Chapter 01 - The Metamorphosis by Franz Kafka

Chapter 1. Classic Literature VideoBook with synchronized text, interactive transcript, and closed captions in multiple languages. Audio courtesy of Librivox. Read by David Barnes.

Playlist for The Metamorphosis by Franz Kafka: http://www.youtube.com/playlist?list=PL7A6D6EEC645742AC

The Metamorphosis free audiobook at Librivox: http://librivox.org/the-metamorphosis-by-franz-kafka/

The Metamorphosis free eBook at Project Gutenberg: http://www.gutenberg.org/ebooks/5200

The Metamorphosis at Wikipedia: http://en.wikipedia.org/wiki/The_Metamorphosis

View a list of all our videobooks: http://www.ccprose.com/booklist

Kapitola I.

Jednoho rána, jak Gregor Samsa se probouzí z úzkosti snů, zjistil, že ve

Nocleh byl změněn na monstrózní hnusný bug.

Ležel na svém brnění, těžko se a viděl, jak on zvedl hlavu trochu, jeho hnědé,

vyklenuté břicho rozděleno do tuhého luk-jako sekce.

Z této výšky deku, jen asi připraven vypadne úplně, jen stěží

zůstat na svém místě.

Jeho četné nohy, žalostně tenké ve srovnání se zbytkem jeho

obvodu, bezmocně míhaly před očima.

"Co se stalo mně," pomyslel si.

Nebyl to sen. Jeho pokoj, prostor k lidské bytosti,

jen trochu příliš malý, ležel klidně mezi čtyřmi stěnami známé.

Nad stolem, na kterém se rozšířil sbírku rozbalené zboží vzorku tkaniny

OUT - Samsa byl obchodní cestující - visel obraz, který on měl vystřihnout z

ilustrovaný časopis před malou chvílí, a zasazen do velmi zlacený rám.

To byl obraz ženy s kožešinovou čepicí a kožešiny boa.

Seděla vzpřímeně tam zvedat směrem k divákovi pevné kůže rukávník

, do které celý svůj předloktí zmizel.

Gregor pohled, pak se otočil k oknu.

Ponuré počasí - dešťové kapky padaly slyšitelně dole na kov okna

lišta - ho zcela melancholie.

"Proč pořád spí na chvilku zapomenout na všechno, a to

hloupost, "pomyslel si.

Ale to bylo zcela nepraktické, protože byl zvyklý spát na pravém boku, a

v jeho současném stavu se nemohl sám dostat do této pozice.

Bez ohledu na to, jak moc se vrhl na jeho pravé straně, on vždy vrátit znovu na

zády.

Musel to zkoušel stokrát, zavřel oči, aby nemusel

vidět kroutit nohy, a nechal pouze tehdy, když se začal cítit lehké, tupá bolest v

jeho strana, která nikdy nepoznala.

"Bože," pomyslel si: "To je náročná práce, kterou jsem si zvolil!

Den za dnem, na silnici.

Stres z prodeje jsou mnohem větší, než k práci probíhající v ústředí, a

Kromě toho, že jsem se vyrovnat s problémy, cestování, starosti

o vlakové spoje, nepravidelné špatný

potravin, dočasných zaměstnanců a stále se měnící vztahy mezi lidmi, které nikdy před

srdce. K čertu s tím vším! "

Cítil, jak lehké svědění v horní části břicha.

Pomalu se zvedl na zádech, blíž k posteli, místo aby se mohl zvednout

hlava snadněji našel svědící část, která byla zcela pokryté drobnými bílými

míst - nevěděl, co si o nich a chtěl cítit místo s nohou.

Ale on to okamžitě odvolal, pro kontakt se cítil jako studená sprcha v celé

ho.

Ten sklouzl zpět do své dřívější polohy.

"To ranní vstávání," pomyslel si, "je člověk dost hloupé.

Člověk musí mít spánku.

Ostatní obchodní cestující žít jako harém žen.

Například, když jsem se vrátil do hospody v průběhu dopoledne psát

v nezbytném objednávky, tito pánové jsou jen sedět na snídani.

Pokud bych měl zkusit, že se svým nadřízeným, byl bych hodil na místě.

Ale kdo ví, jestli to nemusí být opravdu dobré pro mě?

Kdybych neměl držet zpátky kvůli mých rodičů, tak bych přestal už dávno.

Já bych šel za šéfem a řekla mu, co si myslím, z hloubi

srdce.

On by jsem začal hned stolu! Jak je to divné sedět u stolu a to

Diskuse se zaměstnanci z cesty tam.

Šéf má potíže slyšet, tak zaměstnanec má posílit docela blízko k němu.

Mimochodem, jsem úplně nevzdali naděje, že ještě.

Jednou jsem se dali dohromady peníze na splacení dluhu mých rodičů k němu - to by měly brát

dalších pět nebo šest roků - budu si to pro jistotu.

Pak budu dělat velký zlom.

V každém případě, teď jsem se vstát. Můj vlak odjíždí v pět hodin. "

Podíval se na budík tikaly v prádelníku.

"Dobrý Bože!" Pomyslel si.

To bylo 06:30, a ruce šli klidně dál.

Bylo to kolem půl hodiny, už skoro tři čtvrtě na.

Mohl alarm nepodařilo prsten?

Jeden z postele viděla, že to bylo správně nastaveno pro čtyři hodiny.

