WEBVTT 00:00:01.000 --> 00:00:07.000 (Potlesk) 00:00:07.000 --> 00:00:09.000 Mockrát děkuju. 00:00:09.000 --> 00:00:11.000 Chci vám ukázat pár fotek 00:00:11.000 --> 00:00:13.000 a povědět vám, 00:00:13.000 --> 00:00:15.000 jak dělám to, co dělám. 00:00:15.000 --> 00:00:17.000 Všechny tyto domy jsou ze 70–80 % 00:00:17.000 --> 00:00:20.000 z recyklovaných materiálů 00:00:20.000 --> 00:00:23.000 původně určených k mulčování, spálení nebo na skládku. 00:00:23.000 --> 00:00:25.000 Zkrátka z odpadu. 00:00:25.000 --> 00:00:27.000 Tohle je můj první dům. 00:00:27.000 --> 00:00:30.000 Tyhle vchodové dveře s trojitým světlíkem 00:00:30.000 --> 00:00:32.000 měly přijít na zavážku. 00:00:32.000 --> 00:00:34.000 Je tam malá věžička. 00:00:34.000 --> 00:00:37.000 A tyhle výčnělky na opěrných trámech… 00:00:37.000 --> 00:00:39.000 … tady… 00:00:39.000 --> 00:00:41.000 … to jsou hikorové ořechy. 00:00:41.000 --> 00:00:43.000 A tyhle knoflíky – 00:00:43.000 --> 00:00:45.000 to jsou vajíčka. 00:00:45.000 --> 00:00:48.000 Napřed si je dáte k snídani, 00:00:48.000 --> 00:00:51.000 pak skořápky naplníte tmelem, natřete, připevníte 00:00:51.000 --> 00:00:53.000 a máte z nich architektonický prvek. 00:00:53.000 --> 00:00:55.000 Snadno a rychle. 00:00:55.000 --> 00:00:57.000 Tady máme interiér 00:00:57.000 --> 00:00:59.000 s pohledem na trojitý světlík 00:00:59.000 --> 00:01:01.000 a obloukové prosklení dveří. 00:01:01.000 --> 00:01:03.000 Tahle starožitnost 00:01:03.000 --> 00:01:05.000 měla skončit na smetišti. 00:01:05.000 --> 00:01:07.000 Jenom zámek má hodnotu asi 200 dolarů. 00:01:07.000 --> 00:01:09.000 Před skládkou jsem zachránil celou kuchyň. 00:01:09.000 --> 00:01:11.000 Je tam zachovalý sporák z roku 1952, 00:01:11.000 --> 00:01:14.000 skvělý kousek, jestli rádi vaříte. 00:01:14.000 --> 00:01:16.000 Tady vystupujeme do věžičky. 00:01:16.000 --> 00:01:19.000 Schodiště mě stálo 20 dolarů 00:01:19.000 --> 00:01:22.000 včetně dopravy. 00:01:22.000 --> 00:01:25.000 (Smích) 00:01:25.000 --> 00:01:27.000 Při pohledu do věžičky 00:01:27.000 --> 00:01:30.000 si všimněte vypouklin, výdutí a prohlubní. 00:01:30.000 --> 00:01:32.000 Jestli to někomu vadí, 00:01:32.000 --> 00:01:34.000 asi by tu neměl bydlet. 00:01:34.000 --> 00:01:36.000 (Smích) 00:01:36.000 --> 00:01:38.000 Tohle je díra na prádlo 00:01:38.000 --> 00:01:41.000 a u ní ševcovské kopyto. 00:01:41.000 --> 00:01:43.000 Tyhle věci seženete ve starožitnictví. 00:01:43.000 --> 00:01:45.000 Jedno jsem měl, 00:01:45.000 --> 00:01:47.000 tak jsem si s ním trochu pohrál. 00:01:47.000 --> 00:01:49.000 Stačí sešlápnout kopyto, 00:01:49.000 --> 00:01:52.000 víko se zvedne a prádlo jen hodíte dolů. 00:01:52.000 --> 00:01:55.000 Když budete šikovní, prádlo přistane v koši přímo na pračce. 00:01:55.000 --> 00:01:58.000 Když ne, skončí v záchodové míse. 00:01:58.000 --> 00:02:00.000 (Smích) 00:02:00.000 --> 00:02:02.000 Tuhle vanu jsem vyrobil 00:02:02.000 --> 00:02:04.000 z dřevěných destiček. 00:02:04.000 --> 00:02:06.000 Začal jsem u okraje 00:02:06.000 --> 00:02:08.000 a postupně je připevňoval do roviny. 00:02:08.000 --> 00:02:10.000 Připevnil jsem podpěry a otočil ji. 00:02:10.000 --> 00:02:12.000 Pak jsem na téhle straně udělal dva profily. 