-
Řekněme si něco o
-
Maxwell-Boltzmannově rozdělení.
-
Zde je
-
obraz Jamese Clerka Maxwella.
-
Tento obraz se mi moc líbí, je zde
-
se svojí ženou Katherine Maxwell a
zřejmě s jejich psem.
-
James Maxwell je fyzikální titán
-
známý díky Maxwellovým rovnicím.
-
Také dělal výzkum na barevné fotografií
-
a byl
-
myšlenku "Takže, co je rozdělení
-
rychlostí vzduchových částic
-
částic ideálního plynu?
-
A tento pán, to je Ludwig Boltzmann.
-
Je považován za otce nebo jednoho
-
ze zakladatelů statické mechaniky.
-
Společně
-
nespolupracovali, ale
-
nezávisle přišli ke stejnému rozdělení.
-
Byli schopni posat, " Co je
-
rozdělení rychlostí vzduchových částic?"
-
Takže si
-
udělejme myšlenkový experiment.
-
Řekněme, že zde mám kontejner.
-
Řekněme, že zde mám kontejner.
-
A řekněme, že je zde vzduch.
-
A vzduch je tvořen převážně dusíkem.
-
Řekněme, že je pouze dusík
-
pro zjednodušení věcí.
-
Takže sem jen nakresím molekuly dusíku
-
A řekněme, že mám teploměr.
-
Takže ho položím dovnitř.
-
A teploměr
-
dosahuje teploty 300 Kelvínů.
-
Co teplota 300 Kelvínů znamená?
-
V našem každodenním životě máme
-
vnitřní smysl pro teplotu.
-
Hele, nechci sahat na něco horkého.
-
Popálí mě to.
-
nebo tato chladná věc, budu se třást.
-
A toto je, jak náš mozek
-
vnímá tuto věc, nazývano teplota.
-
Ale co se vlastně děle na molekulární škále?
-
Teplota, jeden způsob přemýšlení
-
o teplotě, to by byl moc
-
přesný způsob, jak přemýšlet o teplotě
-
je to tepl-
-
Slabikuji to špatně.
-
Teplota je úměrná průměrné kinetické energii
-
molekul v tomto systému.
-
Takže já to napíši takto.
-
Teplota je úměrná průměrné kinetické enrgii.
-
Průmerná
-
kinetická
-
energie
-
v systému
-
Napíši jen průměrná kinetická energie.
-
Takže, vysvětleme si to konkrétněji.
-
Řekněme. že mám dva kontejnery.
-
Toto je jeden kontejner.
-
Ups.
-
A dva kontejnery tady.
-
A řekněme, že mají stejné
-
množství molekul dusíkového plynu.
-
A nakreslím zde 10.
-
Očividně toto není realistické.
-
Bylo by tam mnohem více molekul.
-
Jedna, dvě, tři, čtyří, pět
šest, sedm, osm, devět, deset.
-
Jedna, dvě, tři, čtyří, pět
šest, sedm, osm, devět, deset.
-
A řekněme, že víme, že
-
teplota zde je 300 Kelvínů.
-
Takže teplota tohoto systému,je 300 Kelvínů
-
A teplota toho systému je 200 Kelvínů.
-
Pokud si chci představit
co tyto molekuly dělají
-
Pohybují se, naráží do sebe
-
nepohybují se unisono.
-
Průměrná kinetická energie molekul
-
v tomto systému bude vyšší.
-
A možná se zde
-
tato molekula pohybuje v tomto směru
-
To je rychlost.
-
Tato má tuto rychlost.
-
Tato jde sem.
-
Tato se asi nebude moc pohybovat.
-
Tato nebude moc rychla tímto způsobem.
-
Tato bude velmi rychla tímto směrem.
-
Tato děla tohle.
-
Tato děla tohle.
-
Tato děla tohle.
-
Je je teď porovnáme s tímto systémem
-
tímto systmem, může tam stále být molekula
-
která se pohybuje velmi rychle.
-
Možná je tato molekula rychlejší
-
než všechny molekuly zde.
-
Ale v průměru, molekly tady
-
mají nizší kinetickou energii.
-
Takže tato možná děla tohle.
-
Uvidím, jestli to mohu nakreslit.
-
Průměrně budou mít
nižší kinetickou energii.
-
To neznamená, že
všechny tyto molekuly
-
jsou nutně pomalejší
než všechny tyto molekuly
-
nebo mají nižší kinetickou
energii než všechny tyto molekuly
-
Ale průměrně budou mít
nižší kinetickou energii.
-
A vlastně si můžeme nakreslit rozdělení.
-
A toto rozdělení, to je
-
Maxwell-Boltzmannovo rozdělení.
-
Takže, jestli...
