Return to Video

Tvůrčí bydlení z recyklovaných materiálů

  • 0:01 - 0:07
    (Potlesk)
  • 0:07 - 0:09
    Mockrát děkuju.
  • 0:09 - 0:11
    Chci vám ukázat pár fotek
  • 0:11 - 0:13
    a povědět vám,
  • 0:13 - 0:15
    jak dělám to, co dělám.
  • 0:15 - 0:17
    Všechny tyto domy jsou ze 70–80 %
  • 0:17 - 0:20
    z recyklovaných materiálů
  • 0:20 - 0:23
    původně určených k mulčování,
    spálení nebo na skládku.
  • 0:23 - 0:25
    Zkrátka z odpadu.
  • 0:25 - 0:27
    Tohle je můj první dům.
  • 0:27 - 0:30
    Tyhle vchodové dveře s trojitým světlíkem
  • 0:30 - 0:32
    měly přijít na zavážku.
  • 0:32 - 0:34
    Je tam malá věžička.
  • 0:34 - 0:37
    A tyhle výčnělky na opěrných trámech…
  • 0:37 - 0:39
    … tady…
  • 0:39 - 0:41
    … to jsou hikorové ořechy.
  • 0:41 - 0:43
    A tyhle knoflíky –
  • 0:43 - 0:45
    to jsou vajíčka.
  • 0:45 - 0:48
    Napřed si je dáte k snídani,
  • 0:48 - 0:51
    pak skořápky naplníte tmelem,
    natřete, připevníte
  • 0:51 - 0:53
    a máte z nich architektonický prvek.
  • 0:53 - 0:55
    Snadno a rychle.
  • 0:55 - 0:57
    Tady máme interiér
  • 0:57 - 0:59
    s pohledem na trojitý světlík
  • 0:59 - 1:01
    a obloukové prosklení dveří.
  • 1:01 - 1:03
    Tahle starožitnost
  • 1:03 - 1:05
    měla skončit na smetišti.
  • 1:05 - 1:07
    Jenom zámek má hodnotu asi 200 dolarů.
  • 1:07 - 1:09
    Před skládkou jsem zachránil celou kuchyň.
  • 1:09 - 1:11
    Je tam zachovalý sporák z roku 1952,
  • 1:11 - 1:14
    skvělý kousek, jestli rádi vaříte.
  • 1:14 - 1:16
    Tady vystupujeme do věžičky.
  • 1:16 - 1:19
    Schodiště mě stálo 20 dolarů
  • 1:19 - 1:22
    včetně dopravy.
  • 1:22 - 1:25
    (Smích)
  • 1:25 - 1:27
    Při pohledu do věžičky
  • 1:27 - 1:30
    si všimněte vypouklin, výdutí a prohlubní.
  • 1:30 - 1:32
    Jestli to někomu vadí,
  • 1:32 - 1:34
    asi by tu neměl bydlet.
  • 1:34 - 1:36
    (Smích)
  • 1:36 - 1:38
    Tohle je díra na prádlo
  • 1:38 - 1:41
    a u ní ševcovské kopyto.
  • 1:41 - 1:43
    Tyhle věci seženete ve starožitnictví.
  • 1:43 - 1:45
    Jedno jsem měl,
  • 1:45 - 1:47
    tak jsem si s ním trochu pohrál.
  • 1:47 - 1:49
    Stačí sešlápnout kopyto,
  • 1:49 - 1:52
    víko se zvedne a prádlo jen hodíte dolů.
  • 1:52 - 1:55
    Když budete šikovní, prádlo přistane
    v koši přímo na pračce.
  • 1:55 - 1:58
    Když ne, skončí v záchodové míse.
  • 1:58 - 2:00
    (Smích)
  • 2:00 - 2:02
    Tuhle vanu jsem vyrobil
  • 2:02 - 2:04
    z dřevěných destiček.
  • 2:04 - 2:06
    Začal jsem u okraje
  • 2:06 - 2:08
    a postupně je připevňoval do roviny.
  • 2:08 - 2:10
    Připevnil jsem podpěry a otočil ji.
  • 2:10 - 2:12
    Pak jsem na téhle straně
    udělal dva profily.