00:02:12.000 --> 00:02:14.000 Je to vana pro dva. 00:02:14.000 --> 00:02:17.000 Nakonec nejde jen o hygienu, 00:02:17.000 --> 00:02:19.000 můžete se tu i rekreovat. 00:02:19.000 --> 00:02:22.000 (Smích) 00:02:22.000 --> 00:02:25.000 Tady ten kohoutek 00:02:25.000 --> 00:02:27.000 je ze dřeva maklury. 00:02:27.000 --> 00:02:29.000 Připomíná trochu penis, 00:02:29.000 --> 00:02:31.000 ale co, vždyť jsme v koupelně. 00:02:31.000 --> 00:02:34.000 (Smích) 00:02:34.000 --> 00:02:36.000 Tenhle dům je inspirovaný plechovkou Budweiser. 00:02:36.000 --> 00:02:38.000 Nevypadá jako plechovka od piva, 00:02:38.000 --> 00:02:40.000 ale designová předloha je zcela zřejmá. 00:02:40.000 --> 00:02:43.000 U okapů jsou plastiky ječmene. 00:02:43.000 --> 00:02:47.000 Obklady jsou v barvách plechovky: červené, bílé, modré a stříbrné. 00:02:47.000 --> 00:02:49.000 Krakorce pod okapy představují 00:02:49.000 --> 00:02:51.000 ten malý obrázek na plechovce. 00:02:51.000 --> 00:02:53.000 Prostě jsem okopíroval plechovku 00:02:53.000 --> 00:02:56.000 a obrázek zvětšil, jak jsem potřeboval. 00:02:56.000 --> 00:02:58.000 Na plechovce se píše: 00:02:58.000 --> 00:03:02.000 „Toto je slavné pivo Budweiser. Žádné jiné pivo bla, bla, bla.“ 00:03:02.000 --> 00:03:05.000 To jsme upravili: „Toto je slavný dům Budweiser. 00:03:05.000 --> 00:03:08.000 Žádný jiný dům…“ a tak dál. 00:03:08.000 --> 00:03:10.000 Tenhle zámek byl původně vložka do soustruhu, 00:03:10.000 --> 00:03:13.000 takového hrozivého stroje na opracování dřeva. 00:03:13.000 --> 00:03:16.000 Dali mi tu vložku, ale bez soustruhu, 00:03:16.000 --> 00:03:18.000 tak je z ní zámek. 00:03:18.000 --> 00:03:20.000 Ten odolá i stádu slonů. 00:03:20.000 --> 00:03:23.000 Na mou duši, ještě přes něj neprošel žádný slon. 00:03:23.000 --> 00:03:25.000 (Smích) 00:03:25.000 --> 00:03:28.000 Sprcha imituje sklenici piva. 00:03:28.000 --> 00:03:31.000 Máme tam bublinky a nahoře zvlněné kachličky jako pěnu. 00:03:31.000 --> 00:03:34.000 Kde vzít zvlněné kachličky? Ty neseženete. 00:03:34.000 --> 00:03:37.000 Seženete záchodovou mísu. Tu rozbijete kladivem 00:03:37.000 --> 00:03:40.000 a máte zvlněné kachličky. 00:03:40.000 --> 00:03:42.000 No a ten kohoutek, 00:03:42.000 --> 00:03:44.000 to je pípa. 00:03:44.000 --> 00:03:46.000 (Smích) 00:03:46.000 --> 00:03:48.000 Tuhle tabuli skla 00:03:48.000 --> 00:03:50.000 uvidíte ve dveřích 00:03:50.000 --> 00:03:53.000 každého amerického měšťáckého domu. 00:03:53.000 --> 00:03:56.000 Je to fakt okoukaný. 00:03:56.000 --> 00:03:59.000 Ve dveřích je to designový propadák. 00:03:59.000 --> 00:04:01.000 Takže dveře ne. Dejte ji jinam. 00:04:01.000 --> 00:04:03.000 Je to pěkná tabule. 00:04:03.000 --> 00:04:05.000 Ale dejte ji do dveří a lidi řeknou: 00:04:05.000 --> 00:04:08.000 „Tys chtěl být jako oni, to ti moc nevyšlo.“ 00:04:08.000 --> 00:04:10.000 Takže dveře ne. 00:04:11.000 --> 00:04:13.000 Další koupelna, v patře. 00:04:13.000 --> 00:04:16.000 Tuhle lampu opět najdete 00:04:16.000 --> 00:04:18.000 v každé měšťácké vstupní hale. 00:04:18.000 --> 00:04:20.000 Tak ji nedávejte do haly, 00:04:20.000 --> 00:04:22.000 ale do koupelny nebo komory, 00:04:22.000 --> 00:04:24.000 ale ne do haly. 00:04:25.000 --> 00:04:28.000 Někdo mi dal bidet, takže tam je i bidet. 