Alain de Botton: Vlídnější, laskavější filozofie úspěchu
-
0:00 - 0:03Kariérní krize mě přepadají běžně,
-
0:03 - 0:05dost často v neděli odpoledne,
-
0:05 - 0:07jakmile začne zapadat slunce
-
0:07 - 0:10a propast mezi tím, v co pro sebe doufám,
-
0:10 - 0:14a realitou, se začne prohlubovat tak bolestně,
-
0:14 - 0:17že nakonec obvykle brečím do polštáře.
-
0:17 - 0:19Mluvím o tom,
-
0:19 - 0:22mluvím o tom, protože si myslím, že to není jen osobní problém.
-
0:22 - 0:24A můžete si myslet, že se pletu.
-
0:24 - 0:26Ale domnívám se, že žijeme v době, kdy jsou naše životy běžně
-
0:26 - 0:28narušovány kariérními krizemi,
-
0:28 - 0:30momenty, ve kterých se všechno, co jsme si mysleli, že víme
-
0:30 - 0:32o svých životech a o svých kariérách
-
0:32 - 0:36střetává s, určitým způsobem děsivou, realitou.
-
0:36 - 0:39V dnešní době je možná lehčí než kdy dřív žít si slušně.
-
0:39 - 0:42A je možná těžší než kdy dřív
-
0:42 - 0:45zůstat v klidu, vyhnout se kariérní úzkosti.
-
0:45 - 0:47Rád bych se nyní zaměříl
-
0:47 - 0:49na některé z důvodů,
-
0:49 - 0:52proč v nás naše kariéry vzbuzují úzkost.
-
0:52 - 0:54Proč jsme obětmi těchto kariérních krizí
-
0:54 - 0:58a vzlykáme doma do polštářů.
-
0:58 - 1:01Jedním z možných důvodů proč trpíme je,
-
1:01 - 1:03že jsme opklopeni snoby.
-
1:03 - 1:06A teď mám do určité míry špatnou zprávu,
-
1:06 - 1:09především pro kohokoliv, kdo dorazil do Oxfordu z ciziny.
-
1:09 - 1:11Snobství je opravdový problém.
-
1:11 - 1:13Protože občas si někteří lidé mimo Velkou Británii představují,
-
1:13 - 1:15že snobství je typicky britským fenoménem,
-
1:15 - 1:18zaměřeným na venkovská sídla a tituly.
-
1:18 - 1:20Ta špatná zpráva je, že to není pravda.
-
1:20 - 1:22Snobství je světový fenomén.
-
1:22 - 1:24Jsme světová organizace. A je to světový fenomén.
-
1:24 - 1:26Existuje. Co je to snob?
-
1:26 - 1:29Snob je kdokoliv, kdo si z vás vezme malý kousek,
-
1:29 - 1:32a z něj si vytvoří kompletní představu o tom, kdo jste.
-
1:32 - 1:34To je snobství.
-
1:34 - 1:36A převládající typ snobství,
-
1:36 - 1:38který dnes existuje, je pracovní snobství.
-
1:38 - 1:40Potká vás to hned v prvních minutách strávených na večírku,
-
1:40 - 1:43kdy vám někdo položí tu kultovní otázku
-
1:43 - 1:46počátku 21. století -- "Co děláte?"
-
1:46 - 1:48A na základě toho, jak tuto otázku zodpovíte,
-
1:48 - 1:50jsou lidé buď neuvěřitelně nadšeni, že vás vidí,
-
1:50 - 1:52nebo se podívají na hodinky a s omluvou se odporoučí.
-
1:52 - 1:53(Smích)
-
1:53 - 1:56No a opakem snoba je vaše máma.
-
1:56 - 1:58(Smích)
-
1:58 - 2:01Ne nutně vaše máma, nebo ta moje.
-
2:01 - 2:03Nicméně, ideální máma.
-
2:03 - 2:05Někdo, komu nezáleží na vašich úspěších.
-
2:05 - 2:07Bohužel, většina lidí nejsou naše mámy.
