< Return to Video

Proměna dinosaurů

  • 0:00 - 0:03
    Mohu požádat, aby zvedli ruku
  • 0:03 - 0:05
    nebo zatleskali
  • 0:05 - 0:08
    lidé různých generací?
  • 0:08 - 0:10
    Zajímá mě, kolika z vás
  • 0:10 - 0:12
    je 3 - 12 let.
  • 0:12 - 0:17
    (Smích)
  • 0:17 - 0:20
    Nikdo, co?
  • 0:20 - 0:21
    No dobrá.
  • 0:21 - 0:23
    Budu povídat o dinosaurech.
  • 0:23 - 0:26
    Vzpomínáte si na dinosaury,
    když vám bylo tolik?
  • 0:26 - 0:31
    (Potlesk)
  • 0:33 - 0:37
    Dinosauři jsou docela zábavní, že.
  • 0:37 - 0:38
    (Smích)
  • 0:38 - 0:41
    Hned teď změníme téma.
  • 0:41 - 0:43
    Doufám, že si to všichni uvědomujete.
  • 0:43 - 0:46
    Takže vám řeknu to důležité hned teď:
  • 0:46 - 0:48
    Snažte se nevyhynout.
  • 0:48 - 0:49
    (Smích)
  • 0:49 - 0:51
    To je vše.
  • 0:51 - 0:56
    (Smích)
  • 0:56 - 0:58
    Lidé se mě hodně ptají --
  • 0:58 - 1:01
    v podstatě je to nejčastější
    otázka, kterou dostávám --
  • 1:01 - 1:04
    proč mají děti tak rádi dinosaury?
  • 1:04 - 1:07
    Co je na nich tak fascinuje?
  • 1:07 - 1:09
    Obvykle odpovídám:
  • 1:09 - 1:11
    „Dinosauři byli velcí,
  • 1:11 - 1:15
    jiní a už vymřeli.“
  • 1:15 - 1:17
    Všichni jsou pryč.
  • 1:17 - 1:18
    Což ale není pravda,
  • 1:18 - 1:20
    ale k huse se dostaneme za chvilku.
  • 1:20 - 1:23
    Takže asi takto:
  • 1:23 - 1:27
    velcí, jiní a vyhynulí.
  • 1:27 - 1:29
    Název mé přednášky je:
  • 1:29 - 1:31
    Proměna dinosaurů:
  • 1:31 - 1:34
    Příčina předčasného vyhynutí.
  • 1:34 - 1:37
    Předpokládám, že si
    na dinosaury vzpomínáte.
  • 1:37 - 1:40
    Mají rozličné formy.
  • 1:40 - 1:42
    Spousta různých druhů.
  • 1:42 - 1:45
    Před mnoha lety,
  • 1:45 - 1:47
    na počátku 20. století,
  • 1:47 - 1:50
    muzea pátrala po dinosaurech.
  • 1:50 - 1:53
    Vyráželi do terénu a sbírali je.
  • 1:53 - 1:55
    Je to zajímavý příběh.
  • 1:55 - 1:58
    Každé muzeum chtělo trochu
    větší nebo lepší kousek,
  • 1:58 - 2:00
    než měli ostatní.
  • 2:00 - 2:03
    Takže když muzeum v Torontu vyrazilo ven
  • 2:03 - 2:06
    a nalezlo velkého Tyranosaura,
  • 2:06 - 2:09
    pak muzeum v Ottavě chtělo ještě většího
  • 2:09 - 2:11
    a lepšího.
  • 2:11 - 2:13
    Tak to bylo se všemi muzei.
  • 2:13 - 2:14
    Všichni vyhledávali
  • 2:14 - 2:18
    všechny ty větší a lepší dinosaury.
  • 2:18 - 2:21
    To bylo počátkem 20. století.
  • 2:21 - 2:24
    Ale kolem roku 1970
  • 2:24 - 2:26
    se několik vědců
  • 2:26 - 2:30
    zamyslelo: „Co to má znamenat?
  • 2:30 - 2:31
    Podívejte se na ty dinosaury.
  • 2:31 - 2:34
    Všichni jsou velcí.