Určitě to mělo příčce. Ano, ale to bylo možné spát

že hluk, který se nábytku chvění?

Nyní je to pravda, že bych nespal klidně, ale zřejmě spal všechny hlouběji.

Přesto by to, co dělat? Příští vlak odjel v sedm hodin.

Chytit, že jeden by musel jít v šíleném spěchu.

Odběrné nebyl zatím sbalil, a to opravdu nijak zvlášť

svěží a aktivní.

A i když chytil vlak, nebylo vyhnout nafukovací s šéfem,

proto, že firmy poslíček by to čekal pět hodin vlakem a

hlášeny zprávy o jeho nepřítomnosti dávno.

Byl šéfa minion, bez páteře a inteligence.

Nuže, co když hlásil, že je nemocná?

Ale to by bylo velmi trapné a podezřelé, protože během jeho pět

služby let Gregor nebyl nemocný ani jednou.

Šéf by určitě přišel s lékařem od zdravotní pojišťovny

a vytknout by se jeho rodiče pro své líné syna a zarazil všechny námitky

Pojištění lékaře komentáře, pro něj

každý byl úplně zdravý, ale opravdu líní pracovat.

A kromě toho, že lékaři v tomto případě úplně špatně?

Kromě opravdu nadměrnou ospalost po dlouhém spánku, Gregor ve skutečnosti cítil

docela dobře a dokonce měl opravdu silnou chuť k jídlu.

Jak si myslel to vše přes v největším spěchu, aniž by byl schopný dělat

rozhodnutí vstát z postele - budík se ukazuje právě tři čtvrtě na

Seven - byl opatrný zaklepání na dveře v hlavách postele.

"Gregor," ozval hlas - to byla jeho matka - "je to 06:45.

Ty nechceš být na cestě? "

Tichý hlas! Gregor byl překvapen, když uslyšel jeho hlas

odpovědi.

To bylo jasně a zřetelně své dřívější hlas, ale to bylo smíšené, jako by

zezdola, nezadržitelně bolestivé skřípání, který opustil slova pozitivně

zřetelný pouze v první chvíli a

zkreslení je v dozvuku, takže člověk nevěděl, pokud slyšel

správně.

Gregor chtěl odpovědět v detailu a vše vysvětlit, ale v těchto

okolností se omezil sebe k tvrzení: "Ano, ano, děkuji vám matka.

Začínám se hned. "

Protože dřevěných dveří změnu v hlase Gregor je ve skutečnosti nebylo patrné

mimo, a tak jeho matka uklidnila s tímto vysvětlením a míchal off.

Nicméně, v důsledku krátkého rozhovoru, ostatní členy rodiny

si uvědomil, že se Gregor nečekaně ještě doma, a už jeho otec

klepe na dveře, na jedné straně, ale slabě pěstí.

"Gregor, Gregor," zavolal, "co se děje?"

A po krátké době, ač ho nutil, opět v hlubším hlasem: "Gregor!"

Gregor! "Na druhé straně dveří, nicméně, jeho sestra

zaklepal na lehkou váhu.

"Gregor? Jsi v pořádku?

Potřebujete něco? "Gregor nařídil odpovědi v obou směrech,

"Budu připraven ihned."

On dělal úsilí s nejpečlivější artikulaci a vložením dlouhými přestávkami

mezi jednotlivými slovy odstranit vše, co pozoruhodného z jeho hlasu.

Jeho otec se obrátil zpět ke své snídani.

Nicméně, sestra zašeptala: "Gregor, otevřete dveře - Prosím tě."

Gregor neměl v úmyslu otevřít dveře, ale gratuloval sám na své

opatření, získané z cest, zamykání všech dveří v noci, a to i na

domů.

Nejprve chtěl postavit klidně a nerušeně, oblékni se, především se

Snídaně, a teprve potom zváží další opatření, pro - všiml si to jasně - podle

přemýšlet, co se v posteli, že by dosáhnout přiměřené závěru.

Vzpomněl si, že už často cítil lehkou bolest nebo jiné v posteli, možná

výsledek trapné vleže, která se později ukázala jako čistě

imaginární, když vstal, a on byl

dočkat, až uvidíte, jak jeho současné představy by se postupně rozptýlí.

To, že změny v jeho hlase nebylo nic jiného než počátek skutečného chlad,

nemoci z povolání, obchodních cestujících, z toho neměl

nejmenších pochyb.

Bylo to velmi snadné hodit stranou deku.

Potřeboval jen tlačit sebe nahoru trochu, a bylo samo o sobě.

Ale i nadále je obtížné, zejména proto, že byl tak neobyčejně široká.

On potřeboval paže a ruce, aby se zasadila se ve vzpřímené poloze.

Namísto nich však měl jen mnoho malých končetin, které se neustále pohybují

s různými pohyby a který navíc nebyl schopen kontrolovat.

Pokud by chtěl ohnout jeden z nich, pak to bylo první rozšíření sebe, a když

Nakonec se podařilo to, co chtěl tímto končetin, do té doby všechny ostatní,

jako by odešel zadarmo, se pohyboval v příliš bolestivé vzrušení.

"Ale nesmím zůstat v posteli zbytečně," řekl Gregor sám k sobě.

Nejprve se chtěl dostat z postele, s dolní část těla, ale nižší

část - které, mimochodem, on se ještě podíval, a které také nemůže

Obrázek jasně - ukázala jako příliš obtížné se pohybovat.