-
2:07 - 2:10Pro většinu lidí existuje jasně daná souvztažnost mezi časem,
-
2:10 - 2:12a, řekněme, láskou, nikoliv romantickou láskou,
-
2:12 - 2:14i když ta se také počítá,
-
2:14 - 2:16ale láskou obecně, respektem,
-
2:16 - 2:19který nám jsou ochotni věnovat, který se striktně zakládá
-
2:19 - 2:21na naší pozici ve společenské hierarchii.
-
2:21 - 2:24A to je velká část důvodu, proč nám tolik záleží na našich kariérách.
-
2:24 - 2:28A stejně tak i na hmotných statcích.
-
2:28 - 2:31Víte, často slyšíme, že žijeme ve velmi materialistických časech,
-
2:31 - 2:33že jsme všichni hrabiví lidé.
-
2:33 - 2:35Nemyslím si, že bychom byli nějak zvlášť materialističtí.
-
2:35 - 2:37Myslím si, že žijeme ve společnosti,
-
2:37 - 2:39která zkrátka propojila určité emoční odměny
-
2:39 - 2:42se získáváním hmotných statků.
-
2:42 - 2:45A to, co doopravdy chceme, nejsou věci. Jsou to ty odměny.
-
2:45 - 2:47A to je nový způsob vnímání luxusního zboží.
-
2:47 - 2:49Až příště uvidíte někoho ve Ferrari,
-
2:49 - 2:51nemyslete si, "Tohle je někdo, kdo je chamtivý."
-
2:51 - 2:54Myslete si, "Tohle je někdo neuvěřitelně zranitelný, kdo potřebuje lásku."
-
2:54 - 2:59Jinými slovy -- (Smích)
-
2:59 - 3:01sympatizujte, místo abyste opovrhovali.
-
3:01 - 3:03Jsou i jiné důvody --
-
3:03 - 3:04(Smích)
-
3:04 - 3:06Jsou i jiné důvody, proč je dnes možná těžší
-
3:06 - 3:08cítit se klidně.
-
3:08 - 3:11Jeden z nich, a je to paradoxní, protože vychází z něčeho, co je vlastně hezké,
-
3:11 - 3:14je naděje, kterou chováme pro svoje kariéry.
-
3:14 - 3:16Nikdy předtím nebylo tak vysoké očekávání
-
3:16 - 3:19toho, čeho mohou za svůj život lidské bytosti dosáhnout.
-
3:19 - 3:22Z mnoha zdrojů slyšíme, že kdokoliv může dosáhnout čehokoliv.
-
3:22 - 3:24Pohřbili jsme kastovní systém.
-
3:24 - 3:26Nyní žijeme v systému, ve kterém může každý vystoupat
-
3:26 - 3:28na jakoukoliv pozici, která se mu zlíbí.
-
3:28 - 3:30A to je krásná představa.
-
3:30 - 3:34K ní se váže určitá duchovní rovnost. Všichni jsme si v podstatě rovni.
-
3:34 - 3:36Neexistují žádné striktně definované
-
3:36 - 3:38typy hierarchií.
-
3:38 - 3:40A tím vzniká jeden opravdu velký problém.
-
3:40 - 3:42Ten problém se jmenuje závist.
-
3:42 - 3:45Závist, mluvit o závisti je velké tabu,
-
3:45 - 3:48ale jestli je v moderní společnosti nějaká převládající emoce, je to závist.
-
3:48 - 3:52A je provázaná s tou duchovní rovností. Dovolte, abych to vysvětlil.
-
3:52 - 3:55Myslím, že by bylo velice neobvyklé, kdyby někdo tady, nebo někdo z diváků,
-
3:55 - 3:57záviděl anglické královně.
-
3:57 - 4:00Přestože je o hodně bohatší než kdokoliv z vás.
-
4:00 - 4:03A má obrovský barák.
-
4:03 - 4:07Důvod, proč jí nezávidíte je, že je příliš divná.
-
4:07 - 4:09Je prostě moc divná.
