-
Vrať se do tábora.
-
Vrať se, teď!
-
Netřeba trápení, žiješ.
-
Jsi živá a v jednom kuse.
-
Mnou se nezabývej,
-
Jen jsem byla po pádu trochu omráčená.
-
Má paní!
-
Ach, Brenno, díky Bohu.
-
Vše je dobré, můj panoš je tu.
-
Brenno, prosím, pomoz,
-
potřebujeme nosítka, trakař,
-
cokoli.
-
Mám zde koně a vůz, má paní,
-
není v nejlepším stavu,
-
ale nic lepšího jsem nenašla.
-
To půjde,
-
nyní mi pomoz odnést tam přítele.
-
Tady.
-
Konečně trocha štěstí
-
déšť ustal.
-
Není ti příliš zima?
-
Ach, mám zde pléd.
-
Je suchý?
-
Z jedné strany, má paní.
-
Pak je to lepší, než nic.
-
Tady.
-
Dobrá, Brenno, opusťme toto místo.
-
No tak Griffine, hni se.
-
Nestrachuj se,
-
půjdeme bezpečnou cestou.
-
Z říše mrtvých?
-
Jak se cítíš?
-
Ano, vím, ta jízda nebyla zrovna
nejpohodlnější.
-
Avšak nyní jsme v bezpečí,
zpět v táboře.
-
Toto je stan Sira Guelerana.
-
Již ho nebude potřebovat.
-
Nyní mi dovol prohlédnout tvá zranění.
-
Zdá se, že jsi prožil těžké časy,
-
naštěstí však to nebude tak zlé.
-
Ranhojička nebude schopna tě dnes
v noci navštívit.
-
Stará se o mnohá...
-
vážná zranění.
-
Avšak nechala mi jisté léky
-
a já byla vyškolena k
léčení lehkých ran,
-
tudíž tě opět postavím na nohy.
-
Nech mě se podívat.
-
Hrdlo...
-
Tato strana...
-
Ukaž mi paže, prosím.
-
Druhá.
-
Ramena...
-
Necítíš zde bolest?
-
Tady rovněž ne? Dobrá.
-
Nějaká bolest na nohou?
-
Nic?
-
Dobře
-
Prohlédnu tvou hlavu
-
a šíji.
-
Je to rovněž vcelku zranitelné místo.
-
Ne, zde nic.
-
Vidím...
-
Něco zde je, ale to může chvíli počkat.
-
Vesměs očividně, tvé největší zranění
-
je tato popálenina na ruce.
-
Náš nepřítel miluje užívání ohně,
-
aby nás zastrašil.
-
Bojí se našich čepelí.
-
Zbabělci.
-
Ranhojička mi nechala třezalkovou mast,
-
to by mělo být to pravé.
-
Vyčkej chvíli.
-
To by byla mast a...
-
(nesrozumitelné šeptání)
-
To bude stačit.
-
Na toto se podívám později.
-
Nuže, ukaž mi ruku.
-
Žádný strach, nebude to bolestivé.
-
Mělo by se ti ihned ulevit
-
od palčivé bolesti.
-
Budu vskutku jemná, žádný tlak.
-
Tak.
-
Byla to tvá první bitva?
-
Tedy, byl jsi působivý.
-
Vskutku velmi působivý.
-
Věřím, že to neunikne pozornosti.
-
Zachránil jsi králova synovce
-
riskováním vlastního života,
-
to je vcelku záslužný čin.
-
Bolí to?
-
Nyní ti ruku ovážu,
-
abychom se vyvarovali jakémukoli tření
-
způsobenému tvým oděvem či zbroji.
-
Nyní přijde choulostivá část.
-
Musí to být dostatečně utažené,
aby to zůstalo na místě,
-
ale ne příliš, jinak bys mohl ztratit
-
jistý cit v ruce.
-
A o to nyní nestojíme.
-
Jak se cítíš?
-
Máš hlad?
-
Brenno?
-
Má paní?
-
Sehnala bys nám někde nějaké teplé jídlo?
-
Zajdu do kuchařova stanu,
-
věřím, že jsem spatřila nějaké muže
-
s napařovacími mísami,
-
je to pár minut.
-
Děkuji.
-
Další.
-
Opět se spouští déšť.
-
Tady.
-
Uzel.
-
A...
-
Mírní to bolest?
-
Dobrá.
-
Nesu dušené maso, má paní.
-
Tady, je stále horké.
-
Děkuji.
-
Ale...
-
Zpracovali snad, co našli
-
na bitevním poli?
-
Já... nemohu říct, opravdu.
-
Nuže, zlom vaz.
-
Přál by sis nějaký chléb a víno
-
na spláchnutí?
-
Moudré rozhodnutí.
-
Tu máš.
-
Nyní se podívám na tvou hlavu.
-
Z toho, co jsem viděla, jsi byl zasažen
-
právě tady.
-
Díky Bohu, ten předmět nebyl ostrý.
-
Nejspíše štít, či tak.
-
Ale nic, co by nespravila trocha odpočinku
-
Máš však znatelný otok,
-
Podívám se, zda v táboře najdu nějaký led.
-
Máme štěstí, našla jsem jej.
-
S blížícím se létem
-
nám brzy dojde.
-
Velmi dobře. Skvěle.
-
Dovol mi.
-
Přímo sem.
-
Ano vím, trochu to studí.
-
Zvládneš si to přidržet?
-
Dokud se led nezačne rozpouštět, ano.
-
Má paní, má paní!
-
Brenno, co se děje?
-
Zde je dopis od samotného krále.
-
Pro hrdinu dne.
-
Tedy, myslím, že mluvíme o tobě.
-
Děkuji.
-
Chtěl bys jej přečíst?
-
Můj věrný bojovníku,
-
můj drahý rytíři.
-
Dnešní bitva byla krutá
-
a my ztratili mnoho statečných bojovníků.
-
Avšak mám zprávy o tvém přežití
-
a přináší to záblesk naděje a radosti
-
vprostřed všeho toho zármutku a bolesti.
-
Dnes v noci se zjevily zprávy
-
velmi pochvalných výroků na tvou osobu.
-
Tvé schopnosti na bitevním poli,
-
tvá chrabrost a smysl pro obětavost
-
byly velmi oceňovány, a proto
-
by měly být následně náležitě odměněny.
-
Máš obrovskou sílu
-
a právě tuto sílu požaduji
-
po svém boku.
-
Potřebuji tě po svém boku.
-
Za rozbřesku vyrazíme do tábora nepřítele
-
vstříc naší poslední ofenzívě
-
čelit osudu.
-
Pojedeš se mnou, příteli,
-
nesa hrdě a vysoko naši zástavu.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
