-
(úvodní znělka)
-
Dobrý den, jmenuji se Paola
-
a jsem softwarovou inženýrkou
ve firmě Microsoft.
-
Pojďme si říct, jak funguje internet!
-
V mém povolání spoléhám na to,
-
že počítačové sítě mezi sebou
dokáží komunikovat.
-
Ještě v sedmdesátých letech ale
neexistoval žádný standardní způsob
-
jak takové komunikace dosáhnout.
-
To se změnilo s prací
Vinta Cerfa a Boba Kahna,
-
kteří vynalezli „síťový protokol“
-
umožňující navázat komunikaci
mezi sítěmi.
-
Jejich vynález položil základy tomu,
-
čemu dnes říkáme internet.
-
Internet je síť sítí.
-
Společně propojuje miliardy
zařízení po celém světě.
-
Možná máte připojený laptop
nebo mobil k Wi-Fi.
-
Tato Wi-Fi je dále připojena
k poskytovateli
-
internetového připojení
neboli ISP.
-
A poskytovatel (ISP) vás připojuje
k miliardám dalších
-
zařízení po celém světě
-
přes stovky tisíc sítí,
-
které jsou navzájem propojeny.
-
Jedna věc, kterou většina
lidí neoceňuje,
-
je fakt, že internet je
v podstatě stavba
-
vyjádřena sadou protokolů.
-
Protokol je soubor
pravidel a standardů,
-
který pokud všichni účastníci
dodržují,
-
umožňuje všem stranám
komunikovat bez problémů.
-
Jak internet funguje ve skutečnosti,
fyzicky, není tak důležité
-
jako fakt, že jeho stavba poskytuje
-
internetu možnost se přizpůsobovat
novým komunikačních technologiím.
-
Aby mohla nová technologie
-
nějakým způsobem používat internet,
-
stačí ji vědět s jakým
protokolem má pracovat.
-
Všechna různá zařízení na internetu
mají svou unikátní adresu.
-
Adresa na internetu je prostě číslo,
-
podobně jako telefonní číslo
nebo číslo domu,
-
a je unikátní pro každý
počítač nebo zařízení
-
na hraně sítě.
-
Funguje to podobně jako
fyzická poštovní adresa.
-
Když někomu posíláte dopis,
-
nemusíte znát daného člověka,
-
ale musíte znát jeho adresu,
-
a zároveň ji umět správně napsat,
-
aby pošta mohla dopis doručit
svému příjemci.
-
Adresní systém počítačů
na internetu funguje podobně
-
a tvoří jeden z nejdůležitějších
protokolů používaných na internetu
-
nazývaný Internet Protocol
neboli IP.
-
Adresa počítače se pak
nazývá IP adresa.
-
Návštěva webové stránky je vlastně
požadavek jednoho počítače
-
o informace od druhého počítače.
-
Váš počítač odešle zprávu
na IP adresu
-
druhého počítače a k ní
přiloží svou adresu,
-
aby druhý počítač věděl,
kam má poslat odpověď.
-
IP adresu už jste někde mohli zahlédnout.
-
Je to jednoduše složení
několika čísel.
-
Tato čísla jsou uspořádána hierarchicky.
-
Stejně jako poštovní adresa obsahuje stát,
-
město, název ulice a číslo domu,
-
také IP adresa má více částí.
-
Stejně jako všechna digitální data,
-
každé z těchto čísel je
reprezentováno v bitech.
-
Tradičně je IP adresa dlouhá 32 bitů,
-
každá část adresy má tedy 8 bitů.
-
Počáteční čísla adresy vyjadřují,
-
ve kterém státě a kraji se
síť se zařízením nachází.
-
Následuje číslo podsítě
-
a na konci najdeme
adresu konkrétního zařízení.
-
Tato verze IP adresy se nazývá IPv4.
-
IPv4 byla navržena v roce 1973,
-
velkoplošně zavedena na začátku 80. let
-
a poskytuje více než 4 miliardy
možných unikátních adres
-
pro zařízení připojená k internetu.
-
Internet se však stal
mnohem populárnějším,
-
než si Vint Cerf vůbec představoval
-
a 4 miliardy unikátních adres
nebudou stačit.
-
Právě se nacházíme uprostřed
mnohaletého přechodu
-
na delší formát IP adres nazývaný IPv6,
-
který využívá adresy dlouhé 128 bitů,
-
a tak poskytuje přes 340 sextilion
unikátních adres.
-
To je více než dost k tomu,
aby každé zrnko písku na Zemi
-
mělo vlastní IP adresu.
-
Většinu uživatelů samozřejmě
IP adresy nezajímají.
-
Systém zvaný Domain Name System
neboli DNS
-
spojuje doménová jména,
jako www.priklad.cz
-
s odpovídajícími IP adresami.
-
Váš počítač využívá DNS
pro vyhledání IP adresy
-
spojené s konkrétním
doménovým jménem,
-
a tu následně použije
pro připojení k cíli na internetu.
-
(hraná ukázka):
-
– Čau, prosím tě,
-
potřebuju jít na www.code.org
-
– Jo, no... já neznám IP adresu
pro tuhle doménu.
-
Počkej, zeptám se kolem.
-
Hej, nevíte někdo, jak se
dostat na...
-
code.org?
-
– Jo, mám to tady.
-
Je to 174 tečka 129
-
tečka 14 tečka 120.
-
– Super, díky moc!
-
Ještě si to uložím,
kdybych to později potřeboval.
-
Tady mám tu adresu, kterou jsi chtěl.
-
– Výborně, děkuju.
-
(klavírní fanfára)
-
Jak tedy navrhneme systém
pro miliardy zařízení tak,
-
aby jednoduše našel kteroukoliv
z miliard různých webových stránek?
-
Není možné, aby jeden DNS server
-
zvládl požadavky ze všech zařízení.
-
DNS servery jsou proto propojeny
-
v distribuované hierarchii
a rozděleny do sektorů,
-
čímž si rozdělují odpovědnost
za jednotlivé domény
-
jako .org, .com, .net a další.
-
DNS byl původně vytvořen jako
-
veřejný otevřený komunikační protokol
-
pro vládní a vzdělávací instituce.
-
Kvůli své otevřenosti
-
je ale DNS náchylný
ke kybernetickým útokům.
-
Jeden z takových útoků
se nazývá DNS spoofing.
-
To je když se hacker
nabourá do DNS serveru
-
a spojí doménové jméno
-
s falešnou IP adresou.
-
Takový útok umožňuje hackerovi
posílat lidi na podvodné stránky.
-
Když se vám to stane,
-
stanete se zranitelnými,
-
protože ani nevíte, že se nacházíte
na falešné webové stránce.
-
Internet je obrovský
a každým dnem se zvětšuje.
-
Domain Name System a Internet Protocol
-
jsou ale škálovatelné,
-
bez ohledu na velikost internetu.
Khan Academy