  • 2:12 - 2:14
    Je to vana pro dva.
  • 2:14 - 2:17
    Nakonec nejde jen o hygienu,
  • 2:17 - 2:19
    můžete se tu i rekreovat.
  • 2:19 - 2:22
    (Smích)
  • 2:22 - 2:25
    Tady ten kohoutek
  • 2:25 - 2:27
    je ze dřeva maklury.
  • 2:27 - 2:29
    Připomíná trochu penis,
  • 2:29 - 2:31
    ale co, vždyť jsme v koupelně.
  • 2:31 - 2:34
    (Smích)
  • 2:34 - 2:36
    Tenhle dům je inspirovaný
    plechovkou Budweiser.
  • 2:36 - 2:38
    Nevypadá jako plechovka od piva,
  • 2:38 - 2:40
    ale designová předloha je zcela zřejmá.
  • 2:40 - 2:43
    U okapů jsou plastiky ječmene.
  • 2:43 - 2:47
    Obklady jsou v barvách plechovky:
    červené, bílé, modré a stříbrné.
  • 2:47 - 2:49
    Krakorce pod okapy představují
  • 2:49 - 2:51
    ten malý obrázek na plechovce.
  • 2:51 - 2:53
    Prostě jsem okopíroval plechovku
  • 2:53 - 2:56
    a obrázek zvětšil, jak jsem potřeboval.
  • 2:56 - 2:58
    Na plechovce se píše:
  • 2:58 - 3:02
    „Toto je slavné pivo Budweiser.
    Žádné jiné pivo bla, bla, bla.“
  • 3:02 - 3:05
    To jsme upravili:
    „Toto je slavný dům Budweiser.
  • 3:05 - 3:08
    Žádný jiný dům…“ a tak dál.
  • 3:08 - 3:10
    Tenhle zámek byl původně
    vložka do soustruhu,
  • 3:10 - 3:13
    takového hrozivého stroje
    na opracování dřeva.
  • 3:13 - 3:16
    Dali mi tu vložku, ale bez soustruhu,
  • 3:16 - 3:18
    tak je z ní zámek.
  • 3:18 - 3:20
    Ten odolá i stádu slonů.
  • 3:20 - 3:23
    Na mou duši, ještě přes něj
    neprošel žádný slon.
  • 3:23 - 3:25
    (Smích)
  • 3:25 - 3:28
    Sprcha imituje sklenici piva.
  • 3:28 - 3:31
    Máme tam bublinky
    a nahoře zvlněné kachličky jako pěnu.
  • 3:31 - 3:34
    Kde vzít zvlněné kachličky? Ty neseženete.
  • 3:34 - 3:37
    Seženete záchodovou mísu.
    Tu rozbijete kladivem
  • 3:37 - 3:40
    a máte zvlněné kachličky.
  • 3:40 - 3:42
    No a ten kohoutek,
  • 3:42 - 3:44
    to je pípa.
  • 3:44 - 3:46
    (Smích)
  • 3:46 - 3:48
    Tuhle tabuli skla
  • 3:48 - 3:50
    uvidíte ve dveřích
  • 3:50 - 3:53
    každého amerického měšťáckého domu.
  • 3:53 - 3:56
    Je to fakt okoukaný.
  • 3:56 - 3:59
    Ve dveřích je to designový propadák.
  • 3:59 - 4:01
    Takže dveře ne. Dejte ji jinam.
  • 4:01 - 4:03
    Je to pěkná tabule.
  • 4:03 - 4:05
    Ale dejte ji do dveří a lidi řeknou:
  • 4:05 - 4:08
    „Tys chtěl být jako oni,
    to ti moc nevyšlo.“
  • 4:08 - 4:10
    Takže dveře ne.
  • 4:11 - 4:13
    Další koupelna, v patře.
  • 4:13 - 4:16
    Tuhle lampu opět najdete
  • 4:16 - 4:18
    v každé měšťácké vstupní hale.
  • 4:18 - 4:20
    Tak ji nedávejte do haly,
  • 4:20 - 4:22
    ale do koupelny nebo komory,
  • 4:22 - 4:24
    ale ne do haly.
  • 4:25 - 4:28
    Někdo mi dal bidet, takže tam je i bidet.