00:04:28.000 --> 00:04:31.000 (Smích) 00:04:31.000 --> 00:04:33.000 Tenhle domek... 00:04:33.000 --> 00:04:36.000 Zábradlí jsou z větví maklury. 00:04:36.000 --> 00:04:38.000 Fotky se budou dál střídat 00:04:38.000 --> 00:04:40.000 a já zatím budu mluvit. 00:04:40.000 --> 00:04:42.000 Abyste mohli dělat to co já, 00:04:42.000 --> 00:04:44.000 musíte pochopit, 00:04:44.000 --> 00:04:46.000 jak se ve stavebnictví plýtvá. 00:04:46.000 --> 00:04:49.000 Bydlení se stalo komoditou. 00:04:49.000 --> 00:04:51.000 O tom dnes budu mluvit, 00:04:51.000 --> 00:04:54.000 ale primární důvod plýtvání máme zakódovaný v DNA. 00:04:54.000 --> 00:04:56.000 Lidé mají potřebu konzistence 00:04:56.000 --> 00:04:58.000 ve všem, co vnímají. 00:04:58.000 --> 00:05:00.000 Co to znamená? 00:05:00.000 --> 00:05:02.000 Že každý náš vjem 00:05:02.000 --> 00:05:04.000 musí odpovídat něčemu, co už známe, 00:05:04.000 --> 00:05:06.000 jinak postrádáme spojitost 00:05:06.000 --> 00:05:08.000 a jsme z toho zmatení. 00:05:08.000 --> 00:05:11.000 Ukážu vám předmět, který jste nikdy neviděli. 00:05:11.000 --> 00:05:13.000 Ha, je to mobil. 00:05:13.000 --> 00:05:16.000 Ale tenhle jste nikdy dřív neviděli. 00:05:16.000 --> 00:05:18.000 Děje se to, 00:05:18.000 --> 00:05:20.000 že zkoumáte strukturální prvky, jejich vzor, 00:05:20.000 --> 00:05:23.000 a procházíte svou databázi... cink, mobil. 00:05:23.000 --> 00:05:25.000 Ha, je to mobil. 00:05:25.000 --> 00:05:27.000 Kdybych si do něj kousl, 00:05:27.000 --> 00:05:30.000 řekli byste: „Tak moment, 00:05:30.000 --> 00:05:32.000 to není mobil. 00:05:32.000 --> 00:05:34.000 To je ten nový čokomobil.“ 00:05:34.000 --> 00:05:36.000 (Smích) 00:05:36.000 --> 00:05:38.000 A museli byste vytvořit novou kategorii, 00:05:38.000 --> 00:05:40.000 mezi mobily a čokoládou. 00:05:40.000 --> 00:05:43.000 Takhle zpracováváme informace. 00:05:43.000 --> 00:05:45.000 A můžeme to aplikovat i na stavebnictví. 00:05:45.000 --> 00:05:47.000 Praskne nám tabulka skla 00:05:47.000 --> 00:05:50.000 a řekneme si: „Jéje, musíme ji opravit. 00:05:50.000 --> 00:05:53.000 Vyhoďme ji, ať se už nedá použít, a dejme tam novou.“ 00:05:53.000 --> 00:05:56.000 To se přece s prasklým sklem dělá. 00:05:56.000 --> 00:05:59.000 Nevadí, že náš život nijak nenarušuje. 00:05:59.000 --> 00:06:01.000 Stačí, že narušuje zavedený vzor 00:06:01.000 --> 00:06:04.000 a jednotnou strukturu. 00:06:04.000 --> 00:06:06.000 Kdybychom však vzali kladivo 00:06:06.000 --> 00:06:09.000 a rozpraskali všechny ostatní tabulky, 00:06:09.000 --> 00:06:12.000 měli bychom vzor nový. 00:06:12.000 --> 00:06:15.000 Gestaltismus totiž nadřazuje význam vzoru jako celku 00:06:15.000 --> 00:06:17.000 nad jeho jednotlivé části. 00:06:17.000 --> 00:06:19.000 Takže si řekneme: „To je fakt pěkný.“ 00:06:19.000 --> 00:06:22.000 Z toho vycházím denně. 00:06:22.000 --> 00:06:24.000 Opakování vytváří vzor. 00:06:24.000 --> 00:06:26.000 Když mám stovku toho a stovku tamtoho, 00:06:26.000 --> 00:06:28.000 nehraje roli, co přesně to a tamto je. 00:06:28.000 --> 00:06:31.000 Cokoliv, co můžu opakovat, mi umožní vytvořit vzor. 00:06:31.000 --> 00:06:34.000 Ať to jsou ořechy, vejce, úlomky skla nebo větve. 