Pokus šel tak pomalu.

Když poté, co se téměř šílený, nakonec se vrhl vpřed se všemi jeho

síly a bez přemýšlení, on si vybral jeho vedením špatně, a on se udeřil do dolní

sloupku těžké.

Násilné bolest, kterou cítil, ukázal mu, že spodní část jeho těla byla na

moment pravděpodobně nejcitlivější.

A tak se snažil dostat jeho horní část těla z postele první a otočil hlavu pečlivě

směrem k okraji postele.

Podařilo se mu to snadno, a to i přes své šířce a váze svého těla hmotu

Poslední pomalu následoval otáčení hlavou.

Ale když konečně zvedl hlavu mimo postel pod širým nebem, se stal úzkosti

o kupředu další tímto způsobem, protože kdyby se nechal

nakonec k pádu do tohoto procesu

by se zázrak, aby se zabránilo jeho hlavu od zranění.

A za každou cenu, že se nesmí ztratit vědomí právě teď.

Raději zůstat v posteli.

Nicméně, po podobném úsilí, zatímco on ležel opět s povzdechem jako dříve, a

ještě jednou viděl svou malou končetiny bojovat mezi sebou, pokud se něco horší než dříve,

a neviděl žádnou šanci uložení klid

a pořádku na libovolný pohyb, opakoval si znovu, že nemůže

možná zůstat v posteli a že to může být nejrozumnější věc obětovat

Pokud vše, co tam byl sebemenší

naději na získání sám z postele v procesu.

Ve stejné době, nicméně, on nezapomněl připomenout si čas od času

k tomu, že klid - opravdu nejklidnější - úvahy by mohly být lepší, než většina

zmatený rozhodnutí.

V takových okamžicích, režíroval jeho pohled tak přesně, jak mohl k oknu,

ale bohužel tam bylo málo jistý fandit, aby se měl z pohledu na

ranní mlha, která zakrývala i na druhé straně úzké ulice.

"Je to už sedm hodin," řekl si nejpozději stahování zabezpečovacího

hodin, "už sedm hodin, a přesto jako mlha."

A za chvíli už ležel tiše se slabým dýcháním, jako by snad

čeká na normální a přirozené podmínky k re-objevit z celého klidu.

Ale pak si řekl: "Před tím, než udeří 7:15, bez ohledu na

stane, musí být zcela z postele.

Kromě toho pak někdo z úřadu přijde se žádostí o mě, protože

Úřad bude otevřený před sedmou hodinou. "

A pak se snažili hrát rock celé jeho délce těla z postele

rovnoměrném pohybu.

Kdyby se nechal pád z postele tak, hlavu, která v průběhu roku

Na podzim měl v úmyslu zvednout prudce, pravděpodobně zůstane nezraněn.

Zády se zdálo být tvrdý, nic by se opravdu stát, že v důsledku

podzim.

Jeho největší rezervace byla starost o hluk, který na podzim musí vytvořit

a které pravděpodobně by vzbudil, ne-li strach, tak alespoň zájem na druhé straně

straně všechny dveře.

Nicméně, to mělo být zkoušen.

Jak Gregor byl v procesu zvedání se polovina z postele - nová metoda

více hra než snaha, kterou potřeboval jen rock s konstantní rytmus - to

Napadlo ho, jak jednoduché to všechno by bylo, kdyby někdo měl přijít k jeho pomoci.

Dva silné lidi - si vzpomněl na svého otce a služka - by bylo dost

dostačující.

Měly by stačilo posunout své ruce pod jeho klenutý hřbet dostat ho ven

postelí, ohýbat dolů s nákladem, a pak se pouze trpělivost a péči, které

dokončil flip na podlahu, kde

jeho maličký nohy pak, doufal, získat účel.

A teď, nehledě na skutečnost, že dveře byly zamčené, by se skutečně volat

o pomoc?

Přes všechny své úzkosti, nemohl potlačit úsměv na této myšlence.

On už dostal do bodu, kdy tím, houpací silněji, trval na své

rovnováze s problémy, a brzy se bude muset nakonec rozhodnout, ve

pět minut, že by bylo 07:15.

Pak tam byl prsten u dveří bytu.

"To je někdo z úřadu," řekl si a málem ztuhl, zatímco jeho

malé končetiny jen tančili kolem všech rychleji.

Na chvíli všechno, co zůstalo i nadále.

"Nejedná se o otevření," řekl Gregor sám k sobě, zmítá v nějaké absurdní naděje.

Ale samozřejmě pak, jako obvykle, služka s ní pevně dezénu šel ke dveřím

a otevřel ji.

Gregor potřebuje slyšet jen první slovo návštěvníka pozdrav rozpoznat

hned, kdo to byl, manažer sám.

Proč byl Gregor jediný odsouzený k práci v podniku, kde při sebemenším

zanikne, někdo okamžitě přitahuje největší podezření?

Byli všichni pracovníci pak společně všichni do jednoho, darebáků?

Mezi nimi byl, že pak už opravdu oddaný člověk, který, pokud se mu nepodařilo využít jen

pár hodin dopoledne pro kancelářskou práci, by se stala abnormální od bolestí

svědomí a opravdu se v žádném státě, aby se z postele?

Bylo to opravdu není tolik, aby učeň vznášet dotazy, pokud

výslechu byl dokonce nutná?