  • 4:28 - 4:31
    (Smích)
  • 4:31 - 4:33
    Tenhle domek...
  • 4:33 - 4:36
    Zábradlí jsou z větví maklury.
  • 4:36 - 4:38
    Fotky se budou dál střídat
  • 4:38 - 4:40
    a já zatím budu mluvit.
  • 4:40 - 4:42
    Abyste mohli dělat to co já,
  • 4:42 - 4:44
    musíte pochopit,
  • 4:44 - 4:46
    jak se ve stavebnictví plýtvá.
  • 4:46 - 4:49
    Bydlení se stalo komoditou.
  • 4:49 - 4:51
    O tom dnes budu mluvit,
  • 4:51 - 4:54
    ale primární důvod plýtvání
    máme zakódovaný v DNA.
  • 4:54 - 4:56
    Lidé mají potřebu konzistence
  • 4:56 - 4:58
    ve všem, co vnímají.
  • 4:58 - 5:00
    Co to znamená?
  • 5:00 - 5:02
    Že každý náš vjem
  • 5:02 - 5:04
    musí odpovídat něčemu, co už známe,
  • 5:04 - 5:06
    jinak postrádáme spojitost
  • 5:06 - 5:08
    a jsme z toho zmatení.
  • 5:08 - 5:11
    Ukážu vám předmět,
    který jste nikdy neviděli.
  • 5:11 - 5:13
    Ha, je to mobil.
  • 5:13 - 5:16
    Ale tenhle jste nikdy dřív neviděli.
  • 5:16 - 5:18
    Děje se to,
  • 5:18 - 5:20
    že zkoumáte strukturální prvky, jejich vzor,
  • 5:20 - 5:23
    a procházíte svou databázi... cink, mobil.
  • 5:23 - 5:25
    Ha, je to mobil.
  • 5:25 - 5:27
    Kdybych si do něj kousl,
  • 5:27 - 5:30
    řekli byste: „Tak moment,
  • 5:30 - 5:32
    to není mobil.
  • 5:32 - 5:34
    To je ten nový čokomobil.“
  • 5:34 - 5:36
    (Smích)
  • 5:36 - 5:38
    A museli byste vytvořit novou kategorii,
  • 5:38 - 5:40
    mezi mobily a čokoládou.
  • 5:40 - 5:43
    Takhle zpracováváme informace.
  • 5:43 - 5:45
    A můžeme to aplikovat i na stavebnictví.
  • 5:45 - 5:47
    Praskne nám tabulka skla
  • 5:47 - 5:50
    a řekneme si: „Jéje, musíme ji opravit.
  • 5:50 - 5:53
    Vyhoďme ji, ať se už nedá použít,
    a dejme tam novou.“
  • 5:53 - 5:56
    To se přece s prasklým sklem dělá.
  • 5:56 - 5:59
    Nevadí, že náš život nijak nenarušuje.
  • 5:59 - 6:01
    Stačí, že narušuje zavedený vzor
  • 6:01 - 6:04
    a jednotnou strukturu.
  • 6:04 - 6:06
    Kdybychom však vzali kladivo
  • 6:06 - 6:09
    a rozpraskali všechny ostatní tabulky,
  • 6:09 - 6:12
    měli bychom vzor nový.
  • 6:12 - 6:15
    Gestaltismus totiž nadřazuje
    význam vzoru jako celku
  • 6:15 - 6:17
    nad jeho jednotlivé části.
  • 6:17 - 6:19
    Takže si řekneme: „To je fakt pěkný.“
  • 6:19 - 6:22
    Z toho vycházím denně.
  • 6:22 - 6:24
    Opakování vytváří vzor.
  • 6:24 - 6:26
    Když mám stovku toho a stovku tamtoho,
  • 6:26 - 6:28
    nehraje roli, co přesně to a tamto je.
  • 6:28 - 6:31
    Cokoliv, co můžu opakovat,
    mi umožní vytvořit vzor.
  • 6:31 - 6:34
    Ať to jsou ořechy, vejce,
    úlomky skla nebo větve.
  • 6:34 - 6:36
    Je to jedno.
  • 6:36 - 6:38
    Takhle se tedy ve stavebnictví plýtvá.