-
4:09 - 4:11Nedokážeme se s ní ztotožnit. Srandovně mluví.
-
4:11 - 4:13Pochází z divného prostředí.
-
4:13 - 4:17Neumíme se s ní ztotožnit. A když se s někým neumíte ztotožnit, nezávidíte mu.
-
4:17 - 4:20Čím blíž si dva lidé jsou, věkem, zázemím,
-
4:20 - 4:23procesem identifikace, tím vyšší je riziko závisti.
-
4:23 - 4:26Což je mimochodem důvod, proč by nikdo z vás neměl chodit na třídní srazy.
-
4:26 - 4:29Protože neexistuje výmluvnější referenční bod
-
4:29 - 4:31než lidé, se kterými jste chodili do školy.
-
4:31 - 4:34Ale problém moderní společnosti je, obecně, že mění celý svět
-
4:34 - 4:36ve školu. Každý nosí džíny, všichni jsou stejní.
-
4:36 - 4:38Jenže nejsou.
-
4:38 - 4:41Takže tu je duch rovnosti a hluboká nerovnost zároveň.
-
4:41 - 4:44Což vyvolává -- může vyvolávat velmi stresující situaci.
-
4:44 - 4:46V dnešní době je zhruba stejně nepravděpodobné,
-
4:46 - 4:48že byste se stali stejně slavnými a bohatými jako Bill Gates,
-
4:48 - 4:50jako bylo v 17. století nepravděpodobné,
-
4:50 - 4:53že byste povýšili do řad francouzské aristokracie.
-
4:53 - 4:55Ale pointa je, že nám to tak nepřipadá.
-
4:55 - 4:58Časopisy a jiná média se nám snaží namluvit,
-
4:58 - 5:01že pokud máte vůli, pár bystrých nápadů ohledně technologie
-
5:01 - 5:05a garáž, můžete také odstartovat něco významného.
-
5:05 - 5:06(Smích)
-
5:06 - 5:09A důsledky tohoto problému můžeme pozorovat v knihkupectvích.
-
5:09 - 5:12Když přijdete do knihkupectví a prohlédnete si oddělení osobního růstu,
-
5:12 - 5:14sám to občas dělám,
-
5:14 - 5:16pokud analyzujete knihy o osobním růstu, které jsou vydávány
-
5:16 - 5:18v dnešním světě, zjistíte, že existují dva základní typy.
-
5:18 - 5:21První říká, "Dokážeš to! Zvládneš to! Nic není nemožné!"
-
5:21 - 5:24A druhý vám pomáhá vyrovnat se
-
5:24 - 5:27s tím, čemu se taktně říká "nízké sebevědomí,"
-
5:27 - 5:29anebo netaktně -- "když jste se sebou hodně nespokojení."
-
5:29 - 5:31Existuje faktická souvztažnost
-
5:31 - 5:35mezi společností, která lidem tvrdí, že dokáží cokoliv
-
5:35 - 5:37a výskytem nízkého sebevědomí.
-
5:37 - 5:39A to je další příklad toho, jak se něco, co je docela pozitivní,
-
5:39 - 5:41může ošklivě zvrtnout.
-
5:41 - 5:44Existuje další důvod, proč dnes můžeme pociťovat více úzkosti
-
5:44 - 5:48ve spojení s našimi kariérami, naším postavením v současném světě.
-
5:48 - 5:50A opět je to spojené s něčím hezkým.
-
5:50 - 5:53Ta hezká věc se jmenuje meritokracie.
-
5:53 - 5:55Každý, všichni politici nalevo i napravo,
-
5:55 - 5:57souhlasí, že je meritokracie skvělá věc
-
5:57 - 6:01a že bychom se měli snažit učinit své společnosti co nejvíc meritokratické.
-
6:01 - 6:05Jinými slovy, co je to meritokratická společnost?
-
6:05 - 6:07Meritokratická společnost je ta, ve které se,
-
6:07 - 6:09pokud máte talent a vůli a dovednosti,
-
6:09 - 6:11dostanete na vrchol. Nic by vás nemělo držet zpátky.
