-
Silná šifra je ta, která zakryje váš otisk prstu.
-
Vytvořit slabší otisk znamená vyrovnat frekvenci výskytu jednotlivých písmen.
-
V polovině 15. století jsme to dokázali s pomocí polyalfabetické šifry.
-
Představte si, že Alice a Bob mají společné tajné kódové slovo.
-
Alice nejdřív změní kódové slovo na čísla
-
podle pořadí jednotlivých písmen v abecedě.
-
Tuto posloupnost čísel potom opakuje pod zprávou.
-
Každé písmeno se pak zašifruje
-
posunutím o číslo pod písmenem.
-
Teď k zašifrování používá více posunů písmen namísto jediného,
-
narozdíl od Caesarovy šifry.
-
Potom se zašifrovaná zpráva pošle Bobovi.
-
Bob zprávu dešifruje zpětným posunutím
-
podle kódového slova, které zná i on.
-
Teď si představte, že se špiónka Eve zmocní několika zpráv
-
a spočítá frekvenci písmen.
-
Najde rovnoměrnější rozmístění, tedy slabší otisk.
-
Jak to tedy rozluští?
-
Vzpomeňte si, že odposlouchávající hledá nějakou informaci, která oslabí šifru,
-
jakýsi částečný otisk prstu.
-
Vždy, když je rozdíl mezi četností písmen,
-
tak dochází k úniku informace.
-
Tento rozdíl je způsobený opakováním v zašifrované zprávě.
-
V tomto případě obsahuje Alicina šifra opakující se kódové slovo.
-
Aby Eva prolomila šifru, tak potřebuje nejprve zjistit délku kódového slova.
-
Ne samotné kódové slovo.
-
Bude muset postupně zkoušet
-
frekvenční zastoupení písmen pro různé intervaly.
-
Když si vezme frekvenční zastoupení pro každé páté písmeno,
-
objeví se otisk prstu.
-
Evin úkol je teď rozluštit 5 samostatných Caesarových šifer ukrytých v opakující se sekvenci.
-
Prolomení jedné Ceasarovy šifry je jednoduché.
-
To jsme si již ukázali.
-
Silou polyalfabetické šifry je tedy čas,
-
který je potřebný na zjištění délky kódového slova.
-
Čím delší kódové slovo, tím silnější šifra.