  • 6:38 - 6:41
    Kolem roku 1885 napsal Friedrich Nietzsche
  • 6:41 - 6:44
    knihu s názvem „Zrození tragédie“.
  • 6:44 - 6:46
    Tam napsal,
  • 6:46 - 6:48
    že každá kultura
    se rozhoduje mezi dvěma principy.
  • 6:48 - 6:51
    Jedním je princip apollinský,
  • 6:51 - 6:53
    který je zřetelný, promyšlený,
  • 6:53 - 6:55
    staví na intelektu
  • 6:55 - 6:58
    a dokonalosti.
  • 6:58 - 7:01
    Na druhé straně je princip dionýský,
  • 7:01 - 7:04
    který je více o vášni a intuici,
  • 7:04 - 7:07
    respektuje organičnost a lidský projev.
  • 7:07 - 7:10
    Když apollinský člověk fotí
  • 7:10 - 7:12
    nebo chce pověsit obraz,
  • 7:12 - 7:14
    vytáhne nivelační přístroj
  • 7:14 - 7:17
    laserovou vodováhu a mikrometr.
  • 7:17 - 7:19
    „Zlato, ještě setinu milimetru doleva.
  • 7:19 - 7:21
    Přesně tam. Skvělé.“
  • 7:21 - 7:24
    Podle pravítka, na středu a v pravém úhlu.
  • 7:24 - 7:26
    Dionýský typ člověka
  • 7:26 - 7:29
    vezme obraz a udělá...
  • 7:29 - 7:33
    (Smích)
  • 7:33 - 7:35
    V tom je ten rozdíl.
  • 7:35 - 7:37
    Já pracuji s nedokonalostí,
  • 7:37 - 7:39
    s organickými procesy.
  • 7:39 - 7:42
    Jsem pragmatik.
  • 7:42 - 7:45
    Apollinský způsob myšlení
    vede k ohromnému plýtvání.
  • 7:45 - 7:47
    Když něco není dokonalé,
  • 7:47 - 7:50
    není to přesně podle našich představ,
    šup s tím do popelnice.
  • 7:50 - 7:52
    Škrábanec? Do popelnice s tím.
  • 7:52 - 7:55
    Nelíbí se nám to či ono.
    Další a další odpad.
  • 7:55 - 7:58
    Další problém…
  • 7:58 - 8:00
    Průmyslová revoluce začala v renesanci
  • 8:00 - 8:02
    s nástupem humanismu,
  • 8:02 - 8:05
    pak se dál rozvíjela v době
    Velké francouzské revoluce.
  • 8:05 - 8:07
    Asi v půlce 19. století
    dosáhla plného rozkvětu.
  • 8:07 - 8:10
    A tak jsme vymysleli spoustu udělátek
  • 8:10 - 8:13
    a nesmyslů, které zvládnou všechno,
  • 8:13 - 8:15
    co jsme do té doby
  • 8:15 - 8:17
    museli dělat ručně.
  • 8:17 - 8:19
    Máme teď standardizované materiály.
  • 8:19 - 8:22
    Jenže stromy nerostou 5x10 centimetrů
  • 8:22 - 8:24
    a do výšky 2,5 a 3 metry.
  • 8:24 - 8:26
    Takže produkujeme tuny odpadu.
  • 8:26 - 8:28
    Přímo v lese vlastně odvádějí
  • 8:28 - 8:30
    celkem dobrou práci,
  • 8:30 - 8:32
    když se snaží zpracovat vedlejší produkty.
  • 8:32 - 8:35
    Vyrábějí OSB desky,
    dřevotřískové desky a tak dál.
  • 8:35 - 8:37
    Tohle zodpovědné chování
  • 8:37 - 8:40
    při zpracování dřeva v lese
    je však k ničemu,
  • 8:40 - 8:43
    když jím pak spotřebitelé
    nakonec stejně plýtvají.
  • 8:43 - 8:45
    A právě to se děje.
  • 8:45 - 8:47
    Když něco není podle šablony,
  • 8:47 - 8:50
    do popelnice s tím. Je to třeba ohnuté.