-
6:11 - 6:14Což je krásná představa. Problém je,
-
6:14 - 6:16že pokud doopravdy věříte ve společnost,
-
6:16 - 6:19ve které se ti, kteří si zaslouží dostat na vrchol, dostanou na vrchol,
-
6:19 - 6:22věříte zároveň i v něco o dost ošklivějšího --
-
6:22 - 6:25věříte ve společnost, ve které ti, kteří si zaslouží klesnout ke dnu,
-
6:25 - 6:28klesnou ke dnu a zůstanou tam.
-
6:28 - 6:31Jinými slovy, vaše pozice v životě se začne jevit nikoliv náhodná,
-
6:31 - 6:33ale zcela zasloužená.
-
6:33 - 6:36Což způsobuje, že se neúspěch zdá o hodně drtivější.
-
6:36 - 6:38Víte, ve středověku, v Anglii,
-
6:38 - 6:40když jste potkali velmi chudého člověka,
-
6:40 - 6:43popsali jste ho jako "nešťastníka."
-
6:43 - 6:47Doslova jako někoho, kdo neměl štěstí -- nešťastníka.
-
6:47 - 6:49V dnešní době, především v USA,
-
6:49 - 6:51pokud potkáte někoho ze spodních vrstev,
-
6:51 - 6:54možná ho nepěkně označíte za "lůzra."
-
6:54 - 6:57Mezi "nešťastníkem" a "lůzrem" je veliký rozdíl.
-
6:57 - 7:00Poukazuje to na 400 let vývoje ve společnosti,
-
7:00 - 7:03na to, kdo je dnes podle nás zodpovědný za naše životy.
-
7:03 - 7:06Už to nejsou bohové, jsme to my. My držíme volant.
-
7:06 - 7:08Což je vzrušující, pokud se vám daří,
-
7:08 - 7:10a zdrcující, pokud ne.
-
7:10 - 7:13V nejhorších případech to vede, podle analýzy sociologů,
-
7:13 - 7:17jako je Emil Durkheim, ke zvýšené míře sebevražd.
-
7:17 - 7:20Sebevraždy jsou ve vyvinutých, individualistických zemích častější
-
7:20 - 7:22než kdekoliv jinde na světě.
-
7:22 - 7:24A jednou z příčin toho je, že si lidé berou všechno, co se jim stane,
-
7:24 - 7:26strašně osobně.
-
7:26 - 7:30Jejich úspěchy jim patří. Ale stejně tak jim patří jejich prohry.
-
7:30 - 7:32Existuje vůbec úleva od některých z těch tlaků,
-
7:32 - 7:34které jsem právě popisoval?
-
7:34 - 7:36Myslím, že existuje. A několik z nich bych rád zmínil.
-
7:36 - 7:38Vezměte si meritokracii.
-
7:38 - 7:41Názor, že si každý zaslouží dostat se tam, kam se dostal.
-
7:41 - 7:44Domnívám se, že je to bláznivý názor, dočista bláznivý.
-
7:44 - 7:46Podpořím kteréhokoliv politika, levicového i pravicového,
-
7:46 - 7:48s jakýmkoliv slušným meritokrackým názorem.
-
7:48 - 7:50Jsem meritokrat, tak to zkrátka je.
-
7:50 - 7:52Ale myslím si, že je šílené věřit, že kdy budeme
-
7:52 - 7:56tvořit společnost, která je nefalšovaně meritokratická. To je nemožný sen.
-
7:56 - 7:58Představa, že vytvoříme společnost,
-
7:58 - 8:00ve které jsou všichni ohodnoceni --
-
8:00 - 8:02ti dobří jsou nahoře a ti mizerní dole,
-
8:02 - 8:04a všechno je přesně tak, jak to má být -- to je nemožné.
-
8:04 - 8:06Na to je tu zkrátka příliš mnoho náhodných vlivů.
-
8:06 - 8:08Náhody, náhody při narození,
-
8:08 - 8:11náhody, kdy vám něco spadne na hlavu, nemoce, atd.