-
Nakreslím zde malý koordinační plánek
-
Takže, malý koordinační plánek
-
Takže, jestli na této ose přidám rychlost.
-
Jestli přidám rychlost.
-
A na této ose napíši čísla molekul.
-
Čísla molekul
-
Přímo zde.
-
Pro tento systém, systém, který je na 300 Kelvínech
-
rozdělení but vypadat takto.
-
Takže to bude vypadat
-
rozdělení...
-
Udělám to novou barvou.
-
Takže, rozdělení
-
toto budou všechny molekuly.
-
Rozdělení bude vypadat takto.
-
Bude vypadat takto.
-
A toto bude Maxwell-Boltzmann
-
rozdělení pro tento systém.
-
Pro systém, nazvěme to systém A.
-
Systém A, přímo tady.
-
A tento systém, ten má nižší teplotu
-
což znamená
že má také nižší kinetickou energii
-
Rozdělení jeho částic...
-
Takže nejpravděpodobněji...
-
Budeme mít nejvyšší počet molekul
-
při snížené rychlosti.
-
Řekneme, že to budeme mít
při této rychlosti
-
přímo zde.
-
Takže toto rozdělení
bude vypadat nějak takto.
-
Takže to bude vypadat nějak takhle.
-
Teď proč je tato...
-
Možná vám bude dávat smysl
-
že nejpravděpodobněji
-
rychlost, kterou má většina molekul
-
rozumím, že bude nizší než rychlost
-
kterou má většina molekul v systému A
-
protože mám, protože průměrně
-
tyto věci mají nižší kinetickou energii.
-
Budou mít nižší rychlost.
-
Ale proč je tento vrchol vyšší?
-
Musíte si pamatovat
že mluvíme o
-
stejném počtu molekul.
-
Takže, pokud máme stejný počet molekul
to znamená
-
že oblasti pod těmito křivkami musí být stejné.
-
Takže, jestli tato je přímější
bude vyšší.
-
A jestli nějakým způsobem
-
zvýšíme teplotu toho systému ještě víc.
-
Řekněme, že vytvořím třetí systém nebo vezmu tento
-
nebo ho zahřeji na 400 Kelvínů.
-
Moje rozdělení bude vypadat
-
nějak takto.
-
Takže toto je pokud to zahřeji.
-
Zahřeji.
-
A toto je celé Maxwell-Boltzmannovo rozdělení.
-
Napíši vám více vědecký vzorec,
-
ale toto je smysl toho, co to je.
-
Je to celkem uspořádaný nápad.
-
A když se zamyslíte nad
-
rychlostmi některých z těch částic
i vzduch kolem vás
-
Řeknu si: ,, Hm, vypadá to celkem nepřenesitelně."
-
Ale zjišťuje se, že vzduch kolem nás
je většinově dusík.
-
Takže nejpravděpodobnější rychlost
-
jestli si vyberete náhodnou dusíkatou
-
molekulu kolem vás přímo teď.
-
Takže nejpravděpodobnější rychlost.
-
Napíši to
-
protože toto je celkem náročné.
-
Nejpravděpodobnější rychlost
pokojové teploty
-
Pravděpodobná rychlost
-
N2 při pokojvé teplotě.
-
Pokojové teplotě.
-
Takže toto bylo Maxwell-Boltzmannovo
-
rozdělení pro dusík při pokojové teplotě.
-
Řekněme, že toto, řekněme že
-
pokojová telota 300 Kelvínů.
-
To je zde nejpravděpodobnější teplota
-
ta, kde máme nejvíce molekul
-
ta, kde budeme mít nejvíce
-
molekul při této rychlosti.
-
Zkuste hádat, co to bude
předtím než vám to řeknu
-
protože je to vlastně ohromující.
-
Takže vychází najevo, že přibližně
-
400, 400 a také 300 Kelvínů
-
to bude 422 metrů za sekundu.
-
422 metrů za sekundu.
-
Představte si něco
jezdit 422 metrů za sekundu.
-
A pkud jste zvyklí
přemýšlet v mílích za hodinu
-
je to přibližně 944
-
mílí za hodinu.
-
Takže právě teď, kolem vás
-
máte vlastně
-
nejpravděpodobněji, nejvyšší počet
-
dusíkových molekul cestujících
-
kolem vás přibližně v této rychlosti
-
a naráží do vás.
-
To je vlastně to, co vám dává
vzduchový tlak
-
A ne jen při této rychlosti
jsou zde i takové
-
které cestují ještě rychleji.
-
Ještě rychleji než 422 metrů za sekundu.
-
Ještě rychleji.
-
Kolem vás jsou částice, cestující rychleji
-
než tisíc mil za hodinu
-
a narážejí do vašeho těla,jak jsem řekl.
-
Možná si řeknete:
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-