Jak jsme vykopali spinosaura

Patnáct metrů dlouhý masožravec, který před 97 miliony let lovil svoji kořist v řekách, to je spinosaurus, „drak z hlubin času“. Paleontolog Nizar Ibrahim a jeho tým našli nové zkameněliny ukryté ve skalních stěnách marocké Sahary. Tyto zkameněliny nám umožňují dozvědět se více o prvním vodním dinosaurovi, který byl možná zároveň největším masožravým dinosaurem vůbec.

Tito draci z hlubin času
jsou úžasné bytosti.

Jsou bizarní,

jsou krásní

a víme toho o nich velmi málo.

Tyto myšlenky mi probíhaly hlavou,

když jsem se díval na stránky
své první knihy o dinosaurech.

Bylo mi tehdy asi pět let

a hned tehdy jsem se rozhodl,

že se stanu paleontologem.

Paleontologie mi umožnila
skloubit moji lásku ke zvířatům

s touhou cestovat
do odlehlých koutů světa.

A teď, o pár let později,
jsem už vedl několika expedic

do toho nejodlehlejšího koutu
naší planety, na Saharu.

Pracuji na Sahaře,
protože jsem si dal za úkol

odhalit nové pozůstatky bizarního,
obrovského dravého dinosaura

zvaného spinosaurus.

Několik kostí tohoto zvířete
bylo nalezeno v egyptské poušti

a bylo popsáno zhruba před sto lety
jedním německým paleontologem.

Bohužel, všechny jeho spinosauří kosti
byly zničeny během druhé světové války.

Takže všechno, co nám zbylo,
je jen pár nákresů a poznámek.

Z těchto nákresů víme, že tento tvor,

který žil asi před 100 miliony let,
byl opravdu velký,

měl na páteři vysoké ostny
vytvářející úchvatnou plachtu

a měl dlouhé, štíhlé čelisti,
podobně jako krokodýl,

s jehlicovitými zuby,

které mohl používat k chytání
kluzké kořisti, jako jsou ryby.

Ale to bylo tak všechno,

co jsme následujících 100 let
o tomto zvířeti věděli.

Terénní práce mě zavedla na hranice
mezi Marokem a Alžírskem,

do místa zvaného Kem Kem.

Pracuje se tam těžko.

Musíte se vypořádat
s písečnými bouřemi, hady a škorpiony

a je velmi těžké najít tam
slušné zkameněliny.

Ale naše tvrdá práce se vyplatila.

Objevili jsme mnoho
úžasných exemplářů.

Tady je největší dinosauří kost,
jaká byla objevena v této části Sahary.

Nalezli jsme pozůstatky
obrovských dravých dinosaurů,

středně velkých dravých dinosaurů

a sedm nebo osm různých druhů
krokodýlovitých dravců.

Tyto zkameněliny se uchovaly
v říčním systému.

Říční systém byl též domovem obrovského,
jako auto velkého coelacantha,

ohromného pilouna,

a nebe nad říčním systémem
bylo plné pterosaurů, létajících plazů.

Bylo to dost nebezpečné místo,

takové, kam byste se nechtěli podívat,
kdybyste měli stroj času.

Nacházíme všechny tyhle
neuvěřitelné zkameněliny zvířat,

která žila společně se spinosaurem,

ale spinosaurus sám se ukázal být
téměř nepolapitelným.

Nacházeli jsme jen úlomky a kousíčky

a já jsem přitom doufal,
že jednou najdeme část kostry.

Nakonec, velmi nedávno,

se nám podařilo vypátrat naleziště,

kde místní lovec zkamenělin našel
několik spinosauřích kostí.

Vrátili jsme se na naleziště,
nasbírali další kosti.

A tak jsme po 100 letech konečně
měli další neúplnou kostru

tohoto bizarního tvora.

A mohli ho zrekonstruovat.

Nyní víme, že spinosaurus měl hlavu
podobnou krokodýlovi,

velice odlišnou
od jiných dravých dinosaurů,

velice odlišnou od Tyrannosaura rexe.

Ale opravdu zajímavé informace
jsme získali ze zbytku kostry.

Měli jsme dlouhé ostny,
ostny tvořící onu velikou plachtu.

Měli jsme kosti nohou,
měli jsme lebeční kosti,

měli jsme pádlovitá chodidla,
široká chodidla ‒

opět velmi neobvyklé, žádný jiný
dinosaurus nemá takové nohy ‒

domníváme se, že mohly sloužit
k chůzi po měkkých nánosech,

nebo možná k pádlování ve vodě.

Také jsme se podívali
na jemnou mikrostrukturu kostí,

na vnitřní strukturu spinosauřích kostí,

a ukázalo se,
že jsou velmi husté a kompaktní.

Zase, tohle je něco, co vídáme u zvířat,
která tráví hodně času ve vodě,

hodí se k usměrňování vztlaku ve vodě.

Provedli jsme CT sken všech kostí
a vytvořili digitální kostru spinosaura.

Když jsme se na tu
digitální kostru podívali,

uvědomili jsme si,
že je to dinosaurus jako žádný jiný.

Je větší než Tyrannosaurus rex,

a vskutku, jeho hlava má na sobě
jasně napsáno: rybožravec,

ale vlastně celá kostra má na sobě
jasně napsáno: vodomil.

Husté kosti, pádlovitá chodidla,
zadní nohy jsou zmenšené,

a zase, tohle je něco, co vídáme u zvířat,

jež tráví podstatnou část
svého času ve vodě.

Takže, když jsme našemu
spinosaurovi přidali svaly ‒

teď se dívám na svalové úpony
a obaluji našeho dinosaura kůží ‒

uvědomili jsme si, že máme co do činění
s říčním netvorem,

s dravým dinosaurem větším než T. rex,

s vládcem této prastaré řeky obrů

krmícím se četnými vodními zvířaty,
která jsem vám ukazoval předtím.

Takže proto je to tak neuvěřitelný objev.

Dinosaurus, jaký nemá obdoby.

Někteří lidé mi říkali:
"Tedy, tohle je životní objev.

Na světě toho už moc
k objevení nezbývá, co?"

No, myslím, že nic nemůže
být vzdálenější pravdě.

Myslím, že Sahara je stále plná pokladů,

a když mi lidé říkají, že už nejsou
žádná místa k prozkoumání,

s oblibou cituji známého lovce dinosaurů
Roye Chapmana Andrewse,

který řekl: "Dobrodružství číhá
odjakživa hned za rohem

a na světě je ještě pořád plno rohů."

Byla to pravda před mnoha desetiletími,
když Roy Chapman Andrews psal tyto řádky.

A je to pravda i dnes.

Děkuji.

(potlesk)