Taxes for factoring in negative externalities | Microeconomics | Khan Academy

How to factor in negative externalities through taxation

Watch the next lesson: https://www.khanacademy.org/economics-finance-domain/microeconomics/consumer-producer-surplus/externalities-topic/v/positive-externalities?utm_source=YT&utm_medium=Desc&utm_campaign=microeconomics

Missed the previous lesson? https://www.khanacademy.org/economics-finance-domain/microeconomics/consumer-producer-surplus/externalities-topic/v/negative-externalities?utm_source=YT&utm_medium=Desc&utm_campaign=microeconomics

Microeconomics on Khan Academy: Topics covered in a traditional college level introductory microeconomics course

About Khan Academy: Khan Academy offers practice exercises, instructional videos, and a personalized learning dashboard that empower learners to study at their own pace in and outside of the classroom. We tackle math, science, computer programming, history, art history, economics, and more. Our math missions guide learners from kindergarten to calculus using state-of-the-art, adaptive technology that identifies strengths and learning gaps. We've also partnered with institutions like NASA, The Museum of Modern Art, The California Academy of Sciences, and MIT to offer specialized content.

For free. For everyone. Forever. #YouCanLearnAnything

Subscribe to Khan Academy's Microeconomics channel: https://www.youtube.com/channel/UC_6zQ54DjQJdLodwsxAsdZg
Subscribe to Khan Academy: https://www.youtube.com/subscription_center?add_user=khanacademy

V posledním videu
jsme si představili externality.

Igelitové tašky jako negativní externality.

Zůstává po nich odpad a mohou
škodit zvířatům a životnímu prostředí.

V předchozím videu jsme předpokládali,

že jsme schopni vypočítat skutečné
externí náklady igelitové tašky.

Tyto dva centy na tašku představují
její dopad na životní prostředí.

Dále jsme zjistili,
že když to zohledníme,

místo abychom měli pouze
křivku mezních nákladů nabídky dodavatelů

když přidáme křivku
mezních nákladů k externím nákladům,

získáme křivku dodavatele plus křivku mezních nákladů
nabídky.

Pak získáme optimální cenu
a množství igelitových tašek,

abychom nepřišli
o náš přebytek vytvářením nadbytku,

při kterém náklady na tašky přesahují jejich celkový užitek.

Ve videu jsme se také nezabývali
tím, jak k tomu vlastně dochází.

Kdybychom věci
nechali tak, jak jsou,

a měli pouze křivku mezních
nákladů nabídky a křivku poptávky...

V tomto případě
jsou poptávající supermarkety.

Rovnovážná cena by byla přímo tady,

protože i když teoreticky
existují externí náklady,

nebudou na trhu brány v potaz.

Kdybyste tedy byli dobrotivým
vládcem naší společnosti, co byste udělali?

Co byste udělali,
abyste množství dostali blíž k tomuto bodu,

než tomu je v případě,
kdy externí náklady neberete v potaz?

Máte řadu možností.

Mohli byste prostě
zakázat igelitové tašky.

Mohli byste stanovit
kvótu na igelitové tašky s tím,

že jich může
být vyrobeno pouze určité množství.

Nebo byste mohli igelitové tašky zdanit.

Zamysleme se nad tím, která z těchto
možností vyústí v největší přebytek.

Která celkově nejvíc prospěje společnosti.

Jedním z hlavních předpokladů,
který si stanovíme, bude to,

že toto je přesný výpočet
externích nákladů na jednu tašku.

Kdybyste jako dobrotivý vládce
zakázali igelitové tašky...

Nebo alespoň zdánlivě
dobrotivý vládce této společnosti...

Co by se stalo,
kdybyste zakázali igelitové tašky?

Tento trh by neexistoval

a všechen přebytek, který mohl existovat,
by existovat přestal.

Zničili byste se tím veškerý přebytek.

Mohli byste říct: "Ne, igelitové tašky jsou příšerné. Měly by se zakázat.

Užívání igelitových tašek
nepřináší žádný užitek."

V tom případě byste ale tvrdili toto.

Tvrdili byste, že negativní externalitou
nejsou 2 centy na tašku ale 10 centů.

A kvůli tomu
by se vám křivka posunula nahoru ještě víc

a pak by nevycházelo žádné množství.
V tom případě by zákaz možná byl přijatelný.

Ale pokud se externí náklady rovnají
2 centům a vy zakážete igelitové tašky,

odstranili byste celý tento přebytek společnosti.

To se nezdá jako dobrá volba.

A co kvóta?

Když se podíváte na tento příklad,
řeknete si:

"Optimální množství igelitových
tašek je 1,9 mil. tašek týdně

a to je proto maximum,
které trh může vyrobit."

Když ale něco takového řeknete,
předpokládáte,

že skutečně rozumíte tomu,
jak vypadá křivka poptávky.

Já jsem tady
pro zjednodušení nakreslil jen přímku.

Předpokládáte, že skutečně rozumíte tomu,
jak tato křivka mezních nákladů vypadá.

Celou dobu jsme tu předpokládali,
že těmto věcem rozumíme.

Ve skutečnosti je ale velmi obtížné přesně
zjistit, jak křivka mezních nákladů vypadá.

Je také těžké zjistit, jak přesně vypadá
křivka mezního užitku nebo křivka poptávky.

Obzvlášť proto, že se neustále
mění. Mění se počet konkurentů,

substitučních produktů,
mění se výzkum. Mění se efektivita výroby.

Je proto velmi obtížné
odhadnout skutečné rovnovážné množství.

Kvóta je proto složitá. Nemáte k ní
všechny potřebné informace.

Daň je zajímavá. Daň totiž říká:

"Bez ohledu na to, jaká je křivka
mezních nákladů, zvýšíme ji o 2 centy."

To jsme viděli,
když jsme poprvé mluvili o daních.

Když jsme poprvé mluvili o daních,
řeklo se: "Máme tady náklady mrtvé váhy,

protože nevyrábíme množství,
jaké bychom jinak vyráběli,

nebo množství, které se nespotřebuje."

V tomto případě
by ale daň zabránila nákladům mrtvé váhy,

protože když máte daň 2 centy,

přidáním nákladů negativních externalit
formou daně k nákladům nabídky,

dosáhnete rovnovážného množství,

při kterém nebudete
vytvářet tento nadbytek.

Kladným vedlejším
účinkem by také bylo...

Opakuji, že předpokládáme,
že tento výpočet je správný.

Kladným vedlejším účinkem by také bylo to,
že byste vytvářeli jistý zisk pro vládu.

V tomto případě je na dani také dobré,

že nepředpokládáte nic o tom, jak vypadá
křivka mezních nákladů nebo křivka poptávky.

Pokud předpokládáme,
že toto číslo je správné,

daň vždy posune křivku
mezních nákladů, ať už vypadá jakkoli,

do správného bodu tak, aby protnula
křivku poptávky v tomto rovnovážném bodě,

který nám stanoví
rovnovážnou cenu a rovnovážné množství.

Pokud je tedy toto číslo správné
a vy na tašku uvalíte daň ve výši 2 centů,

pravděpodobně to bude nejlepší volba,
co se týče optimalizace celkového přebytku.