-
Podívej, Feather! Prší!
-
Nothing! Já se tu snažím spát!
-
Nech ho spát.
-
Neseď tam jak opařená.
-
Vstaň.
-
C... Cansu?
-
Říkala jsem ti,
-
že mi můžeš říkat Rain.
-
"My Pride není vhodný pro děti. Obsahuje témata pro dospělé a násilí.
-
Koťata, dodržujte zákon smečky a odvraťte zrak. "
-
NOTHING: Proč jsi nám neřekla, že jsi bohyně, když jsme se poprvé setkaly?
-
To obvykle neříkám jen tak na potkání.
-
Jsme tu.
-
Vždyť jsme pořád na Úseku vyhnanců.
-
Zavři oči.
-
Před tisíci lety vypadal svět úplně jinak.
-
Místo do smeček, patřili lvi do jednoho ze tří velkých království.
-
Takhle začínal příběh, který mi vypravovala babička.
-
Každé království mělo vlastní území, ale všichni lvi žili v harmonii
-
na zvláštním, posvátném místě zvaném Smaragdové údolí.
-
Otevři oči.
-
Jak jsi to udělala?
-
Tudy. Poběž.
-
Tady ses narodila.
-
Podívej.
-
Můžou nás vidět?
-
Ne. Tohle je jen vzpomínka.
-
Ale ne moje. Já se narodila na Sestřině stepi.
-
Byla jsi pojmenována Kyoga a to mládě, se kterým si hraješ, je Lite.
-
Kyoga a Lite? Ti z legend?
-
Oba jste byli vybraní svými bohyněmi jako vládci svého království.
-
Byli jste přislíbeni jeden druhému jako druzi.
-
Aby byl vytvořen mír mezi královstvím Měsíce a Slunce.
-
Tenhle příběh už znám, tak proč jsme tady?
-
Protože ho neznáš dobře.
-
Pojď dál.
-
To jsou oni? Ti ale vyrostli!
-
Šššš. Dávej pozor.
-
Nikdy jsem ani neopustila Smaragdové údolí a nebyla na okolních územích.
-
Nemyslím si, že jsem připravena vládnout.
-
Samozřejmě, že se necítíme připraveni. Je to velká zodpovědnost.
-
Tím mi fakt nepomáháš.
-
Ještě jsem neskončil!
-
Chci říct, že to zvládneme. Bohyně nedělají chyby. Pro tohle jsme se zrodili a
-
vždy budeme mít jeden druhého. To je vše, co potřebujeme. Nemám pravdu?
-
Máš.
-
Půjdu si ještě trochu odpočinout.
-
Dobrou! Za chvíli přijdu za tebou.
-
Vidíš? Kyoga měla Lita ráda. Ale něco tam chybělo.
-
Tohle je jeden z nejznámějších milostných příběhů v historii,
-
co by tam tak ještě mohlo chybět?
-
Ona.
-
Už odešel?
-
Je pryč.
-
Chyběla jsi mi!
-
Nenech mě příště čekat tak dlouho. Nepřežila bych to!
-
Omlouvám se, Karabi. Já jen...
-
Nechci, aby si Lite myslel...
-
To je Karabi Hrozná?
-
Ale vždyť vypadají jako přátelé, nebo dokonce...
-
Kyoga měla Lita ráda, ale jediný lev, kterého milovala, byla Karabi.
-
Nechápu, proč mu o nás prostě neřekneš!
-
Co budeš dělat na váš den svazku?
-
Půjdu do toho.
-
Je to pro naše království důležité, abychom spolu vládli, takže... budeme.
-
A to pro nás dvě bude konec?
-
Ne! Chci říct...nechci, aby byl.
-
Miluju Tě.
-
Jasně, takže ty mě miluješ, ale nechceš aby o nás nikdo věděl.
-
Jistě.
-
Potřebujeme to spojenectví s královstvím Slunce.
-
Co mám asi dělat?
-
Nemám na výběr, Karabi.
-
Nebyla jsi zrozena, abys splnila poslání.
-
Zrodila ses, abys žila život.
-
Vždycky je na výběr. Jaký chceš, aby tvůj život byl?
-
Ne jaký ho chce Lite nebo království, ale jaký ho chceš ty.
-
Pojď dál. Tudy.
-
Kde je?
-
Lvi napříč všemi třemi královstvími čekají na zahájení svazkového ceremoniálu.
-
Hledali jsme v celém údolí. Nikdo ji neviděl, pane.
-
Tak hledejte znovu. Možná byla unesena nebo zavražděna!
-
Lite! Mám zprávu o Kyoze.
-
Konečně. Kde je?
-
Odešla s Karabi, lvicí, kterou vybrala Cansu.
-
Poslala mě, abych vám řekla, že je v pořádku a nemáš se o ni strachovat.
-
Odešla s ní? Co tím chceš říct?
-
Vypadalo to, že... se chce vzít s Karabi místo vás, pane.
-
Lžeš! Byla unesena!
-
Ne, ujistila mě, že...
-
Jsem vůdce království slunce a výběr Sunce!
-
Já rozhoduju, co je pravda!
-
Kam šly?