  • 8:50 - 8:52
    Když koupíte desku 5x10 cm a není rovná,
  • 8:52 - 8:54
    můžete ji vrátit.
  • 8:54 - 8:56
    „Velice se omlouváme.
    Samozřejmě vám ji vyměníme.“
  • 8:56 - 8:59
    Všechny ty zdeformované věci používám,
  • 8:59 - 9:01
    protože opakování vytváří vzor,
  • 9:01 - 9:03
    a takhle funguje dionýský princip.
  • 9:03 - 9:05
    Dalším problémem je,
  • 9:05 - 9:08
    že práce je neúměrně dražší než materiál.
  • 9:08 - 9:10
    Jenže to je výmysl.
  • 9:10 - 9:13
    Řeknu vám příběh o Jimu Tullesovi,
    kterého jsem školil.
  • 9:13 - 9:15
    Říkám mu: „Jime, je to tu.
  • 9:15 - 9:18
    Mám pro tebe práci stavbyvedoucího.
    Přišel tvůj čas.“
  • 9:18 - 9:20
    „Dane, myslím, že na to ještě nemám.“
  • 9:20 - 9:23
    „Jime, jsi připravenej.“
  • 9:23 - 9:25
    Bác a měl kšeft.
  • 9:25 - 9:27
    Chodil okolo se svinovacím metrem,
  • 9:27 - 9:29
    prohrabával hromadu s odpadem
    a hledal něco na záhlaví,
  • 9:29 - 9:31
    které přijde nad dveře.
  • 9:31 - 9:33
    Myslel, že tím udělá dojem.
    Tak jsme ho to učili.
  • 9:33 - 9:36
    Přijde k němu šéf a ptá se: „Co to děláš?“
  • 9:36 - 9:38
    „Jen hledám něco na záhlaví.“
  • 9:38 - 9:40
    A čeká na slova chvály.
  • 9:40 - 9:43
    „Neplatím tě, aby ses hrabal
    v odpadu. Zpátky do práce.“
  • 9:43 - 9:45
    A Jim mu na to řekl:
  • 9:45 - 9:47
    „Víte, kdybyste mi platil
  • 9:47 - 9:49
    300 dolarů na hodinu,
  • 9:49 - 9:51
    tak bych to chápal,
  • 9:51 - 9:54
    ale zrovna teď vám ušetřím
    pět dolarů za minutu.
  • 9:54 - 9:56
    Jen si to spočítejte.“
  • 9:56 - 9:58
    (Smích)
  • 9:58 - 10:01
    „Dobrá práce, Tullesi. Od teď všichni
    napřed projdete tuhle hromadu.“
  • 10:01 - 10:04
    Ironií je, že mu počty nikdy moc nešly.
  • 10:04 - 10:07
    (Smích)
  • 10:07 - 10:09
    Občas dostanete příležitost něco ovlivnit
  • 10:09 - 10:11
    a je dobré toho využít.
  • 10:11 - 10:14
    A právě to Jim udělal.
  • 10:14 - 10:16
    Další věc je, že i po 2 500 letech
  • 10:16 - 10:19
    jsme ovlivnění Platónovou
    ideou dokonalé formy.
  • 10:19 - 10:21
    Tvrdil, že v hlavě máme
  • 10:21 - 10:24
    dokonalou představu toho, co chceme,
  • 10:24 - 10:27
    a k jejímu naplnění využíváme
    zdroje našeho prostředí.
  • 10:27 - 10:29
    Takže všichni máme v hlavě dokonalý dům.
  • 10:29 - 10:31
    Americký sen – dům.
  • 10:31 - 10:33
    Dům snů.
  • 10:33 - 10:35
    Jenže si ho nemůžeme dovolit.
  • 10:35 - 10:37
    Tak si pořídíme náhražku toho snu,
  • 10:37 - 10:39
    mobilní dům.
  • 10:39 - 10:42
    A problém je na světě.
  • 10:42 - 10:44
    Je to úvěr na bydlení,
  • 10:44 - 10:46
    na domácnost, na auto.
  • 10:46 - 10:49
    Vypíšete šek a v minutě
    ztratí 30 % svojí hodnoty.
  • 10:49 - 10:51
    Po roce bydlení si ani nepojistíte
    všechno vybavení,
  • 10:51 - 10:53
    musí stačit 70 %.