  • 2:34 - 2:36
    Kde jsou všichni ti malí?“
  • 2:38 - 2:40
    Přemýšleli o tom
  • 2:40 - 2:42
    a dokonce o tom napsali pojednání:
  • 2:42 - 2:45
    „Kde jsou malí dinosauři?“
  • 2:45 - 2:49
    (Smích)
  • 2:53 - 2:56
    No, běžte do muzea a uvidíte,
  • 2:56 - 2:59
    kolik je tam mláďat dinosaurů.
  • 2:59 - 3:02
    Lidé si mysleli -- což
    právě to byl problém --
  • 3:02 - 3:04
    mysleli si,
  • 3:04 - 3:06
    že pokud by měli malé dinosaury,
  • 3:06 - 3:08
    pokud by měli mláďata,
  • 3:08 - 3:10
    byli by snadno k poznání.
  • 3:10 - 3:13
    Měli byste velkého dinosaura
  • 3:13 - 3:16
    a malého dinosaura.
  • 3:16 - 3:19
    Ale měli jen velké dinosaury.
  • 3:19 - 3:21
    Má to několik důvodů.
  • 3:21 - 3:25
    Za prvé, vědci mají ego
  • 3:25 - 3:29
    a rádi dinosaury pojmenovávají.
  • 3:29 - 3:31
    Chtějí pojmenovávat všechno.
  • 3:31 - 3:35
    Každý chce mít nějaké vlastní zvíře,
    co se jmenuje po něm, a tak...
  • 3:35 - 3:38
    (Smích)
  • 3:38 - 3:41
    Takže pokaždé, když našli něco,
    co vypadalo trochu jinak,
  • 3:41 - 3:44
    dali tomu nové jméno.
  • 3:44 - 3:46
    Samozřejmě to dopadlo tak,
  • 3:46 - 3:49
    že máme celou hromadu různých dinosaurů.
  • 3:51 - 3:54
    V roce 1975
  • 3:54 - 3:57
    to někoho napadlo.
  • 3:57 - 3:59
    Dr. Peter Dodson
  • 3:59 - 4:01
    z Pensylvánské univerzity
  • 4:01 - 4:03
    si uvědomil,
  • 4:03 - 4:06
    že dinosauři rostli
  • 4:06 - 4:08
    podobně jako ptáci,
  • 4:08 - 4:10
    což se liší od způsobu
  • 4:10 - 4:12
    růstu plazů.
  • 4:12 - 4:14
    V podstatě
  • 4:14 - 4:17
    použil jako příklad kasuáry.
  • 4:17 - 4:20
    Což bylo chytré - když se podíváte na kasuáry
  • 4:20 - 4:24
    nebo na jiné ptáky s hřebenem na hlavě,
  • 4:24 - 4:25
    narůstají
  • 4:25 - 4:28
    do 80 % své velikosti,
  • 4:28 - 4:31
    než jim začne růst hřeben.
  • 4:31 - 4:33
    Zamyslete se nad tím.
  • 4:33 - 4:36
    V podstatě si uchovávají vlastnosti mláděte
  • 4:36 - 4:40
    až do pozdní ontogeneze.
  • 4:40 - 4:43
    Takže alometrická kraniální ontogeneze
  • 4:43 - 4:46
    je relativní lebeční růst.
  • 4:46 - 4:48
    Vidíte,
  • 4:48 - 4:50
    že kdybyste našli nějakého,
  • 4:50 - 4:53
    který dorostl do 80 %
  • 4:53 - 4:57
    a nevěděli byste, že z něj bude kasuár,
  • 4:57 - 5:00
    mysleli byste si, že se jedná
    o dvě různá zvířata.
  • 5:00 - 5:03
    Takže na tento problém
  • 5:03 - 5:06
    Peter Dodson upozornil
  • 5:06 - 5:09
    použitím kachnozubých dinosaurů
  • 5:09 - 5:10
    tehdy zvaných Hypacrosaurus.
  • 5:10 - 5:12
    Ukázal,
  • 5:12 - 5:15
    že když lze vzít mládě a dospělého jedince
  • 5:15 - 5:19
    a průměrem určit, jak by měl vypadat,
  • 5:19 - 5:21
    že kdyby narůstal lineárním způsobem,
  • 5:21 - 5:23
    mělo by hřeben
  • 5:23 - 5:26
    asi poloviční velikosti než dospělec.
