:07:29.039,0:07:33.499 V případě ledu, všechny O a H[br]atomy vytvářejí tyto vodíkové můstky. 0:07:33.500,0:07:39.110 Energeticky nejvýhodnější uspořádání[br]vodíkových vazeb v ledu molekuly od sebe 0:07:39.110,0:07:45.409 lehce odstrkuje, a proto má led[br]o 10 % větší objem než kapalná voda. 0:07:45.409,0:07:47.850 Což není běžný vztah mezi[br]kapalinou a pevnou látkou. 0:07:47.850,0:07:52.610 Když led roztává, zůstává stále[br]zhruba 80 % vodíkových můstků, 0:07:52.610,0:07:57.289 zůstávají tam ledovité klastry, a proto je[br]objem studené vody relativně velký. 0:07:57.289,0:07:59.220 Když však zvýšíme[br]teplotu, klastry zmizí. 0:07:59.220,0:08:04.700 Na základě tohoto je možné[br]vysvětlit zajímavou vlastnost vody: 0:08:04.700,0:08:07.759 Totiž že má nejvyšší[br]hustotu při 4 °C. 0:08:07.760,0:08:13.910 To je důvod, proč ledové kry plovou na[br]hladině a proč má voda pod nimi asi 4 °C. 0:08:13.910,0:08:15.350 A taky proč byl[br]vymyšlen hokej. 0:08:15.350,0:08:18.070 A proč lahev s limonádou[br]praskne, když jí dáte do mrazáku. 0:08:18.070,0:08:21.350 Vodíkové můstky také způsobují,[br]že je koupání v teplé vodě tak skvělé, 0:08:21.350,0:08:22.980 proč parní stroje[br]změnily svět 0:08:22.980,0:08:29.020 a proč je stálá teplota na naší[br]planetě v porovnání s jinými. 0:08:29.020,0:08:32.429 Pro změnu teploty vody[br]musíme vynaložit spoustu energie, 0:08:32.429,0:08:37.980 protože i k malé tepelné změně je[br]třeba rozbít spoustu vodíkových můstků 0:08:37.980,0:08:40.599 a tento proces je spojen[br]s velkou tepelnou výměnou. 0:08:40.599,0:08:44.800 Tepelná kapacita vody je zhruba pětkrát[br]větší než kapacita obyčejného kamene. 0:08:44.800,0:08:49.060 Ještě jsme ale neskončili s výčtem toho,[br]co všechno vodíkové můstky způsobují. 0:08:49.060,0:08:54.120 Díky nim se ve vodě rozpouští téměř[br]vše, co je alespoň částečně polární, 0:08:54.120,0:08:58.570 tedy například cukry, bílkoviny a další[br]spousta anorganických sloučenin. 0:08:58.570,0:09:02.635 Voda se svým dipólovým momentem[br]může rozpustit více sloučenin 0:09:02.635,0:09:05.000 než kterákoli jiná[br]sloučenina na světě. 0:09:05.000,0:09:08.100 Vlastně se divím,[br]že nerozpustí i nás. 0:09:08.100,0:09:11.830 Čímž se dostávám k poslední věci[br]a tou jsou hybridní molekuly. 0:09:11.830,0:09:14.870 Existuje spousta molekul jako[br]jsou třeba saponáty, 0:09:14.870,0:09:17.520 které obsahují jak[br]polární, tak nepolární části. 0:09:17.520,0:09:22.710 Tento prostředek na nádobí je proto[br]schopen rozpustit zbytky po mém máslu 0:09:22.710,0:09:25.360 s pomocí množství molekul[br]blízkým Avogadrovu číslu, 0:09:25.360,0:09:31.980 jelikož ho obklopí nepolární částí a pak[br]ho umyje pomocí polární části z mé ruky. 0:09:31.980,0:09:34.940 Výborně, hned[br]je to lepší. 0:09:34.940,0:09:40.420 Ale stejně si to půjdu radši umýt[br]do koupelny. Hned jsem zpět. 0:09:40.420,0:09:44.110 Podobně i mastné kyseliny, které tvoří[br]buněčnou membránu, mají polární části, 0:09:44.110,0:09:47.240 kterými můžou interagovat[br]s vodným prostředním v buňce, 0:09:47.240,0:09:52.500 zatímco nepolární řetězec zabraňuje[br]rozpuštění buňky v okolní vodě. 0:09:52.500,0:09:54.240 Mají to elegantně[br]vymyšlené, nebo ne?