  • 10:53 - 10:55
    Běžně se používají 15ampérové kabely.
  • 10:55 - 10:57
    Žádný problém,
  • 10:57 - 10:59
    pokud do nich nepustíte 20 ampér.
  • 10:59 - 11:01
    A to se děje.
  • 11:01 - 11:03
    Z mobilních domů
  • 11:03 - 11:06
    se odpařuje formaldehyd,
  • 11:06 - 11:08
    před čímž potenciální zájemce
  • 11:08 - 11:11
    o mobilní domy varuje i stát.
  • 11:11 - 11:13
    To jsme opravdu tak tupí?
  • 11:13 - 11:15
    Stěny jsou takhle tenké.
  • 11:15 - 11:18
    Jejich konstrukční vlastnosti
    jsou srovnatelné s obilím.
  • 11:18 - 11:20
    (Smích)
  • 11:20 - 11:22
    „Tady někde má být Palm Harbor.“
  • 11:22 - 11:24
    „Včera se jim tam prohnal vítr.
  • 11:24 - 11:26
    Srovnal je se zemí.“
  • 11:26 - 11:29
    (Smích)
  • 11:29 - 11:32
    Když se takhle rozpadnou, co s nimi?
  • 11:32 - 11:34
    Všechno tohle,
  • 11:34 - 11:37
    apollinský a platónský model,
  • 11:37 - 11:40
    je základem stavebního průmyslu.
  • 11:40 - 11:42
    A několik věcí to ještě zhoršuje.
  • 11:42 - 11:45
    Jednak všichni odborníci,
  • 11:45 - 11:47
    obchodníci, prodejci,
  • 11:47 - 11:49
    revizoři, konstruktéři, architekti…
  • 11:49 - 11:51
    … všichni takhle přemýšlejí.
  • 11:51 - 11:53
    A přenáší se to i na spotřebitele,
  • 11:53 - 11:55
    který vyžaduje stejný model.
  • 11:55 - 11:58
    Je to začarovaný kruh a není cesty ven.
  • 11:58 - 12:01
    Pak přichází na řadu marketing.
  • 12:01 - 12:03
    „Hú. Húúúú.“
  • 12:03 - 12:06
    Kupujeme si věci, co nepotřebujeme.
  • 12:06 - 12:08
    Stačí se podívat,
  • 12:08 - 12:10
    co dokázali udělat se švestkovou limonádou.
  • 12:10 - 12:12
    Takový hnus.
  • 12:12 - 12:14
    (Smích)
  • 12:14 - 12:16
    Ale oni ji ozvláštnili jistým image.
  • 12:16 - 12:18
    „Piju Dr. Pepper…“
  • 12:18 - 12:21
    A než se nadějeme,
    lijeme ji do sebe ve velkém,
  • 12:21 - 12:23
    tisíce litrů.
  • 12:23 - 12:26
    Přitom ani není ze švestek.
    Ani nepůsobí na zažívání.
  • 12:26 - 12:28
    (Smích)
  • 12:28 - 12:30
    Pro pána, spíš to zhoršuje.
  • 12:30 - 12:33
    A už v tom lítáme, ani nemrkneme.
  • 12:33 - 12:35
    Jean-Paul Sartre napsal knihu
  • 12:35 - 12:37
    s názvem „Bytí a nicota“.
  • 12:37 - 12:39
    Taková oddechovka.
  • 12:39 - 12:42
    Prolítnete to tak za dva roky,
  • 12:42 - 12:45
    když budete číst rychle.
  • 12:45 - 12:47
    Píše tam o rozpolceném já.
  • 12:47 - 12:50
    Tvrdí, že lidé se chovají jinak,
    když jsou sami
  • 12:50 - 12:52
    a když vědí, že je někdo sleduje.
  • 12:52 - 12:55
    Když jím špagety a jsem sám,
  • 12:55 - 12:57
    můžu jíst jako čuně,
  • 12:57 - 13:00
    utřít si pusu do rukávu,
    ubrousku se ani nedotknu,
  • 13:00 - 13:03
    žvýkat s otevřenou pusou, mlaskat,
  • 13:03 - 13:05
    škrábat se kde chci.