  • 5:26 - 5:29
    Ale skuteční téměř dospělí
  • 5:29 - 5:30
    nemají v 65 %
  • 5:30 - 5:32
    vůbec žádný hřeben.
  • 5:32 - 5:34
    To bylo zajímavé.
  • 5:34 - 5:37
    Takže zde lidé
  • 5:37 - 5:40
    opět sešli ze správné cesty.
  • 5:40 - 5:42
    Pokud by prostě přijali práci
  • 5:42 - 5:46
    Peter Dodsona a pokračovali v ní,
  • 5:46 - 5:47
    bylo by mnohem méně dinosaurů
  • 5:47 - 5:49
    než nyní máme.
  • 5:49 - 5:52
    Ale vědci mají ego,
  • 5:52 - 5:54
    rádi dávají věcem jména.
  • 5:54 - 5:57
    Takže pokračovali v pojmenovávání dinosaurů,
  • 5:57 - 6:00
    protože vypadali jinak.
  • 6:00 - 6:03
    Nyní máme způsob, jak určit,
  • 6:03 - 6:06
    zda je dinosaurus nebo jiné zvíře
  • 6:06 - 6:08
    mládětem nebo dospělým jedincem.
  • 6:08 - 6:12
    Dělá se to řezáním do jejich kostí.
  • 6:12 - 6:15
    Ale řezání dinosauřích kostí
  • 6:15 - 6:19
    je věc obtížná, jak jistě chápete,
  • 6:19 - 6:22
    protože v muzeích
  • 6:22 - 6:26
    jsou kosti velmi ceněné.
  • 6:26 - 6:29
    V muzeích se o ně velmi pečlivě starají.
  • 6:29 - 6:31
    Ukládají je do krabiček, do pěnové hmoty.
  • 6:31 - 6:35
    Pečují o ně velice dobře.
  • 6:35 - 6:37
    Nelíbí se jim, když přijdeme
  • 6:37 - 6:40
    a chceme je rozříznout
    a podívat se dovnitř.
  • 6:40 - 6:42
    (Smích)
  • 6:42 - 6:45
    Takže nám to obvykle nedovolí.
  • 6:45 - 6:47
    Ale já mám muzeum
  • 6:47 - 6:50
    a sbírám dinosaury
  • 6:50 - 6:52
    a svoje si rozříznout smím.
  • 6:52 - 6:54
    Takže to dělám.
  • 6:54 - 6:59
    (Potlesk)
  • 6:59 - 7:03
    Takže když rozříznu malého dinosaura,
  • 7:03 - 7:06
    je to uvnitř velmi houbovité (jako A).
  • 7:06 - 7:08
    Když řízneme do staršího dinosaura,
  • 7:08 - 7:10
    je to velmi masivní.
  • 7:10 - 7:12
    Vidíme, že je to dospělá kost.
  • 7:12 - 7:15
    Je velmi jednoduché je rozlišit.
  • 7:15 - 7:17
    Takže bych vám to
  • 7:17 - 7:19
    rád ukázal.
  • 7:19 - 7:22
    V Severní Americe, na Severních
    pláních v USA
  • 7:22 - 7:26
    a Jižních pláních Alberty a Saskatchewanu
  • 7:26 - 7:29
    je geologické souvrství zvané Hell Creek,
  • 7:29 - 7:33
    které ukrývalo poslední dinosaury,
    kteří na Zemi žili.
  • 7:33 - 7:35
    Je jich 12,
  • 7:35 - 7:36
    každý je pozná --
  • 7:36 - 7:38
    mám na mysli 12 hlavních dinosaurů,
  • 7:38 - 7:40
    kteří vyhynuli.
  • 7:40 - 7:44
    Takže se na ně podíváme.
  • 7:44 - 7:46
    Tímhle se zabývám.
  • 7:46 - 7:48
    Mí studenti, mí zaměstnanci,
  • 7:48 - 7:52
    my je otvíráme.
  • 7:52 - 7:53
    Jak si asi umíte představit,
  • 7:53 - 7:55
    rozříznout kost nohy je jedna věc,
  • 7:55 - 7:58
    ale když jdete do muzea
  • 7:58 - 8:00
    a řeknete: „Nevadilo by vám, kdybych
  • 8:00 - 8:03
    rozřízl dinosauří lebku, že?“
  • 8:03 - 8:07
    odpoví vám: „Zmizte.“
  • 8:07 - 8:12
    (Smích)
  • 8:12 - 8:15
    Zde je 12 dinosaurů.
