-
Nedavno jsem někam jel vlakem a
-
strojvedoucí udělal jednu z těch nečekaných
-
zastávek uprostřed ničeho. Zastavili jsme
-
u nějaké aleje stromů. „Úúú“
-
„Co tu budem dělat?“ „Sbírat třešně...“
-
„Pro vnoučata, že?“
-
Ale o to tady nejde. Víte, když ve vlaku
-
něco hlásí, ani se neobtěžujeme to
-
poslouchat. Můžou hlásit cokoliv, ale my
-
to prostě nevnímáme, je to takové šumění
-
v našich hlavách.
-
I kdyby hlásili :
-
„Omlouváme se za spoždění, nějaký bordel
-
ze Saturnu se dostal strojvedoucímu do
-
mozku a brání mu v ovládání vlaku.
-
Snažíme se to vyndat co nejrychleji...“
-
„Zdá se, že jsme vjeli do dračího břicha,
-
asi se schovával v tunelu, za to se
-
omlouváme. Doufejme, že nás vyhodí někde
-
poblíž nádraží.“
-
„Strojvedoucí právě hraje Tetris na jeho
-
Gameboyi, do tohoto levelu se ještě
-
nikdy nedostal, takže přejeme hodně
-
štěstí Dave...“
-
Ale náš vlak zastavil kvůli tomu, že
-
vagon s občerstvením byl v plamenech...
-
Titulky : Pavel Ottl