  • 13:05 - 13:07
    (Smích)
  • 13:07 - 13:09
    Ale jakmile vejdete...
  • 13:09 - 13:11
    „Jejda. Trocha omáčky.“
  • 13:11 - 13:13
    Ubrousek na klíně, malá sousta,
  • 13:13 - 13:15
    zavřená pusa, žádné škrabání.
  • 13:15 - 13:17
    Dělám to,
  • 13:17 - 13:20
    abych splnil vaši představu o tom,
  • 13:20 - 13:23
    jak bych měl žít.
  • 13:23 - 13:25
    Cítím to očekávání,
  • 13:25 - 13:27
    a tak ho plním
  • 13:27 - 13:30
    a žiju podle toho,
    jak vy si to představujete.
  • 13:30 - 13:32
    A stejné je to ve stavebnictví.
  • 13:32 - 13:35
    Proto všechny naše parcely vypadají stejně.
  • 13:35 - 13:37
    Někdy jsou naše očekávání
  • 13:37 - 13:39
    kulturně podmíněná.
  • 13:39 - 13:41
    Určitě máte všichni sladěné i boty.
  • 13:41 - 13:44
    Propadneme tomu všichni.
  • 13:44 - 13:47
    V rámci rezidenčních komunit
  • 13:47 - 13:49
    máme očekávání
  • 13:49 - 13:51
    vůči sdružení vlastníků.
  • 13:51 - 13:53
    To jsou někdy pěkní náckové,
  • 13:53 - 13:55
    pro pána.
  • 13:56 - 13:59
    To tenhle problém zhoršuje a zvětšuje.
  • 13:59 - 14:02
    Poslední problém je stádovitost.
  • 14:02 - 14:04
    Lidé jsou společenští tvorové.
  • 14:04 - 14:06
    Rádi se sdružujeme
  • 14:06 - 14:08
    stejně jako pakoně nebo lvi.
  • 14:08 - 14:10
    Ale pakoně se nedruží se lvy,
  • 14:10 - 14:12
    protože by je lvi sežrali.
  • 14:12 - 14:14
    A lidé jsou stejní.
  • 14:14 - 14:16
    Děláme to, co skupina,
  • 14:16 - 14:18
    ke které chceme patřit.
  • 14:18 - 14:21
    Znáte to ze střední.
  • 14:21 - 14:24
    Ty děti celé léto pracují,
  • 14:24 - 14:26
    dřou se,
  • 14:26 - 14:28
    aby si mohly koupit
  • 14:28 - 14:30
    značkové džíny.
  • 14:30 - 14:32
    A v září potom
  • 14:32 - 14:34
    nakráčejí do školy…
  • 14:34 - 14:36
    „Jsem děsně důležitej.
  • 14:36 - 14:38
    Bacha, mám značkový džíny.
  • 14:38 - 14:41
    Že ty takový nemáš?
  • 14:41 - 14:43
    Nepatříš k těm lepším lidem.
  • 14:43 - 14:46
    Zato já jo. Vidíš, jaký mám džíny?“
  • 14:46 - 14:49
    A hned máme důvod pro uniformy.
  • 14:49 - 14:52
    A stejně to je ve stavebnictví.
  • 14:52 - 14:54
    Nepatrně
  • 14:54 - 14:56
    jsme popletli Maslowovu
  • 14:56 - 14:58
    pyramidu potřeb.
  • 14:58 - 15:00
    Základnu tvoří
  • 15:00 - 15:02
    základní potřeby:
  • 15:02 - 15:05
    přístřeší, oděv, strava, voda, páření atd.
  • 15:05 - 15:08
    Potom bezpečí. Potom vztahy.
  • 15:08 - 15:11
    A nahoře postavení a seberealizace.
    Tedy marnivost.
  • 15:11 - 15:14
    My marnivost přesouváme dolů.
  • 15:14 - 15:17
    A tak děláme
  • 15:17 - 15:19
    marnotratná rozhodnutí
  • 15:19 - 15:21
    a naše hypotéka je nad naše možnosti.
  • 15:21 - 15:24
    K jídlu si nemůžeme dovolit
    nic lepšího než fazole.
