Chemická mysl - Rychlokurz psychologie #3

Rychlokurz můžete podpořit přímo na http://www.subbable.com/crashcourse. Přihlaste se k odběru zcela zdarma, aby vám od nás už nic neuteklo. Pokud si ale můžete dovolit platit něco málo každý, opravdu nám to pomůže pokračovat ve vytváření skvělého obsahu.

BAAFFFF! Vyděsil jsem vás? Co přesně se stane, když se leknete? Jak náš mozek přiměje naše tělo reagovat? Co jsou to neurotransmitery? V této epizodě Rychlokurzu psychologie nás Hank zavede do nejjednodušší části složitého systému našeho mozku a nervových systémů – neuronu.
Chcete Rychlokurz sledovat i jinde na internetu?

Facebook - http://www.facebook.com/YouTubeCrashCourse
Twitter - http://www.twitter.com/TheCrashCourse
Tumblr - http://thecrashcourse.tumblr.com
Podpořte Rychlokurz na Subbable: http://subbable.com/crashcourse

Řekněme, že je hluboká noc,
jste sami doma,

pomalu odpadáte,

začíná se vám zdát o brambůrkách…

A pak někdo buší na dveře!

Najednou vstanete a máte pocit,
že vás klepne pepka.

Vyskočíte,
připraveni skočit ke dveřím,

možná čapnete křížový šroubovák
a budete s ním máchat, dokud nenajde cíl.

A je jedno, zda je to Plačící anděl
nebo soused, který si chce půjčit fazole,

protože po tom náhlém zvuku

váš vyklepaný mozek vyloučí
tři zadnice chemikálií.

Vše, co se vám teď honí hlavou,
ať je to chuť zmizet nebo bránit se,

ten vnitřní monolog,
zda jsou Plačící andělé skuteční a…

Kde mám kočku?

Za to vše můžou tyto chemikálie.

Náš mozek, nervový systém
a látky, které vytvářejí a jsou nás plné,

jsou velice složité
detailní soustavy.

A i přestože tvrdíme,
že je naše duševní aktivita oddělená

od všech tělesných věcí,

ve skutečnosti naše
nálady, nápady, vzruchy,

které tvoří naši mysl,
jsou ovlivňovány naším fyzickým stavem.

Jak psychologové rádi říkají:
„Všechno psychické je fyzické“.

Jedním způsobem k pochopení vaší mysli
je zjistit, jak chemie ovlivňuje to,

jak myslíte, cítíte
a vnímáte svět kolem sebe.

Proto začneme úplně na začátku,

systémem těch nejmenších částí.

Je to jen o neuronu, kotě.

CHEMICKÁ MYSL

Neurony neboli nervové buňky
jsou základem nervového systému.

Neurony jsou stejné
jako ostatní buňky,

ale mají elektrochemickou přísadu,
díky které přenáší zprávy.

Váš mozek je tvořen
miliardami neuronů

a abyste pochopili, proč myslíme,
sníme nebo něco děláme,

musíte pochopit,
jak tyto malé vysílače fungují.

V těle máte několik typů neuronů,
od těch, které jsou kratší než milimetr,

až po ty,
které vedou až k vaší noze.

Ano, máte buňky dlouhé
jako své nohy,

což není nic oproti 46metrovým
nervovým buňkám nějakého dinosaura.

To jsem odbočil, pardon.

Bez ohledu na velikost
se nervy dělí na tři základní části.

Soma, dendrity a axon.

Soma neboli tělo buňky
je podpora života neuronů.

Obsahuje veškeré
nezbytné buněčné akce,

jako je jádro, DNA,
mitochondrie, ribozomy atd.

Pokud zemře soma,
odejde i celý neuron.

Dendrity, křovité a větvené jako stromy,
po nichž mají jméno,

přijímají zprávy a klepy
od jiných buněk.

Jsou to posluchači
a šeptají, co slyšeli, somě.

Axon je mluvčí.

Toto dlouhé kabelové prodloužení
přenáší elektrické vzruchy

z těla buňky do jiných
neuronů, žláz nebo svalů.

Dendrity jsou krátké a křovité,

ale vlákno axonu je dlouhé
a podle toho, o jaký jde neuron,

je někdy v ochranné vrstvě tukové tkáně,
které se říká myelinová pochva.