00:06:34.000 --> 00:06:36.000 Je to jedno. 00:06:36.000 --> 00:06:38.000 Takhle se tedy ve stavebnictví plýtvá. 00:06:38.000 --> 00:06:41.000 Kolem roku 1885 napsal Friedrich Nietzsche 00:06:41.000 --> 00:06:44.000 knihu s názvem „Zrození tragédie“. 00:06:44.000 --> 00:06:46.000 Tam napsal, 00:06:46.000 --> 00:06:48.000 že každá kultura se rozhoduje mezi dvěma principy. 00:06:48.000 --> 00:06:51.000 Jedním je princip apollinský, 00:06:51.000 --> 00:06:53.000 který je zřetelný, promyšlený, 00:06:53.000 --> 00:06:55.000 staví na intelektu 00:06:55.000 --> 00:06:58.000 a dokonalosti. 00:06:58.000 --> 00:07:01.000 Na druhé straně je princip dionýský, 00:07:01.000 --> 00:07:04.000 který je více o vášni a intuici, 00:07:04.000 --> 00:07:07.000 respektuje organičnost a lidský projev. 00:07:07.000 --> 00:07:10.000 Když apollinský člověk fotí 00:07:10.000 --> 00:07:12.000 nebo chce pověsit obraz, 00:07:12.000 --> 00:07:14.000 vytáhne nivelační přístroj 00:07:14.000 --> 00:07:17.000 laserovou vodováhu a mikrometr. 00:07:17.000 --> 00:07:19.000 „Zlato, ještě setinu milimetru doleva. 00:07:19.000 --> 00:07:21.000 Přesně tam. Skvělé.“ 00:07:21.000 --> 00:07:24.000 Podle pravítka, na středu a v pravém úhlu. 00:07:24.000 --> 00:07:26.000 Dionýský typ člověka 00:07:26.000 --> 00:07:29.000 vezme obraz a udělá... 00:07:29.000 --> 00:07:33.000 (Smích) 00:07:33.000 --> 00:07:35.000 V tom je ten rozdíl. 00:07:35.000 --> 00:07:37.000 Já pracuji s nedokonalostí, 00:07:37.000 --> 00:07:39.000 s organickými procesy. 00:07:39.000 --> 00:07:42.000 Jsem pragmatik. 00:07:42.000 --> 00:07:45.000 Apollinský způsob myšlení vede k ohromnému plýtvání. 00:07:45.000 --> 00:07:47.000 Když něco není dokonalé, 00:07:47.000 --> 00:07:50.000 není to přesně podle našich představ, šup s tím do popelnice. 00:07:50.000 --> 00:07:52.000 Škrábanec? Do popelnice s tím. 00:07:52.000 --> 00:07:55.000 Nelíbí se nám to či ono. Další a další odpad. 00:07:55.000 --> 00:07:58.000 Další problém… 00:07:58.000 --> 00:08:00.000 Průmyslová revoluce začala v renesanci 00:08:00.000 --> 00:08:02.000 s nástupem humanismu, 00:08:02.000 --> 00:08:05.000 pak se dál rozvíjela v době Velké francouzské revoluce. 00:08:05.000 --> 00:08:07.000 Asi v půlce 19. století dosáhla plného rozkvětu. 00:08:07.000 --> 00:08:10.000 A tak jsme vymysleli spoustu udělátek 00:08:10.000 --> 00:08:13.000 a nesmyslů, které zvládnou všechno, 00:08:13.000 --> 00:08:15.000 co jsme do té doby 00:08:15.000 --> 00:08:17.000 museli dělat ručně. 00:08:17.000 --> 00:08:19.000 Máme teď standardizované materiály. 00:08:19.000 --> 00:08:22.000 Jenže stromy nerostou 5x10 centimetrů 00:08:22.000 --> 00:08:24.000 a do výšky 2,5 a 3 metry. 00:08:24.000 --> 00:08:26.000 Takže produkujeme tuny odpadu. 00:08:26.000 --> 00:08:28.000 Přímo v lese vlastně odvádějí 00:08:28.000 --> 00:08:30.000 celkem dobrou práci, 00:08:30.000 --> 00:08:32.000 když se snaží zpracovat vedlejší produkty. 00:08:32.000 --> 00:08:35.000 Vyrábějí OSB desky, dřevotřískové desky a tak dál. 00:08:35.000 --> 00:08:37.000 Tohle zodpovědné chování 00:08:37.000 --> 00:08:40.000 při zpracování dřeva v lese je však k ničemu, 00:08:40.000 --> 00:08:43.000 když jím pak spotřebitelé nakonec stejně plýtvají. 