  • 15:24 - 15:26
    Bydlení se stalo
  • 15:26 - 15:28
    komoditou.
  • 15:28 - 15:31
    A chce to kuráž
  • 15:31 - 15:34
    naslouchat svým pravěkým
  • 15:34 - 15:37
    vnitřním pudům,
  • 15:37 - 15:40
    rozhodovat se podle sebe
  • 15:40 - 15:42
    a nedělat ze svého domu produkt,
  • 15:42 - 15:45
    ale něco, co vzejde
    z našeho vnitřního popudu.
  • 15:45 - 15:47
    To chce kuráž
  • 15:47 - 15:50
    a občas prostě neuspějete.
  • 15:50 - 15:52
    To je v pořádku.
  • 15:52 - 15:54
    Když vás neúspěch zničí,
  • 15:54 - 15:56
    tak to nejde.
  • 15:56 - 15:58
    Já selhávám každý den,
  • 15:58 - 16:01
    někdy jsou to pořádný držkopády,
  • 16:01 - 16:03
    veřejné, ponižující,
  • 16:03 - 16:05
    trapné neúspěchy.
  • 16:05 - 16:07
    Lidi si ukazují a smějí se:
  • 16:07 - 16:09
    „Zkoušel to už popáté a pořád nic.
  • 16:09 - 16:11
    To je ale blb.“
  • 16:11 - 16:13
    Na začátku za vámi chodí a říkají:
  • 16:13 - 16:15
    „Dane, ty jsi takovej rošťák.
  • 16:15 - 16:17
    Víš, ale tohle nebude fungovat.
  • 16:17 - 16:20
    Proč neuděláš tohle a proč neuděláš tamto?“
  • 16:20 - 16:22
    A vy si říkáte:
  • 16:22 - 16:24
    „Proč si netrhneš nohou?“
  • 16:25 - 16:27
    Ale neřeknete to nahlas,
  • 16:27 - 16:30
    protože ty lidi chcete zaujmout.
  • 16:30 - 16:32
    To, co děláme…
  • 16:32 - 16:34
    a není to jen v bydlení.
  • 16:34 - 16:36
    Týká se to oblečení, jídla,
  • 16:36 - 16:39
    dopravy, energie…
  • 16:39 - 16:42
    Trochu se roztahujeme.
  • 16:42 - 16:45
    Když se má práce objeví v novinách,
  • 16:45 - 16:48
    píšou mi lidé z celého světa.
  • 16:48 - 16:50
    Možná jsme vynálezci přebytku,
  • 16:50 - 16:52
    ale plýtvání je problémem
  • 16:52 - 16:55
    na celém světě.
  • 16:55 - 16:58
    Máme problém.
  • 16:58 - 17:01
    Nenosím přes hruď nábojové pásy
  • 17:01 - 17:03
    ani červený šátek,
  • 17:03 - 17:05
    ale zjevně máme problém.
  • 17:05 - 17:07
    A je potřeba,
  • 17:07 - 17:09
    abychom znovu nalezli
  • 17:09 - 17:12
    své pravěké vnitřní pudy
  • 17:12 - 17:14
    a rozhodovali se.
  • 17:14 - 17:17
    „Chtěl bych si vytapetovat
  • 17:17 - 17:19
    zeď CDčkama.
  • 17:19 - 17:22
    Co ty na to, zlato?“
  • 17:22 - 17:24
    Vždycky je můžete sundat.
  • 17:25 - 17:28
    Musíme zjistit, kdo opravdu jsme,
  • 17:28 - 17:30
    a to je velké dobrodružství.
  • 17:30 - 17:32
    Děkuji vám.
  • 17:32 - 17:36
    (Potlesk)
Title:
Tvůrčí bydlení z recyklovaných materiálů
Speaker:
Dan Phillips
Description:

V této vtipné a poučné přednášce z TEDxHouston nás stavitel Dan Phillips provede tuctem domů, které v Texasu postavil z recyklovaných materiálů použitých velmi nevšedním způsobem. Skvělé, technicky nenáročné designové tipy oživí i vaše tvůrčí nápady.
more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
17:37

Czech subtitles

Revisions

Our website uses cookies for analysis purposes.