Je jako izolovaný elektrický vodič.

Myelinová pochva urychluje přenos zpráv,
a pokud pokulhává,

jako je to u roztroušené sklerózy,

tyto signály pokulhávají také,
což vede ke špatnému ovládání svalů.

Neurony přenáší signály,

když jsou podníceny smyslovými vjemy
nebo spuštěny sousedními neurony.

Dendrity zachytí signál

a spustí akční potenciál nervu
neboli roznětný vzruch,

který vystřelí elektrický náboj
z axonu do zakončení

a k sousedním neuronům.

Kontaktním bodům mezi neurony
se říká synapse.

Tyto křovité malé dendrity
jsou plné synapsí,

které se téměř dotýkají
sousedního axonu.

Je to nejmenší hra
na nešahanou všech dob.

Dělí je jen 20 nanometrů.

A ta mikroskopická mezera
je synaptická štěrbina.

Když akční potenciál
dorazí na konec axonu,

vyšle chemické posly, kteří přeskočí
malou synaptickou štěrbinu,

letí jako vzdušný polibek a přistanou
na receptorech přijímacího neuronu.

Tito poslové jsou neurotransmitery.

I když neurotransmitery zapadají
do daných receptorů jako klíč do zámku,

nezůstanou vázány
na přijímací neuron.

Vyskočí poté, co vzruší nebo potlačí
spoušť přijímacích neuronů,

pak doplňky ihned pohltí neuron,
který je původně uvolnil.

To je zpětné vychytání.

Něco jako „Tady máš. Uplavala.“

Neurony komunikují neurotransmitery,
které zodpovídají za pohyb a emoce.

Díky nim chodíme, trsáme, učíme se,

cítíme, pamatujeme si,
jsme bdělí, ospalí

a vlastně všechno možné.

Některé vás povzbudí,
třeba endorfiny,

kterými jsme zaplaveni po přespoláku,
zamilování nebo snědení chutného koláče.

Těchto skvělých neurotransmiterů
máme více než 100 druhů.

Některé jsou excitační,
jiné zase inhibiční.

A všechny nám připomínají,
že vše psychické e také fyzické.

Excitační neurotransmitery
nakopnou neuron

a zvýší šance na roznícení
akčního potenciálu.

Norepinefrin možná znáte,
pomáhá řídit bdělost a vzrušení.

Glutamát se zase podílí na paměti,

ale jeho nadměrné užívání
vám může způsobit záchvaty a migrény,

proto jsou někteří lidé citliví na MSG

neboli glutamát sodný v nudlích.

Inhibiční neurotransmitery
ale neurony uklidní,

a tak nemají takovou
tendenci se rozjet.

GABA, kyselina gama-aminomáselná,
je hlavní inhibiční neurotransmiter.

A asi znáte serotonin, který ovlivňuje
vaši náladu, hlad a spánek.

Málo serotoninu způsobuje depresi

a určitá třída antidepresiv
pomáhá tyto hladiny zvyšovat.

Neurotransmitery jako acetylcholin
a dopamin dělají obojí

a mohou neurony podráždit nebo utlumit,
záleží na druzích receptorů.

Acetylcholin hýbe svaly
a ovlivňuje učení a paměť.

U pacientů s alzheimerem dochází
k pokulhávání neuronů s acetylcholinem.

Ale dopamin je spojen s učením,
pohybem a příjemnými emocemi

a jeho přemíra zase se schizofrenií
a návykovým impulzivním chováním.

Neurotransmitery jsou kurýři
nervového systému.

Nejsou to ale jediní
chemičtí poslové zpráv,

v endokrinním systému
jim bují malá konkurence.

A pokud jste prošli pubertou,
víte, co myslím – hormony.

Hormony působí na mozek
spolu s neurotransmitery

a některé jsou chemicky totožné
s určitými neurotransmitery.

Hormony ovlivňují naši náladu,
vzrušení a cirkadiánní rytmus,

řídí metabolismus,
sledují imunitní systém,

signalizují růst a pomáhají
při sexuální reprodukci.

Většina z nich se dá zobecnit.

Přitažlivost, chuť k jídlu a agrese.