-
8:11 - 8:13Nikdy je nebudeme moci ohodnotit.
-
8:13 - 8:15Nikdy nebudeme moci ohodnotit lidi spravedlivě.
-
8:15 - 8:18Napadá mě jeden citát od Sv.Augustina, z "O boží obci,"
-
8:18 - 8:22kde říká, "Je hříchem soudit člověka podle jeho pozice."
-
8:22 - 8:24V moderní angličtině bychom řekli,
-
8:24 - 8:26že je hříchem rozhodovat se, jestli s někým mluvit,
-
8:26 - 8:28na základě jejich vizitky.
-
8:28 - 8:30Na pozici by nemělo záviset.
-
8:30 - 8:32A podle Sv. Augustina
-
8:32 - 8:34má pouze Bůh právo kohokoliv soudit.
-
8:34 - 8:36A udělá to v Soudný den,
-
8:36 - 8:38s anděly a trubkami a nebesa se otevřou.
-
8:38 - 8:41Šílená představa, pokud jste sekularisté, jako já.
-
8:41 - 8:43Přesto má ta představa něco do sebe.
-
8:43 - 8:47Jinými slovy, dvakrát měřte, než začnete ostatní soudit.
-
8:47 - 8:50Nemusíte nutně znát něčí pravou hodnotu.
-
8:50 - 8:52Je to jejich skrytá část.
-
8:52 - 8:55A neměli bychom se chovat, jako že o nich víme všechno.
-
8:55 - 8:58Existuje další zdroj útěchy.
-
8:58 - 9:01Když přemýšlíme nad selháním v životě a prohře,
-
9:01 - 9:03jeden z důvodů, proč se selhání bojíme, je nejen
-
9:03 - 9:05ztráta příjmu nebo statutu.
-
9:05 - 9:09To, čeho se bojíme, je mínění a posměch druhých. A ten existuje.
-
9:09 - 9:11Víte, prvořadým zdrojem posměchu
-
9:11 - 9:13jsou v současnosti noviny.
-
9:13 - 9:15A když otevřete kterýkoliv den v týdnu noviny,
-
9:15 - 9:17jsou plné zpráv o lidech, kteří si zbabrali život.
-
9:17 - 9:20Spali se špatným člověkem. Užívali špatnou látku.
-
9:20 - 9:22Nechali projít špatný zákon. Zkrátka cokoliv.
-
9:22 - 9:25A teď jsou vhodným terčem k posměchu.
-
9:25 - 9:28Jinými slovy to projeli. A můžeme je označit za "lůzry."
-
9:28 - 9:30No a existuje nějaká alternativa?
-
9:30 - 9:32Myslím, že nám západní tradice nabízí jednu skvělou alternativu.
-
9:32 - 9:35A tou je tragédie.
-
9:35 - 9:38Tragické umění, jaké vznikalo v divadlech starověkého Řecka,
-
9:38 - 9:40v pátém století př.n.l., bylo v podstatě formou umění,
-
9:40 - 9:43jejíž podstatou bylo ukazovat, jak lidé selhávají.
-
9:43 - 9:47A mělo pro ně určitou míru sympatie,
-
9:47 - 9:51kterou bychom v běžném životě mnohdy nenašli.
-
9:51 - 9:52Vzpomínám si, že jsem nad tím před pár lety přemýšlel.
-
9:52 - 9:54A šel jsem si přečíst "The Sunday Sport,"
-
9:54 - 9:57to je bulvární plátek, který vám nedoporučuji začít číst,
-
9:57 - 9:59pokud ho ještě neznáte.
-
9:59 - 10:01Tak jsem si s nimi šel promluvit
-
10:01 - 10:04o některých z nejvýznamnějších tragédií západního umění.
-
10:04 - 10:06A chtěl jsem vidět, jak by se chopili koster
-
10:06 - 10:09některých příběhů, kdyby je dostali jako novinovou zprávu
-
10:09 - 10:12ke zpracování, o sobotním odpoledni.