Musí jednatel sám přijít, a v tomto procesu musí být prokázáno,

Celá nevinnou rodinu, že vyšetřování tohoto podezřelého

okolností by mohla být svěřena pouze na inteligenci manažera?

A spíše jako důsledek excitovaného stavu, ve kterém tento nápad dal Gregor, než je

V důsledku vlastního rozhodnutí, obrátil se se vší silou z postele.

Ozvalo se hlasité bouchnutí, ale ne skutečnou havárii.

Pokles byl zaujatý poněkud koberec, a navíc jeho zády více

elastické, než si mysleli Gregor.

Z tohoto důvodu nudné hluk nebyl tak nápadný.

Ale on neměl držel hlavu s dostatečnou péčí a že trefil.

Otočil hlavu, podráždění a bolesti, a otřel ji na koberec.

"Něco tam padl," řekl manažer v další místnosti vlevo.

Gregor se snažil představit sám sebe, zda něco podobného, co se děje

ho dnes mohl také náhodou v určitém okamžiku na manažera.

Alespoň jeden musel připustit možnost takovou věc.

Nicméně, jako by dát hrubý odpověď na tuto otázku, manažer teď, s

Squeak jeho vyleštěné boty, udělal pár kroků stanovené v další místnosti.

Ze sousední místnosti vpravo sestra šeptá informovat Gregor:

"Gregor, manažer je tady." "Já vím," řekl Gregor sám k sobě.

Ale on se neodvážil, aby jeho hlas dost nahlas, aby jeho sestra mohla slyšet.

"Gregor", jeho otec dnes řekl, ze sousední místnosti vlevo, "řekl pan Ředitel

přišel a ptá, proč jste odešel na začátku vlaku.

Nevíme, co bychom měli říct.

Kromě toho, že chce s vámi mluvit osobně.

Takže prosím, otevřete dveře. Bude stačit, aby odpustil ten bordel

ve svém pokoji. "

Ve středu toho všeho, manažer zavolal v přátelské atmosféře, "Good

ráno, pane Samsa. "

"Není dobře," řekla jeho matka, aby správci, zatímco jeho otec byl ještě mluví

u dveří, "není dobře, věřte mi, že pan ředitel.

Jak by jinak Gregor slečna ve vlaku?

Mladý muž nemá nic v hlavě, kromě podnikání.

Je mi skoro naštvaný, že nikdy nevyjde v noci.

Právě teď se to už ve městě osm dní, ale on byl doma každý večer.

Sedí tu s námi u stolu a čte noviny tiše nebo studie jeho cestovní

plány.

Je to docela kurzu pro něj práce se s vyřezávaná ozdoba.

Například, když vystřižené malém rámečku v průběhu dvou nebo tří večerů.

To byste se divit, jak pěkně to je.

Je to visí přímo v místnosti. Uvidíte, že hned, jakmile

Gregor otevře dveře. Každopádně jsem rád, že jste tady, pane

Manager.

Sami bychom se nikdy Gregor otevřít dveře.

On je tak tvrdohlavý, a určitě to není dobře, ačkoli on popíral, že tato

ráno. "

"Jdu hned," řekl Gregor pomalu a rozvážně a nehýbal se, aby nebyla

ztratit jedno slovo z rozhovoru.

"Má drahá paní, mohu to vysvětlit na sebe jiným způsobem," řekl manažer;

"Doufám, že to není nic vážného.

Na druhou stranu musím také říci, že podnikatelé, naštěstí, nebo naneštěstí,

Nicméně se podíváme na to, velmi často jednoduše překonat mírné indispozici pro

z obchodních důvodů. "

"Tak si pan ředitel přijít za tebou teď?" Zeptal svého otce a netrpělivě

zaklepal opět na dveře. "Ne," řekl Gregor.

V sousední místnosti vlevo bolestné ticho sestoupil.

V sousední místnosti vpravo sestra začala vzlykat.

Jak to, že jeho sestra jdou s ostatními?

Nejspíš právě vstal z postele, a dokonce ani začal se oblékat

dosud. Tak proč se pláče?

Vzhledem k tomu, že nedostal a byl nenechat manažera v, protože byl v roce

nebezpečí, že ztratí své postavení, a protože pak jeho šéf by jezevce jeho rodiče kdysi

opět se starými požadavky?

To byly asi zbytečné starosti právě teď.

Gregor byl ještě tady a nemyslel vůbec na svou rodinu opustil.

V tuto chvíli ležel tady na koberci a nikdo, kdo by věděl o jeho

stavu by to vážně požadoval, aby nechal manažer dovnitř

Ale Gregor nebude náhodně propuštěn správnou cestou, protože tato malá

nezdvořilost, za kterou by se najít jednoduché a vhodné omluvit později.

Zdálo se, že se Gregor, že by to mohlo být mnohem rozumnější nechat ho v klidu

v okamžiku, místo toho, rušivé ho pláč a rozhovor.

Ale bylo to velmi nejistotu, která vyděsila ostatní a omlouval jejich

chování. "Pan Samsa, "manažer je nyní křičí,

jeho zvýšeným hlasem, "co se děje?

Nacházíte se zabarikádování se ve svém pokoji, odpovědět jen ano a ne, dělají

vážné a zbytečné problémy za své rodiče, a zanedbávat (Zmiňuji se o tom

pouze okrajově) své obchodní povinnosti skutečně neslýchané způsobem.