  • 8:15 - 8:18
    Podívejme se nejprve na tyto 3.
  • 8:18 - 8:22
    Tito dinosauři se jmenují Pachycefalosauři.
  • 8:22 - 8:23
    Každý ví,
  • 8:23 - 8:26
    že tato 3 zvířata jsou spřízněná.
  • 8:26 - 8:27
    Domněnka je,
  • 8:27 - 8:30
    že jsou příbuzní
  • 8:30 - 8:32
    asi jako bratranci.
  • 8:32 - 8:35
    Ale ještě nikoho nenapadlo,
  • 8:35 - 8:38
    že by mohli být příbuzní ještě více.
  • 8:38 - 8:39
    Jinými slovy,
  • 8:39 - 8:43
    lidé se na ně dívali a viděli rozdíly.
  • 8:43 - 8:44
    Všichni víte,
  • 8:44 - 8:46
    že pokud chcete určit,
  • 8:46 - 8:49
    zda jste příbuzný se svým
    bratrem nebo sestrou,
  • 8:49 - 8:52
    nepovede se vám to hledáním rozdílů.
  • 8:52 - 8:54
    Příbuznost určíme pouze
  • 8:54 - 8:57
    hledáním podobností.
  • 8:57 - 8:59
    Takže lidé na ně hleděli
  • 8:59 - 9:00
    a vykládali, jak jsou odlišní.
  • 9:00 - 9:04
    Pachycephalosaurus měl velkou,
    silnou klenbu na hlavě
  • 9:04 - 9:07
    a několik menších na týle,
  • 9:07 - 9:10
    a drsné výrůstky na konci nosu.
  • 9:10 - 9:13
    Jiný dinosaurus, Stygimoloch,
  • 9:13 - 9:16
    žil ve stejné době
  • 9:16 - 9:19
    a měl ostny vzadu na hlavě.
  • 9:19 - 9:21
    Má malinkou klenbu
  • 9:21 - 9:24
    a výrůstky na nose.
  • 9:24 - 9:26
    A zde je něco zvané Dracorex,
  • 9:26 - 9:29
    oko z Bradavic.
  • 9:29 - 9:32
    Hádejte, kde se to vzalo? Od draka.
  • 9:32 - 9:34
    Zde je dinosaurus,
  • 9:34 - 9:37
    který má ostny na hlavě, žádnou klenbu
  • 9:37 - 9:39
    a drsné výrůstky na nose.
  • 9:39 - 9:42
    Nikdo si nevšiml, že ty
    výrůstky vypadají podobně.
  • 9:42 - 9:45
    Ale dívali se na tuto trojici
  • 9:45 - 9:47
    a řekli: „To jsou 3 různí dinosauři
  • 9:47 - 9:50
    a Dracorex je z nich zřejmě nejprimitivnější .“
  • 9:50 - 9:53
    Jeden je primitivnější než druhý.
  • 9:53 - 9:56
    Není mi jasné,
  • 9:56 - 9:58
    jak tyto tři rozdělili.
  • 9:58 - 10:00
    Ale když je seřadíte,
  • 10:00 - 10:03
    když vezmete tyto 3 lebky a seřadíte je,
  • 10:03 - 10:05
    řadí se takto.
  • 10:05 - 10:07
    Dracorex je nejmenší,
  • 10:07 - 10:10
    Stygimoloch je prostřední velikosti,
  • 10:10 - 10:12
    Pachycephalosaurus je největší.
  • 10:12 - 10:14
    Jeden by si myslel,
  • 10:14 - 10:16
    že nám to něco napovídá.
  • 10:16 - 10:18
    (Smích)
  • 10:18 - 10:21
    Ale jim to nenapovědělo nic.
  • 10:21 - 10:24
    Protože, no víme proč.
  • 10:24 - 10:27
    Vědci rádi dávají jména.
  • 10:27 - 10:30
    Ale když rozřízneme
  • 10:30 - 10:31
    Dracorexe --
  • 10:31 - 10:33
    Rozříznu našeho Dracorexe --
  • 10:33 - 10:36
    a hele, je uvnitř houbovitý,
  • 10:36 - 10:38
    velmi houbovitý.