-
10:12 - 10:14Tak jsem jim vyprávěl o Othellovi. Neznali to, ale byli tím fascinováni.
-
10:14 - 10:15(Smích)
-
10:15 - 10:18Tak jsem je poprosil, aby vytvořili titulek k Othellově příběhu.
-
10:18 - 10:21Přišli s nápisem "Poblouzněný přistěhovalec zabil senátorovu dceru"
-
10:21 - 10:23přes celou stránku.
-
10:23 - 10:25Dal jsem jim zápletku Madam Bovaryové.
-
10:25 - 10:27Opět kniha, která jim učarovala.
-
10:27 - 10:32A napsali, "Nevěrnice shopaholička spolykala arzen po odhalení zpronevěry"
-
10:32 - 10:33(Smích)
-
10:33 - 10:35A můj nejoblíbenější.
-
10:35 - 10:37Oni jsou opravdu svým způsobem geniální.
-
10:37 - 10:39Můj nejoblíbenější je Sofoklův "Král Oidipus."
-
10:39 - 10:42"Sex s matkou ho oslepil"
-
10:42 - 10:45(Smích)
-
10:45 - 10:47(Potlesk)
-
10:47 - 10:50Dalo by se říct, že jeden konec spektra sympatie
-
10:50 - 10:52představují bulvární noviny.
-
10:52 - 10:55A druhý konec spektra tvoří tragédie a tragické umění.
-
10:55 - 10:57Asi se snažím dokázat, že bychom se měli trochu zajímat o to,
-
10:57 - 10:59co se v tragickém umění děje.
-
10:59 - 11:02Bylo by potrhlé nazývat Hamleta "lůzrem."
-
11:02 - 11:05Není "lůzr," přestože to projel.
-
11:05 - 11:07To je podle mě poselství tragédie
-
11:07 - 11:10a důvod, proč je tak moc důležitá.
-
11:10 - 11:12Další věc ohledně moderní společnosti
-
11:12 - 11:14a důvod, proč vyvolává úzkost,
-
11:14 - 11:17je, že v jejím středu není nic, co by nebylo lidské.
-
11:17 - 11:19Jsme první společností, která žije ve světě,
-
11:19 - 11:22kde neuctíváme nic, kromě sebe samých.
-
11:22 - 11:24Hodně si o sobě myslíme. A tak to má být.
-
11:24 - 11:27Dostali jsme lidi na Měsíc. Udělali jsme celou spoustu neobyčejných věcí.
-
11:27 - 11:29A tak máme tendenci uctívat sami sebe.
-
11:29 - 11:31Naši hrdinové jsou lidští hrdinové.
-
11:31 - 11:33To je velmi nová situace.
-
11:33 - 11:35Většina ostatních společností se točila kolem
-
11:35 - 11:37uctívání něčeho nadpřirozeného. Boha,
-
11:37 - 11:39duchů, přírodní síly, vesmíru.
-
11:39 - 11:42Anebo čehokoliv jiného, co se uctívalo.
-
11:42 - 11:44My jsme si tohle tak trochu odvykli.
-
11:44 - 11:46Což je, myslím si, proč nás tolik přitahuje příroda.
-
11:46 - 11:49Ne kvůli našemu zdraví, ačkoliv je to tak často prezentováno.
-
11:49 - 11:53Ale proto, že je to únik z lidského mraveniště.
-
11:53 - 11:55Je to únik před naší vlastní soutěživostí
-
11:55 - 11:57a našimi vlastními dramaty.
-
11:57 - 11:59A to je důvod, proč se rádi díváme na ledovce a oceány,
-
11:59 - 12:03přemýšlíme o Zemi zvnějšku, a tak dále.
-
12:03 - 12:07Rádi se cítíme propojeni s něčím, co není lidské.
-
12:07 - 12:11To je pro nás hluboce důležité.
-
12:11 - 12:14O čem celou dobu doopravdy mluvím, je úspěch a neúspěch.
-
12:14 - 12:17Jednou ze zajímavých věcí na úspěchu je,
-
12:17 - 12:19že si myslíme, že víme, co znamená.
