-
Na Krkonoších vládne od nepaměti Krakonoš
-
a pod horama se už vystřídalo pánů,
-
že by je nespočítal.
-
No a tohle bylo za časů pána z Trautenberka.
-
Moc velký pán to teda nebyl,
-
zámek měl jako větší chalupu,
-
čeledě všeho všudy jednu děvečku,
-
jednoho pacholka a jednoho hajného,
-
takového nanicdílo, budižkničemu,
-
darmo povídat…
-
Ale poroučet uměl náramně.
-
Jako kdyby mu patřilo sakumprásk
-
všecko od Sněžky až po Jilemnici.
-
Jenže v tom byl háček.
-
Trautenberkovo panství bylo zrovna vedle Krakonošova.
-
A toť se ví,
-
malý pán a velký pán v jednom sousedství,
-
to nikdy nedělá dobrotu.
-
Himlhergotdonrwetrkrucajzelement!
-
Tak vono tomu Krakonošovi plesnivýmu nestačí,
-
že má revír plnej zvěře,
jahody jako jablka, maliny jako melouny,
-
ještě mě bude dožírat!
-
Když se mu zachce, sluníčko mu svítí,
když se mu zachce, deštíček mu padá,
-
když se mu zachce, větříček mu fouká.
-
Himlhergotdonrwetrkrucajzelement!
-
Ale já mu ukážu, kdo je tady pánem!
-
Kubo, kabát! Anče, klobouk! Hajnej, flintu!
-
Nestát, nekoukat! Lenoši, mizerové!
Tuhle né... Kulovnici!
-
Rychle, spěcháme!
Kolikrát vám to budu říkat,
-
že jste banda líná...
-
Tady je Krakonošovo... Chm.
-
Ne, ne, ne, milostpane,
tam se nesmí!
-
Mně nikdo poroučet nebude.
-
Když on na mě s deštěm,
já na něho s flintou.
-
Milostpane, pytlačit se nemá.
-
Nemá?
A kde jsou potom všichni jeleni a srnky?
-
Kde jsou zající a koroptve?
-
V mém revíru už není ani
vypelichaná veverka.
-
Oni šli asi ke Krakonošovi.
Mají tam lepší pasení.
-
Tak když oni šli ke Krakonošovi,
tak já si pro ně dojdu.
-
A ty se mnou!
-
Střílej, hlupáku!
-
Kolikrát ti mám říkat, hlupáku...
Poslouchat se musí!
-
Poslouchat musíš pána, rozumíš?!
-
Neodmlouvej!
-
Co trojčíš?
-
Kloudného slova ti není rozumět.
-
Trautenberk dostal chuť na pečínku...
-
No počkej, Trautenberku.
Tuhle pečínku jíst nebudeš.
-
Jako že tady krakonošuju!
-
Kubo, Anče!
-
Hajnej!
Nestát, nekoukat, nedivit se!
-
Teda divit se můžete, ale teď, Kubo, sem!
Kuchat, škubat, stahovat!
-
Anče, topit, smažit, vařit!
-
Zajíce chci mít s perníkovou omáčkou,
koroptvičky nadívané, bažanta na víně.
-
Mňamky.
A teď nestát, nekoukat, pracovat, dělat,
-
holoto líná!
-
Jé, ta je!
Milostpane...
-
Propánakrále...
Prokrindapána, milostpane...
-
Himlhergotdonrwetrkrucajzelement!
Co to k čertu je!
-
Pomoc!
-
Já říkal, že si to Krakonoš nenechá líbit!
-
Mankote, ono je to z Krakonošova!
-
Himlhergotdonrwetr!
Já tomu Krakonošovi ukážu!
-
Ještě jednou mi, Trautenberku,
vlezeš do revíru
-
a posypou se piliny z tebe!
-
A ty se mi nesměj!
Já bych tě! Já...
-
Tak už to bývá...
-
Když se někomu zachce cizí pečínky,
může být nakonec rád,
-
že mu doma zbydou suché kůrky.