Mluvím tady ve jménu svých rodičů a svého zaměstnavatele, a já jsem

žádá si se vší vážností o okamžité a jasné vysvětlení.

Jsem ohromen.

Jsem ohromen. Myslela jsem, že jsi v klidu, přiměřené

osoby, a teď se objeví náhle, že chce začít pochodovat kolem podivné nálady.

Šéf mi naznačil dříve, dodnes možné vysvětlení pro své

zanedbávání - se týká shromažďování peněžních prostředků svěřených vám před chvílí -

ale ve skutečnosti jsem skoro dal mu své slovo

čest, že toto vysvětlení nebylo správné.

Nicméně, teď vidím zde své nepředstavitelné prasečí hlavy, a já jsem totálně ztráty

touhu mluvit za vás v nejmenším.

A vaše pozice není vůbec nejbezpečnější.

Původně jsem chtěl zmínit, to vše na vás v soukromí, ale protože jste se nechal

mi ztrácet čas tady zbytečně, nevím, proč věc by neměla přijít do

pozornost svých rodičů.

Vaše produktivita byla také velmi nevyhovující nedávno.

Samozřejmě, není to na ročním období k provedení mimořádné činnosti, jsme si vědomi

, ale roční období pro provádění žádný obchod, není tam žádná taková věc vůbec,

Pan Samsa, a něco takového se nesmí nikdy být. "

"Ale pan ředitel," volal Gregor, vedle sebe a ve svém rozrušení, zapomínání

všechno ostatní, "Já jsem otevřel dveře, okamžitě tuto chvíli.

Lehké nevolnosti, závratě kouzlo, zabránil mi vstát.

Pořád jsem ležela v posteli právě teď. Ale jsem si docela svěží znovu.

Já jsem ve středu dostat z postele.

Jen mít trpělivost na chvíli! Věci nejsou tak dobře, jak jsem si myslel.

Ale věci jsou v pořádku. Jak náhle To může překonat někdo!

Teprve včera večer bylo vše v pořádku.

Moji rodiče určitě víte, že. Vlastně teprve včera večer jsem měl

malé tušení.

Lidé musí vidět, že ve mně. Proč jsem se hlásil, že do kanceláře?

Ale lidé stále myslí, že dostane po nemoci, aniž by museli zůstat na

domů.

Pan ředitel! Ber to s klidem na mé rodiče!

Je opravdu žádný důvod pro kritiku, které jste teď dělat proti mně, a

opravdu nikdo neřekl mi o tom.

Možná jste nečetl poslední zakázky, které jsem dodává.

Kromě toho, teď jsem se stanoví na své cestě na osm hodin vlakem, na několik hodin "

Zbytek si mě silnější.

Pan ředitel, nezůstávají. Já se v kanceláři osobně práva

pryč. Mějte prosím dobrotu říci, že a

zprostředkovat mé ohledech šéf. "

Zatímco Gregor rychle vyhrkl to všechno ven, sotva vědom toho, co říkal, že

se pohyboval v blízkosti prádelník bez námahy, pravděpodobně v důsledku

praxe on už měl v posteli, a nyní

se snažil zvednout se na to. Vlastně, chtěl otevřít dveře.

Opravdu chtěl nechat se vidět a mluvit s manažerem.

On byl horlivý svědkem toho, co nyní žádá ostatní o něm říkají, že když viděli

ho. Pokud by byl překvapený, pak Gregor neměl

větší odpovědnost a mohl být klid.

Ale jestliže oni přijali klidně všechno, pak by neměla žádný důvod se vzrušovat

a pokud se dostal dál, může být skutečně na nádraží asi osm hodin.

Zpočátku se svezl párkrát na hladké prádelníku.

Ale nakonec si dal sám sebe jako poslední swing a napřímil se.

Byl už vůbec vědom bolesti v jeho spodní části těla, bez ohledu na to, jak by mohli

Stále Sting.

Teď se nechal pád na zadní židli, na jehož okraji se

opřel se jeho tenké údy.

Tím získal kontrolu nad sebe a mlčel, protože by se

slyšet ředitel.

"Vy jste rozuměl jediné slovo?" Manažer zeptal rodičů: "Je to hraje

blázen s námi? "

"Proboha," zvolala matka už v slzách, "možná, že je velmi nemocný a my jsme

pěchování ho. Grete!

Grete! "Křičela na tom místě.

"Matka?" Volala sestra z druhé strany.

Oni dělali dorozumět se přes místnost Gregora.

"Musíte jít k lékaři hned.

Gregor je nemocný. Pospěšte si k lékaři.

Už jste slyšeli Gregor mluvit ještě? "

"To byl zvířecí hlas," řekl manažer, pozoruhodně tiše ve srovnání

na matky pláče. "Anna!

Anna! "Křičel otec přes chodbu do kuchyně, tleská rukama,

"Přines zámečník hned!"

Obě mladé ženy už běží přes sál s svištící sukně - jak

měla jeho sestra oblékla tak rychle? - a prudce otevřel dveře

bytu.

Jeden nemohl slyšet Zavírání vůbec. Pravděpodobně je nechal otevřené, jak je

obvyklé v bytě, kde obrovské neštěstí došlo.

Nicméně, Gregor se stal mnohem klidnější.

No dobře, lidé nerozuměli jeho slovům nic víc, i když se zdálo jasné,

stačí mu, jasnější než předtím, snad proto, že jeho uši zvyklí

ně.