Neurony a synapse se stále spouští
a rychle odesílají zprávy,

endokrinní systém
si ale dává na čas.

Dodává pomalou chemickou
komunikaci skrze sady žláz,

které vylučují hormony
do krevního řečiště,

kde putují do jiných tkání,
zejména mozku.

I když jsou si tyto systémy podobné,

protože oba tvoří chemikálie
pro dané receptory,

fungují jinou rychlostí.

Kdyby vám chtěl nervový systém dát vědět,
pošle vám esemesku,

ale kdyby endokrinní systém poslal zprávu,
olízl by jen známku,

nalepil ji, napsal vaši adresu
a dopis, hezky černé na bílém,

pak ho složil, dal do obálky
a poslal vám ho Českou poštou.

Rychlejší ale není lepší

a tělo si bude pamatovat dopis déle
než esemesku.

Hormony se vlečou.

Proto vám po leknutí nebo naštvání
chvilku trvá, než zklidníte hormon.

Náš endokrinní systém má
pár důležitých hormonálních žláz.

Máme pár nadledvinek
hned u ledvin

vylučujících adrenalin,
hormon „bojuj, nebo uteč“,

který zvyšuje srdeční rytmus,
krevní tlak a krevní cukr.

Dává vám přísun energie
na prásknutí do bot

nebo praštění dorážejícího
paviána do krku.

Slinivka je hned u nadledvinek

a vylučuje inzulínové a glukagonové
hormony, které hlídají váš cukr,

hlavní palivo těla.

Štítná žláza a příštítná tělíska
vespod krku vylučují hormony,

které řídí váš metabolismus
a hlídají hladinu vápníku.

Varlata vylučují pohlavní hormony
jako estrogen a testosteron,

stejně jako u žen vaječníky.

Tyto žlázy jsou důležité,

ale je jedna,
která jim všem vládne

a do temnoty je sváže – hypofýza.

I když je to jen malý pišišvor
ukrytý hluboko v útrobách mozku,

je to nejvlivnější žláza
tohoto systému.

Vylučuje klíčový růstový hormon
podporující fyzický vývoj

a hormon lásky oxytocin,

který vyvolává hřejivé pocity důvěry
a sociálních vazeb.

Žlázu všech žláz
dělá z hypofýzy to,

že její sekrece dohlíží
na ostatní endokrinní žlázy,

ale i hypofýza má svého pána
v oblasti hypotalamu mozku,

který probereme příště, takže…

Jestli jsem vás vyděsil,
pardon, ale o něco mi jde.

Vyděšení ovládat neumíte,

ale teď už možná lépe chápete,

jak nervový a endokrinní systém
spolupracovaly na reakci.

Nejprve smyslový vjem
z očí a uší doputoval do mozku,

nejprostší části vašeho hypotalamu
vás ten zvuk ani nenechaly analyzovat

a pak putuje řetězcem příkazů

od hypofýzy přes nadledvinky,
hormon adrenalinu

až do zbytku vašeho těla
a pak zpět do mozku,

který pak zjistil, že jsem si s vámi hrál
a všem řekl, aby zklidnili hormon.

Celé je to o zpětné vazbě.
Nervový systém řídí endokrinní systém,

který řídí váš nervový systém,
mozek, žlázy, hormony, mozek.

A tyto systémy jsou neuvěřitelně složité,
mnohem víc než tušíte.

V další lekci se ponoříme
do celého vašeho mozku

a hlouběji poznáme
různé složky nervového systému,

rozpleteme záhadu mozkového kmene

a dozvíme se, kolik svého
mozku opravdu používáte.

Díky za zhlédnutí tohoto
Rychlokurzu psychologie,

jenž vám přinesl Zane Ice,

který chce pozdravit
kamaráda Harrisona. Díky Zane.

Pokud chcete podpořit epizodu
a být také zmínění,

zjistíte o tom a dalších bonusech
pro naše Subbable odběratele

na subbable,com/crashcourse.

Tento díl napsala Katleen Yale,
upravil Blake de Pastino,

odborným poradcem byl dr. Ranjit Bhagwat,
režisérem a střihačem Nicolas Jenkins,

skriptem a zvukovým designérem
Michael Aranda

a výtvarným týmem Thought Café.

Překlad: Kara Mikešová