Kolik energie ze slunce 
vlastně dopadne na zemský povrch?

Zjistíme to neuvěřitelně snadným pokusem,

ke kterému potřebujeme jen teploměr,
plechovku vody a deštník.

V podstatě necháte vodu v plechovce, 
aby se ohřála na okolní teplotu,

která je tady v Údolí smrti přibližně 46°C.

Pak do vody vložíte teploměr,

plechovku dáte na slunce
a to nám bude ohřívat vodu.

Teplota vody se na přímém slunečním světle
začne zvyšovat.

Tím, že změříme, za jak dlouho se voda
díky Slunci ohřeje o jeden stupeň celsia,

přesně zjistíme, kolik energie předalo
Slunce naší plechovce s vodou.

Z toho pak zjistíme, kolik energie předává
jednomu čtverečnímu metru na zemském povrchu.

Ukazuje se, že za jasného dne,
kdy Slunce máme nad hlavou,

je to asi jeden kilowatt.

Ze sluneční energie tedy můžeme napájet
asi deset stowattových žárovek,

a to na každém metru čtverečním 
zemského povrchu.

Při notné dávce představivosti
si Herschel vzal tento jeden kilowatt

a spočítal s ním, jakou energii
vyzařuje samotné Slunce.

Představte si, že sečteme všechny kilowatty
z celé této krajiny,

a pak si představte, jak sluneční paprsky
ozařují celý povrch Země.

Ale teď si představte tohle:

Země je od Slunce vzdálená 
150 milionů kilometrů.

To znamená, že Slunce vyzařuje tuhle 
energii do obrovské sféry,

která má poloměr 150 milionů kilometrů
okolo našeho Slunce.

A kolik energie je tohle?

Čtyřikrát pí krát 
vzdálenost od Slunce na druhou,

což je asi třikrát...

Je to čtyřista milionů milionů
milionů milionů Wattů.

To je milionkrát víc než elektrická spotřeba
Spojených států amerických

za celý rok vyzářená v jediné sekundě.

A tohle jsme vypočítali jen s trochou vody,
teploměrem, plechovkou a deštníkem.

A proto miluju fyziku.