Ale alespoň se lidé domnívali, že to nebylo v pořádku s ním a byli

připraven mu pomoci.

Důvěru a jistotu, s níž měl první opatření bylo provedeno

z něj dobrý pocit.

Cítil, že součástí opět v kruhu lidstva a očekával od

i lékaře a zámečník, aniž by mezi nimi rozlišovat se skutečnými

přesnost, skvělý a překvapující výsledky.

S cílem získat co nejjasnější hlas jako možné kritické rozhovoru

, která byla hrozící, on kašlal málo, a určitě se problémy, jak toho dosáhnout

v opravdu tlumené tak, protože to bylo

možné, že i tento zvuk zní jako něco, co se liší od člověka kašle.

On už věřit sám rozhodnout, nic víc.

Mezitím ve vedlejší místnosti se stalo opravdu klidné.

Možná jeho rodiče seděli s manažerem na stůl šeptají, možná

Všichni byli opřený o dveře poslechu.

Gregor zvedl pomalu ke dveřím, s pomocí křesle, ať

jít tam, vrhl se na dveře, držel ve vzpřímené poloze na to -

koule z jeho malé končetiny měl trochu lepkavé

věci na nich - a opřel se na chvíli z jeho námaze.

Pak udělal úsilí otočit klíčem v zámku s jeho ústy.

Bohužel se zdálo, že on měl žádný skutečný zuby.

Jak tedy byl uchopit klíč?

Ale dohnat, že jeho čelisti byl přirozeně velmi silná, s jejichž pomocí se

se podařilo získat klíč opravdu dojemné.

On si nevšiml, že byl zřejmě způsobili nějaké škody na sobě, na

hnědé tekutiny, vyšlo z jeho úst, tekla přes klíč a kapala na podlahu.

"Jen si poslechněte na chvíli," řekl manažer ve vedlejším pokoji, "Je to otáčením

klíč. "Pro Gregor, který byl velkým povzbuzením.

Ale všichni by si zavolal na něj, včetně jeho otce a matku, "Pojď,

Gregor, "měli by jste křičeli," dál, pokračujte v práci na zámek. "

Představa, že všechny jeho snahy byly následně s napětím, když se trochu

zběsile na klíč se vší silou on mohl shromáždit.

Jako klíčové ukázalo víc, tančil kolem zámku.

Teď se držel ve vzpřímené poloze se pouze ústy, a on se musel držet,

tlačítka nebo stiskněte ji znovu celou vahou svého těla, podle potřeby.

Poměrně zřetelné cvaknutí zámku, jak to nakonec prasklo opravdu probudil se Gregor.

Těžce dýchal si řekl: "Tak jsem nepotřeboval zámečníka," a nastavte jeho

hlavou za kliku a otevřete dveře úplně.

Vzhledem k tomu musel otevřít dveře tímto způsobem, to bylo už velmi široký otevřený, aniž by

mu ale, že opravdu vidět.

Nejprve se musel obrátit se pomalu kolem okraje dveří, velmi pečlivě, na

Samozřejmě, že pokud nechce, aby pád nemotorně na záda hned u vchodu do

pokoj.

On byl ještě zaměstnán této obtížné pohybem a neměl čas se věnovat

pozornost na něco jiného, když uslyšel manažer zvolat hlasité "Ó!" - to

Znělo to jako vítr píská - a teď

ho viděl, nejblíže ke dveřím, přitiskl ruku na ústa otevřít a pohybuje se

pomalu, jako by neviditelná konstantní silou tlačil ho pryč.

Jeho matka - navzdory přítomnosti vedoucího stála tu s jejími vlasy

drží až na konci, stále nepořádek v noci - se díval na svého otce s ní

ruce sepjaté.

Ona pak šla dva kroky směrem k Gregor a zhroutil se uprostřed její

sukně, které se rozprostírala všude kolem sebe, tvář jí klesl na prsou,

zcela skryté.

Jeho otec zaťal pěst s nepřátelským výrazem, jako by si přál, aby se zasadila Gregor

zpět do jeho pokoje, pak se podíval nejistě po obývacím pokoji, na které se vztahuje oči

rukama a plakala tak, že jeho mocné prsa otřásla.

V tomto bodě Gregor nebyl jeden krok do místnosti, ale jeho tělo se naklonil z

uvnitř proti pevně přišroubované křídlo dveří tak, aby jen polovina jeho tělo bylo

vidět, stejně jako jeho hlavu, naklonil

strany, s níž nahlédl přes na ostatní.

Zatím to mnohem jasnější.

Stálý jasně na druhé straně ulice byla součástí nekonečné šedo-

Černý dům nachází naproti - to bylo v nemocnici - s těžkým pravidelné Windows

rozbíjení fasády.

Déšť stále klesají, ale pouze ve velkých jednotlivých kapek viditelně a pevně

zbořen jeden po druhém na zem.

Nádobí od snídaně stálo hromadu asi na stole, neboť pro jeho otce

Snídaně je nejdůležitějším jídlem času v den, který se prodlužuje o dobu od

čtení různých novin.

Přímo naproti na protější stěně visela fotografie Gregor z doby jeho

vojenské služby, byl to obraz jej v hodnosti poručíka, jak on s úsměvem a starosti

zdarma, s rukou na meči, požadoval respektování svého ložisek a uniformu.