  • 10:38 - 10:39
    Je to mládě,
  • 10:39 - 10:41
    velmi rychle rostoucí.
  • 10:41 - 10:44
    Časem bude větší.
  • 10:44 - 10:46
    Když rozřízneme Stygimolocha,
  • 10:46 - 10:48
    vychází to stejně.
  • 10:48 - 10:50
    Ta malá klenba
  • 10:50 - 10:51
    roste velmi rychle,
  • 10:51 - 10:54
    rychle se zvětšuje.
  • 10:54 - 10:57
    Je zajímavé, že osten na zádech Dracorexe
  • 10:57 - 10:59
    také roste velmi rychle.
  • 10:59 - 11:01
    Ostny na zádech Stygimolocha
  • 11:01 - 11:03
    ale ustupují,
  • 11:03 - 11:04
    což znamená, že se zmenšují
  • 11:04 - 11:06
    jak se klenba zvětšuje.
  • 11:06 - 11:09
    A když se podíváme na Pachycephalosaura,
  • 11:09 - 11:12
    má pořádnou klenbu
  • 11:12 - 11:15
    a malé výrůstky na týle
  • 11:15 - 11:18
    také ustupují.
  • 11:18 - 11:20
    Takže jen na této trojici dinosaurů
  • 11:20 - 11:22
    lze snadno -- vědecky --
  • 11:22 - 11:24
    snadno vyslovit hypotézu,
  • 11:24 - 11:26
    že se jedná o růstovou řadu
  • 11:26 - 11:28
    stejného zvířete.
  • 11:28 - 11:31
    Což samozřejmě znamená,
  • 11:31 - 11:36
    že Stygimoloch a Dracorex
  • 11:36 - 11:38
    tímto vyhynuli.
  • 11:38 - 11:43
    (Smích)
  • 11:43 - 11:44
    Dobrá.
  • 11:47 - 11:49
    Což samozřejmě znamená,
  • 11:49 - 11:54
    že nám zbývá 10 hlavních dinosaurů.
  • 11:54 - 11:56
    Spolu s mým kolegou z Berkley
  • 11:56 - 11:58
    jsme se podívali na Triceratopse.
  • 11:58 - 12:00
    A před rokem 2000 --
  • 12:00 - 12:02
    vzpomeňte si,
  • 12:02 - 12:04
    že Triceratops byl poprvé
    nalezen v 19. století --
  • 12:04 - 12:07
    před rokem 2000 nikdo nikdy neviděl
  • 12:07 - 12:10
    mladého Triceratopse.
  • 12:10 - 12:13
    V každém muzeu po celém
    světě je Triceratops,
  • 12:13 - 12:18
    ale nikdo nikdy nenašel mládě.
  • 12:18 - 12:20
    A my víme proč, že?
  • 12:20 - 12:22
    Protože všichni chtějí mít jen velké.
  • 12:22 - 12:24
    Takže všichni měli velké.
  • 12:24 - 12:26
    Tak jsme vyrazili ven a nasbírali
  • 12:26 - 12:28
    celou hromadu malých.
  • 12:28 - 12:32
    Jsou všude. Úplně všude.
  • 12:32 - 12:35
    Takže jich v našem muzeu
    máme celou hromadu.
  • 12:35 - 12:39
    (Smích)
  • 12:39 - 12:42
    Všichni říkají, že to je proto,
    že mám malé muzeum.
  • 12:42 - 12:45
    Kdo má malé muzeum,
    má malé dinosaury.
  • 12:45 - 12:47
    (Smích)
  • 12:47 - 12:49
    Když se podíváte na Triceratopse,
  • 12:49 - 12:52
    vidíte, že se proměňuje.
  • 12:52 - 12:54
    Jak mláďata rostou,
  • 12:54 - 12:56
    jejich rohy se sklánějí vzad.
  • 12:56 - 12:58
    A pak, jak stárnou,
  • 12:58 - 13:00
    rohy směřují vpřed.
  • 13:00 - 13:02
    To je zajímavé.
  • 13:02 - 13:03
    Když se podíváme na okraj límce,
  • 13:03 - 13:06
    vidíme malé trojúhelníkové kosti,
  • 13:06 - 13:08
    které se mohou zvětšit do trojúhelníku
  • 13:08 - 13:11
    a pak se položit proti límci,
  • 13:11 - 13:13
    velmi podobně jako ostny
  • 13:13 - 13:16
    Pachycephalosaura.