-
12:19 - 12:21Kdybych vám řekl, že za zástěnou je někdo,
-
12:21 - 12:24kdo je velmi, velmi úspěšný, hned by se vynořily určité představy.
-
12:24 - 12:26Mysleli byste si, že ten člověk nejspíš vydělal spoustu peněz,
-
12:26 - 12:29nebo získal věhlas v určitém oboru.
-
12:29 - 12:31Moje osobní teorie úspěchu -- a já jsem někdo,
-
12:31 - 12:34kdo se hodně zajímá o úspěch. Chci být úspěšný.
-
12:34 - 12:36A neustále si říkám, "Jak bych mohl být úspěšnější?"
-
12:36 - 12:38Ale jak stárnu, zároveň se názorově liším
-
12:38 - 12:40v tom, co slovo "úspěch" může znamenat.
-
12:40 - 12:42Tady je vhled, který jsem ohledně úspěchu měl.
-
12:42 - 12:45Nemůžete být úspěšní ve všem.
-
12:45 - 12:47Hodně slýcháme o vyvážení pracovního a soukromého života.
-
12:47 - 12:50Nesmysl. Nemůžete mít všechno. Nemůžete.
-
12:50 - 12:52Čili jakákoliv vize úspěchu
-
12:52 - 12:54musí přiznat, o co přichází,
-
12:54 - 12:56v čem je ta ztráta.
-
12:56 - 12:59A domnívám se, že kdokoliv moudrý přijme fakt,
-
12:59 - 13:02že se vždycky vyskytne oblast, ve které nebudeme úspěšní.
-
13:02 - 13:04U úspěšného života je háček v tom,
-
13:04 - 13:06že většinu času naše představy
-
13:06 - 13:09o tom, co to znamená žít úspěšně, nejsou doopravdy naše.
-
13:09 - 13:11Pochytáváme je od ostatních lidí.
-
13:11 - 13:13Zejména od otců, pokud jste muž.
-
13:13 - 13:15A od matek, pokud jste žena.
-
13:15 - 13:18Psychoanalýza to omílá už asi osmdesát let.
-
13:18 - 13:21A nikdo neposlouchá dost pozorně. Ale já tomu opravdu věřím.
-
13:21 - 13:23Pochytáváme i sdělení
-
13:23 - 13:25ze všeho -- od televize, přes reklamu
-
13:25 - 13:27až po marketing, a tak dále.
-
13:27 - 13:29Jsou to mocné síly,
-
13:29 - 13:33které definují, co chceme a jak sami sebe vnímáme.
-
13:33 - 13:36Když nám řeknou, že bankéřství je velmi vážená profese,
-
13:36 - 13:38spousta z nás chce jít dělat bankéře.
-
13:38 - 13:41Jakmile bankéřství přestane být vážené, ztrácíme o něj zájem.
-
13:41 - 13:44Jsme velmi náchylní k sugesci.
-
13:44 - 13:47Co se snažím prosadit není, že bychom se měli vzdát
-
13:47 - 13:49svých představ o úspěchu.
-
13:49 - 13:51Ale měli bychom se ujistit, že jsou opravdu naše vlastní.
-
13:51 - 13:53Měli bychom se soustředit na svoje představy.
-
13:53 - 13:56A ujistit se, že nám patří,
-
13:56 - 13:58že jsme pravými strůjci svých ambicí.
-
13:58 - 14:00Protože nemít to, co chcete, je samo o sobě dost mizerné.
-
14:00 - 14:03Ale ještě horší je mít představu o tom,
-
14:03 - 14:06co je to, co chcete, a na konci cesty zjistit,
-
14:06 - 14:09že jste vlastně celou dobu toužili po něčem jiném.
-
14:09 - 14:11A tady to ukončím.
-
14:11 - 14:14Ale co bych rád zdůraznil, je to,
-
14:14 - 14:16že -- úspěch, rozhodně ano.
-
14:16 - 14:18Ale pojďme si přiznat zvlášnost některých našich představ.
