-
Kolik energie ze slunce
vlastně dopadne na zemský povrch?
-
Zjistíme to neuvěřitelně snadným pokusem,
-
ke kterému potřebujeme jen teploměr,
plechovku vody a deštník.
-
V podstatě necháte vodu v plechovce,
aby se ohřála na okolní teplotu,
-
která je tady v Údolí smrti přibližně 46°C.
-
Pak do vody vložíte teploměr,
-
plechovku dáte na slunce
a to nám bude ohřívat vodu.
-
Teplota vody se na přímém slunečním světle
začne zvyšovat.
-
Tím, že změříme, za jak dlouho se voda
díky Slunci ohřeje o jeden stupeň celsia,
-
přesně zjistíme, kolik energie předalo
Slunce naší plechovce s vodou.
-
Z toho pak zjistíme, kolik energie předává
jednomu čtverečnímu metru na zemském povrchu.
-
Ukazuje se, že za jasného dne,
kdy Slunce máme nad hlavou,
-
je to asi jeden kilowatt.
-
Ze sluneční energie tedy můžeme napájet
asi deset stowattových žárovek,
-
a to na každém metru čtverečním
zemského povrchu.
-
Při notné dávce představivosti
si Herschel vzal tento jeden kilowatt
-
a spočítal s ním, jakou energii
vyzařuje samotné Slunce.
-
Představte si, že sečteme všechny kilowatty
z celé této krajiny,
-
a pak si představte, jak sluneční paprsky
ozařují celý povrch Země.
-
Ale teď si představte tohle:
-
Země je od Slunce vzdálená
150 milionů kilometrů.
-
To znamená, že Slunce vyzařuje tuhle
energii do obrovské sféry,
-
která má poloměr 150 milionů kilometrů
okolo našeho Slunce.
-
A kolik energie je tohle?
-
Čtyřikrát pí krát
vzdálenost od Slunce na druhou,
-
což je asi třikrát...
-
Je to čtyřista milionů milionů
milionů milionů Wattů.
-
To je milionkrát víc než elektrická spotřeba
Spojených států amerických
-
za celý rok vyzářená v jediné sekundě.
-
A tohle jsme vypočítali jen s trochou vody,
teploměrem, plechovkou a deštníkem.
-
A proto miluju fyziku.