  • 13:16 - 13:20
    A pak, protože to jsou mláďata z mé sbírky,
  • 13:20 - 13:22
    rozříznu je
  • 13:22 - 13:24
    a podívám se dovnitř.
  • 13:24 - 13:27
    Ten malý je velmi houbovitý.
  • 13:27 - 13:30
    Ten střední velikosti je velmi houbovitý.
  • 13:30 - 13:32
    Zajímavé bylo,
  • 13:32 - 13:35
    že dospělý Triceratops byl také houbovitý.
  • 13:35 - 13:38
    Tato lebka je 2 m dlouhá.
  • 13:38 - 13:41
    Je to velká lebka.
  • 13:41 - 13:43
    Ale zde je jiný dinosaurus,
  • 13:43 - 13:45
    který byl na tom místě nalezen
  • 13:45 - 13:49
    a který vypadá jako
    Triceratops, jen je větší
  • 13:49 - 13:51
    a jmenuje se Torosaurus.
  • 13:51 - 13:54
    Když rozřízneme Torosaura,
  • 13:54 - 13:56
    má dospělé kosti.
  • 13:56 - 13:58
    Ale má tyto velké díry v krunýři.
  • 13:58 - 14:01
    Všichni říkají: „Triceratops a Torosaurus
  • 14:01 - 14:03
    vůbec nemohou být to samé zvíře,
  • 14:03 - 14:06
    protože jeden z nich je větší
    než ten druhý.“
  • 14:06 - 14:10
    (Smích)
  • 14:10 - 14:13
    „A má díry v krunýři.“
  • 14:13 - 14:16
    Řekl jsem: „Máme nějaké mladé Torosaury?“
  • 14:16 - 14:18
    A oni na to: „No nemáme,
  • 14:18 - 14:21
    ale má díry v límci.“
  • 14:21 - 14:25
    Jeden z mých studentů, John Scannella,
  • 14:25 - 14:27
    prozkoumal celou sbírku
  • 14:27 - 14:29
    a objevil,
  • 14:29 - 14:30
    že se ta díra začíná vytvářet
  • 14:30 - 14:32
    u Triceratopse
  • 14:32 - 14:36
    a samozřejmě je otevřená u Torosaura --
  • 14:36 - 14:38
    objevil tedy mezičlánek
  • 14:38 - 14:41
    mezi Triceratopsem and Torosaurem,
  • 14:41 - 14:43
    což bylo něco.
  • 14:43 - 14:44
    Takže nyní víme,
  • 14:44 - 14:46
    že Torosaurus
  • 14:46 - 14:49
    je ve skutečnosti dospělý Triceratops.
  • 14:49 - 14:51
    Jak pojmenováváme dinosaury,
  • 14:51 - 14:53
    jak dáváme jména čemukoli,
  • 14:53 - 14:55
    původní jméno zůstává
  • 14:55 - 14:59
    a druhé jméno je zamítnuto.
  • 14:59 - 15:02
    Takže Torosaurus vyhynul.
  • 15:02 - 15:05
    Triceratops, pokud jste to
    slyšeli ve zprávách,
  • 15:05 - 15:07
    mnoho hlasatelů to úplně popletlo.
  • 15:07 - 15:11
    Mysleli si, že bychom si měli nechat Torosaura a zrušit Triceratopse,
  • 15:11 - 15:13
    ale to se nestane.
  • 15:13 - 15:17
    (Smích)
  • 15:18 - 15:21
    Dobrá, tak tohle se dá dělat
    s hromadou dinosaurů.
  • 15:21 - 15:24
    Zde máme Edmontosaura
  • 15:24 - 15:25
    a Anatotitana.
  • 15:25 - 15:28
    Anatotitan: obrovská kachna.
  • 15:28 - 15:31
    Je to obrovský kachnozubý dinosaurus.
  • 15:31 - 15:33
    Zde je další.
  • 15:33 - 15:35
    Takže se podíváme na histologii kosti.
  • 15:35 - 15:37
    Histologie nám říká,
  • 15:37 - 15:39
    že Edmontosaurus je mládě
  • 15:39 - 15:42
    nebo alespoň dospívající
  • 15:42 - 15:44
    a ten druhý je dospělý,
  • 15:44 - 15:48
    máme zde ontogenezi.