-
14:18 - 14:21Zkoumejme své představy o úspěchu.
-
14:21 - 14:25Ujistěme se, že jsou ty představy opravdu naše vlastní.
-
14:25 - 14:27Děkuji vám mnohokrát.
-
14:27 - 14:43(Potlesk)
-
14:43 - 14:45Chris Anderson: To bylo fascinující. Jak zkombinujete
-
14:45 - 14:50fakt, že někdo --
-
14:50 - 14:53že je špatné někoho nazývat "lůzrem,"
-
14:53 - 14:57s populárním názorem, že má člověk vzít život do vlastních rukou?
-
14:57 - 15:00A společnost, která to podporuje,
-
15:00 - 15:03přece musí mít nějaké vítěze a poražené.
-
15:03 - 15:06Alain de Botton: Ano. Myslím si, že jsem chtěl zdůraznit
-
15:06 - 15:08pouze tu náhodnost procesu výhry a prohry.
-
15:08 - 15:10Protože se dnes tolik klade důraz
-
15:10 - 15:12na všeobjímající spravedlnost.
-
15:12 - 15:14A politici neustále hovoří o spravedlnosti.
-
15:14 - 15:17Já ve spravedlnost pevně věřím. Akorát si myslím, že je to nemožné.
-
15:17 - 15:19Že bychom měli dělat, co je v našich silách,
-
15:19 - 15:21snažit se, jak to jen jde.
-
15:21 - 15:23Ale přes to všechno bychom si měli pamatovat,
-
15:23 - 15:26že ať už máme před sebou kohokoliv, tak cokoliv, co se jim v životě přihodilo,
-
15:26 - 15:29v sobě mělo převládající prvek náhody.
-
15:29 - 15:31Tomu se snažím nechat prostor.
-
15:31 - 15:33Protože jinak se může atmosféra proměnit ve velmi klaustrofobní.
-
15:33 - 15:35Chris Anderson: Respektive, věříte, že lze zkombinovat
-
15:35 - 15:37vaši vlídnější, laskavější filozofii práce
-
15:37 - 15:41s úspěšným hospodářstvím?
-
15:41 - 15:43Anebo myslíte, že to nejde?
-
15:43 - 15:45Nebo že na něm tolik nezáleží, že to moc řešíme?
-
15:45 - 15:48Alain de Botton: Noční můrou je představa,
-
15:48 - 15:52že strašit lidi je nejlepší způsob, jak je donutit pracovat.
-
15:52 - 15:55A že čím krutější je prostředí,
-
15:55 - 15:57tím spíš to bude pro lidi výzva.
-
15:57 - 16:01Zkuste si představit, jak by vypadal váš ideální táta.
-
16:01 - 16:04Je to někdo, kdo je tvrdý a laskavý zároveň.
-
16:04 - 16:06A mezi tím je opravdu tenká dělící čára.
-
16:06 - 16:10Potřebujeme otce, tedy, příkladné otcovské postavy ve společnosti,
-
16:10 - 16:12aby se vyhýbali těmto dvěma extrémům.
-
16:12 - 16:16Jsou to autoritářský, disciplinární postoj na jedné straně
-
16:16 - 16:20a na druhé straně ten laxní, bez pravidel.
-
16:20 - 16:22Chris Anderson: Alain de Botton.
-
16:22 - 16:24Alain de Botton: Děkuji vám mnohokrát.
-
16:24 - 16:34(Potlesk)
- Title:
- Alain de Botton: Vlídnější, laskavější filozofie úspěchu
- Speaker:
- Alain de Botton
- Description:
-
Alain de Botton zkoumá naše představy o úspěchu a neúspěchu -- a rozebírá doměnky, na kterých se tato označení zakládají. Je úspěch vždy zasloužený? A neúspěch? Vzletnými argumenty se nás snaží přesvědčit, abychom se přenesli přes snobství a našli opravdové zalíbení ve své práci.
- Video Language:
- English
- Team:
closed TED
- Project:
- TEDTalks
- Duration:
- 16:39