00:08:43.000 --> 00:08:45.000 A právě to se děje. 00:08:45.000 --> 00:08:47.000 Když něco není podle šablony, 00:08:47.000 --> 00:08:50.000 do popelnice s tím. Je to třeba ohnuté. 00:08:50.000 --> 00:08:52.000 Když koupíte desku 5x10 cm a není rovná, 00:08:52.000 --> 00:08:54.000 můžete ji vrátit. 00:08:54.000 --> 00:08:56.000 „Velice se omlouváme. Samozřejmě vám ji vyměníme.“ 00:08:56.000 --> 00:08:59.000 Všechny ty zdeformované věci používám, 00:08:59.000 --> 00:09:01.000 protože opakování vytváří vzor, 00:09:01.000 --> 00:09:03.000 a takhle funguje dionýský princip. 00:09:03.000 --> 00:09:05.000 Dalším problémem je, 00:09:05.000 --> 00:09:08.000 že práce je neúměrně dražší než materiál. 00:09:08.000 --> 00:09:10.000 Jenže to je výmysl. 00:09:10.000 --> 00:09:13.000 Řeknu vám příběh o Jimu Tullesovi, kterého jsem školil. 00:09:13.000 --> 00:09:15.000 Říkám mu: „Jime, je to tu. 00:09:15.000 --> 00:09:18.000 Mám pro tebe práci stavbyvedoucího. Přišel tvůj čas.“ 00:09:18.000 --> 00:09:20.000 „Dane, myslím, že na to ještě nemám.“ 00:09:20.000 --> 00:09:23.000 „Jime, jsi připravenej.“ 00:09:23.000 --> 00:09:25.000 Bác a měl kšeft. 00:09:25.000 --> 00:09:27.000 Chodil okolo se svinovacím metrem, 00:09:27.000 --> 00:09:29.000 prohrabával hromadu s odpadem a hledal něco na záhlaví, 00:09:29.000 --> 00:09:31.000 které přijde nad dveře. 00:09:31.000 --> 00:09:33.000 Myslel, že tím udělá dojem. Tak jsme ho to učili. 00:09:33.000 --> 00:09:36.000 Přijde k němu šéf a ptá se: „Co to děláš?“ 00:09:36.000 --> 00:09:38.000 „Jen hledám něco na záhlaví.“ 00:09:38.000 --> 00:09:40.000 A čeká na slova chvály. 00:09:40.000 --> 00:09:43.000 „Neplatím tě, aby ses hrabal v odpadu. Zpátky do práce.“ 00:09:43.000 --> 00:09:45.000 A Jim mu na to řekl: 00:09:45.000 --> 00:09:47.000 „Víte, kdybyste mi platil 00:09:47.000 --> 00:09:49.000 300 dolarů na hodinu, 00:09:49.000 --> 00:09:51.000 tak bych to chápal, 00:09:51.000 --> 00:09:54.000 ale zrovna teď vám ušetřím pět dolarů za minutu. 00:09:54.000 --> 00:09:56.000 Jen si to spočítejte.“ 00:09:56.000 --> 00:09:58.000 (Smích) 00:09:58.000 --> 00:10:01.000 „Dobrá práce, Tullesi. Od teď všichni napřed projdete tuhle hromadu.“ 00:10:01.000 --> 00:10:04.000 Ironií je, že mu počty nikdy moc nešly. 00:10:04.000 --> 00:10:07.000 (Smích) 00:10:07.000 --> 00:10:09.000 Občas dostanete příležitost něco ovlivnit 00:10:09.000 --> 00:10:11.000 a je dobré toho využít. 00:10:11.000 --> 00:10:14.000 A právě to Jim udělal. 00:10:14.000 --> 00:10:16.000 Další věc je, že i po 2 500 letech 00:10:16.000 --> 00:10:19.000 jsme ovlivnění Platónovou ideou dokonalé formy. 00:10:19.000 --> 00:10:21.000 Tvrdil, že v hlavě máme 00:10:21.000 --> 00:10:24.000 dokonalou představu toho, co chceme, 00:10:24.000 --> 00:10:27.000 a k jejímu naplnění využíváme zdroje našeho prostředí. 00:10:27.000 --> 00:10:29.000 Takže všichni máme v hlavě dokonalý dům. 00:10:29.000 --> 00:10:31.000 Americký sen – dům. 00:10:31.000 --> 00:10:33.000 Dům snů. 00:10:33.000 --> 00:10:35.000 Jenže si ho nemůžeme dovolit. 00:10:35.000 --> 00:10:37.000 Tak si pořídíme náhražku toho snu, 00:10:37.000 --> 00:10:39.000 mobilní dům. 00:10:39.000 --> 00:10:42.000 A problém je na světě. 