  • 15:48 - 15:51
    A zbavíme se Anatotitana.
  • 15:51 - 15:53
    A můžeme v tom pokračovat.
  • 15:53 - 15:56
    Posledním je
  • 15:56 - 15:57
    T. Rex.
  • 15:57 - 15:59
    Máme tyto dva dinosaury,
  • 15:59 - 16:02
    T. Rexe a Nanotyranna.
  • 16:02 - 16:06
    (Smích)
  • 16:06 - 16:09
    Zase si jeden říká...
  • 16:09 - 16:10
    (Smích)
  • 16:10 - 16:13
    Ale napadla je dobrá otázka.
  • 16:13 - 16:15
    Prohlédli si je a řekli:
  • 16:15 - 16:17
    „Jeden má 17 zubů a ten
    největší má 12 zubů.“
  • 16:17 - 16:19
    Což vůbec nedává smysl,
  • 16:19 - 16:21
    protože neznáme žádné dinosaury,
  • 16:21 - 16:23
    kterým by přibyly zuby, jak stárnou.
  • 16:23 - 16:26
    Takže to musí být správně --
  • 16:26 - 16:28
    jsou určitě odlišní.“
  • 16:28 - 16:31
    Tak jsme je rozřízli.
  • 16:31 - 16:32
    A skutečně,
  • 16:32 - 16:35
    Nanotyrannus má kosti mláděte
  • 16:35 - 16:39
    a ten větší má dospělejší kosti.
  • 16:39 - 16:42
    Zdá se, že by mohl ještě narůst.
  • 16:42 - 16:44
    V Muzeu of the Rockies, kde pracujeme,
  • 16:44 - 16:46
    mám čtyři T. Rexe,
  • 16:46 - 16:48
    takže mám hodně k řezání.
  • 16:48 - 16:50
    Ale vůbec jsem do nich nemusel řezat,
  • 16:50 - 16:53
    protože jsem jen seřadil jejich čelisti
  • 16:53 - 16:56
    a ukázalo se, že ten největší měl 12 zubů
  • 16:56 - 16:58
    a ten menší hned vedle měl 13
  • 16:58 - 17:00
    a ten ještě menší 14.
  • 17:00 - 17:02
    A samozřejmě, Nano má 17.
  • 17:02 - 17:05
    Tak jsme vyrazili a prohlédli si
    sbírky jiných lidí
  • 17:05 - 17:09
    a našli jsme jednoho, který měl 15 zubů.
  • 17:09 - 17:12
    Takže znovu snadno řekneme,
  • 17:12 - 17:15
    že onotogeneze Tyrannosaura
  • 17:15 - 17:17
    zahrnuje Nanotyrannuse,
  • 17:17 - 17:22
    a proto můžeme zrušit dalšího dinosaura.
  • 17:22 - 17:25
    (Smích)
  • 17:25 - 17:28
    Takže co se týká
  • 17:28 - 17:31
    našeho pozdního křídového období,
  • 17:31 - 17:34
    zbývá jich 7.
  • 17:34 - 17:36
    To je pěkné číslo.
  • 17:36 - 17:39
    Dobré číslo na vymření, řekl bych.
  • 17:39 - 17:41
    Jak si asi umíte představit,
  • 17:41 - 17:44
    u čtvrťáků to není moc populární.
  • 17:44 - 17:47
    Čtvrťáci milují své dinosaury,
  • 17:47 - 17:49
    učí se je nazpaměť.
  • 17:53 - 17:55
    A tohle se jim nelíbí.
  • 17:55 - 17:57
    (Smích)
  • 17:57 - 17:59
    Děkuji vám.
  • 17:59 - 18:02
    (Potlesk)
Title:
Proměna dinosaurů
Speaker:
Jack Horner
Description:

Kde jsou mláďata dinosaurů? Strhující vyprávění z TEDxVancouver, kde paleontolog Jack Horner popisuje, jak otvíráním zkamenělých lebek odhaluje šokující pravdu o některých našich oblíbených dinosaurech.

more » « less
Video Language:
English
Team:
closed TED
Project:
TEDTalks
Duration:
18:02

Czech subtitles

Revisions Compare revisions