Dveře do chodby byly pootevřené, a od dveří do bytu byl také otevřený,

bylo vidět ven na přistávací bytu a na začátku schodiště

jít dolů.

"Teď," řekl Gregor, dobře vědom, že on byl jediný, kdo měl jeho klid.

"Já si obléknout hned, sbalte odběru vzorků, a vyrazili.

Budete mi dovolte, abych vyrazil na cestě, že?

Víte, pane vedoucí, já nejsem tvrdohlavý, a jsem rád do práce.

Cestování je vyčerpávající, ale nemohl jsem bez ní žít.

Kam jdete, pane vedoucí? Do kanceláře?

Opravdu?

Budete hlásit vše pravdivě?

Člověk může být v pracovní neschopnosti chvíli, ale to je právě ten nejlepší

čas vzpomenout si na předchozí úspěchy a domnívat se, že později, po

překážky byly strčil stranou,

osoba bude pracovat o to více nadšeně a intenzivně.

Jsem opravdu tak zavázán panu Chief - víte, že dobře.

Na druhou stranu, já jsem obavy o rodiče a sestru.

Já jsem v loji, ale budu pracovat sám se z toho znovu.

Nedělají věci složitější, než pro mě, že už jsou.

Mluv na mě v kanceláři! Lidé nemají rádi obchodní cestující.

Vím, že.

Lidé si myslí, že vydělávat spoustu peněz, a tak vedou hezké.

Lidé nemají ani žádné zvláštní důvod se domnívat, prostřednictvím tohoto rozsudku více

jasně.

Ale vy, pane vedoucí, budete mít lepší pohled na to, co je zapojené, než ostatní

lidé, dokonce jsem ti celkem sebevědomí, lepší perspektivu než pan

Předseda sám, kdo ve své funkci

Zaměstnavatel může nechat udělat svůj úsudek náhodné chyby na úkor

zaměstnanců.

Také víte dobře, že cestující, který je mimo

Kancelář téměř celý rok, takže se může stát snadno obětí náhod drby,,

a neopodstatněné stížnosti, proti nimž

to je pro něj nemožné se bránit, protože z velké části neslyšel

o nich vůbec a teprve pak, když on vyčerpaný po ukončení cesty a na

Domácí dostane cítit ve svém těle ošklivé

následků, které nemohou být pečlivě prozkoumány zpět ke svým kořenům.

Pan ředitel, nenechávejte bez mluvení slovo mi říct, že budete alespoň

Připouštím, že jsem trochu v právu! "

Ale v první slova Gregor je manažer už odvrátil, a teď se ohlédl

na Gregor přes jeho škubání ramen s sevřené rty.

Během řeči Gregor on nebyl v klidu, ale pokračoval dál směrem ke

dveří, aniž by odtrhl oči od Gregor, ale opravdu postupně, jako by tam byl

tajné zákaz odchodu z místnosti.

On už byl v hale, a vzhledem k náhlé hnutí, které se nakonec

vytáhl nohu z obývacího pokoje, by se dalo věřit, že právě spálil

jedinou jeho nohu.

V hale, nicméně, on natáhl pravou ruku od těla směrem

schodiště, jako by některé opravdu nadpřirozené pomoci už na něj čekal

tam.

Gregor si uvědomil, že nesmí být za žádných okolností dovolit manager jít pryč

V tomto rozpoložení, zvláště když jeho pozice ve firmě neměl být umístěn

V největším nebezpečí.

Jeho rodiče nechápali to všechno velmi dobře.

Za ta dlouhá léta, oni vyvinuli k přesvědčení, že Gregor byl zřízen na celý život

v jeho firmě, a navíc mají ještě hodně co dělat v dnešní době se jejich současné

problémy, že všechny prognózy je jim cizí.

Ale Gregor měl tuto předvídavost. Manažer se musí konat zpět, uklidnila,

přesvědčen o tom, a nakonec získal.

Budoucnost Gregor a jeho rodina skutečně závisí na tom!

Kdyby jen sestra tam byl! Byla chytrá.

Ona už plakala, zatímco Gregor ještě ležel klidně na zádech.

A manažer, tento přítel dam, určitě se nechal řídit

ji.

Byla by zavřel dveře do bytu a povídali si ho z jeho strachu

v hale. Ale sestra nebyl ani tam.

Gregor, musí se s tím vypořádat sám.

Aniž by si myslel, že ještě nevěděl nic o své současné schopnosti pohybovat se

a možná, že jeho řeč - dokonce snad - se opět nebyla

pochopil, opustil křídlo dveří,

zvedl otvorem, a chtěl přejít na manažera, který byl

již drží pevně na zábradlí oběma rukama na přistání v

směšné způsobem.

Ale když se díval na něco držet, s malým výkřikem Gregor

okamžitě padl na jeho četné malé nohy.

Sotva se to stalo, když ucítil poprvé to ráno obecný

fyzickou pohodu.

Malé končetiny měl pevné dno pod nimi, poslouchali skvěle, když si všiml jeho

radost a snažil, aby ho dopředu ve směru chtěl.

Hned on věřil, že konečné zlepšení všech jeho utrpení

ihned po ruce.