00:10:42.000 --> 00:10:44.000 Je to úvěr na bydlení, 00:10:44.000 --> 00:10:46.000 na domácnost, na auto. 00:10:46.000 --> 00:10:49.000 Vypíšete šek a v minutě ztratí 30 % svojí hodnoty. 00:10:49.000 --> 00:10:51.000 Po roce bydlení si ani nepojistíte všechno vybavení, 00:10:51.000 --> 00:10:53.000 musí stačit 70 %. 00:10:53.000 --> 00:10:55.000 Běžně se používají 15ampérové kabely. 00:10:55.000 --> 00:10:57.000 Žádný problém, 00:10:57.000 --> 00:10:59.000 pokud do nich nepustíte 20 ampér. 00:10:59.000 --> 00:11:01.000 A to se děje. 00:11:01.000 --> 00:11:03.000 Z mobilních domů 00:11:03.000 --> 00:11:06.000 se odpařuje formaldehyd, 00:11:06.000 --> 00:11:08.000 před čímž potenciální zájemce 00:11:08.000 --> 00:11:11.000 o mobilní domy varuje i stát. 00:11:11.000 --> 00:11:13.000 To jsme opravdu tak tupí? 00:11:13.000 --> 00:11:15.000 Stěny jsou takhle tenké. 00:11:15.000 --> 00:11:18.000 Jejich konstrukční vlastnosti jsou srovnatelné s obilím. 00:11:18.000 --> 00:11:20.000 (Smích) 00:11:20.000 --> 00:11:22.000 „Tady někde má být Palm Harbor.“ 00:11:22.000 --> 00:11:24.000 „Včera se jim tam prohnal vítr. 00:11:24.000 --> 00:11:26.000 Srovnal je se zemí.“ 00:11:26.000 --> 00:11:29.000 (Smích) 00:11:29.000 --> 00:11:32.000 Když se takhle rozpadnou, co s nimi? 00:11:32.000 --> 00:11:34.000 Všechno tohle, 00:11:34.000 --> 00:11:37.000 apollinský a platónský model, 00:11:37.000 --> 00:11:40.000 je základem stavebního průmyslu. 00:11:40.000 --> 00:11:42.000 A několik věcí to ještě zhoršuje. 00:11:42.000 --> 00:11:45.000 Jednak všichni odborníci, 00:11:45.000 --> 00:11:47.000 obchodníci, prodejci, 00:11:47.000 --> 00:11:49.000 revizoři, konstruktéři, architekti… 00:11:49.000 --> 00:11:51.000 … všichni takhle přemýšlejí. 00:11:51.000 --> 00:11:53.000 A přenáší se to i na spotřebitele, 00:11:53.000 --> 00:11:55.000 který vyžaduje stejný model. 00:11:55.000 --> 00:11:58.000 Je to začarovaný kruh a není cesty ven. 00:11:58.000 --> 00:12:01.000 Pak přichází na řadu marketing. 00:12:01.000 --> 00:12:03.000 „Hú. Húúúú.“ 00:12:03.000 --> 00:12:06.000 Kupujeme si věci, co nepotřebujeme. 00:12:06.000 --> 00:12:08.000 Stačí se podívat, 00:12:08.000 --> 00:12:10.000 co dokázali udělat se švestkovou limonádou. 00:12:10.000 --> 00:12:12.000 Takový hnus. 00:12:12.000 --> 00:12:14.000 (Smích) 00:12:14.000 --> 00:12:16.000 Ale oni ji ozvláštnili jistým image. 00:12:16.000 --> 00:12:18.000 „Piju Dr. Pepper…“ 00:12:18.000 --> 00:12:21.000 A než se nadějeme, lijeme ji do sebe ve velkém, 00:12:21.000 --> 00:12:23.000 tisíce litrů. 00:12:23.000 --> 00:12:26.000 Přitom ani není ze švestek. Ani nepůsobí na zažívání. 00:12:26.000 --> 00:12:28.000 (Smích) 00:12:28.000 --> 00:12:30.000 Pro pána, spíš to zhoršuje. 00:12:30.000 --> 00:12:33.000 A už v tom lítáme, ani nemrkneme. 00:12:33.000 --> 00:12:35.000 Jean-Paul Sartre napsal knihu 00:12:35.000 --> 00:12:37.000 s názvem „Bytí a nicota“. 00:12:37.000 --> 00:12:39.000 Taková oddechovka. 00:12:39.000 --> 00:12:42.000 Prolítnete to tak za dva roky, 00:12:42.000 --> 00:12:45.000 když budete číst rychle. 00:12:45.000 --> 00:12:47.000 Píše tam o rozpolceném já. 00:12:47.000 --> 00:12:50.000 Tvrdí, že lidé se chovají jinak, když jsou sami 00:12:50.000 --> 00:12:52.000 a když vědí, že je někdo sleduje. 