-
Tak kde jsi?
-
Schováváš se mezi ostatními nedokončenými obrazy?
-
Ne, není dokončený,
-
ale není to ten, který hledám.
-
Uvidíme...
-
Ach, tady jsi.
-
Měli jsme těžké chvíle,
-
ale dnes je ten den.
-
Něco z tebe udělám.
-
A budu se snažit.
-
Tedy...
-
Dobře,
-
na stojan.
-
Dovol mi tě zajistit.
-
Tahle strana...
-
Tahle strana...
-
A zamykání nahoře...
-
Dobře...
-
dokonale upevněn.
-
Zajímalo by mě...
-
Jsi už suchý?
-
Podívám se.
-
Vypadá to tak.
-
Dobrá,
-
kde začít...
-
...opět?
-
Možná...
-
Možná bych mohla začít
-
přepracováním této zelené plochy.
-
Ano, začněme zelenou.
-
Začněme.
-
Trochu média...
-
A začnu žlutou.
-
Ne příliš.
-
Trochu okru.
-
A nějakou modrou.
-
V pořádku.
-
Tak dobře.
-
Jen pár ťupek...
-
Přidávajíc víc listů...
-
Tenhle les vypadá
-
bez života.
-
Vnesme do toho život.
-
Tady nahoře.
-
Neukazuješ dostatečně hnědou.
-
Ano.
-
Dobře, přidáme do té zelené
-
trochu hnědé
-
a uvidíme.
-
Tady.
-
Nechám to přírodní
-
s trochou
-
podzimní nálady?
-
Víc sem.
-
Jaký druh stromu by to mohl být?
-
Bude to vyžadovat více větví.
-
Možná zakroucených?
-
Ale ne tímto štětcem.
-
Takže si vezmu trochu bílé,
-
přidám hnědou,
-
a taky trochu černé.
-
Ale nehodlám je míchat
-
příliš dohromady.
-
Tak jdeme.
-
Začínáme od kmene a...
-
Nahoru.
-
Co myslíš?
-
Ještě jednu.
-
Tentokrát... odsud
-
a dolů ke kmeni.
-
Dobře.
-
Teď zpátky k zeleni.
-
Ale budu potřebovat malý štětec.
-
Tak možná trochu...
-
smaragdově zelené.
-
Jenom sem.
-
Opět přidat listy
-
do koruny toho stromu.
-
A na druhé straně.
-
Něco tomu chybí.
-
Jen nevím co.
-
Budu pokračovat.
-
Znovu jsme tu.
-
Co je s tebou špatně?
-
Možná...
-
Možná by to všechno vyniklo v modré barvě.
-
Ano, zkusme to.
-
Hluboká a temná modř,
-
smaltová modř bude dokonalá.
-
Jdeme.
-
Nejprve použijeme trochu bílé...
-
Přidat trochu média.
-
A nyní, modrou.
-
Ano.
-
Mnohem lepší než předtím.
-
A nyní okamžik pravdy.
-
Odhalíš se
-
s tím správným množstvím modré
-
mezi těmito listy?
-
Ano, výborné.
-
Pokračujme.
-
Chci, aby nebe
-
v těchto stromech žilo,
-
chci, aby bylo tvou součástí.
-
Dává to smysl?
-
Teď obloha na pozadí.
-
A možná nějaké mraky.
-
Chceme mraky?
-
Možná pár,
-
tu a tam.
-
Tuto oblast trochu prolnu.
-
Pouze prolínání pro zjemnění mraků.
-
Ano, mnohem lepší.
-
A teď se vraťme k zeleni.
-
Budu potřebovat měkčí štětec
-
Přesunu se
-
k této části.
-
Tohle by mohlo být příliš výrazné.
-
Jak bych to mohla zjemnit?
-
Bledší zelenou?
-
Ale takovou budu muset udělat
-
Ano.
-
Kde je ten pigmentový prášek?
-
Takže, na paletu a...
-
Kde je ten štětec?
-
Ano, nádherná zemitá barva.
-
Správně, to je mnohem lepší.
-
Nyní mi dovol postarat se o tuto oblast,
-
úplně jsem ji přehlédla,
-
a bude velmi důležitá
-
k vyvážení kompozice.
-
A pak se postarám
-
o tvou hlavní postavu.
-
Sedící tam úplně o samotě.
-
Vybereme si jemný štětec.
-
Čas na růžovou,
-
Dokončím ty šaty.
-
Přidám
-
nějaké stíny a světlo,
-
ale nechci tu růžovou příliš světlou.
-
Je koneckonců v temném lese.
-
Tak...
-
Na záhyby... šatů.
-
A... trochu bílé.
-
Ano.
-
Na okraj látky...
-
Hezké.
-
A konečně,
-
tady dole je rybník,
-
myslíš, že potřebuje..?
-
Ne, je v pořádku tak, jak je.
-
Takže už jen pár tahů a...
-
budeš dokonalý.
-
Přímo zde.
-
Ano.
-
Poslední.
-
A...
-
Možná...
-
Opět jen trochu zelené.
-
Přímo sem.
-
Nádherné.
-
Konečně.