Ale ve chvíli, kdy ležel na zemi v houpací omezen tak docela

V blízkosti a přímo naproti jeho matka, která zřejmě zcela zapuštěn do

sama, najednou se objevily až s

náručí rozšířila daleko od sebe a prsty rozšířena a zvolal: "Pomoc, pro Boží

zájmu, pomoc! "

Držela hlavu sklonil, jako by chtěla zobrazení Gregor lepší, ale běžel

Zpět nesmyslně, odporovat, že gesto, zapomínají, že za ní stojí

tabulku se všemi pokrmy na to.

Když došla ke stolu, sedla si do značné míry na to, jako by se roztržitě a

neprokázalo, že by si vůbec, že vedle ní kávy proudila ven na

Koberec v plném proudu z velkých převrátil kontejner.

"Matko, matko," řekl Gregor tiše a podíval se směrem k ní.

Manažer okamžik zmizela úplně z hlavy.

Při pohledu na tekoucí kávy Gregor nemohl přestat lámat si jeho čelisti

vzduchu několikrát.

V té jeho matka vykřikla znovu, pospíchal od stolu, a zhroutila se do

náručí svého otce, který se řítí směrem k ní.

Ale Gregor neměl čas teď pro rodiče - manažer už na

schodiště. Bradu úrovni zábradlí se

Manažer se ohlédl za poslední dobu.

Gregor se první pohyb, aby se do něj, pokud je to možné.

Ale manažer musí mít něco tušil, protože on udělal skok dolů přes

pár schodů a zmizel, stále křičel: "Aha!"

Zvuk se odrážel v celém schodišti.

Nyní, bohužel letenky vedoucího také zdálo, že ohromit svého otce

úplně.

Dříve byl poměrně klidný, na místo toho, aby poté, co ředitel

sám, nebo alespoň nebránit Gregor z jeho pronásledování, jeho pravé ruce

popadl manažera třtiny, která

musel zůstat s jeho klobouk a kabát na židli.

Levou rukou, jeho otec vzal velké noviny na stůl a

podupával nohama na zem, vyrazil jet Gregor zpátky do místnosti

mává třtiny a noviny.

Žádná žádost Gregor byl k ničemu, žádný požadavek by byl dokonce chápán.

Nezáleží na tom, že byl ochoten otočit hlavu uctivě, jeho otec právě dupla

ještě víc se mu nohy.

Na druhé straně místnosti od něj jeho matka otevřela okno, a to i přes chladné

počasí, a opírat se s rukama na lících, strkala tvář daleko za hranicemi

okna.

Mezi uličky a schodiště silný návrh přišel, závěsy na

okna letěl kolem, noviny na stole švihl, a jednotlivé listy

třepotal se po podlaze.

Otec neúnavně tlačili dopředu, tlačí se sibilants, jako divoch.

Nyní Gregor neměl vůbec v praxi jít zpět - bylo to opravdu velmi pomalu jít.

Je-li Gregor jen bylo dovoleno otočit se kolem něj, byl by ve svém

pokoj hned, ale bál, aby jeho otec trpělivost v době, kdy náročné

Proces se otáčí, a každý okamžik

čelil hrozbě smrtící ránu na zádech a hlavu z třtiny v jeho

otce za ruku.

Nakonec Gregor neměl jinou možnost, protože si všiml, s hrůzou, že neměl

pochopili, jak se zachovat jeho směrem jít zpět.

A tak začal uprostřed stále nervózní pohledy stranou v otcově směr,

obrátit se asi tak rychle, jak je to možné, i když ve skutečnosti to bylo jen

provádí velmi pomalu.

Možná, že jeho otec si všiml jeho dobré úmysly, neboť neměl narušit Gregor

V tomto pohybu, ale špičkou hole z dálky dokonce režíroval

Gregor se otáčivý pohyb sem a tam.

Kdyby jen jeho otec neměl zasyčela tak nesnesitelně!

Z tohoto důvodu Gregor úplně ztratil hlavu.

Byl už skoro úplně otočil, když se vždy s tímto syčel v

ucho, prostě udělal chybu a otočil se zpátky málo.

Ale když se nakonec podařilo získat jeho hlavu před dveřmi

otevření bylo jasné, že jeho tělo bylo příliš široká projít dál.

Samozřejmě jeho otce, v jeho současné duševní stav, netušil, otevření dalších

křídlo dveří trochu vytvořit vhodné pro průchod Gregor projít.

Jeho jediný pevný myšlenka byla, že Gregor musí dostat do svého pokoje tak rychle, jak

je to možné.

Nikdy by si dovolil komplikované přípravy, které Gregor musí orientovat

sám, a tak možná že se do dveří.

Naopak, jako by tam nebyly žádné překážky a zvláštní hluk, když se

Gregor jel dopředu.

Za Gregor zvuku v tomto bodě se už jako hlas pouze jeden

otec.

Teď to bylo opravdu už vtip, a Gregor přinutil, co by mohlo přijít,

do dveří. Jedna strana těla se zvedla.

Ležel na úhlu otevření dveří.

Jeho jeden bok bolelo u škrábání. Na bílé dveře zůstaly ošklivé skvrny.

Brzy se topila rychle a by nebyl schopen se pohybovat o nic víc na vlastní pěst.

Malé nohy na jedné straně zavěšené škubání ve vzduchu nad, a ty na druhé straně

straně se tlačil bolestně do podlahy.

Pak se jeho otec mu dal opravdu silné osvobozující tlak zezadu a on

spěchali, krvácení hrozně daleko do vnitřku svého pokoje.

Dveře se zabouchly se hůl, a konečně byl klid.