00:12:52.000 --> 00:12:55.000 Když jím špagety a jsem sám, 00:12:55.000 --> 00:12:57.000 můžu jíst jako čuně, 00:12:57.000 --> 00:13:00.000 utřít si pusu do rukávu, ubrousku se ani nedotknu, 00:13:00.000 --> 00:13:03.000 žvýkat s otevřenou pusou, mlaskat, 00:13:03.000 --> 00:13:05.000 škrábat se kde chci. 00:13:05.000 --> 00:13:07.000 (Smích) 00:13:07.000 --> 00:13:09.000 Ale jakmile vejdete... 00:13:09.000 --> 00:13:11.000 „Jejda. Trocha omáčky.“ 00:13:11.000 --> 00:13:13.000 Ubrousek na klíně, malá sousta, 00:13:13.000 --> 00:13:15.000 zavřená pusa, žádné škrabání. 00:13:15.000 --> 00:13:17.000 Dělám to, 00:13:17.000 --> 00:13:20.000 abych splnil vaši představu o tom, 00:13:20.000 --> 00:13:23.000 jak bych měl žít. 00:13:23.000 --> 00:13:25.000 Cítím to očekávání, 00:13:25.000 --> 00:13:27.000 a tak ho plním 00:13:27.000 --> 00:13:30.000 a žiju podle toho, jak vy si to představujete. 00:13:30.000 --> 00:13:32.000 A stejné je to ve stavebnictví. 00:13:32.000 --> 00:13:35.000 Proto všechny naše parcely vypadají stejně. 00:13:35.000 --> 00:13:37.000 Někdy jsou naše očekávání 00:13:37.000 --> 00:13:39.000 kulturně podmíněná. 00:13:39.000 --> 00:13:41.000 Určitě máte všichni sladěné i boty. 00:13:41.000 --> 00:13:44.000 Propadneme tomu všichni. 00:13:44.000 --> 00:13:47.000 V rámci rezidenčních komunit 00:13:47.000 --> 00:13:49.000 máme očekávání 00:13:49.000 --> 00:13:51.000 vůči sdružení vlastníků. 00:13:51.000 --> 00:13:53.000 To jsou někdy pěkní náckové, 00:13:53.000 --> 00:13:55.000 pro pána. 00:13:56.000 --> 00:13:59.000 To tenhle problém zhoršuje a zvětšuje. 00:13:59.000 --> 00:14:02.000 Poslední problém je stádovitost. 00:14:02.000 --> 00:14:04.000 Lidé jsou společenští tvorové. 00:14:04.000 --> 00:14:06.000 Rádi se sdružujeme 00:14:06.000 --> 00:14:08.000 stejně jako pakoně nebo lvi. 00:14:08.000 --> 00:14:10.000 Ale pakoně se nedruží se lvy, 00:14:10.000 --> 00:14:12.000 protože by je lvi sežrali. 00:14:12.000 --> 00:14:14.000 A lidé jsou stejní. 00:14:14.000 --> 00:14:16.000 Děláme to, co skupina, 00:14:16.000 --> 00:14:18.000 ke které chceme patřit. 00:14:18.000 --> 00:14:21.000 Znáte to ze střední. 00:14:21.000 --> 00:14:24.000 Ty děti celé léto pracují, 00:14:24.000 --> 00:14:26.000 dřou se, 00:14:26.000 --> 00:14:28.000 aby si mohly koupit 00:14:28.000 --> 00:14:30.000 značkové džíny. 00:14:30.000 --> 00:14:32.000 A v září potom 00:14:32.000 --> 00:14:34.000 nakráčejí do školy… 00:14:34.000 --> 00:14:36.000 „Jsem děsně důležitej. 00:14:36.000 --> 00:14:38.000 Bacha, mám značkový džíny. 00:14:38.000 --> 00:14:41.000 Že ty takový nemáš? 00:14:41.000 --> 00:14:43.000 Nepatříš k těm lepším lidem. 00:14:43.000 --> 00:14:46.000 Zato já jo. Vidíš, jaký mám džíny?“ 00:14:46.000 --> 00:14:49.000 A hned máme důvod pro uniformy. 00:14:49.000 --> 00:14:52.000 A stejně to je ve stavebnictví. 00:14:52.000 --> 00:14:54.000 Nepatrně 00:14:54.000 --> 00:14:56.000 jsme popletli Maslowovu 00:14:56.000 --> 00:14:58.000 pyramidu potřeb. 00:14:58.000 --> 00:15:00.000 Základnu tvoří 00:15:00.000 --> 00:15:02.000 základní potřeby: 00:15:02.000 --> 00:15:05.000 přístřeší, oděv, strava, voda, páření atd. 00:15:05.000 --> 00:15:08.000 Potom bezpečí. Potom vztahy. 00:15:08.000 --> 00:15:11.000 A nahoře postavení a seberealizace. Tedy marnivost. 