-
To neřekly.
-
Nevadí. Najdu je sám.
-
[POVZDECH]
-
Tudy.
-
Lite začal válku mezi královstvím Slunce a Bouře.
-
Obvinil Karabi z únosu jeho družky
-
a požadoval trest.
-
To vyústilo v masakr nevídaných rozměrů.
-
Brzy na to, v zoufalé snaze násilí ukončit,
-
Kyoga s Karabi daly souhlas k setkání s Litem na nejvyšším místě údolí.
-
O tomhle místě jsem snila...
-
Přišel jsem sám, tak jak jsi chtěla.
-
Teď mi ji vydej a vše může skončit.
-
Drž se zpátky. Přišly jsme si sem promluvit, to je vše.
-
Zastav to, Lite. Nemůžu ti dát to, co chceš.
-
To není pravda! Milovala jsi mě!
-
Milovala jsem tě jako přítele. Nic víc.
-
Takže jsi mě opustila? Bez jediného slova?
-
Udělala jsem to, co jsem musela, abych byla šťastná.
-
Prosím. Nech nás žít v míru.
-
Bez tebe není žádný mír!
-
Miluju Tě!
-
Kyogo, podívej se na mě.
-
Řekla jsem, DRŽ SE ZPÁTKY!
-
Karabi, přestaň, co to děláš?!
-
Je to zrůda, Kyogo!
-
Půjde po nás, dokud bude naživu! Musím to ukončit!
-
Prosím, nezabíjej ho! Vím, že udělal hrozné věci, ale...
-
Je to můj přítel. Nemůžu se dívat, jak ho...
-
Prosím Karabi, nech ho jít! Kvůli mně.
-
Jenom kvůli tobě.
-
Děkuju Karabi.
-
Lite, omlouvám se...
-
KARABI!
-
Chtěla mě zabít! Slyšela jsi ji!
-
Musel jsem udeřit první, je ŠÍLENÁ!
-
Je mi to strašně líto. Měla jsi pravdu.
-
Jsem tak hloupá. Prosím, vydrž.
-
Tak moc tě miluju. Prosím, neodcházej, kvůli mně.
-
Kyogo, mluvím s tebou! Podívej se na mě!
-
Ať si mě vezme Asra, ale ty nikdy nevyhraješ.
-
Kvůli míru, který jsi nám odepřel, tvá duše nikdy nenajde mír.
-
V tomto životě, ani v následujících.
-
Každý život, který prožiješ na této zemi, bude plný utrpení.
-
A já budu tvou smrtí v každém z nich.
-
Tak řekla Asra, Bohyně smrti, že jsi,
-
a vždy budeš prokletý, Lite z království Slunce.
-
V tom příběhu to bylo úplně jinak.
-
To protože Lite byl jediný, kdo mohl ten příběh odvyprávět.
-
Vyprávěl ho, a když království padla, zavedl zákon smeček
-
kvůli jeho nenávisti a strachu.
-
Když ráno Sunce vstala a zjistila, že Asra
-
zasáhla do života smrtelníků, rozzuřila se tak moc,
-
že celé Smaragdové údolí zapálila.
-
Dělala jsem vše, abych plameny uhasila,
-
ale nestačilo to.
-
Asra od té doby není k nalezení a hněv Sunce nikdy neustal.
-
To proto je období sucha rok od roku delší a horší.
-
Asra je nezvěstná? Celou tu dobu?
-
Ale kdo pak odváděl duše ke hvězdám?
-
Nikdo. Duchové jsou uvězněni na Zemi, dokud se Asra nevrátí.
-
Proto potřebuji tvoji pomoc.
-
Moji?
-
Jsi Kyoga, jsi předurčena k tomu zabít Lita, ať je to v tomto životě kdokoliv.
-
Ale pokud to uděláš, cyklus se bude znovu opakovat.
-
Asra zůstane skryta, období sucha se bude zhoršovat a zákon smečky bude pokračovat.
-
Chci, abys mi to pomohla ukončit.
-
Omlouvám se, ale myslím, že jste si mě s někým spletla.
-
Nejsem Kyoga ani legenda, jsem jen...
-
Nothing (Nic).
-
Můžeš tomu věřit a neudělat nic nebo mi můžeš pomoct napravit rozbitý svět.
-
Je to na tobě.
-
Dobře. Co musím tedy udělat?
-
Najít Asru.
-
Je na Pohyblivém místě. Ona a Sunce se musí usmířit, ale to místo je prokleté
-
a přesune se jinam, pokud se já nebo Sunce dostaneme moc blízko.
-
Ale vždyť já ani nevím, kde začít hledat.
-
To přijde samo, zlato. Vždycky tomu tak je...
-
Ale, eh, Asra to místo neopustí, pokud bude vědět, že má potkat své sestry.
-
Nejlepší bude, když tenhle rozhovor zůstane jen mezi námi.
-
Chcete, abych přelstila bohyni?
-
Ne přelstila. Jen... pošťouchla správným směrem.
-
Potřebuje to.
-
Nevím, jestli to zvládnu.
-
Až přijde ten čas, vím, že uděláš správnou věc.
-
Byl to jen sen.