00:15:11.000 --> 00:15:14.000 My marnivost přesouváme dolů. 00:15:14.000 --> 00:15:17.000 A tak děláme 00:15:17.000 --> 00:15:19.000 marnotratná rozhodnutí 00:15:19.000 --> 00:15:21.000 a naše hypotéka je nad naše možnosti. 00:15:21.000 --> 00:15:24.000 K jídlu si nemůžeme dovolit nic lepšího než fazole. 00:15:24.000 --> 00:15:26.000 Bydlení se stalo 00:15:26.000 --> 00:15:28.000 komoditou. 00:15:28.000 --> 00:15:31.000 A chce to kuráž 00:15:31.000 --> 00:15:34.000 naslouchat svým pravěkým 00:15:34.000 --> 00:15:37.000 vnitřním pudům, 00:15:37.000 --> 00:15:40.000 rozhodovat se podle sebe 00:15:40.000 --> 00:15:42.000 a nedělat ze svého domu produkt, 00:15:42.000 --> 00:15:45.000 ale něco, co vzejde z našeho vnitřního popudu. 00:15:45.000 --> 00:15:47.000 To chce kuráž 00:15:47.000 --> 00:15:50.000 a občas prostě neuspějete. 00:15:50.000 --> 00:15:52.000 To je v pořádku. 00:15:52.000 --> 00:15:54.000 Když vás neúspěch zničí, 00:15:54.000 --> 00:15:56.000 tak to nejde. 00:15:56.000 --> 00:15:58.000 Já selhávám každý den, 00:15:58.000 --> 00:16:01.000 někdy jsou to pořádný držkopády, 00:16:01.000 --> 00:16:03.000 veřejné, ponižující, 00:16:03.000 --> 00:16:05.000 trapné neúspěchy. 00:16:05.000 --> 00:16:07.000 Lidi si ukazují a smějí se: 00:16:07.000 --> 00:16:09.000 „Zkoušel to už popáté a pořád nic. 00:16:09.000 --> 00:16:11.000 To je ale blb.“ 00:16:11.000 --> 00:16:13.000 Na začátku za vámi chodí a říkají: 00:16:13.000 --> 00:16:15.000 „Dane, ty jsi takovej rošťák. 00:16:15.000 --> 00:16:17.000 Víš, ale tohle nebude fungovat. 00:16:17.000 --> 00:16:20.000 Proč neuděláš tohle a proč neuděláš tamto?“ 00:16:20.000 --> 00:16:22.000 A vy si říkáte: 00:16:22.000 --> 00:16:24.000 „Proč si netrhneš nohou?“ 00:16:25.000 --> 00:16:27.000 Ale neřeknete to nahlas, 00:16:27.000 --> 00:16:30.000 protože ty lidi chcete zaujmout. 00:16:30.000 --> 00:16:32.000 To, co děláme… 00:16:32.000 --> 00:16:34.000 a není to jen v bydlení. 00:16:34.000 --> 00:16:36.000 Týká se to oblečení, jídla, 00:16:36.000 --> 00:16:39.000 dopravy, energie… 00:16:39.000 --> 00:16:42.000 Trochu se roztahujeme. 00:16:42.000 --> 00:16:45.000 Když se má práce objeví v novinách, 00:16:45.000 --> 00:16:48.000 píšou mi lidé z celého světa. 00:16:48.000 --> 00:16:50.000 Možná jsme vynálezci přebytku, 00:16:50.000 --> 00:16:52.000 ale plýtvání je problémem 00:16:52.000 --> 00:16:55.000 na celém světě. 00:16:55.000 --> 00:16:58.000 Máme problém. 00:16:58.000 --> 00:17:01.000 Nenosím přes hruď nábojové pásy 00:17:01.000 --> 00:17:03.000 ani červený šátek, 00:17:03.000 --> 00:17:05.000 ale zjevně máme problém. 00:17:05.000 --> 00:17:07.000 A je potřeba, 00:17:07.000 --> 00:17:09.000 abychom znovu nalezli 00:17:09.000 --> 00:17:12.000 své pravěké vnitřní pudy 00:17:12.000 --> 00:17:14.000 a rozhodovali se. 00:17:14.000 --> 00:17:17.000 „Chtěl bych si vytapetovat 00:17:17.000 --> 00:17:19.000 zeď CDčkama. 00:17:19.000 --> 00:17:22.000 Co ty na to, zlato?“ 00:17:22.000 --> 00:17:24.000 Vždycky je můžete sundat. 00:17:25.000 --> 00:17:28.000 Musíme zjistit, kdo opravdu jsme, 00:17:28.000 --> 00:17:30.000 a to je velké dobrodružství. 00:17:30.000 --> 00:17:32.000 Děkuji vám. 00:17:32.000 --> 00:17:36.000 (Potlesk)